|
|
Jednotná měna z pohledu Německa a Francie
Hlaváčková, Daniela ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Cílem práce je zjistit na příkladu stěžejních zemí Evropské měnové unie - Francie a Německa, zda je jednotná evropská měna dostatečným předpokladem pro ekonomickou stabilitu vybraných zemí a celé Eurozóny. V teoretické části jsou nastíněny historické souvislosti vzniku jednotné evropské měny a role Francie a Německa v procesu evropské integrace. A praktická část obsahuje analýzu dopadů zavedení jednotné evropské měny na makroekonomické ukazatele Francie a Německa. Konkrétní dopady přijetí společné měny jsou hodnoceny na inflaci, na obyvatele, na mezinárodní obchod s Francií a Německem a na ekonomický růst.
|
|
|
Inflation targeting in the Czech Republic compared with the Visegrad countries
Gergelyová, Jana ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Zbyněk, Štork (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vývoje inflace v České republice a úspěšnosti měnové politiky ve srovnání s inflačním cílením v zemích Vyšehradské čtyřky. V první části jsem se zaměřila na vývoj centrálního bankovnictví a postavení centrální banky,hlavního aktéra měnové politiky ve vztahu k inflaci. Společným rysem zemí Vyšehradské čtyřky je měnová politika založena na cílování inflace. Predikce vývoje inflace ve srovnání se skutečným vývojem v období deseti let je předmětem praktické části, která je doplněna širokou škálou grafů a tabulek, které jsou převážně vytvořeny mnou na základě dat dostupných na webových stránkách centrálních bank jednotlivých zemí Vyšehradské čtyřky a statistického úřadu Evropské unie - Eurostatu.
|
|
|
Ekonomické souvislosti rozpadu československé federace v letech 1990-1992
Hradilová, Petra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce hodnotí rozpad České a Slovenské Federativní republiky z ekonomického hlediska a je rozdělena na tři části. V první části charakterizuji fungování česko-slovenské federace v normalizačních letech 1969 -- 1989 a její následný rozpad. Zaměřuji se nejen na hospodářský a ekonomický vývoj, ale také na sociální a politický vývoj, jelikoţ právě ten byl ve zmíněných letech významným determinantem vývoje ekonomického. V hlavní části práce analyzuji vývoj česko-slovenské federace v letech 1990 -- 1992. Hodnotím převáţně komplikovanost federativního souţití v pluralitní demokracii. Zaměřuji se na přípravu a uvedení ekonomické reformy, kupónovou privatizaci a její rozdílné přijetí kaţdou z republik. Analyzuji rozdílný dopad ekonomické reformy na hospodářský vývoj a na hlavní makroekonomické ukazatele v kaţdé z republik. Poslední část se věnuje rozpadu federace a následným nutným změnám, jako byla například otázka určení státního občanství, problematika dělení majetku a zavedení a vývoj celní a měnové unie. Analyzuji také charakter československého souţití do roku 1992. Záměrem práce je poukázat na to, ţe ekonomické rozdíly mezi republikami nebyly dány ekonomickou reformou, a ţe tyto rozdíly měly vliv na rozpad ČSFR.
|
|
|
Teorie Phillipsovy křivky a její využití ve vybraných zemích EU
Hladík, Ondřej ; Mirvald, Michal (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktickým využitím Phillipsovy křivky. V teoretické části práce se zaměřím na popis a vývoj tohoto ekonomického modelu. Empirická část bude zkoumat vztah míry inflace a míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU a v ČR v letech 1998 - 2009. Výsledky porovnám a pokusím se odpovědět na otázku, zda je možné využít Samuelsonovu a Solowovu verzi Phillipsovy křivky v současných ekonomikách. U vytvořených grafů budu zkoumat možnou podobnost s tímto konceptem v jednotlivých obdobích a zmíním také podobnost s dalšími koncepty. Finální částí bakalářské práce bude vytvoření ekonometrického modelu, který porovnám s modifikovanou verzí Phillipsovy křivky (Samuelson, Solow) a zjistím, zda existuje vzájemná závislost míry inflace a míry nezaměstnanosti, případně se pokusím dovysvětlit model včleněním dalších veličin (např. adaptivní očekávání).
|
|
|
Fiskální dopad změn v sociálním pojištění
Skrbková, Lucie ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila obsáhlé téma sociálního pojištění, protože jeho dopady se týkají téměř každého z nás, ať už se řadíme do řad zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů, státních pojištěnců nebo osob bez zdanitelných příjmů. Cílem mé práce bude provézt analýzu, jak se měnily příjmy sociálního pojištění v závislosti na různých faktorech, které mají vliv na velikost příjmů z pojistného sociálního pojištění. Konkrétněji se zaměřím na vývoj minimální mzdy, průměrné mzdy, míry inflace, sazeb pojistného a zmíněny budou i další parametry, které by mohly velikost vybraného pojistného v minulosti ovlivnit, jako například demografické faktory nebo limity vyměřovacích základů jednotlivých subjektů. Nastíněny budou i nejdůležitější změny, které se v sociálním pojištění odehrály v roce 2009. Dále vyhledám příjmy z pojistného sociálního pojištění do veřejných rozpočtů v letech 1999 až 2008, a poté se z výsledných dat pokusím odpovědět na otázku, co bylo příčinou jejich změn. V poslední fázi se pokusím pomocí statistických metod nalézt nejvhodnější model, který by nejlépe popisoval vztah mezi příjmy z pojistného (jakožto vysvětlované proměnné) a minimální a průměrnou mzdou (jakožto vysvětlujících proměnných).
|
host ::
RSS.