|
|
Hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů houby Beauveria bassiana v souvislosti s produkční teplotou inokula
RYBAROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na kmen GHA entomopatogenní houby Beauveria bassiana, který je obsažen v komerčním biopreparátu Botanigard. Botanigard je přípravek, který se používá v biologické ochraně rostlin v mnoha zemích světa v boji proti širokému spektru škůdců různých druhů rostlin. V této bakalářské práci jsou testovány ,,in vitro" (radiální růst, výtěžnost spor) a ,,in vivo" parametry (virulence) kmene GHA houby Beauveria bassiana a to při různých teplotách za použití různých živných médiích. Nejoptimálnější teplota pro radiální růst kmene GHA byla 25 °C, a to na médiích s poměrem dusíku a uhlíku 20:20. Kmen GHA vyprodukoval největší množství konidií ve 25 °C na médiu, kdy byl dusík a uhlík v poměru 20:40. Naopak, nejmenší produkce konidií byla dosažena na půdě PDA a s poměrem dusíku a uhlíku 5:10. Teplota 25 °C byla nejoptimálnější i pro průběh infekce na larvách potemníka moučného (Tenebrio molitor). Část práce se zabývá i porovnáním výtěžnosti blastospor kmene GHA s jinými kmeny Beauveria bassiana odizolovanými z různých geografických oblastí. Nejvyšší výtěžnost blastospor měl argentinský kmen na médiu MEB.
|
|
|
Možnosti využití vybraných druhů entomopatogenních hub v biologické ochraně rostlin proti modelovým druhům škůdců hospodářských plodin
KONOPICKÁ, Jana
Dizertační práce je zaměřená na problematiku entomopatogenních hub, které se mohou využívat v biologické ochraně rostlin. Dizertační práce je sestavena ze dvou hlavních částí: 1) podrobné literární rešerše a 2) pěti podkapitol experimentální části a výsledků, které obsahují originální publikace s výsledky vlastní výzkumné práce. První studie byla zaměřena na izolaci a identifikaci nových kmenů entomopatogenních hub z půdních vzorků z České republiky a Izraele a zkoumala se také účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini. Celkem bylo z půdních vzorků z obou zemí vyizolováno 5 rodů entomopatogenních hub (Metarhizium sp., Beauveria sp., Isaria sp., Lecanicilium sp. a Purpureocillium sp.). Nejfrekventovanější byl rod Metarhizium sp. a to zejména na lokalitách v České republice. Nejvyšší účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini byla zjištěna u kmenů Metarhizium anisopliae izolovaných z půdních vzorků z České republiky a u kmene Metarhizium indigoticum z Izraele. Mortalita po 4. dnech biotestu byla téměř 100 %. Druhá studie se zabývala účinností entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 proti zavíječi zimostrázovému (Cydalima perspectalis). Houbová infekce byla pozorována většinou u kukel. Nicméně mortalita nepřesáhla 60 %, což naznačuje velmi nízkou citlivost zavíječe zimostrázového k houbě Isaria fumosorosea CCM 8367. Ve třetí podkapitole se řešila problematika závažného škůdce brambor mandelinky bramborové. Nejprve byly provedeny laboratorní experimenty, kde se vybral virulentní kmen Beauveria bassiana BBA 08 proti tomuto škůdci, který byl následně použit v dalších experimentech. Tento kmen byl testován proti dospělcům mandelinky bramborové v květináčových pokusech a polních podmínkách. Houba byla aplikována samostatně a v kombinaci s entomopatogenními hlísticemi. Ve všech experimentech houba snížila počty dospělců mandelinky bramborové, v terénní aplikaci až o 30 % v porovnání s kontrolou. Čtvrtá studie se věnovala záměrnému obohacení půdního výsevního substrátu entomopatogenní houbou Isaria fumosorosea CCM 8367 pro zvýšení supresivity. Výsledky ukázaly, že při 20 °C houba úspěšně kolonizovala půdní substrát a přetrvávala v něm více jak 6 měsíců i když se průměrná koncentrace mírně snížila z 5,89×104 na 2,76×104 spor na mililitr substrátu během experimentu. Poslední studie testovala efektivitu přenosu entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 pomocí entomopatogenních hlístic druhu Steinernema feltiae a Heterorhabditis bacteriophora. Výsledky naší studie poprvé ukázaly, že šíření konidií i blastospor Isaria fumosorosea je významně posíleno přítomností entomopatogenních hlístic.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
|
Vliv biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum III.
Kaman, Petr ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Kaman, P.: Vliv biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum III. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2018, 77 s. Práce si kladla za úkol ověřit vliv biologické ochrany na produkci opiových alkaloidů máku setého (Papaver somniferum, L.). Za tímto účelem byl vybrán biofungicidní přípravek Polyversum, jehož účinnou složkou je oomyceta Pythium oligandrum. Zkoušenými odrůdami máku byly vysokomorfinové odrůdy Orbis a Lazur. Z jednotlivých vzorků byly připraveny extrakty, které byly podrobeny analýze metodou HPLC. Sledovanými alkaloidy byly morfin, kodein, papaverin, noskapin a thebain. Průměrný obsah morfinu se pohyboval okolo 0,5 %. Největší množství 0,62 % bylo naměřeno v makovicích neošetřené varianty odrůdy Orbis. Kodein u obou odrůd dosahoval v průměru 0,07 % v makovicích u neošetřených variant. Ošetřené rostliny dosahovaly o málo nižších hodnot. Průměrný obsah papaverinu se pohyboval okolo 0,01 % v ošetřené i neošetřené variantě, ale pouze v makovicích odrůdy Lazur. Vyšší obsah noskapinu byl naměřen u makovic odrůdy Lazur, kde dosahoval v průměru 0,06 %. U odrůdy Orbis se obsah pohyboval pouze okolo 0,01 %. Obsah alkaloidů byl ve stoncích vždy nižší než v makovicích....
|
|
|
Druhová diverzita, početnost a význam pavouků (Arachnida, Araneae) na listnatých dřevinách v arboretu Mendelovy univerzity v Brně
Bernatová, Martina
Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně jako míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí. V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017. V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů. Z tohoto faktu lze tedy odvodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož lze odvodit, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.
|
|
|
Dopad intenzity hospodaření na přirozené predátory škůdců ovocných dřevin
Surovcová, Martina
Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovaly také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů. Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub proti škůdcům
Skalníková, Leona
Cílem bakalářské práce bylo ověřit účinnost přípravku Naturalis na drátovcích v porostech bramboru. Přípravek Naturalis je biologický insekticid na bázi klíčivých spór entomopatogenní houby Beauveria bassiana (Bals.-Criv.) Vuill., (1912). Pokus probíhal v období od 17. dubna do 14. srpna roku 2018 na třech studijních plochách v Pasohlávkách, Řepníkách a Nyklovicích. Na studijních plochách byly založeny zpra-vidla dvě varianty pokusu – varianta ošetřená přípravkem Naturalis a kontrolní varianta bez ošetření. Byla hodnocena početnost drátovců v potravních návnadách před aplikací přípravku a po aplikaci, až ve třech opakováních. Výskyt drátovců byl zjištěn pouze na studijní ploše v Nyklovicích. Na variantě ošetřené přípravkem Naturalis bylo nalezeno celkem 25 jedinců, na kontrolní variantě 32 jedinců. Na drátovcích nebyla zaznamenána přítomnost houby Beauveria bassiana. Účinnost přípravku Naturalis nebyla v roce 2018 prokázána.
|
|
|
Význam dravců (Accipitriformes, Falconiformes) a sov (Strigiformes) v agrocenózách a antropogenní faktory, které je ovlivňují.
Seligová, Renáta
Diplomová práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany a antropogenní vlivy, které ovlivňují početnost dravců a sov v agrocenózách. Význam těchto predátorů jako biologická ochrana polních plodin proti hlodavcům se v posledních několika desetiletí probouzí ze zapomnění a je snaha zkoumat vztahy mezi dravci a jejich kořistí, aby byla lépe pochopena celá problematika. Do záchranných stanic bylo v letech 2015-2017 přijato celkem 8 693 jedinců myšilovných dravců a sov. Je nutno brát ovšem v úvahu, že zranění dravci a sovy se do záchranných stanic dostanou jen asi z 1%, velká část zraněných hyne mimo místo zranění nebo slouží jako kořist dalším predátorům. Velká část důvodů příjmu do záchranných stanic byla kvůli zranění a to nejčastějším bylo popálení na elektrickém vedení (30,63 %), zranění způsobené dopravním prostředkem (21,85 %) nebo náraz na překážku (9,33 %), výjimkou ovšem nebylo ani zranění jiným živočichem, poškození peří z důvodu počasí nebo postřelení člověkem. Celkově u 42,45 % případů nastala smrt. Z toho u 23,96 % případů došlo k úhynu a v 18,49 % případů bylo nutné jedince utratit, k tomuto kroku bylo potřeba přikročit převážně u jedinců popálených el. zařízením nebo kde došlo ke střetu s dopravním prostředkem. Na základě těchto dat jsem dále vyhodnotila mírů ohroženosti dravců a sov antropogenními vlivy. Poslední část mé práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany proti hraboši polnímu (Microtus arvalis). K posouzení jsem si zvolila poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a káni lesní (Buteo buteo) na území o velikosti 100 km2 kde podle literatury hnízdí průměrně u obou druhů dravců 26 párů. K výpočtu jsem zohlednila několik faktorů. Výsledkem bylo, že populace poštolky obecné odebrala ze stanoviště 52 767 hrabošů za rok a populace kaně lesní 177 708 hrabošů za rok. Následně jsem odhadla predační tlak na hraboše 12,9 %. I když číslo není zanedbatelné, bylo by odvážné tvrdit jednoznačně, zda biologická ochrana funguje či ne. Existuje v této problematice nespočet proměnných, které je potřeba zohlednit. Můj výsledek odhadu byl spjat se střední populační hustotou hraboše polního, tedy v případě nástupu gradace by se rapidně snížil. Naopak ale právě draví ptáci a sovy mohou uspíšit pád populace po gradačním vrcholu a udržet delší časový úsek před začátkem nové gradace.
|
|
|
Vliv moření semen řepky olejné oomycetou Pythium oligandrum na metabolismus rostliny
Vaverová, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Prostředkům biologické ochrany rostlin je věnována velká pozornost, protože umožní snížit množství používaných pesticidů v zemědělství. Komerčně je již využívána oomyceta Pythium oligandrum ve formě zálivky a postřiku. V této práci byly charakterizovány vlastnosti dalších izolátů a sledovány metabolické změny v rostlinách řepky olejné (Brassica napus subsp. oleifera), jejichž semena byla ošetřena přípravky na bázi Pythium oligandrum. V první části práce byly testovány vlastnosti sekretovaných látek izoláty Pythium oligandrum. Bylo měřeno množství fenolických látek a aktivity endoglykosidas endo-β-1,3- glukanasy, celulasy, chitinasy a také proteas, podle kterých se hodnotila schopnost oomycety Pythium oligandrum mykoparaziticky chránit rostlinu. Dále byly sledovány látky, zejména oligandrin, které jsou při interakci s rostlinou zodpovědné za "priming", který umožní rostlině při infekci patogenem rychlou odezvu prostřednictvím systémové rezistence rostliny. Odlišnosti mezi jednotlivými izoláty se projevily také při elektroforetické separaci v zastoupení proteinů. V druhé části práce byl sledován vliv moření semen řepky izoláty Pythium oligandrum na metabolismus rostliny. Zatímco řada vlastností rostlin řepky ovlivněna nebyla, vliv ošetření se projevil v aktivitě NADP dependentních dehydrogenas,...
|
|
|
Vývoj duální technologie pro ošetření osiva řepky ozimé a ječmene jarního
OLŠAN, Pavel
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití nízkoteplotního plazmatu a biologického ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního jako alternativního postupu k chemickému morení, a to v návaznosti na vyhlášku o integrované ochrane rostlin 205/2012 Sb. Technologie ošetrení osiva je koncipována jako dvoufázová, kdy v prvním kroku je využito nízkoteplotního plazmového výboje typu Gliding Arc zapáleného ve vzduchu za atmosférického tlaku, v druhém kroku je následne na ošetrené osivo nanesen biologický preparát obsahující spory hub Trichoderma virens. Ošetrení plazmovým výbojem umožnuje zvýšit smácivost povrchu semene, což zlepšuje prilnavost biologického preparátu v druhém kroku ošetrení. Plazma zároven umožnuje aktivovat vybrané procesy probíhající v semenech, které podporují jejich klícivost a následný rust. Obsah dizertacní práce je clenen do ctyrech dílcích celku, které na sebe vzájemne navazují: 1. stanovení parametru plazmového výboje pro následné aplikace v navrhované technologii 2. realizace laboratorních experimentu s cílem posoudit vliv plazmatu na osivo, 3. realizace polních experimentu s cílem porovnat výnosy z porostu založených pro ruzné varianty ošetrení osiva, 4. návrh narízení pro ošetrení semen v kontinuálním režimu plazmovým výbojem s následným nanesením preparátu a výroba funkcního vzorku. Práce je svým zamerením výrazne mezioborová a zasahuje do oblasti fyziky plazmatu, chemie, rostlinné produkce a konstrukce technických zarízení. Z dosažených výsledku je možno uvést krátký souhrn: 1. Ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního plazmovým výbojem vede ke zvýšení smácivosti povrchu semen. 2. Behem experimentu nebyl pozorován rozdíl v nasákavosti plazmatem ošetrených a neošetrených semen. 3. Vyvinutá duální technologie ošetrení semen má potenciál zvýšit výnos. Dizertacní práce byla realizována v rámci projektu TA04021252 ? ?Vývoj zarízení pro fyzikálního ošetrení semen a sladu pomocí nízkoteplotního plazmatu.?
|
host ::
RSS.