|
|
Vegetace vybraného úseku železnice a její význam pro ekosystém
Červenková, Jana
Diplomová práce na téma Vegetace vybraného úseku železnice a její význam pro ekosystém se zabývá druhovým složením plevelů na železnici. Práce porovnává rozdíly v druhovém složení mezi odlišnými stanovišti železnice, porovnává rozdíly s výsledky z předchozího výzkumu, vyhodnocuje zastoupení jednotlivých druhů z pohledu škodlivosti a z pohledu ekosystému. Pro výzkum byl vybrán úsek mezi obcemi Chrudim - Úhřetice. Druhové složení plevelů se provádělo pomocí fytocenologických snímků, které se dělaly ve čtyřech termínech: v červenci 2013, v srpnu 2013, v červenci 2015 a v srpnu 2015. Celkově bylo na železnici nalezeno 100 rostlinných druhů. Zjištěné výsledky se statisticky zpracovávaly analýzami DCA a CCA. Celkově za všechna zkoumaná období dosáhly nejvyšší pokryvnosti druhy: Potentilla reptans, Urtica dioica, Equisetum arvense, Arrhenatherum elatius, Rubus caesius, Clematis vitalba, Galium mollugo.
|
|
|
Druhové složení vegetace ve vybrané vinici a její význam pro ekosystém
Vespalcová, Tereza
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace na vybraných vinicích. Pozorování bylo prováděno na dvou vinicích v jedné lokalitě, celkem na třinácti plochách. Vegetace byla vyhodnocena pomocí fytocenologických snímků. Hodnocení probíhalo ve třech letech (2014, 2015, 2016), vždy na jaře, v létě a na podzim. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami DCA a CCA. Na obou vinicích bylo nalezeno celkem 58 rostlinných druhů. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly Lolium perenne L., Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek a Plantago lanceolata L. Na vinici 1 se nejčastěji vyskytovaly tyto druhy: Plantago lanceolata L., Digitaria sanguinalis (L.) SCOP, Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek. Na vinici 2 se nejvíce vyskytovaly tyto druhy plevelů: Lolium perenne L., Taraxacum sect. ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek, Plantago lanceolata L.
|
|
|
Druhové zloženie vegetácie vo vybranom území mestského sídla
Malovcová, Monika
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace ve vybraném území městského sídla. Na území města Trnavy byly vybrány tři odlišná stanoviště (cesta, park, sídliště), na kterých byly zapisovány tři fytocenologické snímky o velikosti 20 m2. Určovaly se všechny nalezené druhy, odhadovala se jejich pokryvnost a též celková pokryvnost. Hodnocení probíhalo ve dvou měsících (červen a srpen) v roce 2015. Získané údaje byly zpracovány analýzami DCA a RDA. Celkově bylo nalezeno 35 rostlinných druhů. K nejčastěji vyskytovaným druhům na sídlišti patřily: Lolium perenne, Convolvulus arvensis, Trifolium repens, Hordeum murinum a Plantago lanceolata. V parku se nejčasteji vyskytovaly tyto druhy: Lolium perenne, Trifolium repens, Acer platanoides, Plantago major, P. lanceolata. Nejčastěji vyskytujícími se druhy při cestě byly: Elytrigia repens, Lolium perenne, Reseda lutea, Tripleurospermum inodoratum.
|
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
|
Studium diverzity plevelových společenstev v porostech vybraných širokořádkových plodin v Podkrkonoší
Kocour, David ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posouzení druhového složení plevelových společenstev v Podkrkonoší. Je zde zkoumán vliv plodiny (kukuřice, brambory) a vliv nadmořské výšky se zaměřením na teplomilné plevele.
V teoretické části jsou charakterizována plevelová společenstva z hlediska významu, klasifikace, škodlivosti a prospěšnosti. Je zde nastíněna otázka klimatických změn, rostlinných invazí, biodiverzity a vlivu teploty. Literární přehled je zakončen základním popisem modelových plodin.
V praktické části je popsána lokalita z hlediska půdních a klimatických vlastností. Dále je zde přiblížena problematika fytocenologie. V rámci studie bylo určeno 99 druhů plevelů z 25 čeledí. Porosty kukuřice reprezentovalo 69 plevelných druhů a brambory 85 druhů.
U kukuřice byla určena nejvyšší frekvence výskytů u Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Fallopia convolvulus. Druhy s největší pokryvností byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album agg. a Echinochloa crus-galli.
U brambor vykazovaly nejvyšší stálost Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Viola arvensis. Největší pokryvnosti dosáhly Chenopodium album agg., Fallopia convolvulus, Echinochloa crus-galli a Galinsoga quadriradiata.
Pozitivní korelace s rostoucí nadmořskou výškoubyla zjištěna u Euphorbia helioscopia a Sonchus arvensis. Naopak negativně s nadmořskou výškou korelovaly druhy Amaranthus retroflexus, Solanum nigrum a Galinsoga quadriradiata. Při zkoumání vlivu plodiny na výsledné zaplevelení se jako charakteristické pro kukuřici jeví druhy Thlaspi arvense a Echinochloa crus-galli a pro brambory druhy Veronica persica, Galinsoga quadriradiata a Sonchus arvensis.
Na závěr lze plochy s bramborami označit za druhově bohatší a to zejména se zvyšující se nadmořskou výškou. U kukuřice byla zjištěna nižší druhová pestrost. Pro tuto plodinu je typická přítomnost úzké skupiny plevelů, která v porostech významně převládá. Ve výsledku byla potvrzena vědecká hypotéza a statistickými analýzami prokázán vliv nadmořské výšky na výskyt teplomilných plevelů.
|
|
|
Vlastnosti vybraných odrůd kostřavy rákosovité a jejich využití pro trávníky
Zachař, Jakub ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tráva a její pěstování je předmětem zkoumání šlechtění a udržování již dlouhá léta. Tématem této diplomové práce je hodnocení patnácti odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), což je vytrvalý robustní druh s krátkými podzemními výběžky, stočenou listovou vernací, širokými, velmi tuhými, na rubu drsnými a lesklými a na líci rýhovanými listy. Odnožuje extravaginálně a vytváří hustý drn. Její velikou výhodou je mohutný kořenový systém a určitá symbióza (mutualismus) s endofytní houbou rodu Neotyphodium, díky čemuž je odolná vůči celé škále stresů. Cílem práce je zjištění meziodrůdových rozdílů kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), které v ČR nejsou zatím používané, ve sledovaných ukazatelích, (pokryvnost, barva, textura, výška porostu v určitém časovém intervalu, celkový dojem). V budoucnu se dá očekávat zvýšená poptávka po tzv. low input trávníkách, díky jejich toleranci vůči suchu, vysokým a nízkým teplotám a chorobám, a především pak díky nízké potřebě vstupů.
V další kapitole jsou popsány vlastnosti jednotlivých použitých odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), kterými jsou: Barcesar, Barfelix, Barlexas, Barleroy, Cochise, Debussy, Fine Lawn, Galatea, Kontiky, Olympic Gold, Rembrandt, Regiment, Starlett, Paladio a Zuzana.
Pokus byl založen koncem srpna roku 2012 na demonstračním a pokusném pozemku v těsné blízkosti areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, přičemž bylo použito 15 odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Každá odrůda byla vyseta na parcele o rozměrech 1 x 1 metr (1m2), při výsevku 35g na m2 ve třech opakováních. Pouze odrůda Barfelix (BF) byla zaseta jen ve dvou opakováních. Byly získány hodnoty klimatických podmínek na daném stanovišti pro rok 2014, 2015 a dlouhodobý průměr. Průměrná teplota za rok 2014 činila 10,7 °C a za rok 2015 to bylo 10,8°C, což ukazuje, že oproti dlouhodobému průměru byla za tyto dva roky průměrná teplota téměř o 2°C vyšší. Roční úhrn srážek za rok 2014 činil 571,4 mm, což je o více než 45 mm víc než dlouhodobý průměr, avšak roční úhrn srážek za rok 2015 činil pouhých 370,6 mm, což je o více než 200 mm méně než je dlouhodobý průměr. Rok 2015 se celkově řadil k nejsušším rokům vůbec. Měření bylo prováděno každých 14 dní a celkem bylo provedeno 8 měření, přičemž první měření proběhlo 21.5.2015. Od tohoto data následovalo celkem 5 měření, a sice do 21.7.2015. Po tomto datu následovala téměř dvouměsíční pauza, z důvodu dlouhodobě trvajícího sucha. U jednotlivých odrůd kostřavy rákosovité bylo prováděno ve třech opakováních měření výšky porostu, dle metody ČSN EN 735933 stanovení výšky porostu přírodního trávníku. Dále byla měřena pokryvno podle metody ČSN EN 735930 Metody C s použitím bodového rámu
(2x 20 bodů na každé parcele).
Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistického programu ANOVA (LSD, "alfa"=0,05). Odrůdy Paladio (88,3%), Kontiky (87,5) a Zuzana (87,5%) měly prokazatelně nejvyšší pokryvnost oproti všem ostatním odrůdám. Naopak nejhorších výsledků v pokryvnosti dosahovaly odrůdy Debussy (82,5%), Barfelix (83,3%) a Regiment (83,3%). Průkazné byly i rozdíly v pokrivnosti mezi dalšími odrůdami. Odrůdy Olympic Gold (85,8%), Barleroy (85,8%), Cochise (86,7%) a Barcesar (86,7%) byly sice prokazatelně horší než odrůdy Paladio, Kontiky a Zuzana, zároveň však byly prokazatelně lepší, než odrůdy Barlexas (84,2%), Fine Lawn (84,2%), Starlett (85%), Rembrandt (85%) a Galatea (85%), které však byly tedy průkazně lepší než odrůdy Debussy, Barfelix a Regiment. Odrůda Fine Lawn dosahovala průkazně největší výšky nadzemních orgánů (v průměru 6,4cm). V období sucha však nevykazovala žádné přírůstky a trpěla naopak přísušky, naproti tomu průkazně nejnižší výšky dosahovala odrůda Paladio (průměrně 4,4cm), což při seči na 4cm značí průměrný nárůst jen 0,4cm za 14 dní. Odrůdy Barfelix, Barlexas, Barleroy, Debussy, Galatea, Rembrandt a Starlett dobře odolávaly suchu a vysokým teplotám, méně tolerantní byly Cochise a Zuzana. Některé nevykazovaly žádnou toleranci a naopak trpěly přísušky (Barcesar, Fine Lawn, Kondiky, Olympic Gold, Paladio a Regiment). U všech odrůd byla patrná velice dobrá regenerace po stresovém období.
Bylo dokázáno, že jednotlivé odrůdy kostřavy rákosovité se od sebe v určitých ohledech odlišují a jejich široký výběr je tak schopný vyplnit rozmanitou škálu uplatnění Kostřavy rákosovité ve všech různých ekologických podmínkách, či podmínkách v intenzitě pěstování, přičemž její využití je možné ve stále více zmiňovaném systému low-input trávníků
|
|
|
Biologie, semenářské vlastnosti a zakládání porostů kostivalu lékařského (\kur{Symphytum officinale }L.)
KOVÁŘOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce s názvem ,,Biologie, semenářské vlastnosti a zakládání porostů kostivalu lékařského (Symphytum officinale L.)" se zabývala hodnocením způsobů rozmnožování kostivalu a hodnocením vlivu ekologických podmínek na růst kostivalu. Dále testy klíčivosti a jejich statistickým hodnocením při respektování specifik práce se semeny. Byly hodnoceny semenářské vlastnosti, které se projevují i v růstu rostlin z nich vzešlých a to jak v půdě, tak i v laboratorním prostředí. Literární část se věnovala informacím o biologii, charakteristice, morfologii, prevenci a regulaci kostivalu a dále také jeho pěstování, výživě travních porostů a semenářských vlastnostech, klíčení a dormance. Ve výsledkové části práce byla sledována pokryvnost, botanické snímky, zastoupení bylinných druhů vyskytující se v blízkosti kostivalu. Práce se dále zabývala jarovizací, velikostí listů kostivalu, růstem a vývojem kostivalu v závislosti na obsahu živin (půdní úrodnosti) a vody v půdě a vlivem počtu sečí na jeho růst. Byly navrženy vhodné možnosti rozmnožování a pěstování kostivalu lékařského.
|
|
|
Vyhodnocení druhového složení vegetace ve vybraném ovocném sadu
Ježová, Markéta
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení plevelů ve višňovém sadu, nacházejícím se na katastrálním území obce Žabčice. Hodnocení probíhalo prostřednictvím fytocenologických snímků a bylo prováděno na třech stanovištích - úhor, příkmenný pás a travnatý pás. Pozorování proběhlo v roce 2014 ve třech termínech -- na jaře, v létě a na podzim. Výsledky sledování byly statisticky zpracovány mnohorozměrnou analýzou ekologických dat DCA a CCA. Největší pokryvnosti v úhoru dosáhly tyto plevelné druhy: Stellaria media, Taraxacum sect. Ruderalia, Amaranthus spp., Chenopodium album, Setaria viridis, Veronica hederifolia a Echinochloa crus-galli. Plevele s nejvyšší pokryvností v příkmenném pásu byly: Taraxacum sect. Ruderalia, Stellaria media, Bromus spp., Chenopodium album, Erodium cicutarium a Capsella bursa-pastoris. V travnatém pásu měly nejvyšší pokryvnost: Taraxacum sect. Ruderalia, Lolium perenne, Poa pratensis, Festuca spp., Bromus spp., Arrhenatherum elatius, Stellaria media a Conyza canadensis. Celkově bylo v ovocném sadu nalezeno 43 druhů rostlin.
|
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
|
Složení druhového spektra plevelů na vybraném úseku železnice
Červenková, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování druhového složení plevelů na vybraném úseku železnice mezi obcemi Chrudim - Úhřetice. Pozorování bylo prováděno na rozdílných stanovištích, jako okolí náspu, kolejiště a nevyužívaná železnice. Druhové složení se provádělo pomocí fytocenologických snímků. Celkem bylo provedeno jedenáct snímků ve dvou termínech, první byl v červenci a druhý v srpnu roku 2013. Celkem bylo naleznuto 85 druhů rostlin. Mezi druhy s nejvyšší pokryvností patřili: Potentilla reptans, Urtica dioica, Equisetum arvense, Convolvulus arvensis. Na využívané železnici se nejvíce vyskytovaly: Equisetum arvense, Urtica dioica, Potentilla reptans, Convolvulus arvensis. Na nevyužívané železnici se nejvíce nalézaly: Potentilla reptans, Clematis vitalba, Linaria vulgaris, Senecio vulgaris, Geum urbanum.
|
host ::
RSS.