|
|
Vliv legujících prvků na rozpustnost titanu v hořčíkových slitinách
Matocha, Martin ; Buchtík, Martin (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem legovacích prvků na rozpustnost titanu v hořčíkových slitinách. V teoretické části byla vypracována literární rešerše na téma tvorba, složení, zpracování a stručné možnosti analýzy hořčíkových slitin s důrazem na možnost legování hořčíkových slitin titanem. Experimentální část byla zaměřena na přípravu systémů o různém složení za účelem dosažení integrace titanu do hořčíkové slitiny. Po přípravě vzorků daných systémů byla provedena jejich analýza pomocí SEM/EDS a XRD. V závislosti na průběžných výsledcích analýzy vzorků bylo usilováno o optimalizaci doby držení vzorků daného systému na teplotě 905 °C. Bylo zjištěno, že při stabilizaci modifikace titanu lze dosáhnout míšení titanu, zinku a hořčíku. Podmínkou vzniku modifikace titanu je co nejvyšší teplota, kterou systém dovoluje. Teplota avšak musí přesahovat alespoň 881 °C. Stabilitu modifikace titanu také podporuje absence legovacích prvků, které podporují stabilitu modifikace titanu. Směs prvků výše zmíněného systému nebyla doposud v odborné literatuře popsána.
|
|
|
Konverzní povlaky a jejich charakterizace
Březina, Matěj ; Doležal, Pavel (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá protikorozní ochranou hořčíkové slitiny AZ91 pomocí konverzních povlaků. Byl sledován vliv žíhané struktury na tvorbu a korozní vlastnosti konverzních povlaků. V teoretické části jsou popsány vlastnosti čistého hořčíku a hořčíkové slitiny AZ91, dále je zde popsán vliv jednotlivých legovacích prvků na výsledné vlastnosti této slitiny. Rešeršní část shrnuje výsledky výzkumu konverzních povlaků na slitinách typu AZ v posledních čtyřech letech. Experimentální část je zaměřena na přípravu chromátového a manganistano-fosfátového povlaku na lité slitině AZ91 s následnou aplikací těchto povlaků na slitinu AZ91 po homogenizačním žíhání. Ověření protikorozní ochrany povlaků připravených na lité a žíhané slitině bylo provedeno pomocí potenciodynamických měření a testu v neutrální solné mlze. Byl rovněž sledován vliv nízkoteplotních plazmatu na aktivitu manganistano-fosfátového povlaku.
|
|
|
Procesy přípravy a vlastnosti porézního zinkového materiálu
Moleková, Kristína ; Březina, Matěj (oponent) ; Hasoňová, Michaela (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá prípravou porézneho materiálu z práškového zinku lisovaním za studena, lisovaním za studena s následným spekaním a lisovaním za tepla. V práci je obsiahnutá ako samotná príprava objemového materiálu, tak aj jeho charakterizácia na základe zhutňovacích podmienok procesu. Na základe fyzikálne mechanických charakteristík je hodnotený vplyv lisovacieho procesu na následný priebeh spekania a výsledné vlastnosti materiálu. Objemový materiál je charakterizovaný štruktúrou, pórovitosťou a fyzikálne mechanickými vlastnosťami. Charakteristika výsledného materiálu bude slúžiť k optimalizácii podmienok pre proces lisovania a spekania.
|
|
|
Charakterizace korozní odolnosti nikl-fosforových povlaků na hořčíkových slitinách
Kotland, Vojtěch ; Březina, Matěj (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá korozní odolností nikl-fosforových povlaků na hořčíkové slitině AZ91. V teoretické části jsou shrnuty současné znalosti o hořčíkových slitinách a bezproudé depozici Ni-P povlaků včetně reakcí při níž probíhajících. Dále jsou v teoretické části uvedeny jednotlivé složky obsažené v niklovací lázni a jejich význam. Druhá půlka teoretické části pojednává o korozi a ponorových testech. Na závěr jsou uvedeny rešerše ze současného výzkumu v oblasti ponorových testů. Experimentální část se zabývá jednotlivými kroky předúpravy hořčíkové slitiny a následnou depozicí Ni-P povlaku. Pomocí energiově disperzní spektroskopie bylo určeno prvkové složení Ni-P povlaku i hořčíkové slitiny. Dále jsou v experimentální části popsány pokusy zjišťující ideální tloušťku nízkofosforového povlaku, který ochrání hořčíkovou slitinu před zkorodováním. Diplomová práce je zakončena seznamem ponorový testů a výsledky z nichž vycházejících.
|
|
|
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
|
|
|
Příprava objemových materiálů na bázi Mg-Ti metodami práškové metalurgie
Žilinský, Martin ; Wasserbauer, Jaromír (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Cílem této práce je příprava a charakterizace materiálů na bázi Mg–Ti. V teoretické části je pojednáno o vlastnostech výchozích materiálů a je zdůvodněno proč je z nich obtížné vyrobit slitinu. Dále je popsána prášková metalurgie a její aplikovatelnost systém Mg–Ti. Další část teoretické části je zaměřena na částicové kompozity. V rešerši současného výzkumu problematiky systému Mg–Ti jsou zmíněny další možné postupy přípravy tuhého roztoku těchto kovů. V experimentální části této práce byla popsána příprava objemového materiálu z výchozích práškových materiálů. Vzorky byly připraveny pomocí konvenčních metod práškové metalurgie a také pomocí metody slinování jiskrovým výbojem. Následně byly tyto materiály charakterizovány. Byla pozorována mikrostruktura. Pomocí rentgenové difrakční analýzy byl stanoven obsah fází. Pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s využitím energiově disperzní analýzy a analýzou pomocí rentgenová fluorescence byl stanoven obsah prvků. Dále byla měřena tvrdost a provedena ohybová zkouška s následný fraktografickým vyhodnocením. Byl nalezen výrazný rozdíl mezi přípravou objemových materiálů pomocí konvenčních metod práškové metalurgie a přípravou pomocí metody slinování jiskrovým výbojem.
|
|
|
Optimalizace předúpravy povrchu oceli a hliníkové slitiny pro následnou aplikaci práškové barvy
Běloch, Martin ; Březina, Matěj (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá různými postupy povrchových předúprav oceli a hliníkové slitiny pro následnou aplikaci práškové nátěrové hmoty. Práce začíná přehledem obecných charakteristik používaných materiálů. Stěžejní část práce pak tvoří souhrnný přehled jednotlivých metod předúprav, které je možné použít pro úpravu povrchu materiálu. Zvláštní kapitola je věnována metodikám pro aplikaci práškových hmot. Před samotnou aplikací je nezbytné nejprve vzorek pečlivě předúpravit, aby bylo zajištěno odstranění organických látek (např. olejů z prvotního zpracování – broušení, řezání), případně prachových nečistot pro zajištění správného bariérového efektu. Po rozdělení jednotlivých metod přípravy povrchu se na zkušební materiál nanese prášková barva o celkové tloušťce přibližně 50 µm. Vzorky s různými povrchovými předúpravami budou porovnány jak z hlediska mechanických vlastností, tak z hlediska elektrochemických vlastností.
|
|
| |
|
|
Nekonvenční technologie přípravy objemového materiálu z práškového Mg
Horálek, Matyáš ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je proces přípravy a zpracování objemového materiálu z hořčíkového prášku pomocí nekonvenčních technologií. Objemové materiály byly hodnoceny z hlediska porozity, mikrostruktury a fyzikálně mechanických vlastností, v závislosti na změnách parametrů při procesu přípravy. Dále byl sledován vliv vybraných procesních parametrů elektronového děla na vlastnosti a hloubku ovlivnění materiálu. Řešení je zaměřeno na studium a optimalizaci těchto parametrů při přípravě a zpracování objemového materiálu.
|
|
|
Tepelné vytvrzování povlaků na bázi Ni-P připravených na tvářených hořčíkových slitinách
Kotland, Vojtěch ; Březina, Matěj (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vytvrzováním nikl-fosforových povlaků na hořčíkových slitinách. V teoretické části jsou uvedeny současné znalosti o hořčíkových slitinách a bezproudé depozici Ni-P povlaků. Dále je uveden mechanismus bezproudého Ni-P pokovování a funkce jednotlivých složek obsažených v lázni. Teoretickou část uzavírá rešerše zaměřená na výzkum v oblasti bezproudého pokovování. Experimentální část popisuje jednotlivé kroky předúpravy hořčíkové slitiny AZ31 a následnou depozici Ni-P povlaku na takto upravené slitině. V další části je uveden rozsah používaných vytvrzovacích teplot a také mechanická odezva na toto tepelné ovlivnění. Pomocí rastrovací elektronové mikroskopie byl pozorován příčný řez pokoveného vzorku a pomocí energiově disperzní spektroskopie určeno prvkové složení Ni-P povlaku i hořčíkové slitiny.
|
host ::
RSS.