|
|
Regionální vývoj plodnosti v Itálii mezi lety 1990-2022
Ponikelská, Eliška ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Regionální vývoj plodnosti v Itálii mezi lety 1990-2022 Abstrakt Cílem práce je zanalyzovat a popsat vývoj plodnosti v Itálii dle regionů NUTS 1 a NUTS 2 v období 1990-2022. V analýze práce rovněž rozebírá, jaké mohly být potenciální faktory, které přispěly k regionálním změnám intenzity a časování plodnosti. Práce využila data z Italského statistického úřadu (ISTAT) a na jejich bázi zkoumá základní ukazatele plodnosti a časování, jako je úhrnná plodnost, průměrný věk matky při narození dítěte nebo specifické míry plodnosti dle věku. Analýza je doplněna o kapitolu sledující vliv úrovně regionálního členění země na regionální diferenciaci plodnosti v Itálii, ve které jsou zkoumány meziregionální rozdíly a vnitroregionální rozdíly a jejich podíl na celkové variabilitě plodnosti v Itálii ve vybraných obdobích. Z analýzy vyplývá, že plodnost v regionech se ve sledovaném období měnila nejen v rámci intenzity, ale i z hlediska regionální diferenciace. Kli0c0ova0 slova: Itálie, plodnost, extrémně nízká plodnost, regiony
|
|
|
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020
Petrák, Marek ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje intenzity a časování plodnosti v Česku správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) za období 1996 až 2020. Dalším cílem je regionalizace těchto administrativních jednotek na základě hodnot ukazatelů reprezentujících plodnost. První část práce přináší shrnutí nejdůležitějších teoretických východisek studia plodnosti v návaznosti na výrazné změny reprodukčního chování, které probíhají na území Česka po roce 1989. Praktická část se dále soustředí na analýzu regionálního vývoje intenzity plodnosti pomocí ukazatele úhrnné plodnosti dle a časování rození dětí pomocí ukazatele průměrného věku při narození dítěte. Vývoj regionální diferenciace je dále statisticky popsán pomocí základních ukazatelů popisné statistiky a vizualizována pomocí kartografických vyjadřovacích prostředků. Analytická část práce odhalila, že skutečně dochází k diferenciaci intenzity plodnosti i jejího časování, a to nejen regionálně, ale i v průběhu času. Klíčová slova: plodnost, regionální diferenciace, regionalizace, Česko Počet znaků s mezerami: 99 476
|
|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
|
|
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku
Fidranský, Tomáš ; Slabá, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Rozvodovost v pandemickém roce 2020 v Česku Abstrakt: Rok 2020 lze označit za bezprecedentní z hlediska změn v běžném fungování jednotlivců, ale i institucí. Tato práce si klade za cíl zhodnotit dopad protiepidemických opatření, přijatých v rámci snahy omezit šíření onemocnění Covid-19 na rozvodovost. Zaměřuje se především na změny v intenzitě a struktuře rozvodovosti v období platnosti nouzového stavu, kdy mohlo dojít k omezení fungování soudů. Výsledky analýz dat rozvodové statistiky Českého statistického úřadu poukázaly na snížení celkové intenzity rozvodovosti v průběhu jara 2020, tedy v době první vlny pandemie v Česku. Obdobný dočasný propad úroveň rozvodovosti byl v Česku již zaznamenán na konci 90. let 20. století. Jeho příčinou byla legislativní úprava, která znesnadňovala rozvody u manželství s nezletilými dětmi a k propadu intenzity rozvodovosti tak došlo právě u manželství s nezletilými dětmi. Oproti tomu propad intenzity rozvodovosti v roce 2020 proběhl stejnou měrou jak u manželství, kde byly přítomny nezletilé děti, tak u manželství bez nezletilých dětí. Propad intenzity rozvodovosti, pozorovaný v průběhu jara 2020, nebyl v následujících měsících vykompenzován a došlo tak k celkovému poklesu úrovně rozvodovosti v Česku. Klíčová slova: pandemie Covid-19, rozvodovost, sezónnost, Česko
|
|
|
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19
Švejková, Tereza ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Fluktuace plodnosti ve vybraných evropských zemích v období pandemie COVID-19 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat krátkodobé fluktuace úrovně plodnosti ve čtyřech evropských zemích v souvislosti s počátky pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část představuje původ respiračního onemocnění COVID-19, popisuje opatření vyvíjená proti jeho nekontrolovatelnému šíření a jejich následné dopady na život lidí. Z demografického hlediska jsou konkrétně rozebírány záměry a možné změny v reprodukčním chování žen s ohledem na nejistotu pandemické doby. Jsou zde zmíněny konkrétní příklady z minulosti o dočasných výkyvech úrovně plodnosti související s vnějšími otřesy a obecně mimořádnými událostmi - ekonomickými krizemi, ale i zdravotními i přírodními katastrofami. K analýze fluktuací úrovně plodnosti byla převážně využita data poskytovaná databází Short-Term Fertility Fluctuations, což je unikátní datový soubor datových řad krátkodobých výkyvů plodnosti. Je součástí databáze Human Fertility Database, jejíž data byla v práci taktéž využita. Porovnávána byla úroveň plodnosti čtyř vybraných zemí; Itálie, Španělska, Švédska a České republiky na základě měsíční úhrnné plodnosti a meziroční změny počtu živě narozených dětí. Výsledky se v jednotlivých zemích liší. Ze 4 analyzovaných zemí, nejprudší krátkodobý...
|
|
| |
|
|
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990
Slabá, Jitka ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990 Abstrakt: S ohledem na narůstající průměrný věk žen při narození prvního a druhého dítěte se tato práce zaměřuje na intenzitu a příčiny neplánovaného odkladu plodnosti optikou žen samotných. Práce převážně využívá data z kvantitativního šetření Ženy 2016 a z kvalitativního výzkumu Ženy 2019, které dotazovaly ženy narozené v letech 1966 až 1990. Použitými analytickými metodami byly nejen přístupy kvalitativního, ale taktéž kvantitativního charakteru. Hlavním přínosem práce je rozfázování procesu odkladu plodnosti. V prvním řadě je třeba rozlišit odklad plánovaný a neplánovaný, přičemž oba se podílejí na nárůstu průměrného věku žen při narození prvního dítěte. Druhým přínosem je pak zjištění o sekvenčním charakteru časování plodnosti, kdy v první fázi je realizace plodnosti odkládána v případě, že nejsou naplněny předpoklady pro založení rodiny (jmenovitě ukončení studia, stabilizace pozice na pracovním trhu či materiální zabezpečení rodiny). Ve druhé fázi je plodnost odkládána s ohledem na partnerskou situaci ženy a ve třetí fázi pak v důsledku zdravotních obtíží. S neplánovaným odkladem prvního dítěte se identifikovala až třetina dotázaných žen, které plánovaly přinejmenším jedno dítě. S neplánovaným odkladem druhého dítěte pak...
|
|
|
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických
Slabá, Jitka ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Využití času v závislosti na přítomnosti dítěte v domácnosti v generacích 40. až 70. let 20. století ve Spojených státech amerických Abstrakt: V ekonomicky vyspělých státech dochází v posledních desetiletích k poklesu úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce 2,1 dítěte na ženu, přičemž zároveň došlo k nárůstu zaměstnanosti žen a proměně toho, jak lidé nakládají s časem. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se změnil u generací osob narozených v letech 1940-1979 a žijících v USA způsob trávení času. Na základě dat z výběrových šetřeních AHTUS jsou porovnávány průměrné denní časy strávené prací celkem, placenou prací, neplacenou prací a péčí o dítě. Mezi generacemi 40. a 70. let bez ohledu na pohlaví došlo k poklesu času stráveného prací celkem. Zároveň klesl objem placené práce. Průměrný čas strávený neplacenou prací u mužů vzrostl a u žen poklesl. I přes pokles plodnosti ve studovaných generacích došlo k enormnímu nárůstu času stráveného s dětmi a to jak u žen, tak u mužů. Zatímco u mužů se čas strávený s dětmi mezi generacemi 40. a 70. let zpětinásobit, u žen se více než ztrojnásobil. Na nárůstu času stráveného s dětmi mají zásluhu nejen aktivity přímo spojené s péčí o dítě, ale především aktivity, vedle kterých byla péče o dítě deklarována jako vedlejší činnost. Klíčová slova: využití času,...
|
|
| |
|
|
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990
Slabá, Jitka
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990 Abstrakt: S ohledem na narůstající průměrný věk žen při narození prvního a druhého dítěte se tato práce zaměřuje na intenzitu a příčiny neplánovaného odkladu plodnosti optikou žen samotných. Práce převážně využívá data z kvantitativního šetření Ženy 2016 a z kvalitativního výzkumu Ženy 2019, které dotazovaly ženy narozené v letech 1966 až 1990. Použitými analytickými metodami byly nejen přístupy kvalitativního, ale taktéž kvantitativního charakteru. Hlavním přínosem práce je rozfázování procesu odkladu plodnosti. V prvním řadě je třeba rozlišit odklad plánovaný a neplánovaný, přičemž oba se podílejí na nárůstu průměrného věku žen při narození prvního dítěte. Druhým přínosem je pak zjištění o sekvenčním charakteru časování plodnosti, kdy v první fázi je realizace plodnosti odkládána v případě, že nejsou naplněny předpoklady pro založení rodiny (jmenovitě ukončení studia, stabilizace pozice na pracovním trhu či materiální zabezpečení rodiny). Ve druhé fázi je plodnost odkládána s ohledem na partnerskou situaci ženy a ve třetí fázi pak v důsledku zdravotních obtíží. S neplánovaným odkladem prvního dítěte se identifikovala až třetina dotázaných žen, které plánovaly přinejmenším jedno dítě. S neplánovaným odkladem druhého dítěte pak...
|
host ::
RSS.