|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Kupcová, Tereza ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Lázně se nachází na periferii švýcarského města Yverdon. Okolí tvoří nesourodá zástavba především obytného charakteru. Zástavbu na pozemku, jehož velkou část zabírá park na severu a les v jižním cípu, tvoří historické budovy a stavba nových lázní a přístavba hotelu, které však nevyhovují současným požadavkům. V rámci projektu je proto uvažováno o jejich zbourání a nahrazení novým komplexem. Vzhledem k okolí, které nemá na lázně žádnou vazbu, je celý pozemek obehnán zdí a tvoří tak uzavřený lázeňský park. Do této zelené plochy je vložena plocha vody, na které „plují“ tři pavilony – veřejné lázně, léčebné lázně a část hotelu. Každý z nich funguje do značné míry samostatně, sjednocuje je plocha vody s venkovními bazény, ke které se orientují. Celek od parku odděluje mělká voda, takže je solitérem v parku, přesto s těsnými vazbami na okolí. Celý systém je vzhledem ke své relativní otevřenosti umístěn v nejklidovější části území - v blízkosti lesa v jižní části pozemku.
|
|
|
mHealth
Bradáč, Filip ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na mHealth řešení a jeho implementaci do konkrétního spe-cializovaného střediska IQ-pohyb. Cílem této práce je provést výzkum motivace prevence zdraví při větším využítí mHealth řešení metodou dotazování zainteresovaných respondentů, výsledky statisticky zpracovat a vyvodit z nich závěry, které mi pomohou nalézt mHealth řešení vhodně implementovatelné do centra IQ-pohyb. Zaměřil jsem se na rozebrání termínu mHealth, zařazeného do oblasti telemedicíny, která je podoblastí eHealth, jakožto zastřešujícího termínu pro používání ICT ve zdravotnictví. Druhá část je věnována stávajícímu legislativnímu rámci, který ovlivňuje implementaci mHealth řešení. Poslední část se zabývá výzkumem o motivaci prevence a následně vhodně zvolenou implementací produktů mHealth do střediska IQ-pohyb, nakonec následuje zhodnocení výsledků a dosažených cílů.
|
|
|
Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů
PLACHÁ, Milena
Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních.
|
|
|
Bolest jako indikující a limitující faktor fyzioterapie
VONEŠOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku bolesti. Bolest je součástí většiny onemocnění nejen pohybového aparátu. Tento nepříjemný vjem je varovným signálem pro postiženého, že se v jeho těle děje nějaký patologický proces, nebo se k němu schyluje. Už proto by neměla být bolest podceňována, protože její funkce je především ochranná. Bolest je posloupný proces, během kterého dochází k biochemickým i neurofyziologickým interakcím na různých úrovních dráždění. Zahrnuje širokou škálu převážně negativních vjemů různé intenzity i charakteru. Bolestivé mechanismy jsou zpracovány nociceptory, tedy aferentnímy neurony s tenkými a silnými myelinizovanými vlákny. Vedena je primárními aferentními vlákny smíšených nebo senzitivních periferních nervů, cestou zadního kořene míšního do míchy a končí v substantia gelatinosa zadního rohu míchy. Její intenzita je však velice subjektivní a i lidé se stejným onemocněním mohou prožívat naprosto odlišnou intenzitu. Tato práce se zabývá významem a možnostmi fyzioterapie při tlumení bolesti pohybového aparátu. Hlavním cílem mé práce je podat základní teoretické údaje o bolesti, jejím rozdělení, vyšetření a léčbě. Výzkumnou částí mé bakalářské práce pak bude zmapovat možnosti fyzioterapie u některých onemocnění. Dále také důvody přivádějící pacienty k fyzioterapeutovi. První část z teoretické práce zahrnuje definici bolesti, její cestu lidským tělem a její základní rozdělení. Další dvě kapitoliy teoretické části zahrnují vyšetření bolesti a její léčbu a to nejen farmakologickou, ale zahrnuje také fyzioterapii se složkou fyzikální terapie, manuální terapie, kinezioterapie a dalších metod. Praktickou část pak tvoří dva výzkumy a to především kvalitativní výzkum a v druhé řadě pak výzkum kvantitativní. Soubor pro kvantitativní výzkum tvořili čtyři pacienti. Dvě pacientky jsou po operaci bederní páteře pro herniaci disku a jejich obtíže mají již strukturální podstatu. Dalši dva pacienti pak strukturální změny diagnostikované nemají a jejich bolesti jsou na podkladě funkčních změn. U všech pacientů byla provedena anamnéza, aspekční i palpační vyšetření a čtyřikrát po dobu terapií byl jimi vyplněn subjektivní dotazník. Dále jsou zde také popsané použité metody při terapiích. U kvalitativního výzkumu pak soubor tvořilo 152 osob. V kapitole "Výsledky" praktické části pak můžete nalézt pokroky a změny u všech probandů, závěrečná vyšetření a jejich subjektivní hodnocení a také výsledky kvalitativní práce. Bakalářská práce může být využita pro zvýšení informovanosti o fyzioterapii při tišení bolestí, také může sloužit jako vzdělávací materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Přístupy fyzioterapie u poruchy posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou
KRÁLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o roztroušené skleróze mozkomíšní. Cílem mojí práce bylo vybrat vhodné fyzioterapeutické postupy pro ovlivnění posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou. V teoretické části jsem se zabývala současným stavem tohoto problému, etiopatogenezí, symptomatologií, farmakologickou a rehabilitační léčbou. Dále jsem se zabývala funkcí hlubokého stabilizačního systému a metodami, pomocí kterých s ním lze pracovat. Tyto metody jsem vybírala s přihlédnutím na diagnózu RS. Výzkumná část zahrnuje kazuistiku tří pacientů. Kineziologické vyšetření je doplněno o vyšetření na posturografu, které pacienti absolvovali na začátku tříměsíční terapie a také po jejím ukončení. Tato část obsahuje i součastný stav pacientů, anamnézu, návrhy krátkodobého rehabilitačního plánu, popis rehabilitace a návrhy dlouhodobého rehabilitačního plánu, a také celkové zhodnocení terapie a výsledky výzkumu. Celý výzkum probíhal po dobu tří měsíců. Dvě pacientky docházely na terapii do rehabilitační ambulance v J.Hradci, terapie třetího pacienta probíhala doma formou instruktáží. Po třech měsících terapie jsem zhodnotila účinnost cvičení na základě vstupního a výstupního vyšetření, balančních testů a vyšetření na posturografu. Dále jsem přihlédla k subjektivním pocitům pacientů. Fyzioterapie měla vliv především na stereotyp dýchání a lepší posturální stabilitu ve stoji. Dále se zlepšil psychický stav pacientů. Fyzioterapie může ovlivnit některé klinické příznaky RS. Pomáhá zlepšit kvalitu života, zlepšit soběstačnost a zapojit jedince do aktivního života. Při fyzioterapii musíme ale počítat s krátkodobým efektem a také s tím, že je potřeba rehabilitaci mít neustále. Také jí musíme stále přizpůsobovat vývoji nemoci a aktuálnímu stavu pacienta.
|
|
|
Komparace fyzioterapeutických postupů po konvenční a miniinvazivní chirurgické revaskularizaci myokardu
JÍRA, Pavel
Tato práce se zabývá chirurgickou terapií ischemické choroby srdeční a následnou akutní fyzioterapií na nemocničním lůžku u pacientů, kteří takovou operaci podstoupí. Cílem práce je najít správnou formu fyzioterapie a ověřit si její účinnost během časného pooperačního období. Zároveň porovnávám dvě operační techniky a sice konvenční a miniinvazivní postup chirurgické revaskularizace myokardu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou polovinu. V teoretické části popisuji příčiny vzniku a etiologii onemocnění, její terapii, zejména chirurgickou a následnou fyzioterapii. Tato část je zpracována rešerší ze zdrojů vyjmenovaných v závěru práce. V praktické části popisuji průběh a možnosti fyzioterapie pacientů po operacích. Stanovil jsem cvičební jednotku, kterou jsem s pacienty použil. Cviky byly zaměřeny na dechovou a cévní gymnastiku, lehké kondiční cviky a nácvik vertikalizace a samostatnosti. Zároveň cviky by měly řešit svalové dysbalance, které se mohou nacházet na hrudníku natolik šetrným způsobem, aniž by se narušil proces hojení pooperační jizvy, naopak se tento proces podpořil. Při prvním setkání jsem si pacienty vyšetřil. Následně jsem předvedl cviky a pacienty řádně edukoval v režimových opatřeních a pomocných technikách pro zlepšení pooperačního stavu. Před propuštěním z kardiochirurgického oddělení jsem si pacienty vyšetřil znovu a porovnal s hodnotami zjištěnými při vstupním vyšetření. V práci také řeším dlouhodobý rehabilitační plán, jehož součástí je například edukace pacientů pro domácí prostředí a způsoby, jak zlepšit jejich tělesnou kondici po operaci. U všech pacientů došlo ke zlepšení stavu ve všech sledovaných aspektech. Například během pobytu v nemocnici došlo ke zlepšení celkové kondice, ovlivnění svalových dysbalancí v ramenních pletencích a svalových skupinách hrudníku a lopatek. Výsledkem práce je zjištění, že správně zvolená aktivita pomáhá s procesem zotavování po revaskularizaci myokardu.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u jedinců s hypermobilitou
BÜRGEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility, tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální. Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců. V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců. Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut. U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení. U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
|
|
|
Implementace mHealth do oblasti fyzioterapie
Nguyen, Tomáš ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na implementaci mHealth do oblasti fyzioterapie, konkrétně do metody Manuální fyzioterapeutické korekce (MFK). Cílem práce je zanalyzovat procesy fyzioterapeuta pracujícího s metodou MFK a na základě této analýzy do procesů vhodně implementovat řešení mHealth. V úvodní části je definován pojem mHealth a jeho vztah k eHealth. Další část se zaměřuje na legislativní a technologické předpoklady implementace řešení mHealth. Třetí a nejdůležitější část je věnována analýze procesů fyzioterapeuta a výběru vhodných mHealth řešení. Poslední část se věnuje vyhodnocení úspěšnosti implementace a zhodnocení přínosů implementace pro fyzioterapeuta.
|
|
|
Non-compliance pacienta v ordinaci rehabilitace
Strumínská, Petra ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Mlčák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza fenoménu non-compliance (pacienta i poskytovatele zdravotnické služby) ve veřejné ordinaci rehabilitace, u soukromé fyzioterapeutky a v lymfocentru rehabilitace pomocí dotazníkového šetření. V teoretické části se zabývám problematikou non-compliance a vysvětluji pojmy s ní spojené, popisuji druhy rehabilitace, fyzioterapie a uvádím epidemiologická data. Výsledkem praktické části je vyhodnocení dotazníkového šetření a testování stanovených hypotéz.
|
host ::
RSS.