|
|
Objektivizace posturálních mechanismů u pacientů s míšní lézí
Mirská, Eliška ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Při aktivitách člověka během dne, je důležité zajištění posturální jistoty rovnovážnými, vzpřimovacími a obrannými reakcemi. Lidé s poškozením míchy v oblasti Th1 až Th7 mají horní končetiny neurologicky v pořádku, v oblasti hrudníku jsou svaly ochrnuté pod úrovní léze a břišní svalstvo je při úplném1 poškození míchy v horní hrudní páteři vždy ochrnuto. Důležitou složkou terapie pacientů s míšní lézí je aktivace posturálního systému pomocí senzomotorické stimulace. V centru Paraple používají jako jeden z prvků senzomotorického cvičení sed na válci. Cílem práce bylo objektivně zhodnotit vliv terapie na válci na posturální systém pacientů s míšní lézi. Jako nejvhodnější objektivní metoda byla vybrána povrchová elektromyografie. Byl vytvořen soubor testovacích pohybů na lehátku i na válci. Vybraní pacienti byli otestováni před pobytem v centru při cvičení na lehátku i na válci. Po desetidenním pobytu byli otestování stejnou sadou cviků a bylo provedeno vyhodnocení svalové aktivity. Měřením bylo zjištěno, že je vhodné zařadit senzomotorickou stimulací v subakutní fázi po poranění míchy, kdy je větší možnost ovlivnit centrálního řízení postury a podpořit schopnost centrální facilitace hypoaktivních svalů (lze aktivovat i ochrnuté svaly). Vzorec posturální aktivity může být změněn učením, cvičení na válci je...
|
|
|
Rehabilitace při syndromu karpálního tunelu
Chorvátová, Magdaléna ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
V teoretické části práce jsou shromážděny základní poznatky o syndromu karpálního tunelu - etiologie, patofyziologie a klinický obraz. Dále se zde popisuje anatomie a funkce ruky v návaznosti na SKT, dia-gnostika onemocnění a možnosti léčby. Bakalářská práce uvádí i možnosti prevence v případě práce s výpočetní technikou. V praktické části je uveden konkrétní případ pacienta s onemocněním SKT a je popsáno užití léčebných metod za cílem oddálit chirurgický zákrok. K aplikaci léčby byla zvolena pacientka ve věku 36 let, u které bylo neurologem diagnostikováno těžké stadium SKT. Pacientka absolvovala 8 individuálně cílených terapií v průběhu čtyř týdnů, během kterých proběhlo důkladné vyšetření, byly prováděny různé metody léčby, zejm. mobilizace, elektroterapie, termoterapie a také instruktáž autoterapie. Výsledky ukázaly, že prodělaná terapie přinesla subjektivní i objek-tivní zlepšení a operační léčba tak byla oddálena. Zlepšení subjektivních potíží přetrvává i s časovým odstupem po fyzioterapii. Praktická část práce byla limitována počtem terapií a jejich délkou.
|
|
| |
|
|
Škola zad pro návštěvníky posiloven
Líbalová, Kateřina ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
V úvodních kapitolách práce pojednává o teoretických východiscích pro cvičení ve fitcentrech. Zabývá se anatomicko-fyziologickými základy cvičení a nervosvalovými dysbalancemi, které mohou vzniknout neadekvátní zátěží. V dalších kapitolách podává informace o základech sportovního tréninku, tréninku síly a modelové stavbě tréninkové jednotky. V závěrečných kapitolách jsou popsány vhodné postupy cvičení jednotlivých svalových partií i s chybami, kterých se cvičící často dopouštějí.
|
|
|
Rehabilitační péče jako prevence poruch hybnosti u impingement syndromu
Mašek, Jiří ; Vacek, Jan (vedoucí práce)
Subakromiální impingement syndrom patří k nejběžnějším příčinám bolesti a dysfunkce ramenního kloubu u dospělých. Uvádí se, že bolest ramene je, po bolestech hlavy a zad, třetím nejčastějším bolestivým stavem, se kterým se setkává praktický lékař. Bylo zjištěno, že SIS je heterogenním onemocněním, které může vzniknout za přispění celé řady etiologických faktorů. Konečným důsledkem těchto patologických stavů je negativní ovlivnění konfigurace subakromiálního prostoru. V tomto místě probíhají úponové šlachy rotátorové manžety, které bývají také nejčastěji postiženy. V diagnostice hrají hlavní roli anamnéza a klinické vyšetření. U impingement syndromu se osvědčilo užití několika provokačních testů (Neerův test, Hawkingův test, Yocumův test). Při nejasnostech je výhodné využít některou ze zobrazovacích metod. Ideální je začít nejméně invazivním a ekonomicky nejvýhodnějším vyšetřením. Obvyklý algoritmus zahrnuje RTG, UZ, MR. Včasná a přesná diagnostika umožní zahájit adekvátní léčbu. Léčba bývá zahajována opatřeními vedoucími k zmírnění bolesti (nesteroidní antirevmatika-analgetika, směs kortikoidu a lokálního anestetika injekčně do subakromiálního prostoru). Efektivní lečebnou metodou se ukázala být kombinace fyzioterapie a manipulační terapie. Tyto terapeutické prostředky pozitivně ovlivňují hybnost v ramenním...
|
|
|
Pohybový stereotyp extenze v kyčli a jeho ovlivnění cvičením na "Spacecurl", objektivizováno PEMG
Hejhalová, Kateřina ; Mende, Karel (vedoucí práce) ; Vacek, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je pohybový stereotyp extenze v kyčelním kloubu a jeho ovlivnění cvičením na přístroji "Spacecurl", objektivizováno v rámci metody PEMG. V teoretické části jsou shrnuty dostupné poznatky o anatomii, biomechanice a kineziologii kyčelního kloubu. Dále jsou uvedeny informace o pohybových stereotypech dle Jandy - se zaměřením na pohybový stereotyp extenze v kyčli, metodě PEMG, senzomotorice - senzomotorické stimulaci a metodě "Spacecurl". Praktická část této práce zahrnuje kineziologický rozbor, vyšetření metodou PEMG a cvičební jednotku, kterou probandi prováděli na přístroji 9x ( 20 min, 3x týdně).
|
|
| |
|
|
Hydrokinezioterapie
Lukešová, Eva ; Vacek, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se pokouší shrnout možnosti využití hydrokinezioterapie na všech úrovních preventivní péče. Vychází z popisu pohybu jako takového a jeho řízení na jedné straně; a fyzikálních vlastností vody na straně druhé. Zajímavé je porovnání pohybu na souši a ve vodě z pohledu řízení pohybu. Tomu napomáhá osvětlení procesu přivykání si na vodní prostředí. Souvisí s pohybovými automatismy a předpoklady, které má mozek o prostředí, v němž se zdaleka nejčastěji pohybuje velmi precizně připravené a které musí k bezpečnému zvládnutí pohybu ve vodě vhodně upravit. V kapitole o typech cvičení ve vodě jsem popsala nejčastěji užívané typy gymnastických hydrokinezioterapeutických cvičení s drobným přesahem k plavání a pasivní relaxaci, který ale dobře koreluje s kapitolou poslední, kde se osvětlí praktické použití jednotlivých metodik a programů. Závěrečná část předkládá příklady konkrétních stavů, při kterých může být některá z výše zmíněných metodik cennou součástí primární, sekundární či terciální prevence. Vysvětluje výhody hydrokinezioterapie i jako šetrného post-rehabilitačního programu pro osoby, které mají určitá zdravotní onemocnění, ale přesto chtějí zůstat v kondici.
|
|
| |
|
|
Fyzioterapeutické postupy u paraplegiků po míšní lézi
Dušková, Tereza ; Vacek, Jan (vedoucí práce) ; Mende, Karel (oponent)
Rehabilitace pacientů s míšní lézí začíná bezprostředně po úraze. Před započetím cílené terapie je nutné provést specifické neurologické vyšetření podle ASIA protokolu (American Spinal Injury Association), které umožní stanovit úroveň a rozsah neurologického poškození. V terapii se využívají specifické rehabilitační postupy a metody, jejichž využitím se snažíme minimalizovat neurologický a funkční deficit po vzniku míšního poranění. Řadí se mezi ně postupy patřící do rehabilitačního ošetřovatelství, pasivní a aktivní pohyby, metody založené na neurofyziologickém podkladě, techniky respirační fyzioterapie manipulační léčba, cvičení na přístrojích (MotoMed, Lokomat), FES, IMF-terapie, vertikalizace, relaxační techniky, fyzikální terapie a další. Cílem léčebné rehabilitace v akutní, subakutní i chronické fázi míšního poranění je snaha o maximální obnovu postižených funkcí, co nejlepší využití zbytkového svalového potenciálu a vytvoření náhradních mechanismů k dosažení co nejvyšší úrovně soběstačnosti a kvality života.
|
host ::
RSS.