|
|
Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase
Haramijová, Eva ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Eva Haramijová Instituce: Karlova univerzita v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 132 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: polytrauma, vnímání pacienta, aspekty hospitalizace, JIP Bakalářská práce je souhrnem základních poznatků oboru obecné traumatologie s následným zaměřením na specifika péče o pacienta s diagnózou polytrauma. Popisuje systém péče o pacienta opírající se o principy ATLS, management péče, komplikace a psychosociální apekty. Empirická část se zaměřuje na popis kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou polostrukturovaných rozhovorů u pěti pacientů, a to dvoufázově z důvodu zjištění proměn ve vnímání v čase. Cílem bylo především objasnění negativně vnímaných jevů hospitalizace na JIP: omezování, spánek a odpočinek, chování personálu a psychické zvládání. Doplňující otázky se týkaly zjištění nejhůře vnímaného prožitku, pozitiva hospitalizace a případné životní změny následkem úrazu. Výzkum proběhl na jednotce intenzivní péče chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Hradci Králové. Výsledkem práce bylo zjištění, že vnímání i významnost některých...
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Taušová, Adéla ; Podaná, Jana (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práci se zabývá tématem Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. V teoretické části je představena problematika psychické a fyzické zátěže, dále jsou představeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které má za úkol získat data, vypovídající o indikátorech psychické a fyzické zátěže sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Výzkumné šetření proběhlo ve čtyřech vybraných nemocnicích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče neurochirurgických klinik. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin - respondenti z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a respondenti z neurochirurgie. Skupiny jsou porovnány mezi sebou. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova Anesteziologie, intenzivní medicína, role sestry, fyzická zátěž, psychická zátěž, oddělení ARO, JIP
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Změna životního stylu sester pracujících na JIP
JENERÁLOVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali změnou životního stylu sester pracujících na JIP. Cílem práce bylo zjistit, zda pracovní zařazení sester na JIP ovlivnilo jejich životní styl. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsme se zaměřili na charakteristiku životního stylu, který zahrnoval zdravou výživu, pitný režim, pohybovou aktivitu, spánek a stres. Dále jsme charakterizovali JIP, kompetence sester na JIP a jejich vzdělávání. Výzkumná část je realizována formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumnou část jsme si zvolili tři následující výzkumné otázky. Jaký životní styl mají sestry pracující na JIP? Změnil se sestrám životní styl po nástupu na JIP? Ve kterých aspektech, a jak výrazně se změnil sestrám životní styl po nastoupení na JIP? Výzkumný vzorek tvoří osm probandů, kteří pracovali dříve na standardním oddělení a momentálně pracují na JIP. Probandy jsme vybírali na interní JIP, chirurgické JIP, urologické JIP a traumatologické JIP. v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Při rozhovoru jsme porovnávali životní styl sester na standardním oddělení a na JIP. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry mají nekvalitní životní styl. Nepravidelně se stravují, mají nekvalitní spánek, který je příčinou směnného provozu, mají nedostatek pohybové aktivity, protože na ni nemají čas a přicházejí z práce unaveny. Dále výsledky výzkumného šetření odhalily, že se sestrám po nástupu na JIP jejich životní styl zlepšil a to v aspektech stravování a jeho pravidelnosti, v nižším výskytu stresových situací a v lepší atmosféře na pracovišti. Ostatní aspekty uvedené v teoretické části nebyly výrazně změněny.
|
|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty seniory po ortopedických výkonech na JIP ve Fakultní nemocnici Na Bulovce
ŠVECOVÁ, Markéta
Senioři jsou nejpočetnější skupinou pacientů vyskytujících se na pracovišti autorky této práce, oddělení JIP ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce. Ošetřovatelská péče o seniory má svá specifika, plynoucí zejména z vyšších nároků stárnoucího organismu. Ačkoliv je na jejím pracovišti vyvíjena intenzivní snaha poskytovat kvalitní péči o tuto početnou skupinu pacientů, vždy je možnost zlepšení. Hlavním cílem práce se tedy stalo nalezení odpovědi na otázku, v jakých směrech se nachází nevyužitý prostor pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče o seniory po ortopedickém výkonu. Pro získání potřebných informací o současném stavu této problematiky bylo využito kvalitativní šetření formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno na Ortopedické klinice JIP Fakultní nemocnice Na Bulovce. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na tomto oddělení a pacienti senioři zde hospitalizovaní po ortopedickém výkonu. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplývá několik závěrů. Sestry disponují dostatečnými informacemi o problematice ošetřovatelské péče o seniory po ortopedických výkonech a mají i dostatek možností k poskytování kvalitní péče. Mezi faktory, které negativně ovlivňují poskytovanou péči lze zařadit především zastaralé technické zázemí JIP a nevyhovující stavební uspořádání sálu. Řešení této problematiky je však úzce propojeno s otázkou nedostatku finančních prostředků. V otázce personálního obsazení je problémem vysoký počet nedostatečně kvalifikovaných sester v poměru k sestrám, které kvalifikaci splňují. Závěr šetření poskytl odpověď na otázku, v jakých směrech se nachází nevyužitý prostor pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče o seniory po ortopedickém výkonu, dle výsledků rozhovorů s pacienty a sestrami, především ve zvýšení informovanosti pacientů a investice do postupného zkvalitnění materiálního a technického vybavení JIP, které zajistí pacientům dostatek soukromí a zpříjemní jim náročný pobyt na jednotce intenzivní péče. V problematice informovanosti pacientů je možným řešením distribuce informačních brožur, kde bude mít pacient uvedena svá práva a povinnosti, včetně základních údajů o režimu na oddělení a pokynů, kde nalezne odpovědi na své otázky.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže sester JIP
MAŠÁTOVÁ, Milada
V této práci jsme se zabývali hodnocením fyzické zátěže sester pracujících na JIP. Fyzická zátěž je nedílnou součástí každodenní práce sester. Avšak práce sester na těchto provozech patří mezi vysoce fyzicky náročné, protože jsou zde hospitalizování pacienti s hrozícím nebo již probíhajícím selháním jednoho nebo i více orgánů. Tato práce ukazuje základní obraz nepříznivých následků fyzické zátěže a jejím cílem bylo zjistit míru fyzické zátěže na jednotlivých JIP. Teoretická část je zaměřena na celkovou charakteristiku JIP, anatomii pohybového systému, ergonomii, rizika pracovního prostředí a důsledky nadměrné fyzické zátěže. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, pomocí kterého jsme se snažili potvrdit stanovené hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující na JIP jsou vystaveny větší fyzické zátěži, než na standardní ošetřovací jednotce Hypotéza 2: Nejčastějším projevem fyzické zátěže sester je bolest zad Hypotéza 3: JIP disponují pomůckami usnadňujícími manipulaci s imobilním pacientem Celkově bylo rozdáno 200 dotazníků sestrám na JIP ve 3 jihočeských nemocnicích ? České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Návratnost činila 183 vyplněných dotazníků (91, 5%). Po jejich zpracování zůstalo 171 kompletně zpracovaných dotazníků (85, 5%). Výsledky dotazníkového výzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Dále bylo zjištěno, že se setry příliš nezajímají o prevenci onemocnění, která mohou z velké fyzické zátěže vzniknout, a nepoužívají v maximální míře dostupné pomůcky.Výsledky práce by měly přispět pro zlepšení informovanosti sester a dále k zařazení do programu Školy zad.
|
|
|
Motivace sester k výkonu práce
KREBSOVÁ, Lenka
Abstrakt Motivace práce k výkonu povolání Motivací se rozumí usměrňování, udržení a energetizace chování u jednotlivce. Důležitým aspektem motivace a tedy i pracovní motivace, je očekávání výsledků činnosti. A to bude-li splněn daný úkol, jaká tím bude získána odměna a jaké výdaje s tím budou spojeny. Obvykle se jako činitelé pracovní motivace uvádějí mzda, sociální prostředí pracoviště a uspokojování z práce. Bakalářská práce na téma ,,Motivace sester k výkonu práce`` má za cíl zmapovat a porovnat motivaci sester k výkonu práce na oddělení standardní péče a ARO, JIP, ale také zjistit faktory, které snižují motivaci sester k výkonu práce. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na oddělení anesteziologicko resuscitačním, jednotkách intenzivní péče a standardním oddělení v Nemocnice České Budějovice a. s. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č. 1, zda sestry pracující na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče jsou více motivovány k výkonu práce, než sestry na oddělení standardní péče.Ač jsou sestry motivovány či nemotivovány, každá něčím jiným, nepodařilo se prokázat, že na ARO a JIP by byly sestry motivovány méně či více. Z uvedených výsledků vyplývá, že se první hypotézu nepodařilo potvrdit.Hypotéza č. 2, zda nejčastějším faktorem nízké motivace k výkonu práce je nízké finanční ohodnocení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastějším faktorem nízké motivace sester není nízké finanční ohodnocení, ale podceňování práce sestry a nedostatek personálu. Druhá hypotéza také nebyla potvrzena. I přes to, že finanční ohodnocení sestry patří mezi veliké motivační faktory, přece jen není důležitý. Pokud sestry budou ve své práci uznávány, jak od lékařů, tak i od ošetřovatelského managementu, budou svou práci vykonávat s nadšením i s nižším platem. Výsledky a poznatky z výzkumu bych ráda nabídla k prezentaci na seminářích, seznámila s nimi kolegyně. Ošetřovatelský management nemocnice by se měl zabývat motivačními faktory, které mají jistý vliv na chování nebo činy. Pokud se motivace sester nebude podporovat, budou sestry práci opouštět a stále jich bude nedostatek. K nízké motivaci by nemělo docházet za předpokladu stanovení vhodných cílů, jejichž dosažení poskytuje uspokojení.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Povědomí sester pracujících na odděleních ARO a JIP o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb.
MARTÍNKOVÁ, Petra
V této práci jsme se zabývali kompetencemi sester, pracujících na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče, stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme stanovením rolí sester a jednotlivými kompetencemi sester všeobecných a sester majících vystudované specializační vzdělání a to konkrétně, všeobecná sestra pro intenzivní péči. Taktéž je v teoretické části popsáno, jaký typ pacientů je hospitalizován na již zmíněných odděleních. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Jako druhý cíl jsme si stanovili zjistit, zda sestry dodržují kompetence z již zmiňované vyhlášky. Dotazníkové šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici Plzeň Lochotín, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a také byly dotazníky sestrám rozdány pomocí sociální sítě na internetu. Na začátku jsme si stanovili dvě hypotézy. A to, že sestry nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a druhou, že sestry nedodržují své kompetence vyplývající z výše uvedené vyhlášky. Po vyhodnocení sestrami vyplněných dotazníků jsme si obě hypotézy potvrdily. Sestry opravdu nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a taktéž neprovádějí všechny výkony, které jim vyhláška umožňuje. Předpokládáme, že by tato práce mohla napomoci ke zvýšení odborného vzdělání sester a následné zkvalitnění ošetřovatelské péče na odděleních anesteziologicko resuscitační a intenzivní péče.
|
host ::
RSS.