|
|
European lace of renaissance and baroque
Svobodová, Veronika ; Kybalová, Jana (advisor) ; Jarošová, Helena (referee)
Lace is a decorative ajour textile. Real laces can be divided into needle laces and bobbin laces. There are two types of bobbin laces: straight and part-lace. These both techniques were developed in the epoch of renaissance, in the first half of the 16th century. The needle lace was developed from a cutwork. The immediate precursors of the needle lace were "point coupe" and "reticella" techniques. The bobbin lace was developed from a passementerie. The bobbin laces as well as the needle laces appeared probably at once in Italy and Flanders. The first laces have a geometric decor. Linear or plant decors were used in the first half of the 17th century. Fine and light laces with a flower motif rise in the 18th century. In the end of the 18th century, the motifs are very small and the most of the laces fill mesh ground. In the epoch of the renaissance and the baroque, good conditions for complex figurative scenes were allowed. A grateful space for (riche -great) religion scenes was given. The lay scenes, almost genre, symbolic and hunting scenes can be seen on the lace, too. All the 16th century and in the first half of the 17th century appeared a lot of Pattern Books first for needle laces and then for bobbin laces in Germany and Italy. It is a proof (evidence) of a great vogue of the lace.
|
|
|
Czech autorship woven tapestry of the 1960s
Rudovská, Magdalena ; Wittlich, Petr (advisor) ; Kybalová, Jana (referee)
The beginning of the 1960s was marked in the history of tapestry discipline in European scene by forceful entry of artists-creators realizations, the condition of consequent breaking of this artist-creator tapestry, so-called the new tapestry or the art fabric (in English-speaking countries), to the contemporary artistic life. Preconditions of both of these aspects were lined up by a development of a previous decade, a period when in oposition to stereotypes, conventions and a routine technique of tapestry making in gobelin manufactories and with demands of (on) the ultimate autenticity of artistic communication, opened to begin forming a way of authorship execution, a personal participation of artist in the entire creative process, as a kind of the art weaving incomparable to value of studio's realizations by intensity and mode of artist's message, its artistic language and its sources of inspiration. Althought (Even if) the production of gobelin manufactories was renewed by a revaluation of materials and technological qualities, awakened confrontation of these controversy creative approachs to the weaving eventuated to the inevitable divission between manufactory tapestries woven in the traditional reproductive way according to painted cartoons - designs requisite in line of subject, technology of...
|
|
|
Church textile in the historism era
Janatová, Markéta ; Kybalová, Jana (advisor) ; Uchalová, Eva (referee)
Tématem této diplomové práce je projev historismu v oblasti liturgického textilu a to jak v období historických slohu druhé poloviny devatenáctého století, tak v pozdějším období století dvacátého. Tento časový přesah nesouvisí pouze s konstatováním, že historismus je svým způsobem obsažen v každé epoše a je jakési "věčné druhé téma"1 umění. Výraznější souvislost je zde dána objednavatelem-tedy církví a účelem, který paramenta a ostatní umělecko-řemeslné předměty liturgického užití staví na zcela jinou úroveň v rámci celého projevu oboru uměleckého řemesla.V oblasti liturgických textilií je možno pro srovnání nahlédnout ve stejném časovém období devatenáctého století mezi synagogální textilie, při jejichž hodnocení je historismus popsán jako "dovršení intenzivního vědomého tradicionalismu" 2 , v jehož souvislosti se posouvá i ona tradiční hranice období historických slohu na našem území směrem dále, do (počátku) dvacátého století. Obdobné hodnocení se zdá odpovídat také liturgickému církevnímu textilu sledovaného období, který do jisté míry je vyjádřením tradičních hodnot a historického trvání církve. První otázka, která by měla stát na počátku této práce a na niž by snad mohla sebraná fakta naznačit odpověď, se tedy týká poměru historismu a liturgického textilu, je-li historismus ve tvorbě parament...
|
|
|
Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (advisor) ; Schöttner, Jan (referee) ; Vondráček, Radim (referee)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstract Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRACT Highly regarded throughout the world, Bohemian glass is also acknowledged as a cultural phenomenon in its own right and the Harrach glassworks in Nový Svět in Krkonoše indisputably ranks among the most accomplished companies that have had a determining influence on the world renown of Czech glassmaking. First documented in the early 18th century, the glassworks has been in existence for three hundred years. However, its prominent status among Bohemian producers of glass is not only due to its long history. What makes it noteworthy is its traditionally outstanding craftsmanship and technological facilities, and mainly its foresighted efforts to employ and further enhance diverse techniques in working with crystal and coloured glass. Thus, the factory was able to readily respond to the changes in the styles of glass as these developed from the 18th to the 20th centuries. This work is the outcome of long-term, focused research of archival sources, especially...
|
|
|
Czech autorship woven tapestry of the 1960s
Rudovská, Magdalena ; Kybalová, Jana (referee) ; Wittlich, Petr (advisor)
The beginning of the 1960s was marked in the history of tapestry discipline in European scene by forceful entry of artists-creators realizations, the condition of consequent breaking of this artist-creator tapestry, so-called the new tapestry or the art fabric (in English-speaking countries), to the contemporary artistic life. Preconditions of both of these aspects were lined up by a development of a previous decade, a period when in oposition to stereotypes, conventions and a routine technique of tapestry making in gobelin manufactories and with demands of (on) the ultimate autenticity of artistic communication, opened to begin forming a way of authorship execution, a personal participation of artist in the entire creative process, as a kind of the art weaving incomparable to value of studio's realizations by intensity and mode of artist's message, its artistic language and its sources of inspiration. Althought (Even if) the production of gobelin manufactories was renewed by a revaluation of materials and technological qualities, awakened confrontation of these controversy creative approachs to the weaving eventuated to the inevitable divission between manufactory tapestries woven in the traditional reproductive way according to painted cartoons - designs requisite in line of subject, technology of...
|
|
|
The Nový Svět glassworks at Harrachov during the first half of the 19th century and their meaning for Czech and European glass of the time
Schöttner, Jan ; Kybalová, Jana (advisor) ; Mádl, Martin (referee) ; Brožová, Jarmila (referee)
Nový Svět Glass Factory in Harrachov represented the best of what was achieved in the field of refined glass production in the first half of the 19th century, not only in the technological arena, but also in the artistic one. Absolutely key in achieving these extraordinary results lies within the personality of Johann Pohl, who had ran the glass factory between 1808-1850. Pohl was not just an expert in the area of glass technology, but he was also an extraordinary administrator and economist. And he showed the same talent as a glass refiner. His exceptional artistic sensibility helped him precisely to figure out the exact proportion, tectonics and refinement of the manufactured products. Of the technological innovations that the glass factory introduced during this period, the most important was the melting of ceramic incrustations into the glass. The factory was already able to handle this perfectly by the end of the 1820s, making it the equal of the French and English glass producers of the time.At the same time, the production of colored glass prevailed over clear glass, because it better served the aesthetic demands of customers, or rather, of buyers and merchants. The Harrachov Glass Factory was among the leaders in this field in Central Europe, as its range of colored molten glasses was respectable....
|
|
|
European lace of renaissance and baroque
Svobodová, Veronika ; Jarošová, Helena (referee) ; Kybalová, Jana (advisor)
Lace is a decorative ajour textile. Real laces can be divided into needle laces and bobbin laces. There are two types of bobbin laces: straight and part-lace. These both techniques were developed in the epoch of renaissance, in the first half of the 16th century. The needle lace was developed from a cutwork. The immediate precursors of the needle lace were "point coupe" and "reticella" techniques. The bobbin lace was developed from a passementerie. The bobbin laces as well as the needle laces appeared probably at once in Italy and Flanders. The first laces have a geometric decor. Linear or plant decors were used in the first half of the 17th century. Fine and light laces with a flower motif rise in the 18th century. In the end of the 18th century, the motifs are very small and the most of the laces fill mesh ground. In the epoch of the renaissance and the baroque, good conditions for complex figurative scenes were allowed. A grateful space for (riche -great) religion scenes was given. The lay scenes, almost genre, symbolic and hunting scenes can be seen on the lace, too. All the 16th century and in the first half of the 17th century appeared a lot of Pattern Books first for needle laces and then for bobbin laces in Germany and Italy. It is a proof (evidence) of a great vogue of the lace.
|
|
|
Baroque cut glass of the collection of Kolovrat's chateau in Rychnov nad Kněžnou and painted glass of Ignatus Preissler
Militká, Lucie ; Brožková, Helena (referee) ; Kybalová, Jana (advisor)
Ukolem teto prace byla snaha vysledovat mozny jednotny puvod skel urcenych k vyzdobe rezbou, dnes ulozenych na zamku v Rychnove nad Kneznou a skel malovanych Ignacem Preisslerem. Souvislost mezi obema vYzdobne odlisnymi skupinami byla predpokladana, na zaklade shodneho objednavatele hrabete Frantiska Karla Libstejnskeho z Kolovrat a existence sklaren na kolovratskych panstvich. Tvarova analogie mezi kusy ze souboru rezaneho skla z Rychnova nad Kneznou a kusy malovanyrui Ignacem Preisslerem byla shledana v nekolika pfipadech. Jsou to zejmena sklenene predmety slezskeho tvaroslovi s zaludovitymi uchytkami c. k. P 60, P 68 a R 20-24, dale skla s reliefnimi pulobloucky na hrane pred podtazenim kupy c. k. P 59, R 28-29 a zvoncovity tvar kupy na c. k. P 68 a R 45. Pohar c. k. R 45 je opatren slezskou reliefni rezbou, ktera vylucuje ceskou provenienci. Lze predpokladat, ze byl ziskan koupi Ci darem ze Slezska. Je mozne, ze cela skupina skel vyznacujici se slezskyru tvaroslovim mohla bYt zakoupena Ci jinak ziskana ze Slezska. Neni vsak vyloucena ani moznostjejich vzniku ve sklamach na panstvi KolovratU. Zajimavyru dokladem pfijimani jineho nez ceskeho tvaroslovi jsou pohary c. k. R 35-36 saskych tvaril, ktere byly produkovany v huti na lokalite Mala Destna - "N a cikance", jak dolozil fragment poharu z nalezu...
|
|
|
Church textile in the historism era
Janatová, Markéta ; Kybalová, Jana (advisor) ; Uchalová, Eva (referee)
Tématem této diplomové práce je projev historismu v oblasti liturgického textilu a to jak v období historických slohu druhé poloviny devatenáctého století, tak v pozdějším období století dvacátého. Tento časový přesah nesouvisí pouze s konstatováním, že historismus je svým způsobem obsažen v každé epoše a je jakési "věčné druhé téma"1 umění. Výraznější souvislost je zde dána objednavatelem-tedy církví a účelem, který paramenta a ostatní umělecko-řemeslné předměty liturgického užití staví na zcela jinou úroveň v rámci celého projevu oboru uměleckého řemesla.V oblasti liturgických textilií je možno pro srovnání nahlédnout ve stejném časovém období devatenáctého století mezi synagogální textilie, při jejichž hodnocení je historismus popsán jako "dovršení intenzivního vědomého tradicionalismu" 2 , v jehož souvislosti se posouvá i ona tradiční hranice období historických slohu na našem území směrem dále, do (počátku) dvacátého století. Obdobné hodnocení se zdá odpovídat také liturgickému církevnímu textilu sledovaného období, který do jisté míry je vyjádřením tradičních hodnot a historického trvání církve. První otázka, která by měla stát na počátku této práce a na niž by snad mohla sebraná fakta naznačit odpověď, se tedy týká poměru historismu a liturgického textilu, je-li historismus ve tvorbě parament...
|
|
|
The Bohemian lattice in the renaissance and baroque periods
Gandalovičová, Šárka ; Kybalová, Jana (advisor) ; Horyna, Martin (referee)
Po první, úvodní části, ve které jsou objasněny důvody, které vedly k výběru tématu a problémy během jeho zpracování, následuje sedm kapitol. Druhá kapitola, "Souhrn dosavadní literatury", poukazuje na úskalí, se kterými se setkáváme při studiu uměleckohistorické literatury, ale také na klady především odborné literatury, zabývající se obecnými kovy, která je nezbytná pro pochopení problematiky výroby mříží. Vývojem kovaných mříží v Evropě od nejstarších dob do období baroka se zabývá třetí kapitola, přičemž je kladen důraz na vývojové odlišnosti jednotlivých zemích a dále jsou zde uvedeny přI'klady významných dobových mříží a eventuelně jejich autorů, jsou-li známi. Vývoj v Čechách je zmíněn v souvislosti s vývojem v Evropě. Čtvrtá kapitola se věnuje materiálům sloužícím ke zhotovení mříží, technologii výroby mříží, užívaným výzdobným technikám a dále řemeslům zpracovávajícím kovy, skladbě mříže a ornamentu. Tyto informace jsou převzaty z literatury uměleckohistorické, ale také především z odborných příruček určených profesionálům zabývajícími se kovy. Důležitou částí je pátá kapitola, jejímž obsahem je vývoj kovaných mříží v Čechách do počátku novověku. Taktéž k tomuto tématu bylo čerpáno především z literatury. Některé informace byly získány prostřednictvím odborníků, kteří se mřížemi zabývají -...
|
guest ::
