|
|
Historie dostihového sportu v Českých zemích
MYSLIVCOVÁ, Petra
Diplomová práce se věnuje historii a vývoji dostihového sportu vČeských zemích, především od roku 1839, kdy byl založen Dostihový spolek. Pro pochopení souvislostí je zařazena i historie dostihového sportu ve světě od prvopočátků po současnost. Autor práce čerpá zdostupné literatury, periodik a archivů. Také zrozhovorů spamětníky a osobami, které se podílí nebo podíleli na dění kolem dostihového sportu u nás. Záměrem této práce je přiblížení vzniku a vývoje dostihového sportučtenáři, snávazností na historické události českých dějin.Textová část je doplněna řadou souvztažných fotografických příloh spopisky.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
Kostelní Radouň - Jihočeská vesnice: Tradiční a současné rodinné a společenské rituály
Štrosová, Lenka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se věnuje prostředí vesnické společnosti. Hlavním tématem práce je problematika výročních zvyků a obyčejů, amatérských sportovních a kulturních spolků a aktivit, jejich tradici a významu pro jihočeskou obec Kostelní Radouň. Cílem práce je zmapovat současný stav dochovaných výročních zvyků a obyčejů a dalších kolektivních aktivit. Dále je věnována pozornost jejich roli a funkci ve společenském a kulturním životě obyvatel obce. Práce je rozčleněna do několika kapitol, přičemž v úvodních kapitolách je věnována pozornost vývoji zájmu o tradiční lidovou kulturu ve zkoumané oblasti a proměnám obce ve 2. polovině 20. století, které měly vliv na výroční zvyky a obyčeje. V následující kapitole je popsáno prostředí obce a její občanská vybavenost. Následují kapitoly věnující se místní spolkům a organizacím, které jsou hlavními organizátory kolektivních zábav. Další kapitola popisuje výroční zvyky a obyčeje, jejich tradiční podobu a současný stav v obci Kostelní Radouň. Na základě dat, získaných při terénním výzkumu uskutečněném v obci,a studiu dosavadních pramenů se podařilo zjistit, že v obci Kostelní Radouň se do současnosti udrželo několik výročních zvyků a obyčejů, které přes změnu funkčních souvislostí, mají své místo ve společenském životě obce. Dále bylo zjištěno, že v současné době je...
|
|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
| |
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Jiřinkové slavnosti v České Skalici. Kulturní a společenský život v 19.století
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Kateřina Kušiaková BDE3 Název: Jiřinkové slavnosti v České Skalici Podtitul: Kulturní a společenský život v 19.století Kulturní a společenský život v 19. století Osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu, zakládání spolků Historie pěstování jiřin Jiřinkové slavnosti - výstava, posvícení, ples Jiřinkové slavnosti - tisk, kultura, inspirace Jiřinkové slavnosti - vývojová dynamika ve třech fázích: 1837-1847, ve 20.století a v dnešní době 1. Úvod - nastínění tématu 2. 19. století v Čechách- kulturně politický přehled 3. 19.století - osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu 4. Jiřinkové slavnosti - vznik a vývoj 1837-1847 5. Jiřinkové slavnosti v tisku, hudbě, literatuře 6. Jiřinkové slavnosti ve 20. století a dnes 7. Přílohy Seznam literatury BOUZA/MÜHLSTEIN-Erik BOUZA/ Ludvík MÜHLSTEIN: Stručné dějiny České Skalice. MNV v České Skalici 1975 HOGG 1853-Robert HOGG: The Dahlia; Its History and Cultivation. London, 1853 KOŘALKA 1996- Jiří KOŘALKA: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. Praha 1996 KUBKA/NOVOTNÝ 1941-František KUBKA/Miloslav NOVOTNÝ: Božena Němcová. Praha 1941 KVĚTENSKÝ 1964-Vlastimil KVĚTENSKÝ: Jiřinkové slavnosti. Východočeské nakladatelství 1964 LEHÁR a kol. 2013-Jan LEHÁR a kol.:Česká literatura od počátků k dnešku. Praha 2013 LENDEROVÁ/...
|
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
host ::
RSS.