|
|
Možnosti zaměstnávání osob s tělesným postižením v kraji Praha
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Svojí prací jsem se zaměřila na možnosti pracovního uplatnění osob s tělesným postižením v kraji Praha. Dílčím cílem bylo zjistit, jaké existují podpůrné a rizikové faktory ovlivňující zaměstnání těchto osob, dále popsat jejich zkušenosti s možnostmi zaměstnávání. V teoretické části popisuji nejčastější typy tělesného postižení, způsoby vzdělávání s důrazem na volbu povolání a podpůrné prostředky zaměstnávání těchto osob. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na význam práce pro člověka s tělesným postižením a příčiny marginalizace. Praktickou část jsem realizovala pomocí případových studií. Výzkumný soubor tvořily čtyři osoby s tělesným postižením, které dlouhodobě žijí a pracují v kraji Praha. Data jsem získala především pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů, které probíhaly v měsíci březnu v Praze. Druhou část mého výzkumu tvořila sekundární analýza dat ekonomické aktivity osob s tělesným postižením zejména Českého statistického úřadu. Výsledky ukázaly, že osoby s tělesným postižením mají dostatečné znalosti o výhodách jejich zaměstnávání, které neváhají na pracovních pohovorech zdůraznit. Oproti tomu znalost alternativních možností zaměstnávání je lepší u osob s tělesným postižením mladších 30 let. Jako protektivní faktory zaměstnávání osob s tělesným postižením bylo zjištěno vyšší vzdělání a jazykové znalosti, programy zaměřené na podporu zaměstnávání osob s tělesným postižením, vhodně zvolené zaměstnání a vzdělání v běžných typech škol. Mezi rizikové faktory patří pomalé pracovní tempo, předsudky a nedostatečná informovanost zaměstnavatelů i kolegů, přetrvávající bariérovost městské hromadné dopravy, komunikací a budov, dlouhodobé pobyty v lázních, klimatické vlivy ztěžující dopravu na pracoviště a nemožnost seberealizace a kariérního růstu na sekundárním trhu práce.
|
|
|
Analýza zaměstnávání osob se zdravotním postižením v chráněných dílnách v ČR
Muchnová, Julie ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Práce analyzuje zaměstnávání zdravotně postižených v chráněných dílnách v České republice. Definuje osoby se zdravotním postižením a popisuje možnost jejich integrace na chráněném trhu práce pomocí chráněných dílen. Práce porovnává současný princip solidarity v rámci sociální a hospodářské politiky s ekonomickou teorií diskriminace aplikovanou na zdravotně postižené osoby. Vysvětluje funkci chráněných pracovních dílen a srovnává jejich pozitiva a negativa. V praktické části práce je nastíněna cost-benefit analýza používaná pro hodnocení efektivnosti chráněných pracovních dílen, srovnávající náklady a výnosy plynoucí ze zaměstnanosti a nezaměstnanosti zdravotně postižených osob. Konečná kalkulace dokazuje, že z každé investované koruny stát ušetří v intervalu od 3,5 do 5,7 korun a tedy, že aktivní politika zaměstnanosti státu v rámci dotací chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst je efektivní.
|
|
|
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
|
host ::
RSS.