|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobností československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo Charty 77.
|
|
|
Analýza medializace katastrofy na příkladu výbuchu budovy v Divadelní ulici
Turková, Kateřina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Předmětem práce je analýza medializace katastrofy. K tomuto účelu je využita metoda komplexní sémiotické analýzy, která je provedena na příkladu výbuchu domu č. p. 5 v Divadelní ulici v Praze, k němuž došlo dne 29. května 2013. Práce obsahuje uvedení do kontextu. Není opomenuto ani teoretické zázemí zvolené metody, je vysvětlen způsob její aplikace na zvolený problém. Jsou definovány hlavní i vedlejší výzkumné otázky a určeno pět oblastí, na které bude při provádění vlastního výzkumu kladen důraz. V části věnované výzkumu je provedena sémiotická analýza fragmentů hlavních zpravodajských relací jedné veřejnoprávní televizní stanice (Česká televize) a tří soukromých kanálů (FTV Prima, TV Nova, TV Barrandov) v sedmidenním sledovaném období. Jsou zde vyloženy významy znaků ve fragmentech vysílání týkajících se exploze v centru Prahy v určených oblastech. Poznatky z analýzy jsou vyhodnoceny prostřednictvím zodpovězení výzkumných otázek. Nejpodstatnější informace jsou shrnuty v Závěru.
|
|
|
Mediální obraz a politické zákulisí procesu s Rudolfem Slánským a spol.
Güttnerová, Karolína ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozdílným obrazem politického procesu s "protistátním spikleneckým centrem" v čele s R. Slánským v odborné literatuře a v dobovém tisku. Cílem práce je porovnání obrazu získaného zpracováním odborného úvodu jako historické události a obrazu získaného z dobového tisku, čímž nahlédneme na fungování tehdejší cenzury a propagandy v dobových médiích. Detailní vhled do podstaty přípravy i realizace procesu opírám o archivní materiály a další zdroje ilustrující klíčová politická rozhodnutí a následně demonstruji jejich, v souladu s propagandistickým záměrem, pokřivený obraz na vybraných článcích denního tisku. V praktické části práce je použita výzkumná metoda, kvantitativní obsahová analýza, pomocí níž jsou zpracovány zkoumané články ve vybraných dobových denících. Vyhodnocením výzkumu bylo dosaženo jasných závěrů, které byly použity k porovnání obrazu procesu v odborné literatuře a v cenzurovaném dobovém tisku. Hlavním přínosem této práce je podání dílčí sondy do mechanismu řízení a kontroly médií začátku 50. let 20. století v souvislosti s politickým procesem s Rudolfem Slánským a spol.
|
|
|
Měnová reforma 1953 v Československu a rozdíly v jejím zobrazení v odborné literatuře a dobovém tisku
Kozderková, Alžběta ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozdílnými obrazy měnové reformy 1953 v odborné literatuře a v dobovém tisku. Cílem práce je porovnání těchto obrazů pomocí zpracování odborného úvodu jak samotné historické události, tak fungování cenzury a propagandy v dobových médiích. Práce zároveň nabízí bližší seznámení s dobovými deníky. Poznatky z odborné literatury jsou demonstrovány na ukázkách článků dobového tisku. V praktické části bakalářské práce je použita výzkumná metoda - kvantitativní analýza obsahu médií - pomocí níž jsou zpracovány zkoumané články ve třech dobových denících ve sledovaném období. Vyhodnocením sebraných dat bylo docíleno jasných závěrů, které jsem posléze použila k porovnání vnímání měnové reformy v odborné literatuře a v cenzurovaném dobovém tisku. Hlavním přínosem této práce má být nabídka obrazu fungování médií v socialismu na konkrétním příkladu řízení médií při prezentaci měnové reformy v roce 1953. Práce poodkrývá použití denního tisku jakožto prostředku manipulace vedoucí strany státu - Komunistické strany Československa.
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Půlstoletí týdeníku Nástup
Smrčková, Andrea ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Město Chomutov, ležící na úpatí Krušných hor a vklíněné mezi dva povrchové doly, zažívalo po roce 1945 velké proměny. Na místo německých obyvatel přicházeli čeští i slovenští osídlenci, kteří vynaložili mnoho sil na obnovení města i celého regionu. V 50. letech nabyla na významu průmyslová výroba a ráz regionu se začal výrazněji měnit. Mnohé vesnice ustoupily těžbě hnědého uhlí, stavěla se rozsáhlá sídliště, která měla pojmout zvyšující se počet obyvatel města. Ačkoli má Chomutov éru průmyslového rozkvětu již zřejmě za sebou, stopy zanechané po této činnosti jsou patrné dodnes zejména na okolní přírodě a odrazily se i na zdraví místních obyvatel. Ti se kromě toho dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností v regionu, který jen stěží láká nové obyvatele či alespoň turisty, kteří by byli ochotni objevovat skryté poklady Krušnohoří. Jakou podobu měl v této oblasti místní tisk před půlstoletím? Jak se jeho tvář proměňovala ve víru celospolečenských změn? A konečně, jakou pozici má regionální tisk na Chomutovsku dnes? Na tyto i další otázky jsem hledala odpovědi na stránkách archivních výtisků týdeníků Vpřed a Nástup, ve složkách ONV v kadaňském okresním archivu i při rozhovorech se dvěma pamětníky, kteří oba zanechali v redakci Nástupu kus svého života. Kromě severočeského deníku Průboj byl na...
|
|
|
Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Diplomová práce "Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace" reflektuje postavení a význam české hudební (rockové) publicistiky v rámci struktury a vývoje celého normalizačního mediálního systému prostřednictvím orálně historického výzkumu založeném na autentických svědectvích jejích protagonistů. Definuje výchozí předpoklady (ideologické, politické, sociokulturní etc.) pro porozumění podmínek, za jakých se mohla hudební (rocková) publicistika institucionalizovat a rozvíjet v závislosti na konfrontačně se vyvíjejícím postoji komunistické moci k rockové hudbě obecně. Dalším metodickým prostředkem k naplnění stanovených cílů je deskriptivní a komparativní perspektiva, na základě které je vzájemně konfrontována oblast oficiální a samizdatové časopisecké produkce na příkladu vybraných periodik. Mezi neopomenutelné kategorie v rámci komparativní analýzy patří také další kvalitativní aspekty hudební publicistiky (personalizace, profesionalizace, každodennost redakční práce). Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
host ::
RSS.