|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
Natural regeneration of spruce stands in Vysoké Tatry (High Tatras) after large scale disturbation
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
Pozorovanie prirodzenej regenerácie Smreka obyčajného (Picea abies) prebiehalo v sezónach 2010 a 2011 na území zasiahnutom veternou kalamitou v Tatranskom Národnom Parku. Cieľom diplomovej práce bolo popísať charakter distribúcie prirodzenej obnovy u smreka, ako aj nájsť priestorovú škálu, na ktorej sa prejavujú rozdiely vo fenotypovej variabilite. Ďalším krokom bolo skúsiť nájdené rozdiely pripísať meraným abiotickým a stanovištným faktorom, no predovšetkým biotickým interakciám, s dôrazom na vnútro- a medzidruhovú kompetíciu.Fenotypová odpoveď u smrekov sa ukázala na každej z vyšetrovaných hierarchických priestorových škál. Výsledky preukázali súvislosť medzi vlhkostným gradientom a vegetačným zložením na krajinnej úrovni i na najmenšej škále. Vegetačné zloženie následne priamo modifikovalo nielen fenotyp u zmladenia, ale aj významne ovplyvnilo početnosť obnovy.
|
|
|
Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?
Blahník, Jan ; Čihař, Martin (oponent) ; Krahulec, František (vedoucí práce)
V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 - 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v...
|
|
|
Vplyv vybraných faktorov na kvalitu škôlkarskej produkcie
Burgová, Jana
V letech 2008 - 2010 byly provedeny pokusy s předpokládaným cílem ovlivnění vlastností pěstebního substrátu natolik, aby došlo ke zvýšení jak vnitřní , tak i vnější kvality modelových rostlin Viburnum opulus L. pěstovaných v kontejnerech . Celý pokus byl každoročně rozdělen na dva stejně velké bloky, s rozdílnými závlahovými dávkami , kde byly sledovány také mikroklimatické parametry obou závlahových režimů. Stejně bylsledován vliv přídavku stejně pomocných půdních látek na vlastnosti pěstebního substrátu . Vnější kvalita pěstovaných rostlin byla posuzována na základě morfologických parametrů (výška rostlin , počet výhonů , průměr kořenového krčku , sušina nadzemní a kořenové části rostlin a vizuálního hodnocení kořenového systému ) a vnitřní kvalita na základě vyhodnocení fyziologických parametrů ( průduchové vodivost, fluorescence chlorofylu a obsah chlorofylu v listech ) . Z pomocných půdních látek byl sledován vliv tří komerčně dostupných přípravků , rozličného složení a způsobu účinku. Jednalo se o Hydrogel , TerraCottem a Agrosil LR. Příměs pomocných půdních látek do pěstebního substrátu ( Rašelino - kůrového substrátu RKS II) ovlivňovalo vlastnosti pěstebního substrátu , ne však natolik, aby zvyšoval kvantitativní parametry pěstovaných rostlin , avšak pozitivně ovlivňovali vybrané parametry ve srovnání s kontrolní variantou , v obou závlahových režimech v pořadí Hydrogel , Agros LR a TerraCottem .
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na teritoriální a rozmnožovací chování vážek (Odonata)
KYBICOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce jsem se zabývala vlivy ovlivňující výběr stanoviště a výběr místa pro ovipozici u vážek. Pozornost jsem věnovala především vlivu vegetace a rizika predace. Z přehledu dosavadních prací na toto téma vyplývá, že struktura vegetace hraje velmi významnou roli ve výběru stanoviště. Vliv rizika predace na výběr stanoviště zatím nebyl u dospělých vážek extenzivně zkoumán, ale u velkého množství skupin vodního hmyzu je tento vliv významný. Shrnula jsem také stručně vliv sezóny a denní doby na abundanci vážek. Dále jsem v literární rešerši shrnula teritoriální chování samců vážek a proces rozmnožování.V terénním sledování jsem během dvou let zkoumala vliv stáří tůní, sezóny a denní doby na přítomnost vážek a vliv stáří tůní, denní doby, vegetace a rizika predace na kladení vážek druhu Libellula depressa. Jako predátoři byly v tůních vysazovány pozdní instary larev vážek rodu Anax a Aeshna a jako maketu plovoucí vegetace byla použita zelená síťovina. Zjistila jsem, že nejdůležitější faktory, které ovlivňují přítomnost vážek na nově vzniklých stanovištích, jsou stáří stanoviště a také přítomnost vegetace.Dalšími důležitými faktory jsou také denní doba a sezónnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím početnost kladení je stáří tůní. Počet nakladených vajec je ovlivněn nejen stářím tůní, ale i přítomností vegetace a interakcí mezi přítomností vegetace a predátora.
|
|
|
Možnosti regenerace pastevních porostů s ohledem na zvýšení kvality a zdravotní bezpečnosti píce
Mácová, Eva
Cílem této práce je zaměřit se na faktory, které působí na kvalitu pastevního porostu. Na kvalitu píce působí mnoho faktorů. Jedním z těchto faktorů jsou hospodářská zvířata, která paseme na daných pozemcích a svým pohybem, vahou a pasením mají velký podíl na snižování kvality píce. Dalším faktorem jsou půdní a klimatické podmínky, obhospodařování, atd. Při regeneraci musíme zohlednit tyto faktory a péči o pastevní porost zajistit na základě plánovaného využití a připraveného regeneračního plánu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv teploty vody na průběh rané ontogeneze u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
PROKEŠOVÁ, Markéta
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv teploty (rozmezí teplot: 17,4 - 38,6 °C) na ranou ontogenezi (během intervalu od oplození vajíček po úplnou spotřebu žloutkového váčku u 50 % jedinců; Fe - Re50) u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Bylo zjištěno, že délka inkubační periody (interval od oplození do okamžiku vylíhnutí 50 % jedinců; Fe - H50), délka periody líhnutí (interval od vylíhnutí 5 % jedinců do vylíhnutí 95 % jedinců; H5 - H95), délka periody do zahájení příjmu exogenní potravy (interval od H50 do zahájení příjmu exogenní potravy u 50 % jedinců; H50 - S50) a délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku (H50 - Re50) vykazují nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku se významně prodlužuje (přibližně šestinásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Embryonální vývoj je teoreticky zastaven při teplotě 15,4 °C a líhnutí nastává po uplynutí zhruba 12 efektivních denních stupňů. Velikost larev se během embryonální a larvální periody zvětšuje. Velikost larev při H50, S50 a Re50 vykazuje nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Velikost jedinců při Re50 je zvětšena (přibližně dvojnásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Objem žloutkového váčku larev se během embryonální a larvální periody snižuje. Objem žloutkového váčku larev při H50 koreluje s velikostí jiker a při S50 pak jeví přímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Suchá hmotnost žloutkového váčku larev při H50 činí 89 % celkové suché hmotnosti vylíhlé larvy. Během periody endogenní výživy se v larvální somatické tkáně přemění cca 75 % hmotnosti sušiny jiker. Efektivita přeměny energie (J . ks-1) během periody endogenní výživy je nižší (60 % . ks-1). Energetická hodnota sušiny a obsah síry v sušině se během periody endogenní výživy (vajíčko, vylíhlá larva, larva se spotřebovaným žloutkovým váčkem) snižuje. Obsah dusíku a uhlíku v sušině se během embryonální periody zvyšuje a během larvální periody se naopak snižuje. Zóna teplotní tolerance z hlediska přežívání pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého leží mezi 19 a 33 °C (s teplotním optimem mezi 23 a 30 °C), tzn., že tento druh patří mezi teplomilné druhy ryb. Suboptimální teploty leží v intervalu 21 - 23 °C a 30 - 33 °C. Teploty pod 17,5 °C a nad 35,5 °C lze považovat za letální již pro embryonální periodu (Fe - H50). Teploty pod 19 °C a nad 33 °C pak za letální pro larvální periodu vývoje (H50 - Re50). Teplotní optimum pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého z bioenergetického hlediska leží mezi 23 - 28 °C.
|
host ::
RSS.