|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
Markery transplantační tolerance po transplantaci ledviny
Krepsová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Krejčí, Karel (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Pro dlouhodobé přijetí transplantované ledviny je zatím nezbytná dlouhodobá účinná imunosuprese, která však s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Naopak, při její nedostatečnosti hrozí rejekce a selhání funkce štěpu. Proto se hledají nové biomarkery, které by odrážely imunologický stav pacienta, a umožnily by tak individualizovat imunosupresivní léčbu. Prokázali jsme, že pacienti po transplantaci ledviny po indukci králičím anti-thymocytárním globulinem (rATG) či basiliximabem měli snížený výskyt akutní rejekce 3 měsíce po transplantaci. Po rATG došlo v periferní krvi příjemců k hluboké depleci T a NK lymfocytů a poklesu exprese genů výhradně exprimovaných těmito buňkami zároveň s výraznou expanzí regulačních T lymfocytů (Treg) v CD4+ kompartmentu. Indukce rATG byla dále krátce po transplantaci spojena se zvýšením dvou transkriptů asociovaných s rejekcí (MAN1A1 a TLR5). Po indukci basiliximabem jsme v krvi přechodně detekovali CD4+CD25low/-FoxP3+ populaci současně s vymizením CD4+CD25+FoxP3+ Treg. Absolutní počty CD4+FoxP3+ Treg po basiliximabu byly přechodně zvýšené a tato léčba byla také spojená s vyšší expresí genů FOXP3 a TCAIM. Dále jsme pozorovali vyšší poměr CD4+FoxP3+ Treg k CD8+CD45RA+CD62L- efektorovým T lymfocytům v potransplantačním období u pacientů s indukcí basiliximabem, kteří během...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
|
Characterization of biological and functional features of a new type of CD27- memory B lymphocytes.
Bajzíková, Martina ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šinkora, Marek (oponent)
V periferní krvi pacientů s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) v porovnání se zdravými dárci byly pozorovány zvýšené frekvence dvou nových B buněčných populací definovaných jako IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24+ a IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24- . Cílem studie bylo nalezení takových B buněk u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), jejich následná charakterizace a vzájemné porovnání. Produkce imunoglobulinové mRNA u jednotlivých B lymfocytů byla analyzována pomocí průtokové cytometrie s následným tříděním jednotlivých buněk, RT-PCR na úrovni jedné buňky, IgVH-specifické PCR amplifikace, cyklického sekvenování a statistické analýzy. Zaměřili jsme se na analýzu variabilních oblastí těžkého řetězce imunoglobulinů a zjistili jsme významné rozdíly v zastoupení VH, DH a JH genových segmentů, mutační frekvenci, distribuci tichých a záměnných mutací, délce a složení CDR3 oblastí, klonální příbuznosti a expresi RAG genů mezi výše zmíněnými B buněčnými populacemi. Analyzované populace byly považovány za naivní a to zejména z důvodu absence povrchové CD27 molekuly považované za marker B lymfocytů, které prošly antigenně řízenou germinální reakcí. Nicméně rozložení a typ mutací naznačují, že tyto buňky představují nový typ paměťových/antigenně zkušených B lymfocytů (u CVID méně diferencovaných)...
|
host ::
RSS.