|
|
Syndrom vyhoření u studentů ošetřovatelství
SALHIOVÁ, Soňa
Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na syndrom vyhoření u studentů oboru Všeobecné ošetřovatelství. Tento obor je velice přínosný pro společnost, ale zároveň spadá mezi velmi časově náročná studia. Cíl: Prvním cílem výzkumu bylo zmapovat míru vyhoření u vysokoškolských studentů, kteří studují obor Všeobecné ošetřovatelství. Druhým cílem bylo popsat konkrétní problematiku tohoto syndromu u studentů Všeobecného ošetřovatelství. Metodika: Výzkumná část byla realizována na základě kvantitativní metody pomocí standardizovaného dotazníku SMBM doplněného 26 nestandardizovanými otázkami. Výzkum byl proveden na přelomu dubna a května roku 2024. Zúčastnilo se ho 127 studentů a studentek oboru Všeobecné ošetřovatelství v ČR. Dotazník byl e-mailem rozeslán přes sekretariáty nebo studijní oddělení zdravotnických a zdravotně sociálních fakult. Obsahoval otázky zabývající se věkem, ročníkem studia a předchozím vzděláním, aby bylo možné analyzovat vliv těchto faktorů na syndrom vyhoření. Výsledky: 76 studentů (59,8 %) z celkového počtu 127 dosáhlo hodnocení do 55 bodů, což znamená, že SMBM je uváděno jako nízké. 56 bodů a více získalo 51 studentů (40,2 %), kteří jsou již ohroženi syndromem vyhoření. Na základě výsledných dat není statisticky významný rozdíl v rizikových faktorech syndromu vyhoření u studentů oboru Všeobecné ošetřovatelství v různých ročnících studia (p = 7,9 %), různého věku (p = 37,5 %), ani ve výskytu syndromu vyhoření mezi studenty z nezdravotnických škol a těmi s ukončeným středoškolským zdravotnickým vzděláním (p = 90,0 %). Závěr: Na základě získaných výsledků byly vytvořeny tabulky, které podrobně ilustrují vyhodnocení odpovědí respondentů. Tato práce může studentům posloužit jako pomocník během studia při prevenci syndromu vyhoření.
|
|
|
Úloha sestry v primární péči o dospělé
ZAVADILOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá důležitou rolí všeobecných sester v primární péči v ordinacích praktických lékařů. Teoretická část poskytuje komplexní přehled o definici primární péče, rolích sester a klíčových aspektech souvisejících s tímto tématem. V praktické části je prezentován kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru a skrytého zúčastněného pozorování osmi informantek, pracujících v ordinacích praktických lékařů. Práce se zaměřuje na dva hlavní cíle: popsat úlohu všeobecné sestry v primární péči o dospělé pacienty a popsání problematické oblasti v primární péči o dospělé pacienty z pohledu všeobecných sester. Na základě cílů byly vytvořeny i dvě výzkumné otázky: Jaká je úloha všeobecných sester v primární péči o dospělé pacienty a s jakými problematickými oblastmi se sestry setkávají v primární péči o dospělého pacienta. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že práce všeobecných sester je nejen mimořádně náročná, ale také nenahraditelná, přičemž plněním různých rolí, například edukátorky či manažerky, přispívají k celkovému zdraví pacientů. Dále bylo zjištěno, že sestry čelí specifickým problémovým oblastem, jako jsou například nedostatečné materiální zajištění pro edukaci pacientů a časové omezení pro jejich péči. Tato bakalářská práce přispívá k hloubkovému porozumění aspektům primární péče ze strany všeobecných sester a otevřeně nastavuje prostor pro další výzkum zaměřený na zlepšení podmínek a kvality péče v tomto důležitém segmentu zdravotní péče.
|
|
|
Komunikace sestry s pozůstalými v praxi
NECHVÁTALOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace, jejím rozdělením a komunikačními bariérami. Věnuje se komunikaci s pozůstalými, zaměřuje se na péči o pozůstalé a popisuje reakce na bolestnou ztrátu jejich blízkého. Empirická část bakalářské práce je zpracovaná formou kvalitativního šetření, metodou dotazování a technikou polostrukturovaných rozhovorů s předem připravenými otázkami. Výzkumný soubor je tvořený probandy, konkrétně všeobecnými sestrami, které pracují na interním a chirurgickém oddělení. Výzkumné šetření je provedeno na stanici interního a chirurgického oddělení ve zvoleném zdravotnickém zařízení Jihočeského kraje. Pro výzkumnou část bakalářské práce jsou stanoveny tři cíle, kterými jsou: zjistit, zda mají všeobecné sestry zkušenosti s komunikací s pozůstalými. Zmapovat, zda všeobecné sestry poskytují dostatek času pro případné otázky při komunikaci s pozůstalými a zmapovat, zda všeobecné sestry zajišťují dostatek intimity pozůstalým. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že všeobecné sestry na interním oddělení komunikují s pozůstalými daleko častěji než na oddělení chirurgickém. Odlišnosti se dále objevují v délce rozhovoru a v popisu prostředí, ve kterém komunikace s pozůstalými probíhá. Výzkumné šetření poukazuje na skutečnost, že oslovené všeobecné sestry mají při rozhovoru s pozůstalými nepříjemné pocity. Dále je z výsledků výzkumného šetření zřejmé, že poskytovaný čas pro dotazy není časově omezený, prostor pro dotazy je poskytovaný zejména na konci rozhovoru a pozůstalé vyzývají ke kladení dodatečných otázek. Dále všeobecné sestry znají a mají stejné postupy pro setkání a popisují stejný obsah rozhovoru s pozůstalými. Oslovené všeobecné sestry popisují i shodnou úpravu prostředí, ve kterém komunikace s pozůstalými probíhá. Na základě výsledků výzkumného šetření je vytvořený manuál, který obsahuje desatero doporučení pro všeobecné sestry, které se s pozůstalými setkávají. Manuál může posloužit jako návod pro zefektivnění komunikace. Domnívám se, že získané výsledky zefektivní komunikaci všeobecných sester i lékařů s pozůstalými ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči
VLADAŘOVÁ, Markéta
Problematika ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči Abstrakt Cílem této diplomové práce je zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o obézního pacienta v intenzivní péči a zjistit, jak tato péče ovlivňuje práci všeobecné sestry. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zní: "S jakými problémy se všeobecné sestry setkávají při péči o obézního pacienta na jednotce intenzivní péče?" a "Jak ovlivňuje péče o obézního pacienta na oddělení intenzivní péče práci všeobecné sestry?" Dále bylo stanoveno sedm hypotéz, které zkoumaly znalosti sester v problematice ošetřovatelské péče o obézního pacienta v závislosti na délce praxe, stupni intenzivní péče a frekvenci se kterou se s pacienty setkávají. Další dvě hypotézy byly zaměřeny na náročnost péče o obézního pacienta v závislosti na věku sestry a stupni intenzivní péče. Poslední dvě hypotézy zkoumaly postoje sester k pacientům s obezitou a nadváhou v závislosti na délce praxe. K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 12 sester a kvantitativního 200 sester pracujících na různých stupních intenzivní péče. Výsledky kvalitativního výzkumu ukazují, že největší problém na jednotkách intenzivní péče je při manipulaci s obézním pacientem, kdy často chybí dostatek personálu a adekvátní pomůcky. Výsledky kvantitativního šetření potvrdily statistickou závislost mezi znalostmi sester v péči o obézního pacienta v závislosti na délce praxe a frekvenci s kterou se s pacienty setkávají. Statisticky významný rozdíl v hodnocení náročnosti péče o obézního pacienta byl zaznamenán pouze v oblasti fyzické náročnosti v závislosti na věku sestry a oddělení intenzivní péče. Postoje sester při péči o obézní pacienty jsou statisticky závislé na délce praxe sestry a u pacientů s nadváhou nebyla potvrzena statisticky významná závislost. S ohledem na stále rostoucí počet hospitalizací obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je nezbytné tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Je nutné zajistit dostatečný personální stav na směnách, poskytovat školení týkající se správné manipulace s pacienty, zajistit dostupnost adekvátních pomůcek a vypracovat ošetřovatelské standardy, které povedou zdravotnický personál ke zvýšení odborných znalostí potřebných k poskytování adekvátní péče obézním pacientům.
|
|
|
Role sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony
ŠKOPKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce pojednává o roli sestry v ordinaci praktického lékaře v koordinaci prehabilitace pacientů před plánovanými operačními výkony. V teoretické části je popsána prehabilitace a následně jsou přiblíženy domény prehabilitace. Dále byla pozornost věnována i roli sestry v ordinaci praktického lékaře, kde jsme se zaměřili na současné role sester, kompetence, význam edukace a komunikace. Opomenuty nezůstaly ani primární péče a příprava pacienta na plánovaný operační výkon.Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty, kteří jsou před plánovaným operačním výkonem, a na všeobecné sestry, jež pracují v ordinaci praktického lékaře. Výzkumný vzorek tvořilo 10 pacientů a dvě všeobecné sestry. Pro dosažení stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky: V jakém rozsahu lze uplatnit koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře? Lze v menším městě sestavit dostatečně kvalifikovaný prehabilitační tým? Do jaké míry budou pacienti ochotni spolupracovat v procesu prehabilitace a jaký bude jejich přístup k procesu? Je sestra v ordinaci praktického lékaře schopna v rámci svých aktuálních kompetencí efektivně koordinovat proces prehabilitace? Z výzkumného šetření, které bylo provedeno, vyplývá, že koncept prehabilitace v ordinaci praktického lékaře lze uplatnit velmi obtížně, a to z více důvodů. Mezi ně se řadí skutečnost, že jde o menší město, vzdálenosti, špatná dostupnost potřebných specialistů, poskytovatelů, nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu v zařízeních a nedostatečná kapacita smluvních zdravotnických zařízení, poskytovatelů. Dále šetření poukazuje na zájem informantů o spolupráci v procesu prehabilitace, ať již částečně (absolvováním některých částí), či komplexně. Nedostačující jsou však kompetence všeobecné sestry v rámci prehabilitace, což jí ve shodě se stávající legislativou neumožňuje efektivně celý proces koordinovat z ordinace praktického lékaře.Tato práce by mohla sloužit jako výzva pro stanovení postupů k efektivnímu procesu prehabilitace. Rovněž by mohla vést k zamyšlení nad kompetencemi všeobecných sester ve stávající legislativě.
|
|
|
Alzheimerova choroba z pohledu geriatrické ošetřovatelské péče
JAŠKOVÁ, Kateřina
Alzheimerova choroba představuje vážné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje stárnoucí populaci po celém světě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na Alzheimerovu chorobu a s ní spojenou geriatrickou ošetřovatelkou péči. Geriatrická ošetřovatelská péče představuje klíčový aspekt v péči o seniory trpící touto nemocí, neboť senioři mají specifické potřeby a vyžadují individuální přístup. Je nezbytné mít na paměti specifické potřeby seniorů a přistupovat k nim individuálně, aby bylo dosaženo co nejlepšího zdravotního a sociálního výsledku. Komplexní a multidisciplinární přístup spolu s podporou rodinných příslušníků je nezbytným prvkem efektivní péče o pacienty s touto těžkou nemocí. Cílem práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s Alzheimerovou chorobou v zařízení sociálních služeb. Dále byl zkoumán přístup všeobecných sester k informování rodin klientů s AD a také způsob, jak všeobecné sestry realizují edukaci těchto rodin. Cíle bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, jehož součástí byly rozhovory se všeobecnými sestrami. Výzkum byl prováděn v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem v Českých Budějovicích. Výsledky budou sloužit jako výukový materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a pro všeobecné sestry.
|
|
|
Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku
PIKOLONOVÁ, Šárka
Předložená diplomová práce se zaměřuje na téma "Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku." Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována anatomii mozku, etiologii a patofyziologii poranění mozku a diagnostickými postupy. Dále se zabýváme monitorací pacienta, specifikami ošetřovatelské péče a kvalitou života pacienta. Součástí teoretické části je komunikace s pacientem, komunikace s rodinou pacienta, multidisciplinární tým a příprava všeobecných sester na specifickou péči o pacienty s poraněním mozku. Ve výzkumné části využíváme kvalitativní techniku, kde cílem výzkumné studie je popsat spolupráci vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků u pacientů s poraněním mozku, zjistit spolupráci mezi všeobecnými sestrami a rodinou pacienta s poraněním mozku, zmapovat nejnáročnější činnosti vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků v péči u pacientů s poraněním mozku a zjistit názor všeobecných sester na jejich připravenost zvládat specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů s poraněním mozku.
|
|
|
Pracovní den sestry
HANUŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá pracovním dnem sestry. Sesterská profese je velmi rozmanitá a psychicky i fyzicky náročná. Existuje mnoho podmínek, které musí sestry splňovat a vlastností, kterými by měly disponovat k tomu, aby mohly být kvalitními sestrami. Protože jsou na sestry kladeny čím dál tím větší nároky, jejich kompetence se rozvíjejí a jejich povolání se postupně mění. Cílem bylo zjistit, jak pracovní den sester vypadá. Teoretická část této práce popisuje, co pracovní den sester obnáší a pomáhá laikům získat základní vědomosti o tomto povolání. V empirické části je použito kvalitativní výzkumné šetření, které je zpracováno metodou nezúčastněného pozorování na vybraných odděleních. Výzkumný soubor tvoří dvě všeobecné sestry pracující na standardním chirurgickém oddělení a dvě všeobecné sestry pracující na standardním traumatologickém oddělení. Výsledky výzkumného šetření popisují, jak pracovní den sester ve skutečnosti vypadá. Dále bylo zjištěno, v čem se pracovní den sester pracujících na standardním oddělení traumatologie liší od pracovního dne sester pracujících na standardním oddělení chirurgie. Bakalářská práce může sloužit laikům pro přiblížení, jak pracovní den sester probíhá a co vše obnáší. Také by tato práce měla poukázat o jak náročné a rozmanité povolání se ve skutečnosti jedná. Práce může dále sloužit pro studenty zdravotnických nelékařských oborů jako zdroj informací a také managementu pro vyhodnocení práce sester.
|
|
|
Oblasti edukace v péči o chirurgického pacienta
ČEKALOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá edukací pacienta na chirurgickém oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části diplomové práce je definován pojem edukace, následně jsou zde vymezeny oblasti edukace a edukační metody. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s patnácti pacienty a patnácti všeobecnými sestrami. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír tužka" a metodou otevřeného kódování. Výsledky byly rozděleny do kategorií a podkategorií. Pro přehlednost byly jednotlivé kategorie a podkategorie upraveny do grafických schémat. Cílem práce je: 1. Zjistit rozsah edukace pacientů před plánovanou operací za jednodenní hospitalizace. 2. Zjistit názor pacientů na rozsah podaných informací během jednodenní hospitalizace. 3. Zjistit názor sester na důležitost a efektivnost provádění edukace pacientů v oblasti výživy, pohybového režimu a péči o rány před a po operaci. 4. Zjistit nejčastěji používané metody sester při edukaci pacienta na chirurgickém oddělení. K těmto cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek: 1. Jaké informace byly pacientům poskytnuty v rámci edukace před plánovanou operací za jednodenní hospitalizace? 2. Jaké informace byly poskytnuty pacientům v oblasti výživy, pohybového režimu a péči o ránu během jednodenní hospitalizace? 3. Jak hodnotí pacienti podané informace od sester během jednodenní hospitalizace? 4. Jaký názor mají sestry na efektivnost edukace pacientů před a po operačním výkonu? 5. Jaké metody sestry nejčastěji využívají k edukaci pacientů na chirurgickém oddělení? Výsledky výzkumného šetření by mohly posloužit jako podklad semináře pro sestry z chirurgických oddělení, se zaměřením na edukaci pacientů po operacích v oblastech výživy, pohybového režimu a péči o rány. Dále by toto výzkumné šetření mohlo posloužit k vytvoření nových edukačních materiálů pro pacienty před a po operaci (např. letáků, brožur apod.).
|
|
|
O motivaci ke studiu ošetřovatelství na vysoké škole
Sedláčková, Brigita ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,O motivaci ke studiu ošetřovatelství na vysoké škole'' se zabývá motivací studentů Všeobecného a Pediatrického ošetřovatelství. Cíle: Záměrem práce je zjistit motivaci respondentů, studentů bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester ke studiu na vysoké škole. V teoretické části bakalářské práce jsou zpracovány jednotlivé kapitoly, které souvisí s danou problematikou. Jsou popsány nosné pojmy, jako motivace a motivy, dále se práce okrajově zabývá historií vysokoškolského studia ošetřovatelství, aktuálním vzděláváním všeobecných sester a s tím spojenou legislativou. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního anketního šetření a jejich komparace s výsledky studií na stejné či obdobné téma. Metody: K dosažení záměru práce bylo realizováno anketní šetření, jehož cílovou skupinou byli studenti 2. a 3. ročníků Všeobecného a Pediatrického ošetřovatelství. Do vlastního šetření bylo zařazeno 246 vyplněných dotazníků. Výsledky: Na základě statistického vyhodnocení dat bylo zjištěno, že 43,09 % respondentů studuje z důvodu nutnosti titulu k výkonu profese a 64,23 % respondentů ke studiu i pracuje. 76,02 % dotazovaných by si znovu ke svému studiu zvolilo bakalářský studijní program ošetřovatelství, ale pouze 15,85 % z nich by rozhodně volilo i...
|
host ::
RSS.