|
| |
|
|
Práce pedagogů předškolního vzdělávání s médii
ZMATLÍKOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na práci pedagogů s médii u dětí v předškolním vzdělávání, konkrétněji na práci s elektronickými médii. Zkoumá, zda a jakým způsobem předškolní pedagogové z Loun a jeho okolí Loun, konkrétně pedagogové MŠ Fügnerova, MŠ Dobroměřice, MŠ Kpt. Nálepky, MŠ Veltěže a MŠ Přemyslovců, využívají možnost pracovat s moderní technologií. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů pedagog, předškolní vzdělávání a média. Praktická část obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo realizováno individuálními rozhovory v již zmíněných mateřských školách. Komunikačními partnery byly ředitelky a učitelky mateřských škol z Loun a blízkého okolí.
|
|
|
Domovy mládeže minulosti a současnosti, vývoj výchovných přístupů v domovech mládeže
JAHODA, Martin
Práce se zaměřuje na vývoj domovů mládeže ve sledu historických událostí. Zmiňuje předchůdce domovů - středověké univerzity, útulky pro školní mládež, domovy mladých jako součást Baťových škol práce, domovy mládeže v předválečném Československu, ve válečném i poválečném období, za komunismu a v současnosti. Objasňuje, proč domovy vznikly, jaké události tomu předcházely, jaké události vznik domovů provázely, jaký vliv na funkci domovů měl režim ve kterém fungovaly.
|
|
|
Analýza podmínek výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole
VODIČKOVÁ, Markéta
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat podmínky výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole, a současně i zjištění jejich znalostí o zdraví a jejich postoje k němu. V teoretické části své práce se zabývám tématikou mentální disability z hlediska terminologie a klasifikace. Uvádím možnosti výchovy a vzdělávání dětí s disabilitou mentální, vysvětluji cíle výchovy ke zdraví a specifikuji vybraný Jihočeský kraj, ve kterém probíhalo šetření. Na začátku praktické části jsou detailně popsány konkrétní školy z Jihočeského kraje, které byly ochotny spolupracovat. Vytvořila jsem dvě odlišné ankety, které se zaměřily na odlišný vzorek respondentů. První anketa vlastní konstrukce byla vytvořena pro pedagogy a asistenty na základních školách praktických a speciálních a zjišťovala základní identifikační údaje o jednotlivých respondentech a jejich zkušenosti, metody a názory. Druhá anketa vlastní konstrukce pro děti s disabilitou mentální na základních školách praktických a běžných základních školách měla za úkol zjišťovat základní identifikační údaje o respondentech a jejich znalost a celkový přístup ke zdravému životnímu stylu. Z výsledků získaných anketním šetřením vyplývá, že děti s mentální disabilitou mají dobré podmínky pro výchovu o zdraví, děti díky ní mají dobré povědomí o základních zásadách zdraví, avšak nedokážou si je zcela osvojit a řídit se podle nich v běžném životě.
|
|
|
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
|
|
|
Participace v domově mládeže Analýza možnosti participace obyvatel na chodu pobytového zařízení (Domov mládeže v Písku).
KEMPFER, Heřman
Práce se zabývá participací v Domově mládeže v Písku. V teoretické části nejprve představím zkoumanou organizaci. V další kapitole vymezuji pojem participace a následně se zaměřím na současný pohled na participaci v Domově mládeže. Další kapitoly se věnují komunikaci, práce se skupinou a jedincem a osobností vychovatele. Ve výzkumné části vymezuji předmět výzkumu a výzkumné otázky. Následuje analýza dokumentů, která byla zvolena jako jedna z výzkumných metod. Následuje rozhovor, jako další výzkumná metoda. Celou práci uzavírá závěrečné shrnutí a zodpovězení výzkumné otázky.
|
|
|
Znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Teoretická východiska Epilepsie je jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. První epileptický záchvat se u jedince objevuje do 20. roku věku. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti školního věku, proto je důležité věnovat se této problematice právě u nich. Děti tráví s pedagogy mnoho času a prodělání epileptického záchvatu ve škole je tudíž velmi pravděpodobné. Bakalářská práce se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí. Teoretická část připomíná historii epilepsie, definuje ji, ujasňuje její příčiny, rozděluje epileptické záchvaty a následně epileptické syndromy. Představuje role sestry při diagnostice epileptických záchvatů, které mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu. Dále se zabývá léčbou epilepsie a především první pomocí při epileptickém záchvatu, podáváním léků a jejich způsoby v souvislosti s tímto onemocněním. V kompetenci sestry je edukovat o onemocnění a opatření s ním spojené, na což práce upozorňuje. Dále poukazuje na informace o zdravotně znevýhodněných dětech, a jak jsou na takovéto děti pedagogové v rámci svého studia a následné praxe připravováni. Na závěr jsou zmíněny úlohy školní sestry, které zastává v jiných zemích a je pro školní zařízení nepostradatelným členem, jenž v České republice chybí. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. K tomuto cíli byl stanoven výzkumný problém, který se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. Metodika Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku, které byly rozdány v devíti základních školách v Jihočeském kraji v Písku a v Českých Budějovicích, vždy s ústním souhlasem ředitele dané základní školy. Rozdáno bylo 225 dotazníků. Návratnost tvořila 166 dotazníků. Respondenti odpovídali na 22 otázek. Dvě otázky byly pouze identifikační. Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2014. Získaná data byla analyzována statistickými metodami za využití vhodných statistických nástrojů (stanovených průměrů, procentuální vyjádření) a zjištěné výsledky byly dále názorně zpracovány v grafech. Výsledky Podle získaných informací od respondentů bylo zjištěno, že pedagogové mají znalosti v poskytování první pomoci při epileptickém záchvatu, avšak neznají lék a jeho způsob podání, který se aplikuje při první pomoci. I přesto, že pedagogové ve velké míře znají zásady první pomoci, většina respondentů má zájem o zdokonalování se v první pomoci. Závěr Stanovený výzkumný problém byl vyřešen. Pedagogičtí pracovníci mají znalosti v zásadách první pomoci, avšak nevědí, jaký lék podat a jaký je jeho způsob aplikace. Vzhledem k zájmu pedagogických pracovníků ve vzdělávání se v první pomoci by sestra v rámci zavedení spolupráce s pedagogy na základních školách mohla pořádat teoretické a praktické semináře první pomoci při epileptickém záchvatu u dětí. Většina lidí si sestru představí v nemocničním zařízení, ale její působnost je značně širší. Mnoho rolí, které zastává, může aplikovat i mimo nemocniční zařízení, což může být právě škola, kde by se dále velmi uplatnila v rámci edukace, prevence a předávání informací o režimových opatřeních u dítěte.
|
|
| |
|
|
Priority školního klubu
NOVÁKOVÁ, Radka
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na priority školního klubu Základní školy Bernarda Bolzana o.p.s. v Táboře. V teoretické části diplomové práce se zmiňuji o volném čase v souvislosti s dětmi, o historickém vývoji výchovy ve volném čase, o funkcích, formách a činnostech zájmového vzdělávání, vztazích a komunikaci, definici školního klubu a o jeho přednostech, o účastnících školního klubu, o školním vzdělávacím programu a o klíčových kompetencích. V praktické části diplomové práci jsem si stanovila cíl výzkumu, který měl ukázat priority školního klubu. Na základě zkoumaného školního klubu jsem vytvořila hypotézy. Pravdivost či nepravdivost hypotéz měl ověřit dotazník sestavený z výzkumných otázek. K upřesnění výzkumu posloužily doplňující odpovědi strukturovaného rozhovoru s rodiči a s vychovatelkami daného školního klubu. Vyhodnocení dotazníku a rozhovorů přineslo ověření hypotéz.
|
|
|
PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ S DĚTMI A MLÁDEŽÍ: POHLED NA DOBROVOLNÍKA A ZAMĚSTNANCE, MOŽNOSTI JEJICH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
MAREŠOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá tématem přípravy pracovníků s dětmi a mládeží a pohledem na zaměstnance spolu s dobrovolníkem a možnostmi jejich dalšího vzdělávání. Jednotlivé texty jsou logicky řazeny dle témat. Práce nejprve vymezuje používané termíny a následně řeší problematiku kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pracovníků s dětmi a mládeží a to dle zákona o pedagogických pracovnících a Národní soustavy povolání. Mimo zaměstnanců také práce řeší podmínky vzdělávání dobrovolníků pracujících s dětmi a mládeží. Ukazuje, jaké by měli mít znalosti, dovednosti a kompetence. V neposlední řadě práce stručně vymezuje důležité dokumenty týkající se vzdělávání pedagogických pracovníků a zabývá se tématikou institucí nabízející další vzdělávání pedagogických pracovníků. V závěru si práce poznatky ověřuje v kvalitativním výzkumu s šesti respondenty.
|
host ::
RSS.