|
| |
|
|
Euro jako zákonné platidlo mimo eurozónu: teoretické a právní aspekty
Rajchlová, Eliška ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje zemím, které se měnově integrují s eurozónou jinou formou měnové integrace než měnovou unií, tedy jiným způsobem než vstupem do eurozóny. Cílem této práce je popsat jednotlivé formy měnové integrace, jejich právní aspekty, výhody a nevýhody a důvody vedoucí k jejich vzniku. Dále vytvořit přehled zemí, v nichž je euro zákonným platidlem ve formě currency boardu nebo euroizace. Vysvětlit důvody, které u těchto zemí vedly k rozhodnutí se takto měnově integrovat. Nastínit, zda je tato měnová integrace nějak doplněna i o ekonomickou integraci. Popsat jak proběhla realizace těchto rozhodnutí v jednotlivých zemích a jak je konkrétně právně upraveno jejich fungování. Zhodnotit, jaký vliv mělo přijetí těchto opatření na domácí ekonomiky jednotlivých zemí. Země, kterým se tato práce věnuje jsou:Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Estonsko, Litva, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán, Černá Hora a Kosovo.
|
|
|
Vnitřní a vnější faktory kosovské krize
Svatek, Lukáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá faktory kosovské krize, které podstatným způsobem ovlivnily, či v některých případech stále ovlivňují, její vznik a průběh. První část práce poskytuje pohled na základní dějinné události, které mohou představovat kořeny problému. Dále je objasněna eskalace napětí v 80. letech, která vedla až k ozbrojenému konfliktu, včetně zapojení mezinárodních aktérů. V další části jsou poté analyzovány příčiny trvající krizové bezpečnostní situace a faktory vedoucí k jednostrannému vyhlášení nezávislosti. Tématem poslední části jsou příčiny trvajícího rozdělení společnosti. Cílem práce je především dokázat, že na kosovské krizi se podílelo, či stále podílí více faktorů a to vnitřních i vnějších, zároveň je ale také cílem objasnit jejich vliv.
|
|
|
Kořeny, vývoj a řešení etnického konfliktu na území Kosova
Hrušková, Adéla ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám etnickým konfliktem na území Kosova od středověku až po současnost, a to především faktory, které vedly k jeho vzniku a eskalaci, jeho dynamikou, způsoby řešení a současnou situací.Faktory, které vedly ke vzniku a eskalaci etnického konfliktu v Kosovu jsou povahy etnické a kulturní, politické a socioekonomické, navzájem se po dobu vývoje konfliktu doplňovaly a ovlivňovaly a výsledkem byl a stále je závažný a dlouhotrvající konflikt mezi dvěma etniky, které v Kosovu žijí -- kosovskými Srby a Albánci. Na vývoji etnického konfliktu v Kosovu můžeme pozorovat různé způsoby jeho řešení -- jak konfliktní tak nekonfliktní. Přesto tato řešení v minulosti nepřispěla k definitivnímu vyřešení situace a fáze latentního konfliktu se několikrát střídaly s fázemi eskalace konfliktu.V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které však tento akt považuje za nelegální, stejně jako například Rusko. Většina států EU a NATO však nezávislou Republiku Kosovo uznává. Otázka nezávislosti Kosova a etnický konflikt v Kosovu vůbec tak ovlivňuje mezinárodní vztahy a názorově rozděluje mezinárodní společenství.
|
|
|
Conflict resolution in Bosnia and Herzegovina and Kosovo (with emphasis on UN)
Hluzáková, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce analyzuje postup mezinárodního společenství v čele s OSN při řešení konfliktu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Zkoumá úlohy nejvýznamnějších mezinárodních aktérů v rámci jednotlivých fází řešení konfliktu, které jsou reprezentované jednotlivými liniemi politik definovanými Boutrosem Boutrosem-Ghalim a z kterých OSN vychází. Ověřuje tvrzení, že se mezinárodní společenství zúčastnilo řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině a v Kosovu ve všech jejich fázích a využilo všech linií politik. První kapitola práce vymezuje jednotlivé linie politik, které má mezinárodní společenství v souvislosti s řešením konfliktů k dispozici. V rámci druhé jsou načrtnuty příčiny a průběh konfliktů. Třetí a čtvrtá kapitola v jednotlivých podkapitolách postupně analyzují aktivity mezinárodního společenství ve vztahu k preventivní diplomacii, peacemakingu, peacekeepingu a peacebuildingu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu.
|
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
|
|
Právo na sebeurčení národu na příkladu Kosova a Gruzie
Kyzivát, Jan ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Námětem bakalářské práce je vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 a gruzínsko -- ruský konflikt o Jižní Osetii v tomtéž roce. Cílem je zpochybnit chápání kosovského případu jako precedentu, na který se odvolávalo Rusko při prosazování svých zájmů a uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. Po historickém zasazení problematiky národního sebeurčení text definuje teoretické pojmy spojené s tématem a ty jsou pak aplikovány na praktickou část -- vývoj Kosova a separatistických oblastí Gruzie. Závěr je tvořen s ohledem na právní argumenty týkající se Kosova a následně roli Ruska v Gruzii.
|
|
|
Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans
Holopírková, Petra ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.
|
|
|
Mezinárodní důsledky jednostranného prohlášení Nezávislosi Kosova
Janicki, Miloš ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil analyzovat dopad kosovské krize na mezinárodní vztahy. Problematika Kosova a její řešení v posledním desetiletí vyprodukovali dvě důležité zásady, které po opakovaném používání mají tendenci stávat se precedenty. První zásada vznikla během války v roce 1999 a lze ji popsat jako humanitární intervence bez mandátu OSN. Tento postup po SRJ byl uplatněn i v jiných státech v průběhu posledního desetiletí. Druhou zásadou, která je hlavním tématem mé práce, je jednostranné vyhlášení nezávislosti, které podpořilo mnohem více státu než v předešlých případech jednostranných pokusu o osamostatnění. Pomocí analýzy událostí v Gruzii se pokouším prokázat, že separatismus bude v budoucností využíván jako nastroj mezinárodní politiky. Autorita OSN v posledním desetiletí slábne a pokud tento trend bude pokračovat hrozí, že právní zásady v mezinárodních vztazích budou vystřídány jednostrannou interpretaci morálky. Kromě zaměření na dopady kosovské krize na mezinárodní uspořádaní pokusil jsem se o hlubší analýzu kosovské problematiky. Věnoval jsem se dějinám konfliktu se zaměřením na události v období mezi rokem 1974 a rokem 1999, které považují za rozhodující ve vývoji problematiky. Právní část práce jsem věnoval seznamováním se s normami mezinárodního práva, které používali ve své argumentaci odpůrci a stoupenci nezávislosti Kosova a náhledu do obecné teorie secese.
|
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
host ::
RSS.