|
Bank credit risk management in the low-interest rate environment
Maivald, Matěj ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Pečená, Magda (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah prostředí nízkých úrokových sazeb k ban- kovním ukazatelům kreditního rizika pomocí panelových dat pokrývajícími banky zemí Eurozóny, Dánska, Japonska, Švédska a Švýcarska během období let 2011-2017. Práce využívá metody system-GMM se zapojením bankovně- specifických a makroekonomických proměnných. Tato práce navazuje na e- xistující literaturu zkoumající efekty nízkých úrokových sazeb na profitabilitu bank a pokouší se odhadnout tyto následující hypotézy: Eventuální vliv nízkých úrokových sazeb na ukazatel ohrožených úvěrů (NPL), míru rizikově vážených aktiv (RWA) k celkovým aktivům a vliv na změnu ukazatele Tier 1 kapitálu. Práce má tyto tři hlavní závěry: Zaprvé, výsledky naznačují, že setrvání v období záporných úrokových sazeb může ovlivnit ukazatel NPL a odhalují po- tenciální vztah 3měsíčních mezibankovních sazeb k ukazateli NPL. Tato práce nicméně zamítá hypotézy ohledně ostatních dvou ukazatelů. Zadruhé, studie odhaluje bankovní heterogenitu jako signifikantní faktor kreditního rizika. Zá- věrem, práce přispívá s využitím aktuálních dat k literatuře zaměřené na zk- oumání určujících vlivů NPL, RWA a ukazatele Tier 1 kapitálu,...
|
|
Analýza dopadů možných změn parametrů českého důchodového systému na jeho saldo
Maivald, Matěj ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryska, Pavel (oponent)
Penzijní systém České republiky se stále většinově spoléhá na model s průběžným financováním, který je z velké míry založen na mezigenerační solidaritě. Očekávané demografické změny však přinesou úbytek přispívajících a naopak odchod početných generací 70. let do starobního důchodu a prodlužující se délka života zname- nají zvýšení výdajů na straně druhé. Tato práce se s využitím dvou různých demografických projekcí, aktuálních makroekonomických dat a legislativy po- kouší zachytit možné scénáře budoucího vývoje. Z výsledků této části je zřejmé, že současný systém není bez intenzivního externího financování dlouhodobě udržitelný. Dále zkoumá vliv možných změn jednotlivých parametrů důchodového systé- mu na výsledné saldo účtu penzijního pojištění a snaží se najít jejich ideální nastavení, které by zajišt'ovalo vyrovnaný rozpočet. Změny, které by však bylo v jednotlivých parametrech nutné implementovat, nejsou nevýrazné a mohly by se negativně promítnout do vývoje ekonomiky. Je tedy nasnadě začít uvažovat o komplexních reformách českého penzijního systému. Klasifikace JEL E17, J11, H55 Klíčová slova penzijní systém, průběžně financovaný systém, demografické...
|