|
| |
|
|
Čínská rozvojová spolupráce ve Střední Asii
Mlíková, Anna ; Ficek, František (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínskou rozvojovou spoluprací ve Střední Asii, přesněji v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Za posledních několik let se Čína stala největším dárcem v regionu, což přispívá k narůstajícímu čínskému vlivu. Tématem této práce je vysvětlit politické motivy čínské rozvojové spolupráce a analyzovat čínské projekty v daných zemí. V práci vysvětluji tradiční koncept rozvojové spolupráce a čínskou alternativu, dále popisuji vývoj zahraničních vztahů Čínské lidové republiky se zeměmi Střední Asie a čínské aktivity a zájmy ve zkoumaných zemích. Ve vlastní analýze zkoumám alokace čínské rozvojové spolupráce podle sektorů a celkový objem financí podle definice tradiční a čínské rozvojové spolupráce. Hlavním výsledkem této práce je, že poskytování čínské rozvojové spolupráce v regionu je určováno především vlastními strategicko- politickými zájmy, než zájem o hospodářský růst a zvyšování životní úrovně zkoumaných zemí. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, Čína, Střední Asie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, politický vliv, Belt and Road Initiative
|
|
|
Glaciální jezera v Kyrgyzstánu ohrožená průvalem (případová studie: ledovcový komplex Adygine)
Falátková, Kristýna
V souvislosti s měnícím se klimatem dochází na mnoha místech planety k ústupu horských ledovců. Jedním z důsledků je i vznik či zvýšení rizika provalení ledovcových jezer nacházejících se v předpolí čela ledovce. Povodeň způsobená průvalem jezera se často objeví nečekaně a může ohrožovat níže položená sídla. V Kyrgyzské části pohoří Tien Shan se nachází asi 350 jezer, u kterých hrozí riziko průvalu. Dlouhodobě sledované a nebezpečné lokality jsou představeny v této práci. Největší pozornost je věnována lokalitě Adygine, v níž se nachází několik jezer různého genetického typu i stáří. Největší jezero lokality, Adygine Horní, je podrobeno detailnějšímu průzkumu s cílem zhodnotit jeho hydrologický režim a potvrdit či vyvrátit spekulace o možnosti provalení tohoto jezera. Klíčová slova: glaciální jezero, hydrologický režim, ústup ledovce, Tien Shan, Kyrgyzstán
|
|
|
Vývoj odtoku vody ve vybraných povodích Kyrgyzského hřbetu, Ťan-Šan
Jedličková, Šárka ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zkoumat změny odtoku v povodí řek Ala-Arča, Alamaedin a Kara-Balta v Kyrgyzstánu a také změnu klimatických poměrů z dostupných stanic v okolí. Na základě dostupných dat byly jednotlivé odtokové, srážkové a teplotní řady podrobeny měsíčním, sezónním a ročním analýzám. Byla také ověřována absolutní a relativní homogenita dat za pomoci statistických testů, kterými jsou Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test a WiIlcoxonův dvouvýběrový test pro absolutní homogenitu a Alexandersson test pro homogenitu relativní. pomocí Mann-Kendall testu byl zjišťován trend v jednotlivých řadách. V řadě dat odtoku bylo nalezeno velké množství nehomogenit. U řeky Ala- Arča a Kara-Balta byl ve většině případů zaznamenán rok změny v roce 1987. U řeky Alamedin byl rok změny zaznamenán o tři roky později v roce 1990. Vývoj trendu byl na řekách s ledovcovo-sněhovým režimem pozitivní, kdežto u řeky pouze se sněhovo-ledovcovým režimem nebyl zjištěn statisticky významný trend pro celé časové řady. Klíčová slova: změna odtoku, srážky, teplota, ledovco-sněhový režim, sněhovo-ledovcový režim, homogenita, Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test, trend, Mann-Kendall test, zalednění, Kyrgyzstán, Ťan-Šan
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Analýza vlivu "prokletých surovin" na ekonomický a politický vývoj Kazachstánu a Kyrgyzstánu po rozpadu Sovětského svazu
Hejzdral, Miroslav ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Magisterská práce se zabývá vztahem mezi socioekonomickým a politickým vývojem v Kyrgyzstánu a Kazachstánu po rozpadu SSSR a jejich závislostí na těžbě ropy, respektive zlata. Těmito surovinami jsou myšleny jejich hlavní exportní produkty. Cílem je jednak zjistit vliv těžby surovin na makroekonomický vývoj zemí a prohlubování jejich regionálních rozdílů, jednak pomocí teoretického konceptu prokletých surovin pokusit vysvětlit klesající, či stagnující úroveň demokracie v Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Metodicky je práce provedena na základě statistické analýzy ekonomických indikátorů, jako HDP, HDI, zahraničních investic, remitencí a světových cen surovin. Pro lepší porozumění regionálních rozdílů byly využity jednoduché statistické metody jako index změny a Giniho koeficient. V práci byla také provedena analýza politického vývoje pomocí indikátorů měřících úroveň demokracie a svobody z datasetu Freedom House, Human Freedom a The Economist Inteligence Unit. Interpretace výsledků je založena na předchozí rešerši odborné literatury a dalších zejména mediálních zdrojů specializujících se na vybranou oblast. Ve výsledku se potvrzuje velmi úzká provázanost mezi makroekonomickým vývojem a těžbou nerostných surovin, což není překvapivé, ale také se potvrzuje, že dochází k divergenci ekonomického vývoje mezi...
|
|
|
Glaciální jezera v Kyrgyzstánu ohrožená průvalem (případová studie: ledovcový komplex Adygine)
Falátková, Kristýna
V souvislosti s měnícím se klimatem dochází na mnoha místech planety k ústupu horských ledovců. Jedním z důsledků je i vznik či zvýšení rizika provalení ledovcových jezer nacházejících se v předpolí čela ledovce. Povodeň způsobená průvalem jezera se často objeví nečekaně a může ohrožovat níže položená sídla. V Kyrgyzské části pohoří Tien Shan se nachází asi 350 jezer, u kterých hrozí riziko průvalu. Dlouhodobě sledované a nebezpečné lokality jsou představeny v této práci. Největší pozornost je věnována lokalitě Adygine, v níž se nachází několik jezer různého genetického typu i stáří. Největší jezero lokality, Adygine Horní, je podrobeno detailnějšímu průzkumu s cílem zhodnotit jeho hydrologický režim a potvrdit či vyvrátit spekulace o možnosti provalení tohoto jezera. Klíčová slova: glaciální jezero, hydrologický režim, ústup ledovce, Tien Shan, Kyrgyzstán
|
|
|
Vodní zdroje Kyrgyzstánu jako geopolitický nástroj
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Práce se zabývá důležitostí vodních zdrojů a jejich vlivu na politický vývoj na příkladu Kyrgyzstánu. Hlavním cílem bylo zjistit, jakou roli hrají vodní zdroje v domácí politice, jak ovlivňují vztahy mezi Kyrgyzstánem a jeho sousedy, a zda jsou vodní zdroje předmětem zájmu světových velmocí. Geopolitická analýza byla provedena na třech řádovostních úrovních. Na vnitrostátní úrovni je nedostatek vody, její nerovnoměrná distribuce a zastaralé vodní systémy důvodem k občanské nespokojenosti. Korupce ve státní sféře maří možnosti obnovy stávající vodní infrastruktury. Hospodaření s vodou je závislé na nevládních sdruženích a na zahraniční finanční pomoci. Na regionální úrovni probíhá neustálé napětí mezi Kyrgyzstánem, v jehož zemi pramení všechny důležité řeky regionu, a státy ležícími na dolním toku těchto řek. Příčinou jsou rozdílné nároky jednotlivých států na využívání vody, které jsou řešeny mezinárodními smlouvami, dlouhodobě většinou ovšem nefunkčními. Na nadregionální úrovni se střetávají především zájmy Ruska a Číny. Obě velmoci se snaží zabránit vlivu USA v regionu a zároveň získat v Kyrgyzstánu dominantní postavení v ekonomické a bezpečnostní sféře. Vodní zdroje Kyrgyzstánu nejsou zásadním faktorem ovlivňujícím geopolitiku velmocí. Jsou pouze prostředkem, jak získat Kyrgyzstán na svou...
|
|
| |
|
|
Brothers at Odds: Kyrgyzstan-Kazakhstan Relations Since 2010
Weed, Christopher ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bilaterální vztahy mezi středoasijskými státy Kyrgyzstánem a Kazachstánem se od nejnovější politické revoluce v Kyrgyzstánu v roce 2010 vyvíjely prudkým směrem. Tato práce zkoumá skutečné mechanismy a orgány provádějící státní správu, přičemž zároveň zkoumá hybné síly a povahu vztahů za posledních sedm let. Obsahová analýza vládních dokumentů a právních předpisů, protokolů politických bloků, novinářských článků a rozhovorů prováděných různými médii byla využita k ucelenému pochopení toho, jak a proč tyto země spolupracují nebo se pokoušejí navzájem ovlivňovat. Údaje shromážděné v této analýze předpokládají, že obrovský vliv v bilaterálních vztazích mají nadále spíše než příslušná ministerstva prezidentské administrativy obou zemí, zatímco samotná povaha kyrgyzské politiky je zcela v rozporu s kazachstánským autoritářským modelem, a tak kazachstánská vláda iniciuje represivní hraniční opatření. Klíčová slova Kyrgyzstán, Kazachstán, Mezinárodní Vztahy, EAHU, Hranice, střední Asie
|
host ::
RSS.