|
|
Vegetace úhorů a její dynamika ve vztahu ke změnám managementu zemědělské půdy v Českém Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
- 5 - Abstrakt V souvislosti s recentním opouštěním orné půdy obyvateli českých vesnic, které v rumunském Banátu vznikly po kolonizaci území začátkem 19. století, vzniká řada nových stanovišť reprezentovaných různě starými úhory. Můžeme zaznamenat sukcesní stadia s různou diverzitou rostlin, v některých případech pozoruhodně vysokou a zahrnující řadu ochranářsky cenných druhů, které jsme z minulosti znali i z české krajiny, ale které v ní již zcela nebo téměř vymizely. Mj. v Banátu v posledních letech došlo k úbytku hospodářských zvířat, což vede k méně intenzivnímu využití tradičních pastvin, které jsou lokalizovány na těžko obdělávatelných a obtížně přístupných lokalitách (např. krasová údolí) a často jsou sdíleny sousedními vesnicemi (včetně rumunských). Opouštění polí také umožňuje pastevně využít produktivnější lokality, k čemuž přistupuje lepší dostupnost z vesnic. S postupující sukcesí a narušením někdejšího cyklu v obhospodařování polí, se stávají významnou složkou roztroušené dřeviny strukturující vegetaci na pastvinách, které navíc hrají významnou roli v návratu k lesním porostům. Cílem práce je posoudit vliv opouštění orné půdy, dále pak vliv managementu úhorů na diverzitu rostlin a vegetace včetně udržení ochranářsky cenných druhů a výhledově vliv pastvy na prostorovou distribuci uchycování...
|
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Hardekopf, David (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Species pool size and realized species richness affect productivity differently: A modeling study
RYCHTECKÁ, Terezie
V současnosti dochází k poklesu druhové rozmanitosti a tento fakt byl motivací pro velké množství prací zabývajících se vlivem druhové romanitosti (diversity) na fungování ekosystémů (produktivitu). Pozitivní vztah mezi diversitou a produktivitou byl obvykle zjištěn v pokusech, kde bylo manipulováno velikostí zásobníku druhů, avšak vztah mezi realizovanou diversitou a produktivitou nevykazoval jednotný trend. Navrhli jsme jednoduchý kompetiční model rostlinného společenstva pracující na základě klasických Lotka-Volterrových rovnic, s náhodně generovanými vstupními parametry. V tomto modelu jsme měnili velikost zásobníku druhů a intenzitu kompetice mezi druhy (rozsah hodnot kompetičních koeficientů). Následně jsme porovnávali dvě možné definice diversity, které se používají jako prediktory produktivity: 1) velikost zásobníku druhů a 2) realizovanou diversitu, tj. počet druhů, které se udržely ve společenstvu poté, co došlo ke kompetičnímu vyloučení. Výsledky našich simulací ukázaly, že produktivita byla vždy pozitivně ovlivněna velikostí zásobníku druhů. S rostoucí velikostí zásobníku druhů rostly taktéž selekční efekt a efekt komplementarity. Vztah mezi realizovanou diversitou a produktivitou byl velmi slabý v rámci simulací s jednotnou velikostí zásobníku druhů (tj. v případě, kdy gradient realizované diversity byl způsoben pouze rozdíly v náhodně generovaných vstupních parametrech modelu). Vztah mezi realizovanou diversitou a produktivitou byl mírně pozitivní pro malé zásobníky druhů a mírně negativní pro velké zásobníky druhů. Druhy s vysokou nosnou kapacitou v rámci generovaného společenstva obvykle snižují šanci ostatních druhů na přežití, ale zároveň zvyšují produktivitu společenstva, což vede k negativnímu vztahu mezi diversitou a produktivitou. Oproti tomu přítomnost vysoce komplementárních druhů (druhů se vzájemně nízkými kompetičními koeficienty) zvyšuje jak diversitu, tak produktivitu a ve výsledků způsobuje pozitivní vztah mezi diversitou a produktivitou. Tyto dva efekty se z větší části vzájemně vyruší. Pozorované trendy nebyly ovlivněny intenzitou kompetice v modelu.
|
|
|
Struktura genetických zdrojů a aktuální stav využití pšenice špaldy (\kur{Triticum spelta} L.) v České republice
HŮDA, Petr
V bakalářské práci je řešena analýza struktury genetických zdrojů pšenice špaldy(\kur{Triticum spelta} L.), dále potom aktuální stav pěstování a využití této obilniny. Literární přehled je zaměřen na původ, rozšíření, agrotechniku a šlechtitelské programy pšenice špaldy. V České republice je pšenice špalda většinou pěstována v systému ekologického zemědělství, právě data ze statistik ekologického hospodaření a údaje z databáze EVIGEZ jsou použity pro prezentaci výsledků této práce. Z výsledků této práce je zřejmý nárůst pěstitelských ploch, produkce špaldy a zvýšený zájem o produkty z této plodiny.
|
host ::
RSS.