|
|
Fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce
SOVOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry je velice náročná. Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace ji označují za jednu z nejrizikovějších. Po absolvování náročného studia dochází k odchodu sester na jiná pracovní místa v důsledku nedostatečného finančního ohodnocení v poměru k velké fyzické a psychické zátěži. Již před rokem 2004 se v České republice objevil problém s nedostatkem sester. Po vstupu země do Evropské unie se tato situace ještě zvýraznila, protože sestry začaly více využívat volného pohybu osob na trhu práce. Odchází do atraktivnějších pracovních resortů, které nejsou tak náročné na osobní i pracovní život. Pokud není pracovníkům věnována dostatečná péče o duševní a fyzické zdraví, nemohou pracovní tempo dlouho vydržet. Následkem přetížení se objeví pracovní nespokojenost a dochází k fluktuaci. Diplomová práce mapuje míru fluktuace všeobecných sester do jiných profesí na trhu práce, které konkretizuje. Provedený výzkum je kvantitativní. Byla použita metoda dotazování, technikou anonymních dotazníků. Z výsledků je patrné, že má míra fluktuace stoupající tendenci. Příčina je především v nízkém finančním ohodnocení a v dopadu na rodinný a osobní život. Jako řešení se nabízí vyšší platové a společenské ohodnocení profese, saturace nedostatku pracovníků, aplikace fundraisingu, supervizí nebo zaměstnanecké benefice. Během profesního studia je nezbytný důraz na prevenci. Se zaváděním moderní ošetřovatelské péče se nároky na zdravotnické pracovníky stále zvyšují, bohužel neúměrně k prevenci, která je problematice zátěže věnována. Mou snahou bylo poukázat na příčiny s fluktuací sester spojené a upozornit na eventuality, kterými lze odlivu pracovníků z tohoto náročného, avšak krásného a ve společnosti nenahraditelného povolání zabránit.
|
|
|
Profesní zátěž a zdravotní stav u vybraných skupin sociálních pracovníků
ZDRHOVÁ, Blanka
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá zátěžovými situacemi u pomáhajících profesí a jejich zdravotním stavem. Zátěžové situace jsou součástí našeho každodenního života. Stres prokazatelně souvisí s velkým množstvím zdravotních problémů. Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích.
|
|
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
|
|
Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese
BLAŽKOVÁ, Veronika
Existuje celá řada povolání, jejichž hlavním posláním je pomáhat lidem. Souhrnně se označují jako pomáhající profese. U těchto profesí nalezneme určitá specifika, k nimž neodmyslitelně patří i nároky na osobnost pracovníků. Vlastně se dá říci, že osobnost pomáhajícího je klíčovým nástrojem k úspěšnému výkonu těchto profesí. Významnou roli v osobnostní struktuře přitom sehrávají faktory altruismu a prosociálního chování. Téma Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese jsem si zvolila proto, že otázkám altruismu nebyla v minulých letech v naší literatuře věnována zvláštní pozornost. V teoretické části mé práce jsem se mimo jiné zabývala rozličnými definicemi altruismu, které se od sebe v různých zdrojích více či méně liší, a také vysvětlením tohoto pojmu např. z hlediska etiky, filozofie a sociobiologie. Dále jsem věnovala pozornost motivaci altruistického chování (proč vlastně a za jakých okolností jsme ochotni si pomáhat). A nemohla jsem opomenout pomáhající profese, jejich výjimečnost, specifika, důležitost, ale také rizika. Cíl mé bakalářské práce spočívá ve zmapování vybraných osobnostních charakteristik, především altruismu, které souvisejí s volbou budoucího povolání ve sféře pomáhajících profesí. Smyslem je lépe a hlouběji pochopit pomáhající profese. Výzkumem, který byl proveden metodou dotazníku, jsem se snažila prokázat následující hypotézu: Studenti pomáhajících profesí vykazují zvýšenou hladinu altruismu ve srovnání s populačním průměrem. Tento výzkum byl proveden u náhodně vybraného souboru studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hypotéza byla potvrzena. Studenti připravující se na pomáhající profese opravdu vykazují nepatrně vyšší hladinu altruismu.
|
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření
ŠPLÍCHALOVÁ, Lenka
Práce je zpracována pouze teoreticky. Věnuje se charakteristice syndromu vyhoření. Popisuje faktory, které ovlivňují jeho vznik a hlavní symptomy. Dále se zabývá supervizí, jejími funkcemi a typy supervize. Cílem práce je představit supervizi jako jednu z možností prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.
|
|
|
Problematika motivace altruistického jednání v pomáhajících profesích
HŮDOVÁ, Jana
Diplomová práce pojednává o chování profesionálních pracovníků jako učitelů, sester a lékařů, poskytujících pomáhající služby. Práce se soustřeďuje nejenom na profesionální část péče, ale take na lidskou péči a vztah k pacientům. Byly testovány dvě navrhované hypothesy. Hypotéza H1: přísně vychovaní lidé pomáhající profese vedou své klienty k pasivní závislosti. Hypotéza H2: nábožensky vychovaní lidé pomáhajících profesí mají častěji pocity viny, než ostatní. Byl navržen speciální dotazník obsahující 25 otázek. Každá z nich nabízela různé varianty odpovědí, které musely být navzájem disjunktní. Otázky mohly být rozděleny do skupin z nichž jedna charakterizovala složení respondentů a zbytek sloužil k rozlišení jemných rozdílů vlastností respondentů a k zakrytí účelu otázek. Ve skupině 95 respondentů převládaly zdravotní sestry ve věku pod 45 let a praxí od 1 do 20 let. Většina z nich byly ateisté. Ve skupině nábožensky založených respondentů převládalo katolické vyznání. Profesionální sotware Excel 3 byl použit pro testování hypotéz a byla navržena speciální logika aby se odpvědi lépe vyhodnocovaly. Kontrola vstupujících a vystupujících dat byla rovněž použita pro nalezení příležitostných chyb. Hypotéza byla prokázána, jestliže více než 70 % předpokladů odpovídalo předpokládaní implikaci. Na základě tohoto kritéria byla hypotéza H1 prokázána, zatímco hypotéza H2 nikoliv.
|
|
|
Zvládání zátěžových situací u osob v pomáhajících profesích
ČALOUNOVÁ, Jana
Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích v podobě syndromu vyhoření. Tento syndrom postihuje nejen profesní stránku, ale i soukromí těchto osob. Ve svém výsledku to postihuje i proces pomáhání, který je hlavní náplní činnosti těchto osob. Dopady tedy pocítí i samotní klienti.
|
|
|
Sociální role: Sestra
SMYČKOVÁ, Iva
Naši práci na téma {\clqq}Sociální role: Sestra`` jsme zpracovali na základě teoretické části výzkumným šetřením mezi sestrami a laiky, a to hospitalizovanou i nehospitalizovanou částí laické veřejnosti. Ze získaných výsledků jsme zjistili, že hodnocení sester společností je převážně pozitivní, sester si cení nejen jejich pacienti, ale též veřejnost, která právě hospitalizována není. Při otázkách, jak respondenti vnímají pozici a image sester, jsme se setkali u laiků s vyšším hodnocením než tomu bylo u sester. Domníváme se tedy, že sestry se v očích společnosti vidí hůře, než jsou vnímány ve skutečnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.