|
|
Návrh programu na letní tábor se zaměřením na rozvoj spolupráce
NOVOTNÁ, Klára
Cílem této bakalářské práce, je návrh celotáborové hry, která může posloužit širší veřejnosti jako metodický materiál. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na volný čas, dítě mladšího a staršího školního věku a jeho vztahu ke hře. Uvádí definice her a jejich třídění. Dále obsahuje druhy a typy táborů. Největší kapitola v teoretické části je věnována celotáborové hře, jejímu popisu a dramaturgii a nakonec týmové spolupráci. V praktické části bylo hlavním cílem podrobně vypracovat program celotáborové hry pro děti mladšího a staršího školního věku se zaměřením na rozvoj spolupráce.
|
|
|
Hodnocení motorické výkonnosti UNIFITTESTem žáků II. stupně Základní školy Grünwaldova v Českých Budějovicích
ČELIKOVSKÝ, Jakub
Cílem bakalářské práce je zjistit a vyhodnotit úroveň motorické výkonnosti u dětí II. stupně Základní školy Grünwaldova v Českých Budějovicích. Byly otestovány sportovní i nesportovní třídy v celkovém počtu 81 dětí (45 chlapců a 36 dívek) od 6. až 9. třídy ve věku 11 až 15 let v měsících květen a červen 2014. Motorickou výkonnost jsme zjišťovali standardizovanou testovou baterií UNIFITTEST (660), která zahrnuje motorické testy dle věku a pohlaví testovaného. Prováděli jsme také antropometrické měření, z něhož jsme u jednotlivců určili kategorii indexu tělesné hmotnosti (BMI). Všechny třídy jsme v testech a měřeních mezi sebou porovnávali. Celkové výsledky testování ukázaly, že 72,8 % dětí mělo průměrnou až výrazně nadprůměrnou výkonnost. Výzkum nás přesvědčil o tom, že motorická výkonnost většiny testovaných dětí je na velmi dobré úrovni.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u dětí s vadným držením těla staršího školního věku
MAREŠOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřena na vadné držení těla u dětí staršího školního věku a možnosti fyzioterapie, které lze u této věkové skupiny využít. Vadné držení těla je velice často zahrnuto mezi civilizační choroby, které jsou z velké části způsobené nedostatkem pohybu a jednostranností moderního života. Obecně jde o dlouhé setrvávání ve statických polohách a o úbytek fyzicky náročnější práce. Cílem mojí práce je nastínit problematiku u této věkové skupiny dětí a posoudit vliv fyzioterapeutické léčby u pacientů staršího školního věku s vadným držením těla. V teoretické části je popsáno správné držení těla, svalové řetězce podílející se na stabilizaci trupu, anatomie hlubokého stabilizačního systému a samotné vadné držení těla. Další kapitola se zabývá starším školním věkem z hlediska somatického i motorického vývoje. Poslední kapitola popisuje fyzioterapeutické metody, které lze u této problematiky využít. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu se dvěma dívkami staršího školního věku. Každá z nich dostala skupinu vytvořených cviků, které si po edukaci měly cvičit doma samy po celou dobu terapie cca 10 týdnů. Navíc docházely na 9 sezení, při kterých jsme se zaměřovaly na vadné držení těla a akutní problémy dívek. Na začátku i na konci terapie byla odebrána anamnéza a kineziologický rozbor. Na tomto základě byl sestaven individuální krátkodobý i dlouhodobý fyzioterapeutický plán. V příloze jsou ukázky několika cviků zaměřených na zvolenou problematiku. Tato bakalářská práce může sloužit jak pro odbornou tak i laickou veřejnost, a to za účelem informovanosti o možnostech využití různých fyzioterapeutických postupů u vadného držení těla.
|
|
|
Zjištění názoru dětí staršího školního věku na zdraví, pohyb a sport na gymnáziu v Sušici
PÁDECKÝ, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo zjistit vztah a znalosti dětí staršího školního věku na téma zdraví, pohyb, sport a zdravý životní styl. Zjišťovali jsme, jaký měla vliv rodina, škola, televize a okolí. Zabývali jsme se aktivitami, které děti provozují. Použili jsme výzkumnou metodu dotazníkovou a metodu měření. Získaná data jsme vyhodnotili a výsledky měření porovnali se standarty. Šetření se účastnilo 176 žáků osmiletého gymnázia v Sušici. Vyplynulo, že děti mají převážně kladný vztah ke sportu. Z výzkumu dále vyplynulo, že rodiče pomáhají rozvíjet správné návyky ke zdravému životnímu stylu a děti těmto pojmům rozuměly a chápaly je. Pohybová aktivita je pro ně atraktivní a důležitá.
|
|
|
Analýza pohybových aktivit u dětí staršího školního věku
HLAVÁČOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou pohybových aktivit u dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá dětskou obezitou a charakteristikou období staršího školního věku z hlediska psychického, fyzického i pohybového vývoje. Výzkumná část se zabývá zpracováním dotazníků a následnou komparací pohybových aktivit u dětí staršího školního věku u vybraných základních škol. Cílem dotazníkového šetření je porovnání pohybových aktivit a jejich vztah k nim mezi dívkami a chlapci na vesnických a městských školách. Bylo zjištěno, že 80% dětí ve svém volném čase provozuje sportovní aktivity. Chlapci se věnují pohybovým aktivitám více než dívky a zároveň mají tělesnou výchovu raději. Většina dětí navštěvuje mimoškolní sportovní kroužky častěji než kroužky nabízené ve škole. Dalším zjištěním bylo, že děti denně tráví u počítače stejné množství času bez rozdílu, zda jsou z města či vesnice. Zajímavým zjištěním bylo, že dle výpočtu BMI velké množství dětí 24,6% spadá do hranice podváhy. Normální váhu má 62,9% dětí a nadváhu 10%. Pouze 2,5% dětí je obézních.
|
|
|
Socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání.
SOBOTOVÁ, Kateřina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání u žáků se zrakovým postižením. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol, přičemž první je zaměřena na zrakové postižení a jeho klasifikaci, druhá se zabývá vývojovým obdobím staršího školního věku a popisuje specifika tohoto období u dětí se zrakovým postižením. Třetí kapitola se ve stručnosti věnuje problematice socializace z obecného hlediska a poté ve vztahu ke zrakovému postižení a čtvrtá, závěrečná kapitola teoretického bloku, se zaměřuje na systém vzdělávání a profesní přípravy dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením, zvláštní pozornost je pak věnována problematice kariérového poradenství a volbě povolání těchto žáků. Obecným cílem, stanoveným pro teoretická východiska této bakalářské práce, je zmapování specifik socializace žáka se zrakovým postižením staršího školního věku ve vztahu k volbě povolání. V praktické části pak pomocí kvalitativního šetření reflektovat současnou situaci kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením ve vybraných školských a poradenských zařízeních a nastínit, jaké představy mají žáci se zrakovým postižením o svém budoucím povolání a světě práce. K naplnění cíle praktické části, který je rozpracován na dva dílčí cíle, byl použit kvalitativní výzkum, technikou sběru dat byl strukturovaný rozhovor. Ten mi poskytlo celkem 6 dotazovaných, z toho 1 pracovník školského zařízení, 1 pracovník zařízení poradenského a 4 žáci se zrakovým postižením ve věku 13 - 15 let. Otázky pro žáky byly sestaveny na základě zpracování podkladů pro teoretická východiska a rozčleněny na dvě části. První blok otázek zjišťoval základní anamnestická data žáků se zrakovým postižením a jejich představy o budoucím povolání, blok druhý byl pojat jako didaktický test, který je složen z otázek ze světa práce a jehož výsledky vypovídají o tom, jak se tito žáci orientují právě v problematice světa práce. K naplnění druhého dílčího cíle bylo použito rovněž strukturovaného rozhovoru s pracovníkem pedagogického zařízení a se speciálním pedagogem v SPC a zpracování získaných informací pomohlo ke stručnému zmapování současné situace kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením v Jihočeském regionu. Kvalitativní výzkum přinesl v oblasti adekvátnosti představ žáků se zrakovým postižením vcelku překvapivé závěry. Vyplynulo z něj, že i přes závažnost zrakového postižení a limity s ním spojenými, se představy dotazovaných jeví jako přijatelné a adekvátní. V případě otázky kariérového poradenství a profesní přípravy těchto žáků je zřejmé, že vše probíhá standardním způsobem tak, jako je tomu v případě žáků intaktních, problematika postrádá určitou ucelenou koncepci a ke specifikům, která souvisí se zrakovým postižením, dotazovaná vzdělávací instituce nepřihlíží.
|
|
|
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy
BLECHOVÁ, Romana
Vnímání rizik složení pitného režimu u dětí základní školy. Téma mé bakalářské práce se zabývá příjmem tekutin u dětí základní školy. Práce není zaměřená pouze na kvantitu, ale zejména na kvalitu přijímaných nápojů. Sledovat kvalitu nápojů, které pijeme, může být pro jedince výhodné. Prvním cílem práce je zmapovat, zda děti základní školy dodržují zásady pitného režimu v návaznosti na Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání a zavedení předmětu Výchova ke zdraví. Dle této úpravy školních osnov by děti měly dostat informace týkající se problematiky správné výživy a pitného režimu. Problémem zůstává, zda ve věku 615 let jsou děti schopny tyto získané informace účinně aplikovat v rámci svého životního stylu. Druhým cílem práce je objasnit, zda si děti základní školy vybírají nápoje podle jejich složení. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá analýzou dostupných zdrojů o nápojích a jejich vhodností pro dětskou populaci. V úvodu práce jsou shrnuty základní pravidla a doporučení pro příjem tekutin. Dále jsou v této kapitole charakterizovány jednotlivé druhy nápojů a jejich možné výhody a nevýhody pro dětský věk. Následuje popis látek, které se v nápojích nacházejí jako minerální látky, kofein, barviva, sladidla a jejich vliv na zdraví. V závěru teoretické části je poznámka o obsahu vody v jednotlivých druzích potravin, které mohou být pro některé jedince významným zdrojem tekutin. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých otázek z dotazníku, které jsou graficky zpracované do podoby grafů a tabulek, a vyhodnocení hypotéz pomocí statistických funkcí. Výzkum byl realizován jako šetření kvantitativní za využití dotazníkové metody a byl proveden v prosinci 2013 u dětí staršího školního věku na náhodně vybrané základní škole v mikroregionu Telčsko. Dotazník byl anonymní a sestával se z celkem 25 otázek. Obsahoval demografické otázky, tj. věk a pohlaví. Dále otázky zaměřené na množství, dobu a frekvenci příjmu tekutin během dne a zejména na složení pitného režimu a preferenci pro výběr tekutin. Celkem bylo rozšířeno 190 dotazníků, z nichž bylo odevzdáno, správně a úplně vyplněno 145, což činí 76 % návratnost. Pro účely výzkumu byly formulovány dvě hypotézy. H1: Děti základní školy nedodržují zásady pitného režimu. H2 : Dodržování zásad pitného režimu se u dívek a chlapců neliší. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny a na základě výsledků potvrzeny nebo vyvráceny. Z výsledků vyplývá, že děti základní školy, i přes dostupnost informací o pitném režimu, tyto zásady nedodržují. Hypotézu H1 tedy přijmeme. U jednotlivých skupin, tj. dívek a chlapců, statisticky významný rozdíl v dodržování zásad pitného režimu zjištěn nebyl a soubory se shodují z 93,6 %. Hypotézu H2 tedy přijmeme. Cílem práce bylo zjistit, zda děti vybírají nápoje podle jejich složení. Nejvíce jsou preferované nápoje sycené, s přírodními sladidly a barvivy. Nejdůležitějším faktorem pro výběr nápoje je jeho chuť, zdraví a cena. O složení nápojů se děti téměř nezajímají, nejvíce uvedly odpověď spíše ne a ne, které v součtu tvoří 71 %. Výsledky této práce mohou být použity k zacílení výchovy dětí v oblasti učení zásad správného pitného režimu. Problém nedodržování pravidel pitného režimu by mohl být vylepšen zacílením výchovy na děti nejnižšího věku, které se návykům pitného režimu teprve učí, tj. v samotném začátku života. Přednostně by měly být poskytovány informace rodičům, kteří dítě nejvíce ovlivňují.
|
|
|
Etické aspekty užívání sociálních sítí u žáků II. stupně základních škol v Českých Budějovicích
BUSINSKÁ, Václava
Práce se zabývá monitoringem užívání sociálních sítí žáky II. stupně základních škol neboli dětmi ve stadiu pubescence. Reflektuje možná rizika při užívání sociálních sítí (konkrétně Facebooku) ze strany samotných uživatelů, ale i poskytovatelů a firem zabývajících se monitoringem sociálních sítí kvůli marketingu. Diskutuje otázku užití etiky u těchto subjektů. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy jako sociální síť, Facebook a definována cílová skupina žáků II. stupně základních škol podle vývojové psychologie. Výzkum je zaměřen na konkrétní oblast Českých Budějovic, záměrně byly vybrány základní školy na sídlišti a v centru města, jež zahrnují různá etnika a sociální třídy. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které potvrzuje statistická fakta o Facebooku v ČR, dále monitoruje časovou náročnost užívání sociálních sítí u cílové skupiny a snaží se reflektovat, zda míra nabízené svobody odpovídá míře odpovědnosti. Dále se zabývá otázkami ohledně informovanosti cílové skupiny o zabezpečení profilů a dalším osudu sdílených dat.
|
|
|
Skupinový nácvik sociálních dovedností dětí s Aspergerovým syndromem staršího školního věku
SKOTÁKOVÁ, Jana
Sociální dovednosti využíváme při interakci s druhými lidmi. Jsou nedílnou součástí každého z nás. Nejdříve se jim učíme od rodičů postupně od okolí. A s každou novou zkušeností po celý život. Lidé s Aspergerovým syndromem toho schopni nejsou. Mají problém pochopit při konverzaci prvky nonverbální komunikace, jako je gestika, proxemika, mimika, posturika a mnohé další. Nevyznají se v emocích svých ani druhých. Nechápou ironii. Mohou být pro svou důvěřivost a naivitu snadnou kořistí šikanujících, násilníků nebo podvodníků. Bakalářská práce je zaměřena na období staršího školního věku. Je to čas velkých změn, které sebou nesou určitá rizika. Pro dospívající s Aspergerovým syndromem, stejně tak jako pro vrstevníky, je to jedno z nejnáročnějších období života. Začínají si uvědomovat svojí jinakost a potřebují proto zvýšenou podporu. Skupinový nácvik modelových situací je pro ně jednou z možností, jak porozumět základním pravidlům sociální interakce. Cílem mé práce je na základě zjištěných deficitů u vybrané skupiny dospívajících, na základě pozorování celé skupiny, diskuzí s pracovnicí SPC a analýzou dokumentace, vytvořit pracovní listy a následně je ověřit při skupinovém nácviku sociálních dovedností v praxi. První část mé bakalářské práce popisuje všeobecné informace o jednotlivých druzích poruch autistického spektra. Dále porovnává symptomatiku dětí s Aspergerovým syndromem a dětským autismem v oblasti sociální interakce a komunikace. Na závěr první kapitoly jsou vymezeny problémy lidí s Aspergerovým syndromem ve třech základních oblastech (sociální interakce, komunikace a představivosti). V druhé kapitole jsou popisovány jednotlivé prvky sociálních dovedností. Další část se věnuje období staršího školního věku (pubescenci), nejprve v obecné rovině a poté se zaměřuje na jednotlivá specifika dopívajících dětí s Aspergerovým syndromem. Závěrečná kapitola poukazuje na zvýšenou hrozbu šikany těchto dětí. V další části bakalářské práce je popsána metodika výzkumu, která byla použita pro vypracování této práce. Nácvik sociálních dovedností byl prováděn v SPC pro děti s mentálním postižením s rozšířenou působností pro péči o osoby s poruchou autistického spektra v Českých Budějovicích ve Štítného ulici. Vybranou skupinou byli čtyři klienti s Aspergerovým syndromem, kteří navštěvují druhý stupeň základní školy v Českých Budějovicích. V práci je uvedena charakteristika této skupiny a jednotlivých klientů. V praktické části je popsán průběh každého nácviku a reflexe vybrané skupiny. Na závěr je uvedený rozhovor se dvěma rodiči dětí, které docházely na skupinový nácvik sociálních dovedností do SPC. Při práci s cílovou skupinou jsem si uvědomila, že skupinový nácvik má své klady i zápory a není vždy vhodný pro každého klienta - ne každý klient je schopen pracovat ve skupině, lépe mu vyhovuje nácvik individuální. Při tvorbě skupiny se musí brát v potaz individualita každého klienta. Při skupinovém nácviku s cílovou skupinou jsem zjistila určitá úskalí a hrozby, které tato forma nácviku sebou přináší např. různorodost skupiny, nepravidelný počet klientů, vzrůstající počet hodin s vzrůstající náročností výuky na druhém stupni základní školy, rozdílné zájmy a náročnost individuální motivace každého klienta. Každý klient potřebuje individuální způsob motivace. Pracovní listy, které jsem vytvořila a ověřila v praxi, by mohly sloužit jako praktický návod pro další práci se skupinou klientů s Aspergerovým syndromem v některém z občanských sdružení, které se touto problematikou zabývají.
|
|
|
Mediální výchova na 2. stupni ZŠ
KUBOUŠKOVÁ, Petra
Téma mé bakalářské práce zní Mediální výchova na 2. stupni základní školy. Teoretická část byla zpracována z odborné literatury. Je zaměřena na charakteristiku médií, popisuje funkce i vliv médií, pojem mediální výchova a její možnosti realizace na základní škole. Vymezila jsem cíle mediální výchovy a s tím související pojem mediální gramotnost a mediální logika. Má práce se zabývala druhým stupněm základní školy, proto jsem charakterizovala vývojovou etapu žáků, kteří ji navštěvují - starší školní věk. Z charakteristiky žáků vychází zvolená metodika a především volba vhodné metody pro výuku mediální výchovy. Zmiňuji se také o Rámcovém vzdělávacím programu, Školním vzdělávacím programu, jeho přínosem k rozvoji osobnosti žáka. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byl použit kvalitativní typ výzkumného šetření, metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili učitelé 2. stupně základních škol na Českobudějovicku. Při výzkumu bylo osloveno celkem 31 škol a z toho mi bylo ochotno rozhovor poskytnout 5 škol. Rozhovor se skládal z 11 otázek a jeho cílem bylo zjistit způsob realizace mediální výchovy na škole a názory pedagogů na mediální výchovu. V praktické části jsem odpovídala na dvě výzkumné otázky a na ně navazující cíle. Všichni dotazovaní učitelé si myslí, že média velmi silně ovlivňují žáky, nejvíce internet a hlavně Facebook. Dětem dělá problém rozlišit realitu od fikce, ovlivňuje je klamavá reklama. Nejen z těchto důvodů všechny respondentky souhlasí se zavedením mediální výchovy do škol, považují za důležité seznamovat žáky s úskalími médií, naučit je nebát se vyjádřit svůj názor, naučit je efektivně využívat internet. Na první výzkumnou otázku: "Jaké postoje mají učitelé na 2. stupni vybraných základních škol k mediální výchově"? bylo zodpovězeno. Cíl 1 byl tímto splněn. Ve vztahu k druhé výzkumné otázce: "Jakým způsobem je mediální výchova na 2. stupni vybraných základních škol nejčastěji realizována"? jsem zjistila, že mediální výchova je nejčastěji realizována jako průřezové téma formou integrace do ostatních předmětů. Dále je také nabízena jako volitelný předmět ve spojení s dramatickou výchovou. Školy využívají také formu projektových dnů. K výuce nejčastěji všechny respondentky využívají formu diskuze, považují za důležité najít vhodnou metodu k zaujetí žáků. Díky projektům z EU jsou školy vybaveny interaktivními tabulemi, s kterými všechny dotazované pracují. Považují je, za vhodný doplněk výuky, zejména na druhém stupni základní školy. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami mediální výchovu příliš nepřizpůsobují, protože nemají ve třídě takové žáky, kteří to potřebují. Nicméně si myslí, že i pro tyto žáky je mediální výchova stejně důležitá. Cíl 2 byl splněn. Výsledky výzkumu jasně ukazují, že učitelé vnímají potřebnost mediální výchovy. Uvědomují si, že dnešní generace dětí žije v internetovém světě a je potřebné je naučit se v tomto světě orientovat. Chtějí žáky naučit žít s médii, využívat je pro svůj prospěch, nebát se jich. Zajímavým zjištěním je také využívání interaktivních tabulí, které školy považují za velmi důležitou součást vyučování nejen v rámci mediální výchovy. Tato práce může sloužit jako zdroj informací o mediální výchově, obsahuje základní informace o této problematice.
|
host ::
RSS.