|
|
Využití Klappovy metodiky u vertebrogenních onemocnění
Šotolová, Veronika ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Hylmarová, Ludmila (oponent)
Autor: Veronika Šotolová Instituce: Fakultní nemocnice v Hradci Králové Rehabilitační klinika Název práce: Využití Klappovy metody u vertebrogenních onemocnění Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 109 Počet příloh: 12 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: Klapp, pohybový systém, vertebrogenní onemocnění, bolest, terapie Bakalářská práce pojednává o využití Klappovy metody u vertebrogennich onemocnění. V teoretické části je zpracována funkční anatomie páteře, příčiny vertebrogennich onemocnění, bolest jako projev funkčních poruch, diagnostické postupy ve fyzioterapii, historie a současnost Klappovy metody. V empirické části jsou zpracovány kazuistiky dvou pacientů s vertebrogenními obtížemi, u kterých byla využita terapie Klappovým lezením v krátkodobém i dlouhodobém fyzioterapeutickém plánu. Dílčím cíle práce bylo ověření Klappovy metody u vertebrogennich onemocnění v jejím dnešním pojetí.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému hráček volejbalu kategorie kadetek VK ČEZ České Budějovice
SCHWACHOVÁ, Nikola
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější funkční poruchy pohybového systému u volejbalistek kategorie kadetek VK ČEZ České Budějovice. Provedli jsme vyšetření držení těla, rozvíjení páteře, hypermobility, otestovali nejčastěji zkrácené svalové skupiny a svaly s tendencí k ochabování za cílem zjištění svalových dysbalancí a provedli jsme vyšetření hybných stereotypů. Získaná data jsme zpracovali do tabulek a vyhodnotili. Na základě vyhodnocení získaných dat, jsme zjistili, že nejčastějšími funkčními poruchami pohybového aparátu bylo vadné držení těla v čelní rovině, nedostatečné rozvíjení krční a bederní páteře, výrazná hypermobilita v metakarpofalangeálních a loketních kloubech, zkrácení flexorů kyčle a paravertebrálních svalů, oslabení hlubokých svalů zádových, gluteálních svalů a hlubokých flexorů hlavy a krku a chybné stereotypy v extenzi kyčelního kloubu, zkoušky kliku a flexe šíje.
|
|
| |
|
|
Svalové dysbalance a možnost jejich korekce
Křivohlávek, Jakub ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Svalové dysbalance a možnost jejich korekce Cíle práce: Vytvoření přehledu svalových dysbalancí, z nich vycházejících poruch posturálního systému a současných metod jejich nápravy. Vytvoření souboru cvičení, která jsou určena širokému spektru obyvatel (dětí, dospělí, senioři). Tento soubor cviků má vést ke korekci svalových dysbalancí a zlepšit stav pohybového systému. Vytvořený soubor cvičení by mělo jít začlenit do různých pohybových programů nebo jej provádět i doma. Metoda: Analýza literárních pramenů a jejich komparace. Výsledky: Svalové dysbalance jsou rozloženy do třech základních oblastí a mají zásadní vliv na vadné držení těla. Metodami pro zjištění stavu pohybového systému hodnotíme především držení těla a stav svalového napětí a síly. Pro nápravu tohoto stavu se používají metody, které se zabývají hlavně vyrovnáváním svalové nerovnováhy. Zjistili jsme, že tato náprava je možná pouze tehdy obsahuje-li soubor cvičení s protahovacími a posilovacími cviky, které musí být navíc doplněny o cvičení dechové a nácvik správných pohybových stereotypů. Klíčová slova: držení těla, pohybový systém, cvičení, posilování, protahování
|
|
|
Kompenzace pohybového systému u fotbalistů
Obleser, Jan ; Frýbort, Pavel (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název: Kompenzace pohybového systému u fotbalistů Cíle: Hlavními cíli této diplomové práce bylo vyšetřit, do jaké míry jsou zkráceny vybrané svalové skupiny fotbalistů TJ Sokol Sedlice, které jsou při fotbale nejčastěji zatěžovány. U všech hráčů byl také vyšetřen pohybový stereotyp extenze v kyčelním kloubu. Dále jsme navrhli kompenzační pohybový program (KPP) s cílem ovlivnit tyto dvě proměnné. Metody: V této práci byla použita metoda posttestu s následným komparativním preexperimentem. K získání výsledků byly použity metody vyšetřování pohybových stereotypů a testování zkrácených svalových skupin dle Jandy. Naměřené ukazatele zkrácených svalových skupin a pohybového stereotypu jsme porovnávali s výsledky naměřenými po aplikaci dvouměsíčního kompenzačního programu. Účinnost KPP jsme zjišťovali pomocí výpočtů Cohenova koeficientu účinku "effect sice". Výsledky: Bylo prokázáno, že po dvouměsíčním cvičení KPP došlo u testovaných fotbalistů ke zlepšení stavu svalových dysbalancí z pohledu zkrácení vybraných svalových skupin a k přestavbě pohybového stereotypu extenze v kyčelním kloubu. Byla prokázána účinnost KPP. Klíčová slova: hybný stereotyp, kompenzační program, pohybový systém, svalové dysbalance
|
|
| |
|
|
Pohybová náročnost vybraných pracovních profesí, sestavení vhodného kompenzačního programu pro profese se sedavým typem zaměstnání
FRÖSTLOVÁ, Daniela
Předmětem mé diplomové práce je téma "Pohybové zatížení u vybraných profesí, sestavení kompenzačního programu u profesí se sedavým způsobem zaměstnání". Při výběru tohoto tématu pro mě byla rozhodující aktuálnost, kterou vidím především v neustále narůstajících problémech s pohybovým aparátem osob pracujících v sedavých profesích, jež jsou jedním z důsledků jejich zaměstnání. První teoretická část diplomové práce zahrnuje podrobný rozbor zkoumané problematiky vycházející z teorií, které popisují anatomii a fyziologii pohybového aparátu. Charakterizuji zde také sedavý způsob života a sedavé zaměstnání obecně a popisuji ergonomii pracovišť profesí vybraných pro potřeby mé diplomové práce. V teoretické rovině zde vysvětluji potřebu kompenzačních pohybových režimů vycházejících ze zdravotních aspektů pracovního procesu vybraných profesí sedavého zaměstnání. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit prostřednictvím kvantitativního výzkumu na vybraném vzorku probandů míru pohybového zatížení v souvislosti s výkonem jejich profesí. Výsledky výzkumného šetření byly mým východiskem k sestavení kompenzačních programů, jež by pozitivně ovlivnily kvalitu aktuálního života probandů. Ke splnění stanovených cílů mi byly především nápomocny metody kvantitativního výzkumu s využitím dotazníkového šetření. Důvodem volby této metody byl bezproblémový a přímočarý sběr dat umožňující jejich rychlou analýzu a zpracování. Výzkumný soubor osob, který byl vybrán, zahrnuje profese, jež jsou charakteristické svým sedavým způsobem zaměstnání: profesionální řidič, administrativní pracovník a malířka vánočních ozdob. Abych dodržela objektivnost zkoumané problematiky pohybového zatížení u vybraných profesí, stanovila jsem pevně daná kritéria, na jejichž základě byla záměrným výběrem sestavena skupina osob tří profesí se sedavým způsobem zaměstnání. Během výzkumu jsem věnovala pozornost jednotlivým případům, provedla jejich podrobný popis a následně navrhla kompenzační cviky, které zúčastněné osoby po určitou dobu aplikovaly. Po této době byla sebrána nová data a kvalitativně porovnána s daty výchozími. Jsem přesvědčena, že výsledky mé výzkumné práce mohou pomoci všem osobám pracujícím v profesích se sedavým způsobem zaměstnání, za podmínky zařazení adekvátních kompenzačních cviků do svého profesního, ale i volnočasového života.
|
|
|
Zdravotní a psychosociální dopad vertebrogenních onemocnění na zdravotnický personál
BERÁNKOVÁ, Ivana
V této práci jsou popsány poznatky o pohybovém systému z anatomie a fyziologie. Je zde popsána etiologie, klasifikace, diagnostika a druhy vertebrogenních onemocnění. Dále se práce zabývá možnostmi léčby, zaměřuje se na nevýhody operačního řešení výhřezu ploténky, konzervativní léčbu a prevenci vertebrogenních onemocnění. Další důležitou částí je sociální problematika vetrebrogenních onemocnění u pracovníků ve zdravotnictví, jsou zde popsány příčiny pracovní neschopnosti a fluktuace u zdravotnických pracovníků. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká konkrétní profese ve sledovaném souboru zdravotnických pracovníků je nejvíce ohrožena vertebrogenním onemocněním. Zjistit, zda zdravotničtí pracovníci zvažují výběr nové profese na základě vertebrogenního onemocnění a dále zjistit míru informovanosti zdravotnických pracovníků o těchto onemocněních. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získány prostřednictvím studia odborných materiálů, technikou dotazníku a metodou dotazování. Výzkum byl prováděn metodou kvantitativního výzkumu a to anonymním dotazníkem. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili zdravotničtí pracovníci, kteří byli dle profese rozděleni na 4 skupiny. Zjistili jsme, že ve sledovaném souboru jsou vertebrogenním onemocněním ohroženy všechny uvedené profesní skupiny zdravotnických pracovníků a nejvíce sálové sestry. Především ve zdravotnictví je důležité využívat aktivně a prakticky všechny prostředky k zajištění vhodné pracovní polohy, jako je komplexní uplatnění ergonomických požadavků. Výzkumem bylo zjištěno, že na fluktuaci zdravotnických pracovníků se nejvíce podílí důvody ekonomické. Management našich zdravotnických zařízení by měl s touto problematikou lépe pracovat za pomoci nástrojů personálního řízení jako je vytváření podnikové kultury a komunikace. Dále bylo zjištěno, že většina zdravotnických pracovníků má nedostatek kvalitních informací a řeší vertebrogenní onemocnění farmakologicky. Je důležité na tyto omyly v léčbě upozorňovat a snažit se kvalitně informovat odbornou veřejnost o všech možnostech léčby.
|
|
|
Ověření úrovně pohybových dovedností ze sportovní gymnastiky na základních školách v Českých Budějovicích\\
ATEXINGER, Zděnek
Cílem mé diplomové práce bylo ověření úrovně pohybových dovedností ze sportovní gymnastiky na Základních školách v Českých Budějovicích. Hlavní součástí práce je především její analytická část, která vymezuje pojem "gymnastika" a popisuje její zastoupení v tělesné výchově. Jako hlavní způsob mé práce jsem si zvolil testování. Tento způsob umožňuje vcelku objektivně nahlížet na současný stav i s dostatečnou časovou rezervou. Jako jeden z nejzávažnějších a zároveň alarmujících výsledků se mi jeví fakt, že podle výše uvedených výstupů testovací baterie dosahují žáci většinou pouze průměrných či podprůměrných hodnocení, což nesvědčí o metodicky vhodném, kladně motivujícím a pro žáky atraktivním přístupu většiny vyučujících tělesné výchovy na zkoumaných školách.
|
|
|
Ergoterapie u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou
ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka
Tématem své bakalářské práce jsem si vybrala Ergoterapii u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou. Cílem práce jsem si stanovila popsat přínos ergoterapie u těchto osob. Má práce se proto má zabývat následujícími problémy. A) Charakterizovat ergoterapii u osob po cévních mozkových příhodách, B) Popsat, jak probíhá ergoterapie ve VRÚ Slapy nad Vltavou, C) Zjistit vliv ergoterapie na soběstačnost, poruchy motoriky, senzitivity a symbolických funkcí u osob po cévních mozkových příhodách.
|
host ::
RSS.