|
|
Kazuistika pacienta po implantaci TEP levého kolenního kloubu
Mertlík, Jakub ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika pacienta po implantaci TEP levého kolenního kloubu Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je zpracování kazuistiky vybraného pacienta během souvislé odborné praxe a seznámení se s teoretickými podklady diagnózy implantace totální endoprotézy kolenního kloubu. Abstrakt: Tato bakalářská práce vznikla jako rešerše s případovou studií v časovém období od 10.1. do 4. 2. 2011. Stať je rozdělena na část obecnou a část speciální. V části obecné je popsána anatomie a kineziologie kolenního kloubu. Teoreticky je rozpracována problematika artrózy, dále pojednává o problematice totálních endoprotéz kolenního kloubu, jejich typech, indikacích a kontraindikacích, operační technice a možných komplikacích, s připomenutím základních anatomických a biomechanických charakteristik kolenního kloubu. Speciální část se pak zaměřuje na aspekty rehabilitace u pacientů s TEP kolenního kloubu. V kazuistice je uveden případ pacienta s implantovanou totální endoprotézou kolenního kloubu se vstupním rozborem, návrhy terapie s podrobným zpracováním rehabilitačního plánu. V závěru této speciální části je uvedeno výstupní vyšetření a zhodnocení terapie. Klíčová slova: totální endoprotéza, kolenní kloub, fyzioterapie, kazuistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu
Buchtová, Michaela ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu Souhrn: Tato bakalářská práce pojednává o léčebně rehabilitačním postupu u pacienta s implantací totální endoprotézy kyčelního kloubu, která byla provedena v důsledku koxartrózy. Obecná část se zabývá anatomií a funkcí kyčelního kloubu, koxartrózou, podává obecné informace o totálních endoprotézách a popisuje možnosti následné rehabilitace. Ve speciální části, je formou kazuistiky konkrétního pacienta, popsán léčebně rehabilitační postup a na závěr je zhodnocen efekt terapie. Klíčová slova: artróza, totální endoprotéza, kyčelní kloub, rehabilitace
|
|
|
Kazuistika pacienta po implantaci totální endoprotézy levého kolenního kloubu
Lazarová, Marie ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika pacienta po implantaci totální endoprotézy levého kolenního kloubu Shrnutí: Práce je zaměřena na zpracování kazuistiky pacienta s totální náhradou levého kolenního kloubu. Je tvořena dvěma oddíly - částí obecnou a částí speciální. Část obecná se zabývá stavbou kolenního kloubu, typy kloubních náhrad, indikacemi k operaci včetně gonartrózy jako nejčastější indikace a běžnými fyzioterapeutickými přístupy v pooperačním období. Část speciální tvoří hlavní oddíl bakalářské práce. Popisuje průběh konkrétní fyzioterapeutické péče o pacientku po operaci totální náhrady levého kolenního kloubu a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: kolenní kloub, totální endoprotéza, gonartróza, fyzioterapie, rehabilitační plán
|
|
|
Rešeršní studie totálních endoprotéz temporomandibulárního kloubu
Horňas, Jan ; Borák, Libor (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská se zabývá totálními endoprotézami (TEP) aplikovanými při náhradě temporomandibulárního kloubu (TMK). V práci je provedena rešerše řešené soustavy, ve které je uvedena anatomie TMK, dolní čelisti a žvýkacích svalů. Dále jsou uvedeny hlavní výrobci a používané materiály pro zhotovení TEP. Na základě provedené rešerše je v poslední části práce provedena deformačně napěťová analýza zvolené TEP pomocí výpočtového modelování metodou konečných prvků.
|
|
|
Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody
Houfek, Martin ; Kratochvíl, Ctirad (oponent) ; Hortel, Milan (oponent) ; Hlaváčková, Milada (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
V dnešní době patří implantace kloubních náhrad sice k radikálnímu, ale velmi frekventovanému způsobu navrácení funkčnosti nemocnému kloubu. Na implantáty jsou kladeny vysoké nároky na jejich biokompatabilitu a také na dlouhodobou funkci, která přímo souvisí s otěrem kloubních náhrad v lidském organismu. Proto je analýza komplexního chování implantátu v lidském těle jedním ze základních problémů biomechaniky implantátů. Této problematice je věnována i tato disertační práce. Disertační práce se zabývá řešením návrhu a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikací otěru pomocí optické metody. Navrhované zařízení umožňuje zatěžovat kloubní jamku TEP fyziologickým způsobem, ale v předložené práci se kloubní jamka zatěžovala tak, že silová výslednice procházela osou kloubní jamky. Fyziologické zatěžování kloubní jamky a vyhodnocování velikosti úbytku polyethylenu se v současné době intenzivně řeší. Výsledky této studie mohou v brzké budoucnosti slout jako informace pro posuzování chování otěru kloubních náhrad kyčelních kloubů in vivo. Práce je věnována řešení problémů nutných k zjišťování velikosti úbytku polyethylenu u kloubních náhrad TEP: - Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu. - Identifikace otěru pomocí optické metody. Návrh a vývoj experimentálního zařízení byl proveden v systému Inventor Profesional 2010 na úrovní 3D modelování. Velká pozornost byla věnována konstrukci uchycení kloubní jamky TEP do zkušebního stroje a uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Byly testovány varianty řízení experimentálního zařízení s kombinacemi pohonných jednotek. Byly provedeny návrhy a následně testy pro uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Provedla se hloubková analýza možností identifikace otěru a přistoupilo se k inovačnímu řešení vyhodnocování úbytku polyethylenu u kloubní jamky TEP. Identifikace otěrů (úbytku polyethylenu) kloubních jamek TEP byly prováděny experimentálním měřením pomocí optické holografické interferometrie. Z komplexní analýzy výsledků experimentálního měření úbytku polyethylenu vyplývá, že je možné touto metodou identifikovat jednak velikost, ale také i oblast, kde dochází byť i k malým změnám povrchu, které jsou závislé na otěru. Dále se dá konstatovat, že při použití této metody měření jsme schopni postihnout vůle nebo posuvy, které mají vliv na velikost úbytku polyethylenu v kloubní jamce TEP. I přes množství známých a získaných poznatků, vyplývajících z výsledků řešení problémů návrhů a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody, je tato práce vstupní studii do problematiky identifikace otěru kloubních náhrad. Komplexní vyřešení této problematiky je nad rámec jedné doktorské práce.
|
|
|
Biomechanická studie karpometakarpálního (CMC) kloubu palce ruky
Podsedník, Karel ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá deformačně napěťovou analýzou karpometakarpálního (CMC) kloubu palce ruky. Jedná se o vstupní studii, kterou se dosud žádná práce na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky nezabývala. V práci je provedena srovnávací deformačně napěťová analýza fyziologického stavu a po aplikaci totální endoprotézy CMC kloubu. Model geometrie byl vytvořen na základě CT snímků, s využitím softwarů Catia a Solidworks. Problém byl řešen MKP (metodou konečných prvků) ve výpočetním softwaru Ansys 13.0.
|
|
|
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.
|
|
|
Epidurální katétr na ortopedických odděleních - přínos pro pacienty i sestry?
MAŠÁTOVÁ, Milada
Epidurální znecitlivění spočívá v dočasném přerušení vedení nervových vzruchů podáním nízké koncentrace lokálního anestetika, případně i opioidu, do epidurálního prostoru, které způsobí dočasné přerušení vedení nervových vzruchů. Jedná se o centrální neuroaxiální svodnou anestezii s cílem umožnění a usnadnění průběhu operačního zákroku. Při epidurálním znecitlivění bývá současně zaveden i epidurální katétr, díky kterému je možné nejen korigovat množství podaného anestetika, a reagovat tak na průběh operačního výkonu, ale také skýtá možnost ponechání katétru v epidurálním prostoru pro pokračující pooperační analgezii, která dovolí časnou pooperační rehabilitaci, řízení a kontrolu podávané analgezie. Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní šetření probíhalo formou dotazníků pro sestry a kvalitativní pomocí polostruktuvaného rozhovoru s pacienty. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo ve čtrnácti zdravotnických zařízeních České republiky. Respondenti byli vybíráni cíleně, základním činitelem výběru pro kvantitativní šetření bylo to, že sestry pracují na ortopedických odděleních, multioborových JIP nebo ARO a že mezi jejich náplň práce patří péče o pacienty po TEP velkých kloubů, kteří mají zavedený epidurální katétr. Respondenty pro kvalitativní výzkum se stali pacienty hospitalizovaní na ortopedickém oddělení po TEP kolene nebo kyčle se zavedeným epidurálním katétrem a měli zájem o rozhovor. Získané výsledky kvantitativní části výzkumného šetření byly graficky a statisticky zpracovány v programu Excel 2010 do grafů, četnostních a kontingenčních tabulek, výsledky kvalitativní části šetření byly zpracovány do schémat pomocí programu Smart Art. Po dohodě s managementem zdravotnických zařízení bude tato diplomová práce poskytnuta ke zvýšení informovanosti a zlepšení situace. Výstupem z práce je vytvoření standardu ošetřovatelské péče - Asistence při zavádění epidurálního katétru a ošetřování nemocného s epidurálním katétrem, dále vytvoření informační brožury pro pacienty a také vytvoření indikátoru kvality ošetřovatelské péče, zaměřeného na sledování výskytu infekčních komplikací u pacientů s epidurálním katétrem. Výsledky mohou být přínosné pro přípravu kurzu orientovaného na ošetřování těchto pacientů a také mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Význam pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem
KOTLABOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem. Pojednává o využití speciálních metodik fyzioterapie a fyzikální terapie, které napomáhají pacientům připravit se na operační zákrok a pooperační rehabilitaci. Nejčastějším plánovaným ortopedickým zákrokem v České republice je totální endoprotéza kyčelního kloubu, přičemž ročně je aplikováno až 10 000 náhrad. Následovaná je neméně frekventovanou endoprotézou kloubu kolenního. Provádění jakékoliv vhodně zvolené kondiční aktivity před operačním zákrokem může být pro pacienta velice přínosné a žádoucí. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o anatomii a biomechanice nosných kloubů dolní končetiny kolenního a kyčelního. Dále jsou podrobně popsány samotné kloubní náhrady. Zmíněn je vývoj náhrad v průběhu historie, jednotlivé typy endoprotéz a vkládaných komponent a v neposlední řadě i používané operační přístupy pro implantaci náhrad. Práce popisuje i vhodné fyzioterapeutické postupy a metody fyzikální terapie, které mohou být aplikovány v rámci předoperačního období. Cílem bakalářské práce je zmapovat, zdali pravidelné kondiční aktivity v období před operací mají vliv na průběh pooperační rehabilitace. V praktické části bylo k dosažení cílů použito metody kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou kazuistik, pomocí rozhovoru, pozorování a fotografické dokumentace. Výzkumu se zúčastnily tři pacientky, všechny diagnostikovány pro kloubní artrózu, dvě kloubu kyčelního a jedna kolenního. Ani u jedné pacientky nezabrala konzervativní léčba, proto byly doporučeny na operativní léčbu spočívající v nahrazení poškozeného kloubu. Při prvním setkání proběhlo odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientek s terapeutickým postupem. Terapie probíhala po dobu jednoho měsíce, vždy třikrát týdně. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Následně byl od každé z pacientek získán subjektivní názor na průběh terapie a změny, které po terapii pocítily, pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Všechna data byla zaznamenána a následně vyhodnocena. V rámci terapie byly nejprve ošetřeny lokální nálezy, konkrétně omezení kloubní hybnosti, otoky měkkých tkání v okolí kloubů a zkrácené nebo oslabené svaly. Použity byly i techniky senzomotoriky, které jsou vhodné pro korekci plochonoží nebo hallux valgus. Pro posílení celého trupu a nabytí stabilizační funkce bránice byly použity stabilizační techniky PNF a aktivace HSS. Následovalo i posílení horních končetin pro budoucí chůzi o berlích. Posledním bodem po ošetření lokálních nálezů bylo celkové zařazení kloubu do správných pohybových stereotypů. Po ukončení terapie pacientky udávaly lehký ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat vyplývá i zlepšení svalové síly u všech pacientek minimálně o půl stupně v poškozených kloubech. Ukazatelem pokroku je i srovnání goniometrického vyšetření před a po terapii, kdy došlo ke zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti. Operační zákroky proběhly bez jakýchkoliv komplikací a následná rehabilitace byla pro pacientky bezproblémová.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze v kyčelním kloubu
FEREBAUEROVÁ, Martina
V posledních letech došlo k nárůstu počtu implantací totální endoprotézy kyčelního kloubu a snížila se věková hranice pacientů, kterým je totální náhrada implantována. To však pro určitou životnost endoprotéz vede i k nárůstu reoperací z důvodu aseptického uvolnění. Taková reoperace je pro pacienta náročnější než primární operace a přináší tak větší riziko možných komplikací. Přesto nejsou komplikace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu ojedinělé ani u prvních operací. Mezi nejčastější komplikace patří již zmíněné aseptické uvolnění, které vzniká na základě reakce organismu na otěrové částice polyetylenu, které se uvolňují vlivem opotřebení endoprotézy. Jednou z častých komplikací je také infekce v oblasti totální endoprotézy, kdy příčina může být lokální či celková. Obávanou komplikací je luxace endoprotézy, která je pro pacienta velice bolestivá a může při ní dojít k poranění některého nervu. K poranění nervů může dojít i při samotné operaci. Dalšími komplikacemi jsou tromboembolická nemoc, nestejná délka končetin, aktivní jizva, lymfedém, heterotopická osifikace, periprotetické zlomeniny nebo mechanické narušení komponent totální endoprotézy. Vzhledem k časovému výskytu můžeme tyto komplikace rozdělit na peroperační, časné a pozdní. Cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické postupy využívané u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Dalším cílem je u vybraných komplikací zpracování kazuistik a sestavení fyzioterapeutického plánu. Jako výzkumný soubor byli zvoleni tři probandi s různými komplikacemi. Prvním probandem je pacientka po reimplantaci TEP z důvodu infekce, u dalšího probanda je diagnostikována nestejná délka končetin a posledním probandem je pacientka s aktivní jizvou. Terapie probíhala u každého probanda individuálně a byla přizpůsobena každému zvlášť vzhledem k jeho diagnóze. V průběhu celé terapie byla cvičební jednotka a fyzioterapeutické postupy upravovány tak, aby daná terapie byla vhodná pro současný stav probandů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je popsána funkční anatomie kyčelního kloubu, aloplastika kyčelního kloubu a komplikace, které můžou v jejím důsledku vzniknout. Dále reimplantace totální endoprotézy a fyzioterapeutické postupy, které se v dané problematice využívají. Pro zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik pomocí metod rozhovoru, pozorování, sekundární analýzy dat a kineziologického rozboru. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl navržen krátkodobý fyzioterapeutický plán, dle kterého následovala terapie. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor a po zhodnocení výsledků byl navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán. Terapie probíhala u každého pacienta čtyři až pět týdnů. Z výsledků vyplývá, že u všech pacientů došlo ke zlepšení rozsahu pohybu v operovaném kyčelním kloubu, ke zmírnění či úplnému odstranění bolestí, ke zvýšení svalové síly. Zlepšení pozoruji také u stereotypu chůze. Naopak některé patologické pohybové stereotypy a zkrácení některých svalů i nadále přetrvává, nebo byly pouze částečně zmírněny. Závěrem lze konstatovat, že pacienty s různými komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu spojují výrazné svalové dysbalance a narušené stereotypy pohybů a chůze. K těmto změnám dochází v důsledku antalgického postavení v kloubu. Z toho vyplývá, že pokud dojde k dlouhodobějšímu postižení kyčelního kloubu, projeví se to následně na celkovém držení těla.
|
host ::
RSS.