|
|
Spektroskopické studium komplexů přechodných kovů s terpyridylovými ligandy
Kožíšek, Jan ; Šloufová, Ivana (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci oktaedrických komplexů 2,2′:6′,2′′-terpyridinu (tpy) a jeho derivátů s rozdílnými substituenty: Cl (tpyCl), 4-chlorofenyl (tpyPhCl), 2-thienyl (Ttpy)) v poloze 4' střední pyridylové jednotky se železnatými ionty (Fe2+ ). Na základě titrace ligandů Fe2+ ionty byla pomocí UV/vis spektroskopie sledována tvorba a stabilita komplexů. Bylo zjištěno, že molární absorpční koeficient pásu přenosu náboje z kovu do ligandu (MLCT) se zvyšuje v pořadí: tpy < tpyCl < tpyPhCl < Ttpy. Ve stejném pořadí narůstá i poloha maxima MLCT přechodu od 551 nm pro [Fe(tpy)2]2+ až po 576 nm pro [Fe(Ttpy)2]2+ . Spektra Ramanova rozptylu (RS) ligandů byla změřena při excitaci 780 nm, v případě Fe2+ komplexů byla spektra měřena při 4 excitačních vlnových délkách (445, 532, 633 a 780 nm). Pro získání excitačních profilů jak RS, tak i SERS (povrchem zesíleného Ramanova rozptylu) byl zvolen [Fe(tpyPhCl)2]2+ komplex. Na základě DFT výpočtů byly přiřazeny pásy v RS a SERS spektrech jednotlivým vibračním módům v D2d bodové grupě. Protože podobně jako u dříve publikovaného [Fe(tpy)2]2+ docházelo v oblasti MLCT přechodu k aktivaci vibračních módů o E symetrii, je předpokládán příspěvek Herzberg-Tellerova mechanismu k celkovému molekulárnímu resonančnímu zesílení signálu. Maximální zesílení...
|
|
|
Sledování reakcí na povrchu plasmonických nanočástic pomocí povrchem-zesílené Ramanovy spektroskopie
Kožíšek, Jan ; Šloufová, Ivana (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na nalezení podmínek vhodných pro studium povrchových reakcí, především Suzukiho-Miyaurovu cross-coupling reakce (SMCR), pomocí metody povrchem-zesíleného Ramanova rozptylu (SERS). První část práce se zabývá na optimalizaci podmínek jednotlivých reakcí pomocí klasické syntetické Schlenkovy techniky. Tradiční, publikované, podmínky pro SMCR byly v průběhu práce postupně upravovány tak, aby bylo možno reakce provádět ve vodných prostředích a při laboratorní teplotě, tj. za podmínek vhodných pro SERS spektroskopii. Jako katalyzátory byly vyzkoušeny: (i) PEPPSI - tradiční katalyzátor pro SMCR; (ii) palladnaté ionty; (iii) Pd koloidy; (iv) bimetalické koloidy Pd a plasmonického kovu (Ag, Au) ve formě jádro-obal (core-shell) i slité (alloy); (v) Ag a Au koloidy s přídavky palladnaté sole či N-heterocyklických karbenů (NHC-katalyzátorů). Jako substráty byly jednak využity látky s funkčními skupinami s vysokou afinitou k povrchům kovových nanočástic (NP), jednak substráty bez těchto kotvících funkčních skupin, u kterých lze předpokládat, i že budou do SMCR reakce přistupovat z roztoku. V druhé části diplomové práce byly vybrané reakční směsi pro SMCR studovány pomocí kyvet uzavíratelných septem a současně byl průběh reakce monitorován SERS spektroskopií. Jako...
|
|
|
Spektroskopické studium komplexů přechodných kovů s terpyridylovými ligandy
Kožíšek, Jan ; Šloufová, Ivana (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci oktaedrických komplexů 2,2′:6′,2′′-terpyridinu (tpy) a jeho derivátů s rozdílnými substituenty: Cl (tpyCl), 4-chlorofenyl (tpyPhCl), 2-thienyl (Ttpy)) v poloze 4' střední pyridylové jednotky se železnatými ionty (Fe2+ ). Na základě titrace ligandů Fe2+ ionty byla pomocí UV/vis spektroskopie sledována tvorba a stabilita komplexů. Bylo zjištěno, že molární absorpční koeficient pásu přenosu náboje z kovu do ligandu (MLCT) se zvyšuje v pořadí: tpy < tpyCl < tpyPhCl < Ttpy. Ve stejném pořadí narůstá i poloha maxima MLCT přechodu od 551 nm pro [Fe(tpy)2]2+ až po 576 nm pro [Fe(Ttpy)2]2+ . Spektra Ramanova rozptylu (RS) ligandů byla změřena při excitaci 780 nm, v případě Fe2+ komplexů byla spektra měřena při 4 excitačních vlnových délkách (445, 532, 633 a 780 nm). Pro získání excitačních profilů jak RS, tak i SERS (povrchem zesíleného Ramanova rozptylu) byl zvolen [Fe(tpyPhCl)2]2+ komplex. Na základě DFT výpočtů byly přiřazeny pásy v RS a SERS spektrech jednotlivým vibračním módům v D2d bodové grupě. Protože podobně jako u dříve publikovaného [Fe(tpy)2]2+ docházelo v oblasti MLCT přechodu k aktivaci vibračních módů o E symetrii, je předpokládán příspěvek Herzberg-Tellerova mechanismu k celkovému molekulárnímu resonančnímu zesílení signálu. Maximální zesílení...
|
|
|
Privatizace za vlády Margater Thatcherové
Kožíšek, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tématem práce je privatizační proces, který proběhl v osmdesátých letech 20. století za vlád premiérky Margaret Thatcherové. Nejprve se práce zabývá britským poválečným hospodářstvím, jehož důležitou součástí bylo zestátňování průmyslu ve druhé polovině čtyřicátých let a postupné posilování moci státu v letech následujících. Dalšími tématy jsou ekonomická situace při nástupu M. Thatcherové do úřadu předsedkyně vlády, problémy, kterým musela čelit a okolnosti, které vedly k řadě ekonomických reforem, přičemž jednou z nejvýznamnějších byla privatizace státních podniků. Práce se zabývá tím, proč k ní došlo a zkoumá problémy spojené s regulací privatizovaných odvětví. V závěru práce jsou rozebrány pozitivní a negativní dopady privatizace na britskou ekonomiku i privatizované společnosti a její vliv na nezaměstnanost v osmdesátých letech. Cílem práce je zkoumat, proč k privatizaci došlo a proč byly její důsledky nejednoznačné.
|
|
| |
host ::
RSS.