|
|
Jindřich Šimon Baar - osobnost a dílo
Johánková, Marie ; Stejskalová, Anna (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Jindřich Šimon Baar, icatolicicý kněz a spisovatel, proslul nejen svými díly s k^^olfeko^''*^roblematikou, ale především romány s venkovskou tematikou. Jeho nejznámějšími knihami jsou román Jan Cimbura a chodská trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Velkou částí náplně jeho spisovatelské činnosti bylo též sběratelství chodského folkloru, především pohádek, pověstí, říkadel a textů písní. Dílu o Chodsku předcházel příběh o putimském sedláku Janu Cimburovi, v němž se autor snažil vyzdvihnout nutnost zachování fenoménu selství a všech jeho kladných hodnot pro budoucí generace, jelikož cítil, že se základní hodnoty lidského života, jako vztah k tradicím, zvykům, odkazu předků, k víře, k půdě ad., vytrácejí z všeobecného povědomí. Tyto hodnoty se posléze snažil uchovat i tím, že shromažďoval texty chodských písní, chodské pohádky, pověsti, říkadla, hádanky, ale také kroje a vše, co se týkalo chodského folkloru vůbec. Vrcholem všech těchto Baarových snah pak byla jeho chodská trilogie, která ukazovala nejen jeho lásku k rodnému kraji, ale také úctu k tradici a víře předků v selské hodnoty, které jsou pro nás hodnotami prapůvodními a základními. Přínosem mé práce je, že jsem zmapovala Baarovu folkloristickou činnost a zpracovala část jeho korespondence, ve které si dopisoval s přáteli o metodách své...
|
|
| |
|
|
Vodňany - malé město v drobných prózách Františka Heritese
Brejchová, Michaela ; Hrabáková, Jaroslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje dílo napomenutého žánrového realisty", 1 Františka Heritese (1851 - 1929), jež patřil do okruhu spisovatelů lumírovské generace. Těžiště práce spočívá v analýze zobrazení malého města v Heritesových drobných prozaických útvarech (arabeska, kresba, humoreska, povídka). Předlohou pro kresbu maloměstské společnosti byly Heritesovi jihočeské Vodňany, které jsou jeho rodištěm. V nich také Herites strávil podstatnou část svého života, jenž byl spjat s lékárnickou praxí, díky níž poznal postavy a typy maloměstské společnosti, o nichž později psal ve své tvorbě. V souvislosti s vodňanským pobytem Františka Heritese je připomenuto jeho přátelství s básníky Juliem Zeyerem a Otakarem Mokrým, s nimiž tvořil tzv. Vodňanský trojlístek, který zaujímá významné postavení v literární tradici města. Tu však netvoří pouze toto uskupení, což je doloženo v kapitole věnované kulturnímu a literárnímu přehledu Vodňan. Z toho jsou patrné silné literární tradice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dva spisovatelé a jedno město (Alois Vojtěch Šmilovský, Alois Jirásek a Litomyšl)
Tomášková, Lenka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila o porovnání vztahu Aloise Jiráska a Aloise Vojtěcha Šmilovského k Litomyšl, kde oba žili, učili a tvořili, a o porovnání obrazu tamního maloměstského prostředí v jejich díle. Pracovala jsem s řadou historických dokumentů, s prameny a odbornou literaturou, jak o městě samém, tak o obou zmíněných autorech. Navštívila jsem Regionální muzeum v Litomyšli, kde jsem měla možnost seznámit se s dochovanou osobní korespondenci Jiráska i Šmilovského, z níž nejlépe můžeme vyčíst, jaký byl jejich skutečný vztah k městu a k jeho občanům. S dalšími historickými dokumenty jsem se seznámila v Okresním archivu v Litomyšli. Velkou část odborné literatury jsem nalezla ve fondu Městské knihovny v Litomyšli. Pracovala jsem také s díly Aloise Jiráska a Aloise Vojtěcha Šmilovského, zejména stěmi, která napsali v Litomyšli, nebo v nichž reflektují její maloměstské prostředí. Na závěr práce jsem navrhla projekt, v němž jsou se využity informace a poznatky, které jsem během přípravy práce získala. Projekt jsem zrealizovala s žáky 8.ročníku ZŠ Proseč, okres Chrudim, kde působím.
|
|
|
Jiří Langer - Pokus o monografii
Vlková, Eva ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol představit život a dílo jednoho z nejpozoruhodnějších autorů, českého židovského spisovatele Jiřího Langera (1894 Praha - 1943 Tel Aviv). Kromě češtiny se Langer umělecky vyjadřoval především hebrejsky a německy, přesto jsem si ho dovolila označit jako spisovatele českého, jehož především pražské prostředí formovalo. Druhým prvkem vytváření jeho osobnosti i díla byla chasidská zkušenost. Jiří Langer vstoupil do literatury knihou Erotika kabbaly (1923) a dalšími odbornými judaistickými statěmi, v prvním období ovlivněn Freudem. Vrcholné dílo, které publikoval česky roku 1937, bylo Devět bran - pozoruhodná sbírka chasidských legend, která dodnes nemá v literárním světě obdoby. Roku 1938 ještě stihnul vydat odbornou publikaci Talmud. Ukázky a dějiny. - a to především jako příručku pro české úředníky v Haliči. Své překladatelské i básnické umění prokázal při sestavování antologie hebrejského básnictví 1 0 . - 1 9 . století, které příznačně nazval Zpěvy zavržených (1938). Poslední dvě knihy, které vydal, byly hebrejsky psané básnické sbírky. První publikoval ještě v Praze pod jménem Pijutim ve sire jedidut (1929) - Básně a písně přátelství a druhou v Palestině, Meat cori (1943) - Troška balšámu. V okruhu jeho přátel byli: Franz Kafka, Max Brod či Dov Sadan. Avšak byl to bratr František,...
|
|
|
Proměny prozaického zpracování tématu okupace během druhé světové války v české literatuře v letech 1945-1965
Moravcová, Lenka ; Stejskalová, Anna (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Autorka diplomové práce se zaměřila na prózu zpracovávající téma druhé světové války v české literatuře mezi léty 1945-1965. Hlavním cílem je ukázat základní tendence zobrazení okupace a druhé světové války v české literatuře a analyzovat stěžejní díla tohoto období. V jednotlivých kapitolách se autorka zabývá bezprostřední reakcí dokumentární i fabulované prózy na válku, zobrazením generačního konfliktu, podobami zpracování židovské tématiky a holocaustu i některými prózami s existenciálními motivy. Na dílech Julia Fučíka, Jana Drdy, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga a Ladislava Fukse se autorka snaží poukázat na různé formy prózy s válečnou tématikou a poodhalit jejich hlavní tendence.
|
|
|
Národní soud nad Karlem Sabinou ve světle nezveřejněných archivních dokumentů
Kovařík, Petr ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Následující práce je věnována archivním dokumentům, které dosud zůstávaly mimo pozornost badatelů. Jde o fond Zemského soudu trestního ve Státním oblastním archivu Praha, kde jsou dochovány protokoly ze soudního vyšetřování onoho "národního soudu" z 30. července 1872. Karel Sabina totiž tehdy požádal policii a soud o ochranu před' "terorismem" účastníků tohoto soudu. Protože průběh zmíněného národního soudu byl dosud znám pouze z podání Jakuba Arbesa napsaného zřejmě podle vzpomínek některých z jeho účastníků, stojí za to je konfrontovat se zjištěními soudu a autentickými výpověďmi účastníků, učiněnými krátce po oné události. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Počátky psychologické prózy u Václava Řezáče
Hladišová, Kateřina ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
V diplomové práci Počátky psychologické prózy u Václava Řezáče sleduji vývoj psychologických motivů a témat u významného českého prozaika. Soustředím se také na postupy typické pro psychologickou prózu. Tyto jevy nesleduji v celém Řezáčově díle. Zabývám se pouze obdobím mezi lety 1928 až 1940. Toto období Řezáčovy tvorby je velmi různorodé. Na jeho počátku se objevují první povídky začínajícího autora, spadá sem Řezáčův první román Větrná setba, publikovaný roku 1935, próza Slepá ulička (1935) a předně autorův první psychologický román Černé světlo (1940), jenž zajistil Řezáčovi přední místo v oblasti české psychologické prózy. Výsledky z jednotlivých fází tohoto období následně srovnávám a prezentuji závěrem této práce.
|
|
|
Povídková tvorba Boženy Benešové
Čeřovská, Markéta ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Základní údaje: Markéta Čeřovská Povídky Boženy Benešové, Příbram, 71 stran Obsah: Centrem naší práce je povídková tvorba Boženy Benešové (1873- 1936). Tato autorka je v dnešní době již téměř neznámá a je neprávem opomíjená. Nikdy nezískala velkou čtenářskou pozornost, jelikož její díla jsou náročná a nelze je číst povrchně. Navázala na realismus a naturalismus, ale její texty jsou velmi moderní. Je autorkou psychologických próz, ve kterých se zabývá velkými etickými otázkami lidství a soustřeďuje se na existenciální problémy lidí. Její povídky nejvýrazněji reprezentují novoklasicismus v české literatuře. Tehdejší kritika považovala její dílo za příliš intelektuální a pro čtenáře nadměrně problematické. Naší prací se snažíme ukázat specifika povídek Benešové, jejich originálnost a přínos české próze počátku 20. století. Zabýváme se tématem, konstrukcí postav a výstavbou fikčního světa a zaměřujeme se především na naraci a vypravěčské postupy (vnitřní monolog, osobní vypravěč). Klíčová slova: novoklasicistní povídka, zkratka, dialog, okamžiky pravdy, vnitřní monolog, psychologická próza, existenciální krize, Benešová, narace, konstrukce postav, fikční světy
|
|
|
Karel Červinka - básník
Černá, Ludmila ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
Resumé S tvorbou Karla Červinky jsem se seznámila v roce 2002 na literárním semináři. Jeho poezie sice nepatří mezi závažná a klíčová díla české literatury, aleje rozhodně svědeckou výpovědí o poetice konce 19. století. Stanovila jsem si čtyři cíle. Přiblížit dnešnímu čtenáři dílo téměř zapomenutého autora, sestavit životopis Karla Červinky, vyjádřit názory tehdejší kritiky a najít kořeny tvorby autora. Připravila jsem výbor z celého období básnické tvorby Karla Červinky. Volila jsem texty vypovídající o autorském stylu s charakteristickými znaky poezie konce 19. století. Podařilo se mi sestavit výbor příjemné poezie přelomu století. Životopis Karla Červinky jsem sestavovala s poukazem na faktory, které ho při cestě k poezii nejvíce ovlivňovaly. Studovala jsem dobový tisk, zprávy a kritiky, které vycházely paralelně s jednotlivými životními etapami autora. Seznámila jsem se s informacemi o místě jeho narození, o studiu a zaměstnání. Popsala jsem spisovatelovu kariéru v oblasti advokacie a soudnictví, jeho největší pracovní úspěchy. V několika případech jsem odhalila inspirace k tvorbě poezie. Nadále však zůstává otevřena kapitola z jeho ryze soukromého života. Zde se mi nepodařilo zjistit vyčerpávající informace jednak o jeho rodičích a pak i o Červinkově vlastní rodině. Hlavním důvodem mého neúspěchu byl...
|
host ::
RSS.