|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
|
Morfologie lavinových drah
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Lavinová dráha je tvar reliéfu, který je modelován erozní činností základových lavin, mur a jiných svahových procesů. Skládá se z odtrhové, tranzitní a akumulační části. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami lavinových drah, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Morfologická GIS analýza lavinových drah je provedena v oblasti východních Vysokých Sudet. Naměřené hodnoty 16 lavinových drah z 6 lokalit jsou statisticky zpracovány a porovnány. Ve srovnání s pohořími alpského typu jsou sudetské dráhy kratší, ale sklonové poměry jsou podobné. Výskyt lavinových drah je vázán na závětrnné oblasti anemo- orografických systémů. Orientace drah je převážně jihovýchodní, jejich sklon se pohybuje mezi 20 a 30ř a jejich délka nejčastěji mezi 200 a 400 m. Délka drah nepřímo závisí na sklonu odtrhové zóny. Morfologie lavinových drah má vazbu na plochu přilehlého bezlesí na hřebenových zarovnaných površích, odkud je eolicky transportován sníh do jejich odtrhových zón. Klíčová slova: lavina, morfometrie, východní Vysoké Sudety, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník
|
|
|
Phylogeography and population structure of two loach species (Teleostei: Nemacheilidae) in Southeast Asia
Dvořák, Tomáš ; Bohlen, Jörg (vedoucí práce) ; Říčan, Oldřich (oponent)
Sladkovodní druhy ryb ze skupin Schistura robertsi a Paracanthocobitis zonalternans patří do čeledi Nemacheilidae. Nemacheilidae jsou rozšířeni po celé Eurasii a jeden druh obývá severovýchodní Afriku. Paracanthocobitis zonalternans žije v nížinném prostředí západní části jihovýchodní Asie od centrální Barmy po severní část Malajsie. Areál rozšíření je z biogeografického pohledu velmi zajímavý, protože prochází řadou biogeografických bariér, jmenovitě hranicí mezi Indickou a Indočínskou faunou podél řeky Salween, Krajskou šíjí, linií Surat thani - Krabi a linií Kangar - Patani. K této studii bylo za použití genetických (mitochondriální a jaderné sekvence), morfologických a geologických dat, využito přibližně 250 jedinců z 62 lokalit pokrývajících celý areál rozšíření Genetická data z analyzovaného materiálu ukázala sedm hlavních linií odrážejících biogeografii areálu, s minimálním výskytem překryvu, ale s několika výskyty druhotného kontaktu. Datování událostí ukázalo, že P. zonalternans vznikl před 18 ml a biogeografické analýzy ukázaly, že se tak stalo v oblasti Tenasserim (jižní Barma). Změny hladiny světového oceánu měly velký vliv na formování zmiňovaných genetických linií. U jedné z linií, která již ve fylogenetických analýzách byla výrazně vzdálená ostatním, podpořily morfologické analýzy...
|
|
|
Populační struktura, migrace a dynamika Afriky a Arábie
Čížková, Martina ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Populační historie afrického sahelu a Arábie byla kromě interakce evolučních sil ovlivněna i šířením kulturních inovací neolitu. Odrazem těchto procesů je dnes velmi složitě strukturovaná diverzita současných populací, která je v předkládané práci prezentována prostřednictvím analýz několika genetických markerů. Cílem je podat ucelený pohled na historii demografických procesů v sahelu i Arábii, a to kombinací genetických, jazykových, subsistenčních a geografických dat získaných od lokálních populací. Studie rozsáhlého souboru mtDNA sekvencí ukázala, že Arábie byla významnou křižovatkou genového toku, a ačkoliv byla kolonizována anatomicky moderními lidmi z východní Afriky, dnešní diferenciace mezi oběma regiony je vyšší než diferenciace mezi jejich lokálními populacemi. I sahel byl v minulosti významným biokoridorem. Setkáváme se zde s populacemi různých subsistenčních strategií (kočovní pastevci a usedlí zemědělci), mezi nimiž byl genový tok značně omezen. Porovnání uniparentálně děděných lokusů u obou skupin poukazuje na odlišnou migrační aktivitu východní a západní části sahelu. Ke komplexnějšímu obrazu populační historie této oblasti přispěly také analýzy Alu elementů, které naznačily inklinaci západoafrických pastevců (Fulbů) k populacím východní Afriky. Práce ukazuje, že subsistenční...
|
|
|
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
|
|
|
Structural Patterns of Cognitive Deficits in MR Imaging.
Buksakowska, Irena ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Rulseh, Aaron (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Předkládaná dizertační práce se ve své hlavní části zabývá možnostmi detekce strukturálních a difuzních změn v MR zobrazení u pacientů s kognitivním deficitem. V širším kontextu je nejprve zmíněn podklad klinických změn a nálezů při neurozobrazení u pacientů s demencí, a to se zvláštním zaměřením na Alzheimerovu chorobu (ACh) a její diferenciální diagnostiku. Druhá část práce obsahuje čtyři experimentální studie v rámci našeho výzkumu. Hlavním cílem prvních dvou studií bylo získání strukturální a mikrostrukturální informace o neurodegenerativních procesech charakteristických pro ACh - na globální i regionální úrovni. Pro tento účel bylo použito několik komplementárních přístupů se zaměřením především na evaluaci šedé, a následně i bílé hmoty mozku. V následujících částech jsme se zaměřili na popis kontextu mikrostrukturálních změn bílé hmoty u normotenzního hydrocefalu (NPH) a charakteristických vzorců dezintegrace bílé hmoty u epilepsií temporálního laloku (TLE). Nejdůležitějším závěrem, který lze vyvodit z našich studií je, že strukturální a difuzní zobrazování se ukázalo jako užitečné při identifikaci regionálně specifické a disproporcionální ztráty objemu mozku a mikrostruktury u některých patologických procesů, které jsou základem kognitivního zhoršení. Použití několika různých morfometrických...
|
|
|
Analýza geomorfologických projevů neotektoniky na zlomech pohoří Cordillera Blanca
Burkytová, Šárka ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou geomorfologických projevů neotektonické aktivity podél úpatního zlomu jihoamerického pohoří Cordillera Blanca. Obsahuje základní fyzickogeografickou charakteristiku pohoří s důrazem na geologii, geomorfologii a teoretický koncept týkající se tvarů na zlomových svazích a neotektonické aktivity. V praktické části práce je mapováno vybrané území pohoří pomocí snímků aplikace Google Earth na základě něhož, jsou analyzovány a inventarizovány tvary související s aktivními tektonickými procesy pohoří Cordillera Blanca. Dále jsou z digitálního modelu terénu vytvořeny a analyzovány podélné profily vodních toků, které protékají napříč zlomovou oblastí. Analyzována je i bloková stavba pohoří. Klíčová slova Cordillera Blanca, geomorfologie, morfometrie, neotektonika, Peru
|
|
|
Biologická a molekulární charakteristika Cryptosporidium suis-like
VLNATÁ, Gabriela
Cryptosporidium parvum VF383, běžněji známý jako Cryptosporidium suis-like, byl detekován u lidí, domácích přežvýkavců a divokých krys po celém světě a popsán několika různými jmény včetně Cryptosporidium suis-like, na základě blízkého fylogenetického vztahu k druhu C. suis, který parazituje u prasat. Na rozdíl od C. suis však nebyla tato kryptosporidie u prasat nikdy zjištěna. Izolát Cryptosporidium suis-like pocházející z divokých potkanů a použitý v této práci nebyl infekční pro selata nebo telata, ale byl infekční pro laboratorní potkany, myši kmene BALB/c a pískomily mongolské. Prepatentní perioda byla u všech hlodavců 4-5 dní. Patentní perioda u potkanů byla delší (>30 dní) než u ostatních hlodavců (<20 dní). U žádného z hlodavců infikovaných Cryptosporidium suis-like nebyly zjištěny žádné klinické příznaky infekce. Vývojová stádia Cryptosporidium suis-like byla pomocí histologie a elektronové mikroskopie zjištěna u všech vnímavých hlodavců pouze v tlustém střevě. Oocysty byly morfometricky podobné C. parvum a menší než C. suis, měřící 5,20 × 4,94 m. Fylogenetické analýzy částečných sekvencí SSU, aktinu a HSP70 ukázaly, že Cryptosporidium suis-like je geneticky odlišný od C. suis a dalších popsaných druhů rodu Cryptosporidium. Morfologické, genetické a biologické údaje podporují popsání Cryptosporidium suis-like jako nového druhu, pro který jsme navrhli název Cryptosporidium occultus.
|
|
|
Phylogeography and population structure of two loach species (Teleostei: Nemacheilidae) in Southeast Asia
Dvořák, Tomáš ; Bohlen, Jörg (vedoucí práce) ; Říčan, Oldřich (oponent)
Sladkovodní druhy ryb ze skupin Schistura robertsi a Paracanthocobitis zonalternans patří do čeledi Nemacheilidae. Nemacheilidae jsou rozšířeni po celé Eurasii a jeden druh obývá severovýchodní Afriku. Paracanthocobitis zonalternans žije v nížinném prostředí západní části jihovýchodní Asie od centrální Barmy po severní část Malajsie. Areál rozšíření je z biogeografického pohledu velmi zajímavý, protože prochází řadou biogeografických bariér, jmenovitě hranicí mezi Indickou a Indočínskou faunou podél řeky Salween, Krajskou šíjí, linií Surat thani - Krabi a linií Kangar - Patani. K této studii bylo za použití genetických (mitochondriální a jaderné sekvence), morfologických a geologických dat, využito přibližně 250 jedinců z 62 lokalit pokrývajících celý areál rozšíření Genetická data z analyzovaného materiálu ukázala sedm hlavních linií odrážejících biogeografii areálu, s minimálním výskytem překryvu, ale s několika výskyty druhotného kontaktu. Datování událostí ukázalo, že P. zonalternans vznikl před 18 ml a biogeografické analýzy ukázaly, že se tak stalo v oblasti Tenasserim (jižní Barma). Změny hladiny světového oceánu měly velký vliv na formování zmiňovaných genetických linií. U jedné z linií, která již ve fylogenetických analýzách byla výrazně vzdálená ostatním, podpořily morfologické analýzy...
|
|
|
Ontogeny of selected taxa of middle Cambrian trilobites and agnostoids of the Barrandian area
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Edgecombe, Greg (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ontogenezí trilobitů a agnostidů, pocházejících ze skryjsko- týřovické a příbramsko-jinecké pánve (Kambrium, Barrandien, Český masiv). Práce je prezentována jako soubor čtyř samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. Úvodní část práce slouží jako obecný přehled postembryonálního vývoje trilobitů a propojuje prezentované publikace dohromady. Publikované studie jsou zaměřeny na moderní popis postembryonálního vývoje druhů Sao hirsuta, Ptychopariida sp. A, Ptychopariida sp. B, Ptychopariida sp. C, Ellipsocephalus hoffi, Ellipsocephalus polytomus, Hydrocephalus carens a Eccaparadoxides pusillus. Kromě toho je zde diskutována životní-historie raných vývojových stádií vybraných trilobitů. U druhů Sao hirsuta a Ptychopariida sp. A je předpokládáno, že měly bentická protaspidní stádia. Druhy Ptychopariida sp. B, Eccaparadoxides pusillus a Hydrocephalus carens byly pravděpodobně lecitotrofní. Bylo rovněž prokázáno, že druhy s bentickými protaspidními stádii měly silně omezené zeměpisné rozšíření a že lecitotrofní druhy se vyskytovaly převážně ve vyšších zeměpisných šířkách. Vývoj druhů Ellipsocephalus hoffi a Ellipsocephalus polytomus ukazuje na blízké fylogenetické vztahy mezi čeledí Ellipsocephalidae a řádem Redlichiida.
|
host ::
RSS.