|
| |
|
|
Inventarizácia bohate štruktúrovaných lesných porastov na základe leteckého laserového skenovania
Hertel, Matej
Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit a přiblížit použitelnost a s tím i související spolehlivost a přesnost leteckého laserového skenování v lesnictví. Úvodní teoretická část představuje základy problematiky tohoto tématu, zatímco praktická část ji přibližuje z hlediska proveditelnosti a nároků na charakteristiky, které požadujeme od výsledků měření. Praktická část byla vykonána na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, kde se vytyčilo 30 inventarizačních zkusných ploch. Každá z ploch měla výměru 500 m2 a měřily se na ní základní taxační veličiny. Výsledky z pozemního měření se porovnaly z výsledky leteckého laserového skenování, které byly založeny na výpočtu LiDARových metrik. Taxační veličiny byly dále odhadnuty pomocí vícenásobných lineárních regresních modelů, z nichž jsme vybrali ty nejvhodnější. Následně byly tyto modely aplikovány na bodová mračna v celých mapových dlaždicích.
|
|
|
Výpočet radiace v lesních porostech na základě dat leteckého laserového skenování
Patočka, Zdeněk
Nejdůležitější veličinou ovlivňující průnik paprsků solární radiace lesním porostem je index listové plochy (LAI). V současné době se pro výpočet LAI nabízí využití leteckého laserového skenování jako nové nepřímé metody. V této diplomové práci byl LAI terestricky měřen analýzou hemisférických fotografií a pomocí regrese porovnán s indexem průniku laseru lesním porostem (LiDAR Penetration Index - zkr. LPI). Bylo vytvořeno několik regresních modelů popisujících závislost LAI a LPI s koeficienty determinace od 0,71 do 0,81. Index listové plochy byl dále aplikován do Beer-Lambertova zákona pro výpočet radiace v lesních porostech. V závěru této práce jsou popsány možnosti praktické aplikace LPI do oblasti lesního hospodářství (odhad zakmenění, optimalizace clonných sečí apod.).
|
|
| |
|
|
Hodnocení softwarů pro stanovení porostních charakteristik na základě dat leteckého laserového skenování
Baťa, Daniel
Cílem této práce je hodnocení softwarů pro stanovení porostních charakteristik z lidarových dat. Nejprve byl sestaven seznam softwaru využívaného pro zpracování těchto dat a následně byly vybrány tři programy (ArcGIS, FUSION, TerraScan) pro praktickou evaluaci. Vstupními daty byly body lidarového měření pořízené skenerem ALS50-II severně od městské části Brno-Útěchov a data o poloze a výšce stromů na třech referenčních plochách zaměřené totální stanicí Topcon a výškoměrem Trupulse 360. Nejprve byly ve vybraných programech vygenerovány modely terénu (DTM) a povrchu (DSM). Výsledky byly porovnány s údaji z terénního měření. Nejpřesnějším programem pro generování DMT byl vyhodnocen TerraScan (RMSE 0,242 m), těsně následován nástrojem Natural Neighbour v programu ArcGIS (RMSE 0,284 m). Nejlepších výsledků při odečítání výšky stromů z DSM bylo dosaženo s využitím Point Statistic programu ArcGIS. Poslední společnou analýzou bylo, na podkladě DTM a DSM z jednotlivých programů, identifikovat stromy metodou segmentace inverzních povodí a odečíst jejich výšku. I v tomto případě byl jako nejpřesnější vyhodnocen nástroj Point Statistic.
|
|
|
Index listovej plochy a priestorová distribúcia asimilačného aparátu v poraste buku lesného (Fagus sylvatica L.)
Haninec, Pavel
Jeden z najdôležitejších parametrov určujúcich prienik fotosynteticky aktívnej radiácie (FAR) korunami porastov lesných drevín je index listovej plochy (LAI). V tejto diplomovej práci sme sa zaoberali porovnávaním rozličných, priamych či nepriamych metód stanovenia LAI a vertikálnej distribúcii lístia v korunovej vrstve lesného porastu. Boli použité tri optické metódy, pomocou prístroja LiCor LAI 2200 Plant Canopy Analyser, LaiPen a hemisférických fotografii. Ďalej sme použili prístup určenia LAI pomocou leteckého laserového skenovania. Bol vytvorený alometrický vzťah medzi listovými plochami a obvodmi vzorkových stromov. Tieto stromy boli zároveň deštrukčne spracované a na ich základe boli vytvorené grafy vertikálneho rozvrstvenia lístia v korunách týchto stromov. Jednotlivé hodnoty nameraného indexu listovej plochy boli v amplitúde od 3,69 m2.m-2 po 11,80 m2.m-2 a v priemere podhodnocovali deštrukčný spôsob o 28,46 %.
|
|
|
Calculation of forest stand heights on the basis of airborne laser scanning on the territory of Training Forest Enterprise Křtiny
Procházková, Andrea
Předkládaná diplomová práce se zabývá výpočtem porostních výšek na základě leteckého laserového skenování (LLS) na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Z mračna bodů, které bylo výstupem LLS, byl vytvořen digitální model terénu (DMT) a digitální model povrchu (DMP). Po odečtení DMT od DMP byl vytvořen tzv. digitální model korun (canopy height model - CHM). Převracený rastr CHM byl použit pro detekci vrcholků stromu metodou tzv. segmentace inverzního povodí; vrcholky stromů byly určeny jako lokální minima. Vypočtené výšky z lesních porostů byly porovnány s daty z lesního hospodářského plánu (LHP) a s daty naměřenými při terénním výzkumu.
|
|
|
Využití leteckého laserového skenování k odhadu základních taxačních veličin lesních porostů na ŠLP Křtiny
Zamec, Tomáš
Tato bakalářská práce popisuje princip leteckého laserového skenování (LLS) a příklady jeho aplikace v lesnictví. V praktické části je zkoumáno využití této technologie k inventarizaci listnatých porostů na Školním lesním podniku Křtiny. Ke zpracování dat z LLS byla použita metoda plošného přístupu. Pozemní šetření probíhalo na 30 inventarizačních plochách o velikosti 500 m2. S využitím sekvenčního nahrazování byly vybrány nejvhodnější lidarové metriky. Pro odhad šetřených taxačních veličin byly vytvořeny lineární regresní modely, které byly následně aplikovány na bodová mračna většího území. Přesnějších a robustnějších výsledků bylo dosaženo při modelování nad všemi plochami, tzn. bez rozlišení na porosty s dominancí dubu a dominancí buku.
|
|
|
Lidar systems testing considerations for field use
Picmausová, Helena ; Farlík, Jan ; Eichhorn, Marc ; Kieleck, Christelle
The aim of this paper is to offer a perspective on testing a commercially available lidar system in order to determine its suitability for various practical tasks including mapping, object recognition, and the potential in its coupling with another sensor, in this case a camera. Several mapping missions were carried out over the course of the experiment, with both the lidar and the camera mounted on an Unmanned Aircraft System. Aside from mapping ordinary objects like trees, vehicles, people, and ground elevation, a standardized test target was designed for the purposes of the experiment, and placed in detection area. Influence of external factors on system performance was evaluated, e.g. atmospheric conditions and material properties of scanned surfaces, especially their reflectivity. Post processing of obtained data was carried out, demonstrating the potential of overlaying multiple sensor data for easier object recognition, and an optimal use case for the system is suggested.
|
|
|
Influence of Scanning Geometry on the ULS Point Cloud quality
Kolář, Michal ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Anders, Katharina (oponent)
Použití UAV LiDAR umožňuje pořizovat přesná a podrobná mračna bodů zemského povrchu. Při určování prostorové přesnosti každého jednotlivého bodu hraje zásadní roli vyhodnocení zdrojů nejistoty, jako jsou parametry přímého georeferencování (GNSS, IMU), atmosférické vlivy, předzpracování dat nebo geometrie skenování. Vzhledem k obrovskému množství shromážděných bodů a variabilitě skenovaného povrchu je důležité zvážit, jaké procento bodů přesně reprezentuje zemský povrch, a také pochopit podíl šumu a jeho změny v závislosti na geometrii skenování. Cílem této práce je identifikovat šum v datech pořízených ze skalního ledovce a posoudit vliv geometrie skenování na výskyt šumu. Tato studie pracuje s vysoko hustotním ULS bodovým mračnem (1200 bodů/m2 ) pořízeným na kamenném ledovci "Äußeres Hochebenkar" (AHK) v Ötztalských Alpách v Rakousku původně za účelem sledování změn povrchu. Velký objem dat (147 milionu bodů) představuje velkou výzvu pro jejich zpracování. Za účelem eliminace systémových chyb bylo nad celkovým počtem 29 letových pásů nejdříve provedeno dodatečné slícování pásů. Následně byly vypočteny vybrané atributy skenovací geometrie (skenovací vzdálenost, skenovací úhel, incidenční úhel, sklonitost, vzájemná orientace trajektorie a expozice svahu apod.). Pro detekci šumu byly otestováno 5...
|
host ::
RSS.