|
|
Studium biodostupnosti a oxidativního potenciálu prvků pomocí simulovaných plicních kapalin
Šidla, Jiří ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Cigánková,, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením biodostupné koncentrace a oxidativního potenciálu městské aerosolu pomocí 3 simulovaných plicních tekutin. Ve dvou kampaních (léto, zima) byla navzorkována submikronová frakce (PM1; částice městského aerosolu s aerodynamickým průměrem menším než 1 m). Gravimetricky byla stanovená hmotnostní koncentrace PM1 a pomocí ICP-MS byly stanoveny celkové koncentrace vybraných kovů. Dále byla provedena extrakce navzorkovaných filtrů do 3 simulovaných plicních tekutin (Gamblův roztok – GS, Simulovaná kapalina plicních sklípků – SAF a Curosurf). Extrakty byly použity pro stanovení biodostupnosti jednotlivých kovů pomocí ICP-MS a stanovení oxidativního potenciálu. Oxidativní potenciál standardních roztoků vybraných kovů a reálných vzorků aerosolu byl také studován pomocí 3 simulovaných plicních tekutin. Nejvyšší celková koncentrace v PM1 byla naměřena u Fe. Biodostupnost většiny studovaných kovů byla v Curosurf vyšší než v GS a SAF. Přestože v letní kampani byla biodostupnost většiny kovů vyšší než v zimní kampani, u OP byly naměřeny vyšší hodnoty v zimní kampani. OP bylo vyšší u extrahovaného PM v Curosurf než v SAF. Rovněž byla provedena studie vzájemných vztahů mezi naměřenými veličinami pomocí korelací. Tato práce přináší bližší pohled na působení inhalovaných kovů obsažených v městském atmosférickém aerosolu na lidské zdraví. Přínosným je rovněž zařazení Curosurfu mezi analyzované SLF, neboť se jedná o látku, která je využívaná v nemocnicích pro léčbu syndromu respirační tísně u dětí.
|
|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě
Holubová Šmejkalová, Adéla
Název práce: Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě Autor: Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová Ústav: Ústav pro životní prostředí Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr., Ústav Chemických Procesů AV ČR Školicí pracoviště: Ústav Chemických Procesů AV ČR Abstrakt: Experimentální měření počtu aerosolových klastrů od velikosti 1,17 nm probíhalo od srpna 2016 do prosince 2018 na Národní atmosférické observatoři Ko- šetice. Analyzovány byly podmínky atmosféry, které vedou ke stabilizaci klastrů, formování aerosolových částic a jejich následnému růstu. Během dní, kdy nedo- cházelo k formování částic, se projevil vliv nárůstu výšky mezní vrstvy atmosféry způsobující pokles koncentrací celkového počtu aerosolových částic i plynných po- lutantů. Naopak při událostech vzniku nových částic byl efekt zředění atmosféry překryt nárůstem počtu nových částic a byl pozorován pouze pokles koncentrací plynných polutantů. Mezní vrstva atmosféry byla během vzniku částic vyšší, což může znamenat obohacení atmosféry o další látky přenášené dálkovým transpor- tem nebo jejich přenos z volné troposféry. Měření menších velikostí částic aeroso- lového spektra pomohlo lépe specifkovat dny a podmínky atmosféry, kdy nejenže dochází ke stabilizaci klastrů, ale nově vzniklé částice i nepřerušeně rostou. Klíčová...
|
|
|
Atmosférický aerosol a působení hydrometeorů
Jüthner, Ludvík ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
atmosférického aerosolu a srážkovými epizodami deště, sněhu a mrholení. V práci jsou užita pozaďové lokality Milešovka. Pro jejich sběr byla ující pohyblivost částic (SMPS). Desetiminutové průměry byly využity pro zjištění změny koncentrace částic aerosolů při jednotlivých srážkových epizodách a pro výpočet scavenging koeficientu. Dále proběhl výpočet Pearsonových korelací pro zjištění efektu velikosti dešťových kapek, intenzity srážek, teploty, relativní vlhkosti a rychlosti větru na snižování koncentrace aerosolu Při hodnocení změn koncentrace aerosolových částic během jednotlivých jevů vyplynulo, že ačkoliv se všechny tři vybrané hydrometeory podílely na částic pouze déšť zapříčinil jejich pokles ve všech velikostních třídách ( potvrdil vyšší úspěšnost deště, . Čištění atmosféry deštěm pak probíhalo nejlépe mezi kapkami - mm a částicemi Při analýze h částic byly zjištěny signifikantní negativní korelace deště (10 Měření poskytlo další výsledky k dosavadním, primárně zahraničním studiím problematice podoblačného vymývání. Tato práce potvrzuje výsledk Ždímal (2016) a rozšiřuje tak charakteristiku pozaďových lokalitách střední Evropy. Klíčová slova: hydrometeory, distrometr, SMPS, atmosférický aerosol, vertikální mokrá
|
|
|
Simultánní stanovení ultrastopových koncentrací kyseliny dusičné a dusičnanů v ovzduší pomocí chemiluminiscenčních online analyzátorů
Čmelíková, Dorota ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Alexa,, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vývojem, optimalizací a reálným využitím kontinuálního průtokového analyzátoru pro online detekci kyseliny dusičné a dusičnanů v ovzduší. Principem analýzy je fotolytická konverze dusičnanu v roztoku na peroxodusitan, který je následně detekován pomocí chemiluminiscenční reakce s luminolem. Hlavním cílem této práce byla optimalizace parametrů analyzátoru s následným praktickým využitím při analýzách městského ovzduší. Detekční limit plynné kyseliny dusičné byl stanoven na hodnotu 0,13 g·m3, při stanovení dusičnanů v aerosolu byla tato hodnota 0,10 g·m3. Naměřené online hodnoty koncentrací byly porovnány s hodnotami z referenčních offline analýz. Analýza městského ovzduší probíhala ve dvou kampaních (září 2022 a únor 2023) na Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně. Měřící aparatura byla umístěna v laboratoři ve 2. patře budovy a vzorky byly odebírány z okna z ulice Veveří.
|
|
|
Parallel Determination of Particulate Ammonium by Using a Continuous Aerosol Sampler and Cascade Impactor
Alexa, Lukáš ; Hlaváčková, H. ; Cigánková, Hana ; Mikuška, Pavel
Ammonia is a significant gaseous pollutant present in the atmosphere. As a neutralizing agent of acidic species ammonia forms particle-phase ammonium (NH4+) salts and contributes thus to formation of secondary atmospheric aerosols (Harrison and Jones, 1995). Aerosols (particulate matter, PM) are responsible for many negative effects on environments and health risks to human. The diameter of PM has significant impact on their environmental exposure, where the decreasing particle size increases the adverse health effects. The ultrafine particles hence play a major role in adverse impact on human health (Ryer-Powder, 1991). Presented paper describes the use of the novel continuous aerosol sampler for online, and a commercial cascade impactor for offline, determination of NH4+ in ambient air.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vertical distribution of black carbon (BC)
Julaha, Kajal
Black Carbon (BC) is one of the leading contributors affecting our climate system. Absorbing at all visible wavelengths results in a warmer environment and thus has been considered the second most important contributor to global warming after carbon dioxide. The primary sources of BC aerosol are the incomplete combustion of fossil fuels and biomass burning. However, the composition of atmospheric aerosols varies with the height above the Earth’s surface. Recent studies have shown significant uncertainties (about 25%) in model simulations of the vertical BC distribution, both on the regional and global levels. BC’s vertical transport is suggested to be one area where the models still differ significantly,4,5 highlighting further investigation.
Plný tet:  PDF
|
host ::
RSS.