|
|
Lidská důstojnost a sestra
HRŮZOVÁ, Marcela
Cílem práce je zjistit pojetí lidské důstojnosti u zdravotnických pracovníků. U sester navíc skrytým pozorováním ověřit, do jaké míry sestry dodržují svá tvrzení v praxi, zda se pacient nestává pro zdravotní sestry pouze objektem příslušných léčebných a ošetřovatelských výkonů. Empirická část této práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor provedený se sestrami ze standardních lůžkových oddělení, studentkami magisterského programu ošetřovatelství, studenty střední zdravotnické školy a pacienty na standardním oddělení. U sester bylo technikou skrytého pozorování ověřeno do jaké míry souhlasí skutečné chování sester v praxi s uvedenými údaji v rozhovorech. Proto jsme v jejich rozhovorech odlišili prvky zmíněné a nezmíněné. Rozhovory byly provedeny anonymně. Zaznamenávány byly písemně, protože pouze v jednom případě respondentka souhlasila s použitím diktafonu. Sběr empirických dat probíhal od června do srpna 2008. Oproti našemu očekávání výzkum ukázal, že respondenti nemají žádnou koncepci lidské důstojnosti, ani nemají ucelenou koncepci jejího zachování v praxi. Poměrně chudá sdělení jsme utřídili do pěti základních kategorií, které pokryly 92 % (intimita, komunikace, individualita, empatie a rovnost přístupu). Výpovědi, které se nepodařilo zařadit do těchto kategorií, tvoří dalších 5 kategorií (důstojné umírání, brát vážně, tišení bolesti, postup lege artis a víra). Nejčastěji zmiňovali respondenti kategorie intimitu (80,4 %), komunikaci (76,8 %), individualitu (60,7 %), empatii (39,3 %) a rovnost přístupu (33,9 %). Skryté pozorování ukázalo, že většina sester (13 ze 16, tj. 81%) své zásady uchování lidské důstojnosti při práci s nemocnými uspokojivým způsobem dodržovala. Zbývající 3 sestry dělaly chyby ve všech kategoriích, kromě uchování intimity, zde chybovala pouze jedna z nich. Výsledky práce by měly přispět ke zkvalitnění péče a napomoci k lepšímu respektování lidské důstojnosti.
|
|
|
Prosociální chování u dobrovolníků
ŠTORKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce s názvem ,,Prosociální chování u dobrovolníků`` pojednává o dobrovolnictví, dobrovolnících a srovnává rozdíly v prosociálním chování dobrovolníků a běžné populace. Výzkum ověřoval dvě hypotézy: 1. Dobrovolníci se vyznačují vyšší mírou prosociálních tendencí a chování než lidé bez dobrovolnické zkušenosti. 2. Dlouhodobí dobrovolníci se vyznačují vyšší mírou prosociálního chování a tendencí než lidé s krátkodobou dobrovolnickou zkušeností. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Psychoterapeutický potenciál ergoterapie v domově pro mládež s postižením
HAUERLANDOVÁ, Milena
Domovy pro mládež s postižením slouží klientům s různým stupněm mentálního postižení, mnohdy se současným postižením tělesným. Z hlediska věku největší zastoupení ve využití pobytových služeb mají děti a mládež. Zařízení se snaží nabízet služby zajišťující naplnění základních životních potřeb, poskytují substituci domova, naplnění volného času a systematický rozvoj osobnosti směřující k integraci do běžného života ve společnosti nejen prostřednictvím výchovy k samostatnosti. Významnou složku v aktivitách představuje ergoterapie a psychosociální rehabilitace. V mnohých zařízeních je problémem odbornost pracovníků, kteří ergoterapeutické aktivity realizují. Vzhledem k tomu, že výzkum je koncipován jako explorační, jsou stanoveny pouze pracovní, rámcové okruhy výzkumné práce vycházející z výzkumných cílů, nikoliv jednotlivé hypotézy. Sběr dat je zvolen formou dotazníků. Výzkum byl prováděn na zaměstnancích vybraných Domovů pro osoby se zdravotním postižením jednotlivě situovaných v Uherském Brodě, na Velehradě, v Javorníku a v zařízení Arcidiecézní charity v Praze. Kritérium pro výběr respondentů byl v tomto případě pracovník sociálních služeb a pracovník v přímé péči o klienta. Cíle práce byly splněny. Ačkoliv konkrétní zařízení poskytují klientům dostatečné množství ergoterapeutických aktivit, z pohledu jednotlivce-klienta je tato snaha restringována nedostatkem odborného přístupu a nedostatečnými znalostmi ze stran personálu a do jisté míry lze říci i zařízením, které ergoterapeutické služby nabízí. Ergodiagnostika je v domovech aplikována na minimální úrovni, založena především u dlouhodobých klientů na původním vyšetření zbytkového funkčního potenciálu. Bez ohledu na případné pozitivní změny u klienta nenabízí další formy a metody rozvoje, pouze udržení současného stavu. Za účelem zlepšení stávající situace by bylo na místě provést podrobný personální průzkum všech pobytových zařízení pro osoby s postižením a v případě obdobných výsledků jaké jsou součástí této práce, doplnit personálně o ergoterapeuta a provést legislativní úpravu ve standartech zařízení, čímž lze předejít chybám v poskytování služby, mezi které patří omezený výběr ergoterapeutických aktivit, nízká úroveň odborných znalostí z oboru ergoterapie u zaměstnanců v přímé péči a minimální aplikace ergodiagnostiky.
|
|
|
Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese
BLAŽKOVÁ, Veronika
Existuje celá řada povolání, jejichž hlavním posláním je pomáhat lidem. Souhrnně se označují jako pomáhající profese. U těchto profesí nalezneme určitá specifika, k nimž neodmyslitelně patří i nároky na osobnost pracovníků. Vlastně se dá říci, že osobnost pomáhajícího je klíčovým nástrojem k úspěšnému výkonu těchto profesí. Významnou roli v osobnostní struktuře přitom sehrávají faktory altruismu a prosociálního chování. Téma Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese jsem si zvolila proto, že otázkám altruismu nebyla v minulých letech v naší literatuře věnována zvláštní pozornost. V teoretické části mé práce jsem se mimo jiné zabývala rozličnými definicemi altruismu, které se od sebe v různých zdrojích více či méně liší, a také vysvětlením tohoto pojmu např. z hlediska etiky, filozofie a sociobiologie. Dále jsem věnovala pozornost motivaci altruistického chování (proč vlastně a za jakých okolností jsme ochotni si pomáhat). A nemohla jsem opomenout pomáhající profese, jejich výjimečnost, specifika, důležitost, ale také rizika. Cíl mé bakalářské práce spočívá ve zmapování vybraných osobnostních charakteristik, především altruismu, které souvisejí s volbou budoucího povolání ve sféře pomáhajících profesí. Smyslem je lépe a hlouběji pochopit pomáhající profese. Výzkumem, který byl proveden metodou dotazníku, jsem se snažila prokázat následující hypotézu: Studenti pomáhajících profesí vykazují zvýšenou hladinu altruismu ve srovnání s populačním průměrem. Tento výzkum byl proveden u náhodně vybraného souboru studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hypotéza byla potvrzena. Studenti připravující se na pomáhající profese opravdu vykazují nepatrně vyšší hladinu altruismu.
|
|
|
Rozvoj empatie u dětí předškolního věku
NOVÁČKOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zabývám empatií u dětí. V teoretické části představuji emoce, které se na empatii významnou měrou podílí, a vymezuji klíčové pojmy. Tato část obsahuje i strategie, které vedou k rozvoji vcítění. V praktické části popisuji pozorování a především experiment, kdy jsem zkoumala, jestli jsou děti v předškolním věku empatické. Dále nabízím ukázku dvou tématických bloků, které jsem realizovala při mých praxích.
|
|
|
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.
|
|
|
Prosociální chování u zdravotních sester
KOCMICHOVÁ, Kateřina
Tato práce se zaměřuje na problematiku prosociálního chování a altruismu u zdravotních sester. Prosociální chování je důležitý společenský jev, je to jakýsi protipól nevyprovokované agresivity a nejspíše i veškerého jiného špatného (asociálního, antisociálního) chování. Je to takové chování, které podporuje společenské vazby, a které nás sbližuje s lidmi. Prosociální chování se vyznačuje skutky a činy, vykonanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny (materiální, finanční) nebo sociálního souhlasu. V první části diplomové práce je nastíněna problematika prosociálního chování v teoretické rovině. Je zde vymezen termín prosociální chování, pojem altruismus, empatie a snaha odpovědět na otázky proč pomáháme jiným, za jakých podmínek a okolností a komu pomáháme. Cíl diplomové práce spočívá ve zmapování reality prosociálního chování u zdravotních sester. V práci byla zkoumána míra empatie, altruismu a afiliace u zdravotních sester v porovnání se ženami, které nepracují v pomáhajících profesích. Dále byla zkoumána schopnost zdravotních sester vyrovnávat se se zátěží a to měřením škály optimismu. Byly zvoleny celkem čtyři hypotézy, které se potvrdily. V rámci kvantitativního výzkumu byla použita technika dotazníku. K ověření každé hypotézy byl použit samostatný dotazník. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků (100 dotazníků zdravotním sestrám a 100 dotazníků ženám, které nepracují v pomáhajících profesích a tvořily tak kontrolní soubor). Vrátilo se celkem 174 vyplněných dotazníků. Ve výběrovém souboru bylo celkem 88 zdravotních sester a v kontrolním souboru bylo celkem 86 žen. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že zdravotní sestry skutečně vykazují vyšší míru empatie, altruismu a afiliace než ženy, které nepracují v pomáhajících profesích. Potvrdilo se také, že zdravotní sestry se hůře vyrovnávají se zátěží než ženy, které nepracují v pomáhajících profesích.
|
|
|
Profesionální image sestry
BENDULOVÁ, Adriana
Slovo image je latinského původu a znamená podobu, odraz, dojem, celkové působení na okolí nebo souhrn postojů, představ a mínění o určité osobě. Bakalářská práce na téma {\clqq}Profesionální image sestry`` je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá historií a významnými osobnostmi ošetřovatelství, pojmem sestra a image, kompetencí sestry, sestrou a týmovým přístupem a celoživotním vzděláváním sester. Zmiňuje se také o rizicích v sesterském povolání, jak by se sestra měla odreagovat od sesterských povinností. Praktická část se zabývala zhodnocením profesionálního image sester z pohledu vedoucích pracovníků. Proto byl zvolen kvalitativní výzkum, metodou dotazování, za použití techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro ověření výsledků z rozhovoru byl realizován manažerský audit. Výzkumný soubor k první části výzkumu, která byla vedena technikou rozhovoru, byl tvořen 3 staničními sestrami a 6 vrchními sestrami. Výzkumný soubor k druhé části výzkumu, který představoval manažerský audit, byl tvořen 90 sestrami na devíti odděleních písecké nemocnice. Výsledky jsou dány do tabulek a grafů. Cílem práce bylo zmapovat profesionální image sester v těchto oblastech: odborné znalosti, praktické dovednosti, komunikace, psychická stabilita, úprava a vzhled sestry a týmová spolupráce. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumné otázky byly zodpovězeny, cíle splněny. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena hypotéza {\clqq}Sestry vystupují profesionálně``. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro Nemocnici Písek, a.s. ke zlepšení profesionálního vystupování sester a ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Zvládání zátěžových situací u osob v pomáhajících profesích
ČALOUNOVÁ, Jana
Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích v podobě syndromu vyhoření. Tento syndrom postihuje nejen profesní stránku, ale i soukromí těchto osob. Ve svém výsledku to postihuje i proces pomáhání, který je hlavní náplní činnosti těchto osob. Dopady tedy pocítí i samotní klienti.
|
|
|
Komunikační dovednosti sestry z pohledu pacienta
HOLENDOVÁ, Jana
Tato práce se snažila odpovědět na otázku, zda jsou pacienti spokojeni s komunikačními dovednostmi sestry. Za cílovou skupinu této bakalářské práce byli vybráni pacienti, kteří byli v době výzkumu hospitalizování na interních odděleních nemocnic v Českých Budějovicích a.s. a Havlíčkově Brodě a byli starší 18-ti let. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 110 respondentů. Hypotézy výzkumu předpokládaly spokojenost pacientů s verbální komunikací, nespokojenost s neverbální a klesající spokojenost pacientů v závislosti na zvyšujícím se věku. Potvrdila se pouze první jmenovaná hypotéza.
|
host ::
RSS.