|
|
Host specificity, genetic variability and genealogy in populations of model parasite species
MARTINŮ, Jana
Parasites represent one of the most common ecological strategies and host-parasite coevolution belongs among the major processes governing evolution of biodiversity on the global scale. Genetic structure and diversity of populations of parasites and their hosts, and their genetic connectivity are the key elements in long-term population survival and evolution. Host switches often disturb the parallel evolution of interacting taxa, even in highly host-specific parasites. Evaluation of importance of the degree of intimacy between parasites and hosts is not a trivial task, because evolutionary patterns observed today were formed by an interplay of many (sometimes previously unforeseen) historical and ecological factors. To reveal the mechanisms of coevolution between parasites and their hosts, inter- and intra-specific genealogical structures in three model systems were analyzed: namely, the sucking lice Polyplax serrata and Apodemus hosts, chewing lice of the genus Menacanthus and endoparasitic coccidean genus Eimeria from Apodemus mice.
|
|
|
Faktory virulence dermatofyt
Machová, Lenka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Dobiáš, Radim (oponent)
Dermatofyta jsou skupinou fylogeneticky příbuzných mikroskopických hub z řádu Onygenales, čeledi Arthrodermataceae, schopných využívat keratin jako zdroj výživy. Některé druhy jsou významnými patogeny obratlovců, včetně člověka. Cílem mé bakalářské práce bylo shrnutí dosavadních poznatků týkajících se faktorů virulence dermatofyt, s přihlédnutím k jejich možné roli v hostitelské specificitě. V hlavní části jsem popsala faktory virulence, tedy molekuly zprostředkující patogenezi, a to především v kontextu jednotlivých fází infekce, jako jsou např. adherence, rozklad keratinu, či potlačování imunitní odpovědi. Studium těchto faktorů si obecně zasluhuje zvýšenou pozornost, neboť jejich poznání může vést k vývoji cílené léčby. Některé aspekty patogeneze, např. keratinolýza a boj s imunitním systémem jsou poměrně dobře prostudované. O ostatních faktorech, především o těch zprostředkujících vnímání hostitele a adherenci však nevíme téměř nic, právě ony by mohly poskytnout důležité informace o určování hostitelské specifity dermatofyt. Závěrečnou kapitolu jsem věnovala diskuzi o potenciální schopnosti těchto faktorů ovlivňovat výběr hostitele. Má práce přináší ucelený přehled patogeneze dermatofyt a upozorňuje na další možné směry výzkumu vedoucí k lepšímu porozumění průběhu dermatofytóz. Klíčová slova:...
|
|
|
Jednohostitelská trypanosomatida bezobratlých
Havlová, Jolana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent)
T ída Kinetoplastea zahrnuje voln žijící i parazitické zástupce. Jednou z nejznám jších skupin je ád Trypanosomatida, do kterého pat í obligátní parazité (Trypanosoma, Leishmania) širokého spektra hostitel . Mnohé druhy jsou velmi nebezpe nými patogeny lov ka, jiné p sobí velké ekonomické ztráty v zem d lství. Nicmén p evážná ást trypanosomatid pat í mezi jednohostitelské parazity hmyzu, kte í jsou pro své hostitele v tšinou nepatogenní. Jednohostitelská trypanosomatida parazitují p evážn v ádech polok ídlých a dvouk ídlých. P edložená diplomová práce se v nuje detekci nákaz jednohostitelskými trypanosomatidy u šváb odchycených na území eské republiky a šváb pocházejících z n kolika r zných chov . Švábi jsou vhodní mechani tí p enaše i r zných patogen (v etn parazit ), kte í ohrožují zdraví lov ka i zví at. První popis trypanosomatid ve švábech byl zdokumentován již na po átku 20. století, ale žádná studie se t mto nález m d kladn ji nev novala. Cílem této práce byla i podrobná morfologická a ultramikroskopická analýza a studium hostitelské specifity nedávno popsaného druhu švábí herpetomonády Herpetomonas tarakana. Tato diplomová práce byla áste n podkladem již publikovaného lánku "Diversity of trypanosomatids in cockroaches and the description of Herpetomonas tarakana sp. n.", na který navazuje a...
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
|
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
|
|
|
Tasemnice čeledi Gryporhynchidae z Afriky
HAASOVÁ, Ivana
Tato práce je morfologicko-taxonomickou studií tasemnic čeledi Gryporhynchidae z Afriky. Nový materiál z Keňi, Senegalu a Súdánu zahrnuje 17 druhů v 8 rodech - Amirthalingamia macracantha (Joyeux et Baer, 1935) Bray, 1974; Anomotaenia riccii (Fuhrmann et Baer, 1943) Baer et Bona, 1960; Cyclustera magna (Baer, 1959) Bona, 1975; Cyclustera sp.; Dendrouterina macrosphincter (Fuhrmann, 1909) Baer et Bona, 1960; Neogryporhynchus sp.; Paradilepis lloydi (Southwell, 1926) Spasski, 1954; Paradilepis maleki (Khalil, 1961); Paradilepis urceina Bona, 1975; Paradilepis urceus (Wedl, 1855) Joyeux et Baer, 1950; Parvitaenia macrocoleo Bona, 1975; Parvitaenia macropeos (Wedl, 1855) Baer et Bona, 1960; Parvitaenia megascolecina Bona, 1975; Parvitaenia purpurea Johri, 1959; Parvitaenia samfyia Mettrick, 1967; Valipora ardeolae (Singh, 1952) Baer et Bona, 1960 a Valipora mutabilis (Linton, 1927).
|
host ::
RSS.