|
|
Analýza rozvodovosti v zemích EU v sociodemografické perspektivě
Stýblová, Julie ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Analýza rozvodovosti v zemích EU v sociodemografické perspektivě Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat trendy ve vývoji intenzity rozvodovosti ve vybraných státech Evropské unie, a to v období mezi roky 1995 a 2015 a nalézt mezi nimi podobné, či odlišné trendy. Práce je zaměřena nejenom na vývoj jednotlivých ukazatelů intenzity rozvodovosti, ale i na možné příčiny změny v rodinném chování, a to jak z demografického, tak ze sociologického hlediska. Proto se druhá část práce zaměřuje na analýzu postojů hodnot obyvatel zemí Evropské unie, a to konkrétně postojů týkajících se rodiny, manželství a názoru na rozvod. Intenzita rozvodovosti se během sledovaného období zvyšovala ve všech sledovaných státech, proto narostl i podíl rozvedených osob v evropské populaci. Důvodem jsou hlavně sociální a ekonomické změny ve společnosti, které doprovází změny rodinného chování. Rozvod je společností tolerován a jako chování je ospravedlnitelný u většiny lidí. Na druhou stranu je však rodina a manželství v očích obyvatel evropských zemí stále velmi důležitou hodnotou. Klíčová slova: rozvodovost, rodina, Evropa, postoje, binární logistická regrese, shluková analýza
|
|
|
Spokojenost a stabilita manželství v závislosti na způsobu seznámení: online vs. offline
Kačena, Petr
Práce se zabývá spokojeností a stabilitou manželství v letech 2005-2015 v České republice. Cílem je porovnat, zda má způsob seznámení (online, nebo offline) vliv na vnímanou spokojenost ve vztahu a jeho stabilitu vyjádřenou rozvodovostí. Teoretická část práce se věnuje atraktivitě, charakteristice spokojených párů, vývoji spokojenosti a dosavadním výzkumům online seznamování. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno na online panelu respondentů, osloven byl reprezentativní vzorek české populace. Z celkem 316 respondentů se třetina se svým manželem (nebo manželkou) seznámila online (33 %). Z této skupiny se většina seznámila buď na seznamce (50 %) nebo sociální síti (17 %). Ti, kteří se seznámili online, byli ve vztahu v průměru mírně spokojenější, nicméně rozdíl není statisticky signifikantní. Také se rozváděli méně (26,5 %) než ti, kteří se seznámili offline (31 %), rozdíl však také není statisticky signifikantní (do rozvodů byly započítány i oddělené domácnosti). Rozdíly ve sledovaných proměnných ještě vzrostly, pokud byla online skupina omezena jen na ty, kteří se seznámili na online seznamce a sociální síti. Tato skupina také v průměru vnímala vyšší splnění své představy o životním partnerovi na začátku vztahu než offline skupina (p=0,041). Muži byli v manželství v průměru spokojenější než...
|
|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Hajnalova linie v současné Evropě
Chráska, Miroslav ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Diplomová práce se snaží odpovědět na otázku, zda v současné Evropě stále platí rozložení zemí, které stanovil v roce 1965 ve svém teoretickém konceptu John Hajnal. Hlavním cílem bylo, na základě vybraných demografických ukazatelů (průměrný věk při uzavření prvního manželství u mužů a žen, průměrný věk ženy při narození prvního dítěte, index rozvodovosti, podíl živě narozených dětí v manželství a mimo manželství), reanalyzovat původní rozdělení zemí pomocí K-means shlukové analýzy. Demografické ukazatele byly převzaty z databáze Eurostatu z let 1990-2015. Dále byly provedeny K-means shlukové analýzy evropských zemí podle hodnotových orientací jejich obyvatel v oblasti sociálních vztahů a životních očekávání. Výpovědi respondentů pocházely ze šetření European Social Survey z let 2002-2018. Shluková analýza vybraných demografických ukazatelů nepotvrdila dva modely rodinného a sňatkového uspořádání podle Hajnalova konceptu. Dále provedené K-means shlukové analýzy hodnotových orientací respondentů však potvrdily statisticky významnou existenci dvou hodnotových přístupů k životním prioritám - preferenci tradičně přijímaných hodnot a preferenci dynamického a výkonnostního přístupu k životu i sobě samému. Klíčová slova Hajnalova linie, rodina, sňatečnost, rozvodovost, výzkumný projekt ESS, K-means...
|
|
| |
|
|
Spokojenost a stabilita manželství v závislosti na způsobu seznámení: online vs. offline
Kačena, Petr
Práce se zabývá spokojeností a stabilitou manželství v letech 2005-2015 v České republice. Cílem je porovnat, zda má způsob seznámení (online, nebo offline) vliv na vnímanou spokojenost ve vztahu a jeho stabilitu vyjádřenou rozvodovostí. Teoretická část práce se věnuje atraktivitě, charakteristice spokojených párů, vývoji spokojenosti a dosavadním výzkumům online seznamování. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno na online panelu respondentů, osloven byl reprezentativní vzorek české populace. Z celkem 316 respondentů se třetina se svým manželem (nebo manželkou) seznámila online (33 %). Z této skupiny se většina seznámila buď na seznamce (50 %) nebo sociální síti (17 %). Ti, kteří se seznámili online, byli ve vztahu v průměru mírně spokojenější, nicméně rozdíl není statisticky signifikantní. Také se rozváděli méně (26,5 %) než ti, kteří se seznámili offline (31 %), rozdíl však také není statisticky signifikantní (do rozvodů byly započítány i oddělené domácnosti). Rozdíly ve sledovaných proměnných ještě vzrostly, pokud byla online skupina omezena jen na ty, kteří se seznámili na online seznamce a sociální síti. Tato skupina také v průměru vnímala vyšší splnění své představy o životním partnerovi na začátku vztahu než offline skupina (p=0,041). Muži byli v manželství v průměru spokojenější než...
|
|
|
Spokojenost a stabilita manželství v závislosti na způsobu seznámení: online vs. offline
Kačena, Petr ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá spokojeností a stabilitou manželství v letech 2005-2015 v České republice. Cílem je porovnat, zda má způsob seznámení (online, nebo offline) vliv na vnímanou spokojenost ve vztahu a jeho stabilitu vyjádřenou rozvodovostí. Teoretická část práce se věnuje atraktivitě, charakteristice spokojených párů, vývoji spokojenosti a dosavadním výzkumům online seznamování. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno na online panelu respondentů, osloven byl reprezentativní vzorek české populace. Z celkem 316 respondentů se třetina se svým manželem (nebo manželkou) seznámila online (33 %). Z této skupiny se většina seznámila buď na seznamce (50 %) nebo sociální síti (17 %). Ti, kteří se seznámili online, byli ve vztahu v průměru mírně spokojenější, nicméně rozdíl není statisticky signifikantní. Také se rozváděli méně (26,5 %) než ti, kteří se seznámili offline (31 %), rozdíl však také není statisticky signifikantní (do rozvodů byly započítány i oddělené domácnosti). Rozdíly ve sledovaných proměnných ještě vzrostly, pokud byla online skupina omezena jen na ty, kteří se seznámili na online seznamce a sociální síti. Tato skupina také v průměru vnímala vyšší splnění své představy o životním partnerovi na začátku vztahu než offline skupina (p=0,041). Muži byli v manželství v průměru spokojenější než...
|
|
|
Svobodné matky
HUMHALOVA, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem posledních let, a to jsou svobodné matky. V současném světě stoupá rozvodovost, klesá sňatečnost a přibývají matky "samoživitelky", proto zkoumání problematiky svobodných matek. Bakalářská práce je zaměřena především na současné ekonomické a sociální postavení svobodných matek. Bakalářská práce se skládá z teoretické části. Ta se zaměřuje na to, kdo vůbec svobodné matky jsou, na jejich historii, rozdělení a podobně. V bakalářské práci jsou srovnávány státní programy na podporu svobodných matek České republiky a států Evropské unie, zejména to budou země Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Francie a Holandsko.
|
|
| |
|
|
Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1989-2017
Šindelářová, Karolína ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Kinský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1989 až 2017. V teoretické části jsou definovány základní pojmy a koncepty spojené se sociální a rodinnou politikou, dále jsou popsány základní demografické ukazatele spojené s touto prací. Praktická část se zaměřuje na vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v České republice a krajích. Také je charakterizován vývoj příčin rozvratu manželství a vliv nezletilých dětí na rozvodovost. Velká pozornost je v práci věnována vývoji porodnosti a následnou regresní analýzou je popisován vliv sňatečnosti a rozvodovosti na počet živě narozených dětí. Poslední část práce se zabývá vývojem hrubého domácího produktu v České republice a jeho souvislostí se sňatečností a rozvodovostí. Nakonec celá práce shrnuje zjištěné výsledky a vývoj sňatečnosti a rozvodovosti spojený s celospolečenskými změnami po pádu politického režimu v roce 1989.
|
host ::
RSS.