|
|
Občanská iniciativa v problematice množení zvířat
Odvárková, Adéla ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice množení zvířat a neziskovým organizacím či jiným subjektům, které v této oblasti působí. Množení psů a koček je primární příčinnou jejich přemnoženosti na území České republiky, což se stává čím dál větším problémem, jelikož síť institucí určených na jejich péči selhává z důvodů nedostatečných kapacit. Práce se zaměřuje na aktivity těchto organizací a nástroje, jimiž mobilizují potřebné zdroje, stejně jako na samotný problém množení. Teoretické ukotvení leží v teorii mobilizace zdrojů. Kromě té se autorka v teoretické části věnuje obecně i občanské společnosti, neziskovým organizacím a vysvětlení fenoménu množení zvířat. Práce zpracovává pět kvalitativních rozhovorů s organizacemi či spolky, které se snaží v této problematice podnikat kroky s cílem snížení množení. V empirické části autorka představuje vybrané organizace a následně se věnuje analýze nasbíraných dat. Na finanční a lidské zdroje nejvíce spoléhají organizace, které mají fyzicky v péči zvířata, na jejichž péči vynaloží nejvíce těchto prostředků. Naopak organizace zaměřující se primárně na osvětu, dokáží tuto činnost do velké míry provozovat za pomoci vlastních prostředků, finančních i lidských. Stran mobilizace financí je nejvíce využívána vlastní produkce či individuální dárci. Společným rysem...
|
|
|
Občanská iniciativa v problematice množení zvířat
Odvárková, Adéla ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice množení zvířat a neziskovým organizacím či jiným subjektům, které v této oblasti působí. Množení psů a koček je primární příčinnou jejich přemnoženosti na území České republiky, což se stává čím dál větším problémem, jelikož síť institucí určených na jejich péči selhává z důvodů nedostatečných kapacit. Práce se zaměřuje na aktivity těchto organizací a nástroje, jimiž mobilizují potřebné zdroje, stejně jako na samotný problém množení. Teoretické ukotvení leží v teorii mobilizace zdrojů. Kromě té se autorka v teoretické části věnuje obecně i občanské společnosti, neziskovým organizacím a vysvětlení fenoménu množení zvířat. Práce zpracovává pět kvalitativních rozhovorů s organizacemi či spolky, které se snaží v této problematice podnikat kroky s cílem snížení množení. V empirické části autorka představuje vybrané organizace a následně se věnuje analýze nasbíraných dat. Na finanční a lidské zdroje nejvíce spoléhají organizace, které mají fyzicky v péči zvířata, na jejichž péči vynaloží nejvíce těchto prostředků. Naopak organizace zaměřující se primárně na osvětu, dokáží tuto činnost do velké míry provozovat za pomoci vlastních prostředků, finančních i lidských. Stran mobilizace financí je nejvíce využívána vlastní produkce či individuální dárci. Společným rysem...
|
|
|
Pečovatelé o opuštěná zvířata jako specifický typ dobrovolníků: vliv vztahu se zvířaty na konstrukci identity
Odvárková, Adéla ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Bureš, Jiří (oponent)
Adéla Odvárková Pečovatelé o opuštěná zvířata jako specifický typ dobrovolníků: vliv vztahu se zvířaty na konstrukci identity Abstrakt Bakalářská práce se zabývá dobrovolnými pečovateli o opuštěná zvířata v institucionálním prostředí útulků a konstrukcí jejich identity v souvislosti se zvířaty. V teoretické části se autorka opírá o teorie konstruování identity a role zvířete v sociologii a naši společnosti. Práce zpracovává sedm kvalitativních rozhovorů s lidmi, kteří pečují o opuštěná zvířata v rámci konkrétních organizací. V praktické části se autorka kromě představení institucí a konzultantů výzkumu věnuje analýze nasbíraných dat. Vztah pečovatelů se zvířaty se začal utvářet již během dětství a dále se utužoval skrze jejich pomoc opuštěným zvířatům. Tento vztah měl vliv na to, že se rozhodli plně věnovat péči o zvířata v konkrétním útulku. Tato zkušenost následně byla důvodem vytvoření nových vlastností a postojů, které vnímají jako nezbytnost proto, aby mohli tuto činnost vykonávat efektivně. A to hlavně emocionální odstup a přijmutí faktu, že nelze zachránit každé zvíře. Rovněž měla vliv i na sociální stránku pečovatele z hlediska interakce s ostatními lidmi a zhoršení vztahů s nimi. Člověka vnímají jako příčinu toho, proč zvířata trpí. Prostřednictvím odlišení se od jedinců, kteří se dle jejich názoru...
|
host ::
RSS.