|
|
Využití perovskitových nanočástic v optoelektronice
Ambro, Filip ; Zdražil,, Lukáš (oponent) ; Pospíšil, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím perovskitových nanočástic v optoelektronice. Práce je komponována ze tří hlavních částí. První část se věnuje teoretickým vlastnostem perovskitových materiálů s důrazem na jejich strukturu a vlastnosti ovlivňující jejich elektrické a optické chování. V druhé části je popsán postup při přípravě roztoků těchto nanočástic, jejich následná charakterizace, příprava tenkých vrstev a následná charakterizace optických, elektrických a dielektrických vlastností těchto vrstev. Poslední část je věnována prezentaci výsledků práce a diskusi.
|
|
|
Morfologie částic polétavého prachu
Odehnalová Šamanová, Jaroslava ; Linda, Jakub (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem polétavého prachu, který denně obklopuje každého člověka a jeho morfologii, velikostí a koncentracemi v ovzduší. Úvodní část práce obsahuje rešeršně popsané základní pojmy, vlastnosti, zdravotní rizika spojená s částicemi aerosolu a stručná legislativní stanoviska. V druhé, experimentální části práce jsou nejdříve popsány použité přístroje, následně jsou zde prezentovány výsledky příkladů emisních odběrů a odběry imisí s porovnáním naměřených koncentrací ve třech vybraných lokalitách – v obci, ve městě a v rodinném domě. Třetí část práce analyzuje volně dostupná data imisního monitoringu znečištění ovzduší, dlouhodobá data i mimořádné události jako například novoroční ohňostroje nebo požár lesa v Národním parku České Švýcarsko. Závěr práce shrnuje dosažené výsledky a přílohu práce tvoří Katalog prachových částic, ve kterém se nachází veškeré emisní odběry, které byly uskutečněny v rámci experimentální části.
|
|
|
Návrh na rozšíření funkcí elektronických cenovek přispívající k lepší komunikaci se zákazníkem
Petýrková, Pavlína ; Pospíšil, Jan (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh na rozšíření funkcí elektronických cenovek přispívající k lepší komunikaci se zákazníkem. Práce je rozdělena do tří částí – teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část vychází z odborné literatury a je klíčová k hlubšímu porozumění problematiky. Zároveň slouží jako opora pro analytickou část. V jejím úvodu je představena společnost DATART. Analytická část se zabývá zodpovězením dílčích výzkumných otázek prostřednictvím rozhovorů, dotazníkového šetření a pozorováním. V části návrhové jsou na základě výsledků analýz vytvořeny návrhy soustřeďující se na konkrétní opatření a strategie, které naplní definované cíle.
|
|
|
Využití perovskitových nanočástic v biochemii
Srncová, Melanie ; Tumová, Šárka (oponent) ; Pospíšil, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala studiem vlastností olovnatých halogenidových perovskitových nanočástic a jejím využitím v biochemii. Byla provedena syntéza dvou typů perovskitových nanočástic MAPbBr3 a MAPbCl3 pomocí metody LARP. Při syntéze byl pozorován vliv délky míchání prekurzorů na vlastnosti těchto roztoků, které byly charakterizovány pomocí UV-VIS spektrofotometrie a dynamického rozptylu světla. Následně byla provedena diskuse získaných výsledků spolu s diskuzí o vhodnosti využití těchto perovskitových nanočástic v biochemii vzhledem k toxicitě olova, které tyto nanočástice obsahují.
|
|
|
Rozptyl znečištění tuhými částicemi z elektromobilů ve městě pomocí CFD
Lipka, Jakub ; Pospíšil, Jiří (oponent) ; Linda, Jakub (vedoucí práce)
Napříč společností často panuje přesvědčení, že elektromobily jsou bezemisní alternativou k automobilům se spalovacími motory. Toto však není pravdivé, jelikož elektromobily sice neprodukují výfukové emise, ale jejich provozem stále dochází ke generování pevných částic, které jsou posléze uvolňovány do okolí. Jedná se převážně o částice vzniklé abrazivními procesy při opotřebení brzd, pneumatik a vozovky. Tyto emise navíc u elektromobilů bývají vyšší, díky jejich zvýšené hmotnosti. V této práci byl proto pomocí CFD vytvořen model rozptylu znečištění tuhými částicemi, které tato vozidla produkují, skládající se z modelu proudění kolem elektromobilu a z modelu unášení pevných částic. Bylo zjištěno, že emise pevných částic jsou prouděním unášeny zejména díky vírovým strukturám vznikajícím za automobilem. Částice mohou být uneseny až 1,9 m nad povrch vozovky a až 2,5 m do stran od automobilu, díky čemuž existuje riziko vdechování vzduchu s vysokou koncentrací těchto částic chodci na přilehlých chodnících.
|
|
|
Model transportu elektrického náboje v perovskitech a jejich prekurzorech
Raška, Vilém ; Pospíšil, Jan (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou a určením základních elektrických parametrů perovskitových materiálů. Obsahuje teoretickou část pojednávající o elektrických vlastnostech a transportu náboje v pevných látkách. Poté následuje experimentální část, kde je několik vzorků chloridových a bromidových perovskitových materiálů podrobeno měřením VA charakteristiky a impedanční spektroskopii. Na základě experimentálních dat jsou poté vytvořeny modely, pomocí kterých jsou určeny požadované parametry vzorků a rozložení stavů.
|
|
|
Hodnocení provozu reálného PV systému
Macák, Vít ; Gregorovičová, Eva (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá fotovoltaickými systémy, jejich konfiguracemi a hlavními komponentami. Analyzuje konkrétní instalaci na rodinném domě, zhodnocuje provozní data a ekonomickou návratnost systému. Práce také poskytuje doporučení pro další provoz a možnosti rozšíření systému.
|
|
|
Vícestupňový impaktor
Kojecký, Dalibor ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku laboratorního záchytu jemných částic me-todou impakce. Úvodní kapitola je věnována rešerši jemných částic v ovzduší a vlivu znečištění ovzduší na člověka a na životní prostředí. Druhá kapitola slouží k obeznámení s historií im-pakčních zařízení, popisu principu kaskádového impaktoru a teorie záchytu jemných částic změnou směru proudu vzduchu unášejícího částice a jejich zachycení při nárazu na pevnou stěnu. V praktické části diplomové práce je zpracován výpočtový postup pomocí programova-cího jazyka Python pro vlastní návrh vícestupňového impaktoru. Parametry získané z vytvoře-ného výpočtového softwaru jsou porovnány s parametry komerčního impaktoru, dostupného na fakultě školy. Podle zpracovaného výpočtového postupu je navržen vlastní vícestupňový im-paktor pro separaci částic v rozsahu od PM0,5 do PM0,1.
|
|
|
Mobilní ostrovní fotovoltaický systém
Zelenka, Petr ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Mobilní ostrovní fotovoltaický systém je technologie určená k produkci elektrické energie v místech bez tradiční elektrické rozvodné sítě. Kompaktní přenosné zařízení spojuje solární panely s bateriemi a dalšími komponentami, např. regulátory nabíjení a střídači. Jeho mobilní povaha umožňuje nasazení v odlehlých lokalitách (samoty, vojenské základny, horské chaty, tábořiště) a v nouzových situacích. První část bakalářské práce je věnována problematice generování elektrické energie fotovoltaickou přeměnou a jejím uchováváním v akumulátorech, experimentální část se zabývá měřením charakteristik fotovoltaických panelů s různým sklonem a zastíněním. Je také modelováno využití solární energie při různém slunečním záření. Práce poskytuje celkový pohled na význam mobilních ostrovních fotovoltaických systémů a jejich potenciál v oblasti obnovitelné energie a udržitelného rozvoje.
|
|
|
Studium vlastností vícevrstvých perovskitových struktur
Gabzdyl, Adam ; Kratochvíl, Matouš (oponent) ; Pospíšil, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na optické, elektrické a dielektrické vlastnosti perovskitů a jejich vícevrstvých struktur pro využití v optoelektrických aplikacích. Připraveny a studovány byly vzorky olovnatého MAPbI3 a bezolovnatého Cs3Bi2I9 perovskitu ve fotovoltaickém článku struktury FTO/SnO2/perovskit/spiro-OMeTAD/Au. Optoelektrické vlastnosti byly stanoveny stejnosměrným měřením voltampérových charakteristik a dielektrické vlastnosti metodou impedanční spektroskopie. Bylo stanoveno, že při této struktuře fotovoltaického článku jsou olovnaté perovskity vhodnějším materiálem pro optoelektrické aplikace než bezolovnaté perovskity, protože vykazují mnohonásobně vyšší účinnost přeměny sluneční energie a disponují výhodnějšími elektronovými procesy.
|
host ::
RSS.