|
|
Interpretace elektrokardiogramů na resuscitačním oddělení a v urgentní přednemocniční péči
Vanča, Michal ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
(v ČJ) 1) východiska - uvedení do problému Diplomová práce interpretace elektrokardiogramů sestrami a zdravotnickými záchranáři na resuscitačním oddělení a v urgentní přednemocniční péči obsahuje teoretický souhrn EKG patologií, dále se zabývá problematikou správné interpretace elektrokardiogramů ve vztahu mezi pohlavím, věkem, pracovištěm, délkou praxe a návrhem zlepšení. 2) formulace cílů, metodologie Cílem diplomové práce bylo zmapovat úroveň znalostí interpretace elektrokardiogramů sestrami a zdravotnickými záchranáři na resuscitačním oddělení a v urgentní přednemocniční péči v závislosti na věku, pohlaví, délce praxe a pracovním zařazením se zaměřením na interpretaci EKG. Pro empirickou část práce, která se zabývá odpovědí na předem určené cíle, byl zvolen kvantitativní výzkum, který probíhal na resuscitačním oddělení a záchranné službě. Sběr dat byl realizován dotazníkovým šetřením s využitím dotazníku vlastní konstrukce. Šetření bylo zaměřeno na teoretické znalosti interpretace EKG sester a zdravotnických záchranářů. 3) hlavní výsledky Bylo zjištěno, že orientace v základních EKG patologiích nedělá respondentům velké obtíže, u obtížnějších interpretací již byla chybovost vyšší bez větších rozdílu mezi porovnávanými pracovištěmi, nedostatky byly překvapivě shledány v technické stránce...
|
|
|
Význam zážitkového vzdělávání ve vysokoškolské přípravě sester
Melicharová, Anna ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Význam zážitkového vzdělávání ve vysokoškolské přípravě sester je téma, které si zaslouží své zpracování, ale bohužel v eské republice je oproti zahranií v podstatě neprobádané. Z tohoto vyplývá, že v rámci diskuse byly výsledky výzkumného šetření v rámci této bakalářské práce porovnávány pouze se zahraniními studiemi. Hlavním cílem bakalářské práce je doložit poznatky o vlivu zážitkového vzdělávání na kvalitu výuky předmětů, kde je tato výuková metoda použita v rámci studia oboru ošetřovatelství. Dále doložit poznatky o pozitivech a negativech metody zážitkového vzdělávání z pohledu studentů ošetřovatelství a zmapovat subjektivní vnímání a přínos zážitkového uení ze strany studentů ošetřovatelství. Bakalářská práce má dvě ásti. ást teoretická je zaměřena na definování systému zážitkového vzdělávání a jeho jednotlivých složek. Zároveň jsou zde definovány výukové metody, typické pro vysokoškolské vzdělávání. ást praktická je zaměřena na kvantitativní výzkum formou anketního šetření vlastní konstrukce, zaměřujícího se na výuku komunikace v rámci vysokoškolského studia oboru ošetřovatelství. Respondenty byli v tomto případě studenti oborů Všeobecné ošetřovatelství a Pediatrické ošetřovatelství na vybraných vysokých školách. Vyhodnocením anketního šetření byl prokázán přínos výuky prostřednictvím...
|
|
|
Sexuální obtěžování sester ze strany pacientů
Laudová, Kristina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Sexuální obtěžování sester ze strany pacientů" pojednává o sexuálním obtěžování ve zdravotnictví. Cíle: záměrem práce je zjistit četnost a formu sexuálního obtěžování sester ze strany pacientů, zjistit reakce sester a porovnat sexuální obtěžování sester na chirurgických a interních odděleních. V teoretické části práce je nejprve definován pojem sexuální obtěžování dle mezinárodních institucí. Dále je popisováno sexuální obtěžování ve zdravotnictví, jeho rozpoznání, rizika, prevence, či nápravná řešení. V empirické části jsou uvedeny výsledky vlastního anketního šetření, statistické zpracování hypotéz a komparace výsledků s jinými studiemi. Metody: K dosažení záměrů práce bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílovou skupinou byly sestry z šesti fakultních nemocnic v ČR z interních a chirurgických klinik. Bylo shromážděno celkem 482 vyplněných dotazníků. Výsledky: Třetina respondentů odpověděla, že byla sexuálně obtěžována ze strany pacienta, téměř ve všech případech byl agresorem muž. Frekvence, se kterou se se sexuálním obtěžováním respondenti setkávali, se pohybovala v řádech měsíců, přibližně desetkrát do roka. Jako nejčastější ovlivnění označovali znechucení či hněv (44 %) a ve 20 % případů nebyli nijak sexuálním obtěžováním ovlivněni. Nebyla nalezena souvislost...
|
|
|
Edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost
BEŇOVÁ, Aneta
Úvod: Tato bakalářská práce se zabývá edukací matek o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost. Mateřské mléko je nejpřirozenější strava pro dítě v případě, že matka má správnou životosprávu. Rovněž obsahuje všechny podstatné vitamíny, živiny a minerální látky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Kojení je složitý proces a matky jsou propouštěny do domácího prostředí velmi brzy, tudíž je málo času na edukaci v rámci hospitalizace. Po propuštění z porodnice je předáván edukační proces o novorozenci dětské sestře a praktickému lékaři pro děti a dorost, který zahrnuje i kojení. Cílem edukace je, aby matka byla informována jak o teoretických poznatcích, tak i o vhodných praktických postupech o kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry u praktického lékaře pro děti a dorost edukují matky o kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou matky spokojeny s edukací sestrou praktického lékaře pro děti a dorost. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejčastěji edukují matky slovní, praktickou a písemnou metodou. Matky jsou nejčastěji edukovány při preventivních prohlídkách dítěte, v kojeneckých poradnách anebo individuálně dle potřeby matky. Dále z výzkumu vyplynulo, že čtyři matky z jedenácti nebyly spokojeny s edukací. Poté z výzkumu vyplynulo, že reedukace matek, které mají druhé dítě chybí anebo je nedostačující, protože sestry předpokládají, že vše již umí, ale dvěma matkám to tak vyhovovalo. Vystačila jim poskytnutá jistota od sester. Jedna matka nebyla reedukována a další matka dvou dětí byla částečně reedukována. Dále z výzkumu vyplývá, že dvě prvorodičky byly spokojeny s edukací sestrou v oblasti kojení a další matka, která má první dítě svoji edukaci hodnotí jako dostačující. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují rozdíly v tvrzeních obou výzkumných skupin ohledně edukace matek sestrou u praktického lékaře pro děti a dorost. Tato záležitost by měla být nadále řešena, aby se předešlo negativním zkušenostem s edukací sestrou o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost, a aby více matek pokračovala v kojení po propuštění z nemocnice. Tato bakalářská práce může přispět ke zkvalitnění edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost a její výsledky budou prezentovány na konferenci Laktační ligy.
|
|
|
Kultúrne kompetentná starostlivosť v dvadsiatom prvom storočí
ČERVENÝ, Martin
Problematika poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov z inej kultúry je stále aktuálnou témou. Rýchle sa meniace podmienky sociodemografického zloženia obyvateľstva prinášajú mnohé benefity, ale aj kultúrne výzvy do klinického ošetrovateľstva. Mnohé kultúrne výzvy sa však dajú vyriešiť prostredníctvom rozvoja kultúrnej kompetencie zdravotných sestier. Hlavným cieľom dizertačnej práce je hodnotiť, analyzovať a porovnávať úroveň kultúrnej kompetencie sestier v Českej republike a v Slovenskej republike, v Maďarsku a v Poľsku. Ďalším cieľom bolo zistiť, aké kultúrne výzvy sa vyskytujú pri ošetrovaní pacientov z inej kultúry v týchto krajinách. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník Cultural Competence Assesment instrument a neštandardizovaný dotazník na skúmanie kultúrnych výziev v klinickej praxi sestier, ktoré boli prevedené do online formy. Zber dát sme realizovali v štyroch krajinách. Na spracovanie údajov boli použité programy SASD 1.5.8 a IBM SPSS ver. 28. Na overenie korelácie premenných bol použitý neparametrický test Mann-Whitneyho U test, Spearmanovho koeficientu, Chí kvadrát test, Test nezávislosti a Kruskal Wallis test. Výskumný súbor tvorilo celkovo 766 sestier z vybraných krajín. Do výskumu sa zapojilo celkovo 202 sestier z Českej republiky, 222 zo Slovenskej republiky, 124 z Maďarska a 218 z Poľska. Výsledky práce ukazujú, že najdominantnejšou kultúrnou výzvou v klinickej praxi sestier vo vybraných krajinách je jazyková bariéra. Hodnotenie kultúrnych kompetencií ukázalo, že väčšina sestier vo vybraných krajinách sa považuje za kultúrne kompetentné. Sestry ženského pohlavia z vybraných štátov vykazujú vyššiu úroveň kultúrnych kompetencií ako ich mužskí kolegovia. Pracovná pozícia sestier tiež má vplyv na úroveň kultúrnej kompetencie. Zistilo sa, že slovenské, české a poľské staničné sestry prejavujú vyššie skóre v oblasti kultúrneho povedomia a citlivosti. Naopak, slovenské, maďarské a poľské všeobecné sestry majú vyššie skóre v oblasti kultúrne kompetentného správania, pričom české staničné sestry dosahujú najvyššie skóre. Taktiež bola zistená štatistická korelácia medzi vzdelaním a kultúrnou kompetenciou. České, slovenské a maďarské sestry s vyšším vzdelaním vykazujú vyššiu mieru kultúrnej kompetencie. Je však pozoruhodné, že absolvovanie vzdelávacieho školenia v kultúrnej rozmanitosti nemá vplyv na kultúrnu kompetenciu. Výsledky práce poukazujú na aktuálne problémy v oblasti kultúrne kompetentnej starostlivosti o pacientov z inej kultúry. Kultúrna kompetencia je dôležitou súčasťou kvalitnej a bezpečnej starostlivosti o každého pacienta. Na základe zistených faktorov je možné riešiť nedostatky, zvýšiť úroveň kultúrnej kompetencie sestier, a tým zvyšovať kvalitu poskytovanej starostlivosti.
|
|
|
Edukační role sestry pracující v primární péči
MARKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je komplexní a koordinovaná péče. Je souborem činností, které jsou zaměřeny převážně na prevenci, podporu zdraví, ale i na léčbu, ošetření a vyšetření. Na sestru v primární péči jsou kladeny vysoké nároky v oblasti správného a plynulého chodu ordinace, administrativy nebo provádění výkonů. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracující v primární péči edukuji a motivují své pacienty ke změně životního stylu. Druhým cílem bylo zjistit v jakých oblastech nejčastěji sestra edukaci provádí. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen dvanácti sestrami, které pracují v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 33 otázek, které byly zaměřeny na edukaci pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry pracující v primární péči nedrží žádného edukačního procesu ani nemají stanovený žádný edukační plán, spíše čerpají ze svých zkušeností. Bylo také zjištěno, že sestry nemají na pacienta dostatek času ani řádné edukační prostředí, ve kterém by mohly edukaci provádět. Dle výsledků bylo zjištěno, že sestry nejčastěji edukují pacienty o problematice diabetu mellitu, hypertenze, obezity, preventivního očkování nebo zvýšeného cholesterolu. Aktuálním problémem, k měsíci březnu 2024, kdy byl prováděn sběr dat, byla edukační činnost sester zaměřena na problematiku černého kašle. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro sestry pracující v ordinacích praktických lékařů. Seminář je zaměřen na provádění efektivní edukace pacientů sestrou pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
|
|
|
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci.
|
|
|
Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu.
|
|
|
Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče
NOVOTNÁ, Štěpánka
Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní znalosti, postoje a dovednosti, aby mohla ošetřovat různé minority. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících u praktických lékařů. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní metody v ordinacích praktického lékaře, která byla součástí výzkumného grantového projektu GAJU číslo 046/2021/S. Výzkum probíhal od května do listopadu 2022. Byly osloveny sestry ze tří krajů. Výsledky byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Obsahoval celkem 79 otázek. Dotazník zjišťoval, jaké mají sestry kulturní znalosti, citlivost, dovednosti a zda si toto všechno uvědomují. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že sestry v ordinacích praktického lékaře poskytují kulturně kompetentní péči. Byly odhaleny nedostatky práce sester, kterými jsou komunikační bariéra a tlumočnický vztah s daným zařízením. Sestry mají kulturní znalosti, kulturní dovednosti a jsou kulturně citlivé. Uvědomují si, že kulturní kompetence jsou neustálým procesem a měly by se i nadále v této oblasti kontinuálně vzdělávat. Bylo zjištěno, že nemají negativní postoje vůči pacientům z jiných kultur. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na multikulturní ošetřovatelství v ordinacích praktických lékařů. Na základě výsledků diplomové práce bude vytvořen článek do časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál i laickou veřejnost.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
host ::
RSS.