Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
Plasty a mikroplasty a jejich vliv na biotu ekosystémů
Románeková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá vplyvom plastov a mikroplastov na životné prostredie. Cieľmi tejto práce je vypracovanie literárnej rešerše zameranej na problematiku plastov a to hlavne mikroplastov, a na ich negatívny vplyv na organizmy akvatického a terestriálneho ekosystému. Na základe získaných poznatkov navrhnúť batériu ekotoxikologických testov.
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
Plasty a mikroplasty a jejich vliv na biotu ekosystémů
Románeková, Ivana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá vplyvom plastov a mikroplastov na životné prostredie. Cieľmi tejto práce je vypracovanie literárnej rešerše zameranej na problematiku plastov a to hlavne mikroplastov, a na ich negatívny vplyv na organizmy akvatického a terestriálneho ekosystému. Na základe získaných poznatkov navrhnúť batériu ekotoxikologických testov.
Ekotoxicita vybraných platinových kovů.
Kořínková, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Za posledních 20 let byla zaznamenána vyšší koncentrace platinových kovů v životním prostředí. Tyto rizikové kovy se dostávají pomocí antropogenní činnosti do akvatického a terestrického ekosystému. Je tedy nezbytné zabývat se jejich možným negativním dopadem na organismy. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení vybraných komplexních sloučenin platinových kovů, a to platiny a palladia. K hodnocení ekotoxicity byly využity testy na vodních organismech, kterými byly Daphnia manga, Thamnocephalus platyurus a Lemna minor. Na základě získaných výsledků byly vypočteny hodnoty LC50 a EC50.
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
Ekotoxikologické hodnocení vzorků z požářišť
Pasírbková, Adéla ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Při požárech dochází často k hoření různorodého materiálu. Vzniká mnoho produktů hoření, které mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí. Nejčastěji detekovanými sloučeninami jsou oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sulfan, kyanovodík, nitrózní plyny a také organické sloučeniny, které mají nepříznivé účinky na organismy. Prostřednictvím chemické analýzy je možno identifikovat a kvantifikovat většinu z nich, avšak dopad těchto látek na ekosystém na základě těchto analýz nelze předpovědět. Účinným nástrojem, který umožní hodnocení vlivu produktů hoření na ekosystém, jsou testy ekotoxicity. V této diplomové práci byly ze vzorků z požářišť připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testování. Byly použity dva alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: na organismu Thamnocephalus platyurus (ThamnotoxkitFTM) a na organismu Daphnia magna (DaphtoxkitFTM). Dalším testovacím vodním organismem byla žábronožka slanisková (Artemia salina). Ekotoxicita byla hodnocena také pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba), cibule bílé (Allium cepa) a inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Na základě získaných ekotoxikologických hodnot LC(EC, IC)50 byl posouzen vliv vzniklých produktů hoření na ekosystém.
Využití kontaktních testů fytotoxicity při hodnocení vedlejších energetických produktů
Jozífková, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Vedlejší energetické produkty představují část odpadů z energetických provozů, které jsou přímým zůstatkem spáleného paliva, popř. tuhé zbytky z čištění spalin. Jejich další materiálové využití může ovlivňovat terestrické a následně také akvatické ekosystémy. Z těchto důvodů je velmi potřebné zabývat se i jejich případnou ekotoxicitou. V rámci této diplomové práce byly vzorky vedlejších energetických produktů podrobeny ekotoxikologickému testování na vyšších suchozemských rostlinách v kontaktním uspořádání. Rovněž byly testovány vodné výluhy těchto vzorků za účelem porovnání obou způsobů testování. K testování vodných výluhů vedlejších energetických produktů byl použit test inhibice růstu kořene pěti vybraných druhů rostlin; jednalo se o hořčici bílou (Sinapis alba), brukev řepku olejku (Brassica napus), brukev řepák olejný (Brassica rapa), salát setý (Lactuca sativa) a oves setý (Avena sativa). Pro hodnocení ekotoxicity vzorků v kontaktním uspořádání byly vybrány následující testy fytotoxicity: test klíčivosti a růstu vyšších rostlin - brukve řepky olejky (Brassica napus) a ovsa setého (Avena sativa), dále byla testována limitní koncentrace odpadu na rostlině Brassica napus a proveden screeningový test klíčivosti salátu setého (Lactuca sativa). Na základě zjištěných výsledků byla posouzena ekotoxicita vedlejších energetických produktů a diskutována potřeba testování pevných matric v kontaktním uspořádání.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.