|
|
The Impact of Maternity Protection on Exclusive Breastfeeding: a Case Study of Ghana
Tofoatsi, Laura ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Jusić, Mirna (oponent)
This study examines the impact of maternity protection on exclusive breastfeeding (EBF) among corporate mothers in Greater Accra, Ghana. Using the Gendered Organizational Theory as the conceptual framework, the study sought to identify the prevailing rate of EBF among corporate mothers and to assess the impact of the availability of breastfeeding facilities at their workplaces and the work from home practice on mothers' decision to practice six months EBF. An exploratory and descriptive research design was adopted, and data were collected through quantitative approach. A survey questionnaire which included both closed-ended and open-ended questions was administered to 53 working mothers. The data were analyzed using descriptive and inferential statistics and thematic analysis. The study results indicate that the rate of exclusive breastfeeding among employed mothers is not high, as per the definition established by the WHO and UNICEF. The study also found that the availability of breastfeeding facilities at workplaces has a positive impact on mothers' decision to practice six months EBF, as it increases their convenience and reduces their stress levels. Additionally, the study found that the work from home practice positively influences mothers' decision to practice six months EBF, as it allows...
|
|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
| |
|
|
Péče porodní asistentky o ženu při laktaci
KRYGLOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu při laktaci. Je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o anatomii prsu, laktaci, složení mateřského mléka a jeho výhodách, o zásadách správného kojení, o potížích a problémech s kojením, podpoře kojení, a nakonec i o zástavě laktace. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v období laktace potýkají nejčastěji. K uvedenému cíli byly určeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, kde vyhledávají ženy nejčastěji pomoc v případě výskytu problému při kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťuje zkušenosti žen s péčí porodní asistentky v souvislosti s laktací a třetí výzkumná otázka řešila jaké informace ženy v edukaci postrádaly. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, pomocí polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které kojily a ukončily období šestinedělí. Všechny ženy vyjádřily slovní souhlas s rozhovorem a jeho nahráváním na diktafon. Ženy taktéž souhlasily i s následným zpracování získaných informací. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna roku 2022. Rozhovory se ženami se skládaly z 20 hlavních otázek, které byly doplněny doplňujícími otázkami, za účelem získání podrobnějších informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Byly vytvořeny tři kategorie a čtrnáct podkategorií. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky, které mohou na základě našich výsledků změnit svůj postoj k ženám a obsah edukace v oblasti laktace.
|
|
|
Význam LATCH skóre v podpoře efektivního kojení
MATĚJKOVÁ, Radka
Úvod: LATCH skóre je systém mapování kojení, který podporuje efektivní kojení a slouží k předpovídání délky výlučného kojení v šesti týdnech po porodu. Vyhodnocení, která začínají už na porodním sále a pokračují až do propuštění matky a novorozence, jsou zásadní. Systém LATCH slouží jako systematické shromažďování informací o kojení. Hodnotící škála přiřadí 0, 1 nebo 2 body pěti klíčovým oblastem kojení. Každí písmeno zkratky LATCH označuje oblast hodnocení. Se skórovacím systémem LATCH může dětská sestra hodnotit proměnné matky a novorozence, také může jednoduše definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče v porodnici. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo odhalit, jaký význam má LATCH skóre v podpoře efektivního kojení. Druhým cílem bylo odhalit, v jakých oblastech techniky kojení matky nejčastěji chybují. Třetím cílem bylo popsat, v kterých oblastech LATCH potřebují matky více edukovat. A posledním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o matku a novorozence s nízkým LATCH skóre. Metodologie: Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření s využitím přímého pozorování a metody dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti matkami, které v období výzkumu byly po porodu, hospitalizované na oddělení pro fyziologické novorozence. U matek se realizovalo přímé pozorování v průběhu kojení v den po porodu a při propuštění z porodnice. Během pozorování bylo vyhodnoceno LATCH skóre. U matek s nízkým LATCH skóre první den po porodu se dále kvalitativně vyhodnocovaly intervence, které byly matkám poskytnuty a jejich efektivita byla ověřena hodnotou LATCH při propuštění. Tyto matky byly zpětně kontaktovány v šesti týdnech věku dítěte a prostřednictvím krátkého rozhovoru jsme ověřili, zda matky stále kojí, jaké měly problémy při kojení a případně důvod ukončení kojení. Získané údaje byly kvalitativně analyzovány s využitím programu ATLAS.ti. Výsledky: Na základě výzkumného šetření a získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že LATCH skóre má význam v podpoře efektivního kojení. V současné době stále přibývá žen, které chtějí kojit a to, co nejdéle. Během analýzy získaných dat jsme si stanovili tři kategorie. První kategorie se zabývá hodnocením LATCH skóre při prvním přiložení po porodu, zde je zachyceno, co vše ovlivňuje kojení v prvních hodinách po porodu ze strany matky, novorozence a dětské sestry. Ve druhé kategorii se zabýváme nejčastějšími problémy při kojení a jejich řešením dětskou sestrou. Nejčastější překážkou byla vzájemná poloha matky a novorozence a správné přisátí a sání novorozence. S kojením úzce souvisí také psychický a fyzický komfort matky. Ošetřující personál, tedy dětské sestry, více edukují matku v oblastech LATCH, kde jsou strženy body a jejich cílem je, aby novorozenec opouštěl porodnici plně kojen a matka si se vším ohledně kojení věděla v domácím prostředí rady. Poslední kategorií je průběh kojení po šesti týdnech po porodu. Zajímá nás, zda matky stále plně kojí a zda měly nějaké komplikace. Závěr: Z výsledků vyplývá, že LATCH skóre je rychlý a jednoduchý nástroj na hodnocení kojení po porodu, během hospitalizace a před propuštěním. Tato metoda hodnocení kojení slouží dětským sestrám efektivně hodnotit proměnné matky a novorozence, definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče o matku a novorozence.
|
|
|
Problematika kojení u žen zneužívajících tabákové výrobky
KUBÍNOVÁ, Magda
Současný stav Kojení je nejoptimálnější a nejpřirozenější způsob výživy všech novorozenců a kojenců. Přináší mnoho výhod matce i dítěti. V mateřském mléce je ideální poměr cukrů, tuků i bílkovin, ale i vitamínů, minerálů a stopových prvků. Užívání tabákových výrobků by v období laktace mělo být tabu. Nikotin spolu s dalšími škodlivými látkami přechází do mateřského mléka a ovlivňuje tak jeho složení i chuť a negativně působí především na zdraví kojeného dítěte. Cíle práce Pro danou práci byly stanoveny čtyři cíle. C1: "Zjistit informovanost matek o rizicích spojených s užíváním tabákových výrobků v době kojení." C2: "Odhalit, jaké problémy se pojí s kouřením v době kojení." C3: "Zjistit, jaká je motivace matek pro pokračování v kouření během kojení." C4: "Vytvořit edukační materiál pro matky o rizicích kouření v době kojení." Metodologie Při realizaci výzkumného šetření bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů s matkami, které mají zkušenost s kouřením tabákových výrobků v období kojení. Odpovědi matek byly písemně zaznamenávány a poté přepsány do programu Microsoft Word. Následné kódování a vytváření schémat bylo provedeno prostřednictvím programu Atlas.ti. Výzkumný soubor byl tvořen osmi matkami. Byla použita metoda sněhové koule. Výsledky Z výzkumného šetření vyplývá, že znalosti matek kuřaček o rizicích a problémech spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení jsou nedostačující. Některé matky nedokázaly uvést ani jedno riziko Jako nejčastější problémy v důsledku kouření v době kojení matky uváděly neklid, nespavost a častý pláč dítěte. Důvodem pro pokračování v kouření je pro matky lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe a s tím spojený i únik od reality, závislost a zlozvyk. Závěr Z výzkumného šetření vyplývá, že kojící matky kuřačky mají nedostatek informací týkajících se problémů spojených s užíváním tabákových výrobků v období kojení. Tyto nedostačující informace a znalosti svědčí o nutnosti osvěty. V této oblasti je úloha dětské sestry a porodní asistentky nezastupitelná. Mezi nejčastější problémy spojené s kouřením v době kojení můžeme zařadit nespavost, neklid a častý pláč dítěte. Mezi nejčastější důvody pro pokračování v kouření v době kojení patří lepší zvládání stresu, pocity uklidnění a uvolnění, touha mít chvíli pro sebe, relaxace, závislost, zlozvyk a různé psychické či rodinné problémy.
|
|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
| |
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
|
Socioekonomický status a jeho vliv na délku kojení
Trpálková, Tereza ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje širokému spektru témat v oblasti kojení. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je šířit osvětu a validní informace týkající se problematiky kojení. Tato část čtenáře provádí anatomií prsu a fyziologií laktace, zdůrazňuje význam kojení pro matku, dítě a společnost i ve spojitosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, doporučuje vhodnou výživu kojící ženy, zpřehledňuje zásady a správnou techniku kojení, upřesňuje optimální prospívání dítěte, upozorňuje na nejčastější komplikace při kojení a nabízí jejich řešení, popisuje alternativní metody dokrmování a zásady zavádění příkrmu i ukončení kojení, seznamuje s podporou kojení a v neposlední řadě shrnuje výsledky zahraničních studií týkajících se socioekonomického statusu a jeho vlivu na průběh a délku kojení. Praktická část svým hlavním cílem na řadu těchto zahraničních studií navazuje a zkoumá vliv socioekonomického statusu na průběh a délku kojení. Stanovené hypotézy předpokládaly, že v období 14. dne, 1. měsíce, 3. měsíce a 5. měsíce od narození dítěte nenastanou rozdíly ve formě kojení v kontextu dosaženého vzdělání ženy. Na základě těchto předem stanovených cílů a hypotéz byl uskutečněn prospektivní sběr dat pomocí kvantitativního šetření. Socioekonomický status je zde zastoupen...
|
host ::
RSS.