Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bezobratlí v zatížených ekosystémech - skládka
Vaníčková, Jana ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá bezobratlými živočichy, zejména půdními bezobratlými živočichy, kteří obývají zatížené stanoviště skládky komunálního odpadu. V teoretické části této práce jsou popsány nejčastější druhy půdních bezobratlých a základní ekologické pojmy. V praktické části je obsaženo zpracování jednotlivých vzorků a také popis odběrových lokalit. Pro získávání materiálu jsem si zvolila čtyři různé skládky. Z odebraných půdních vzorků byla půdní fauna extrahována pomocí Tullgrenových extraktorů. Vyextrahovaní jedinci byli poté analyzováni v laboratoři pod binolupou a dle morfologických znaků rozřazeni do příslušných (vyšších) taxonomických skupin. Odběrové lokality nepředstavovaly příliš odlišné ekosystémy. Na všech čtyřech skládkách je činnost provozována standardně, dle zákona. V každé lokalitě byla již část areálu zrekultivována. Cílem praktické části práce byl popis složení společenstev půdní fauny na vybraných skládkách komunálního odpadu. Ve výsledcích jsou zpracovány a porovnány jednotlivé lokality mezi sebou a pro lepší srozumitelnost jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek a grafů. Zjištěná diverzita je zde interpretována pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti. Z výsledků vyplývá, že mezi výrazně dominantní skupiny půdní fauny patří společenstva půdních roztočů bez sklerotizovaného povrchu těla (v práci označovaní souhrnně jako Acari). Další dominantní skupiny zde tvoří zástupci pancířníků (Oribatida) a chvostoskoků (Collembola), kteří jsou označováni jak společenstva tzv. typické půdní fauny. Nejvíce zástupců těchto skupin bylo nalezeno na skládce Sono a nejméně pak na skládce Tušimice. V celkovém zhodnocení nepředstavovaly vzorky výrazné odlišnosti ve složení půdních bezobratlých.
Charakteristika 8. lesního vegetačního stupně a současné možnosti jeho hodnocení pomocí funkční diagnostiky
Rychtář, Jan
Článek řeší problematiku 8. lesního vegetačního stupně v přírodní lesní oblasti 13 – Šumava. Charakterizuje klimatické a stanovištní poměry stanovišť, současná i klimaxová společenstva z pohledu různých klasifikačních systémů. Dále jsou v článku uvedeny možnosti a metody funkční diagnostiky jako zdroje objektivních informací těchto společenstev s prvními měřenými výstupy ze zkoumané oblasti.
Makrozoobentos řeky Svratky -- změny složení společenstva makrozoobentosu v podélném profilu
Kadeřábek, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá pozorováním a změnou makrozoobentosu v podélném profilu řeky Svratky. Jeho sledování bylo prováděno na sedmi lokalitách řeky Svratky a to v červenci roku 2012. Vzorky byly z jednotlivých lokalit odebrány v terénu pracovníky MENDELU a následně byly autorem práce zpracovány a determinovány ve školní laboratoři. Byla vyhodnocena druhová diverzita a abundance. Na těchto sedmi lokalitách bylo zjištěno celkem jedenáct skupin makrozoobentosu, přičemž mezi nejpočetnější patřily skupiny Ephemeroptera, Coleoptera, Diptera a Trichoptera. Ze získaných údajů bylo vyhodnoceno taxonomické složení a abundance, kde se oba faktory směrem po toku řeky měnily tak, že taxonomické složení bylo bohatší a abundance mírně stoupala. Lze říci, že sledovaný úsek toku řeky Svratky je relativně stabilní a nebyly zaznamenány výraznější změny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.