|
|
Evoluce Italské Zahraniční Politiky
Kotúčová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce analyzuje zahraniční politiku Itálie, od jejího založení v roce 1861 až po současnost. Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o postavení a jednání Itálie v rámci mezinárodního systému, a taktéž analyzovat hlavní cíle, prostředky a faktory tvorby italské zahraniční politiky. Během 154 let své existence Itálie prošla několika fázemi, zažila různé druhy státní organizace a ideologie, což se všechno pochopitelně odráží ve stylu tvorby její zahraniční politiky. Tato práce a s ní související analýza potvrzují, že přístup k italské zahraniční politice, její tvorba, cíle a prostředky k jejich dosažení se v jednotlivých fázích lišily. Tyto fáze byly Italské království, První republika a Druhá republika. Tudíž, zahraniční politika Itálie je zkoumána v rámci v rámci těchto období a každá kapitola tak odpovídá jednomu z nich. V práci je začleněna taktéž teoretická kapitola, z důvodu aby usnadnila lepší pochopení nadcházející analýzy.
|
|
| |
|
|
Ekonomický nacionalismus v rámci Evropské unie a Jednotného trhu: případové studie Francie, Německa a Spojeného kralovství
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem ekonomického nacionalismu v rámci tržních interakcí různých ekonomických modelů Evropské unie. První kapitola nabízí přehled interpretací konceptu ekonomického nacionalismu v různých historických obdobích se zaměřením na minulé století. Zároveň uvádí nové formy ekonomického nacionalismu, které jsou specifické pro kontext evropské integrace a kterým je tato práce věnována. Dále je studie zaměřena na specifičnosti evropského ekonomického modelu a na jeho vztah se státní ekonomickou intervencí. Tato kapitola je rovněž pokusem o identifikaci kompetencí Evropské komise a jejích instrumentů v tomto směru, s důrazem na klíčové ekonomické sektory a na hlavní formy státní intervence. Poslední část poskytuje přehled národních regulatorních tradic třech evropských ekonomických modelů (britského, německého, francouzského) a identifikuje přístupy k ekonomickému nacionalismu v rámci těchto modelů.
|
|
|
Mocenský vzestup Číny v soudobých mezinárodních vztazích (případová studie)
Koudelková, Tereza ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce se zabývá mocenským vzestupem Číny v soudobých mezinárodních vztazích. Tento vzestup představuje jednu z nejvýraznějších mocenských změn v mezinárodním systému v období po konci studené války a jako takový má velký význam pro celou oblast mezinárodních vztahů. Cílem práce je zhodnotit současný mocenský vzestup Číny a určit, zdali je tato země velmocí, která ovlivňuje mezinárodní systém. K dosažení cíle je zvolena dvoustupňová analýza, která vychází z realistické teorie a probíhá nejdříve na úrovni Číny jako státu a poté v rámci mezinárodního systému. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola slouží k vydefinování teoretického rámce. Druhá až pátá kapitola se zabývají čínským mocenským postavením ve vojenské, ekonomické, politické a sociálně-environmentální dimenzi. Šestá kapitola analyzuje vliv Číny na mezinárodní systém v rámci případové studie současných čínsko-amerických vztahů. Práce dochází k závěru, že Čínu lze označit za velmoc, ale jedná se pouze o velmoc částečnou s omezeným vlivem na mezinárodní systém.
|
|
|
Současná zahraniční politika Spojených států amerických vůči Evropské unii
Boček, Lukáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Transatlantické vztahy mají dlouhou tradici, ale jejich kvalita byla v posledních letech zpochybňována. Předkládaná diplomová práce se zabývá současnou zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Evropské unii a zaměřuje se především na Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), o jehož možném vzniku se jedná od července 2013. První kapitola představuje teoreticko-metodologické východisko práce; vysvětluje fungování amerického politického systému a zahraniční politiky a navrhuje vhodné metody její analýzy. Následující kapitoly analyzují samotné TTIP, a to zejména na substátní hladině analýzy. Druhá kapitola zkoumá, co je předmětem vyjednávání, jaké jsou americké cíle a možný vliv TTIP na transatlantické vztahy. Třetí kapitola analyzuje úlohu a zájmy státních aktérů ve vztahu k TTIP, jmenovitě prezidenta Spojených států, amerického Kongresu, Úřadu vládního zmocněnce pro obchod a Ministerstva zahraničí USA. Závěrečná kapitola je věnována analýze nestátních aktérů zainteresovaných na TTIP.
|
|
|
Regionální integrace v jižní Asii (na základě SAARC)
Iyer, Arun ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Cílem práce bylo ukázat slabost SAARC přímo z jeho počátků, stejně jako velkou chybu v procesu charty, která vyloučeny pojem bezpečnosti, jakož i "bilaterální" a "sporných" otázek, které mají být projednány v organizace. Jižní Asie je dlouhodobě oblast náchylná k násilí a nedůvěry a vyloučení prvků životně důležité dále doplnila slabosti SAARC. V následující práci jsem se vylíčit dynamiku a fungování regionu SAARC stejně jako jednotlivé země o tom, jak to ovlivňuje region jako celek a také důvod, proč SAARC nadále bezzubá organizace, navzdory znát původ problému a proč se nic děje. Také se případové studie v Indii a Pákistánu, to nám ukazuje, že když existují dva národy od získání nezávislosti zcela opačných ideologií a krvavých počátků v rámci regionu, myšlenka integrace je přitažené za vlasy sen.
|
|
|
Čína v OSN: Jak se její zahraniční politika shoduje s hlasováním
Vedralová, Zuzana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala tím, jak se hlasování Číny v Radě Bezpečnosti shoduje s její zahraniční politikou. Význam Číny jakožto globální velmoci na platformě OSN stoupá od roku 1971, kdy se Čína stala novým členem OSN a především novým stálým členem v Radě Bezpečnosti s právem veta. Vzhledem k tomu, že právo veta silně ovlivňuje aktivity Rady, jeho využití může být směrodatné v tom, co Čína považuje jako nepříznivé nebo jako ohrožující její národní zájmy. Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Číny, která prošla významnými změnami od získání členství, ale zároveň si ponechala některé významné principy ještě z dob před založením Čínské Lidové Republiky v roce 1949. Zaměřením se na jednotlivá veta a zároveň na tzv. skrytá veta se tato práce snaží zjistit, jak Čína používala své právo veta vzhledem k deklarované zahraniční politice.
|
|
|
Management of Debt Crisis: Actors, their Abilities, Possibilities to Act and their Strategies
Tomahoghová, Jana ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Dluhová krize se většinou prezentuje jako spirála, kterou roztáčí selhání amerického finančního trhu a která ústí do globálního hospodářského propadu. Nejedná se ale pouze o krizi finančního trhu. Současná světová krize je taktéž politickou krizí a společenskou krizí; je krizí multisektoriální. Tomu zodpovídají i aktéři, kteří se podílejí na jejím managementu. Jejich schopnosti, možnosti jednání a jejich strategie si u každé z podob krize představíme a popíšeme. Právě komplexnost aktuální krize vyžaduje globální řešení aktivující spolupráci různých aktérů napříč všemi třemi sektory.
|
|
|
Clash of interests of great powers in the region of Central Asia
Hostová, Slavomíra ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Kdysi zatracovaný region Střední Asie dnes láká pozornost hlavně díky svému přírodnímu bohatství, které světoví aktéři k rozvoji bytostně potřebují. Právě tato snaha získat přístup k důležitým energiím vytváří u mnoha obavy o Nové velké hře o Střední Asii. Cílem diplomové práce je porovnat mocenské postavení čtyř světových aktérů, Ruska, Číny, USA a EU a to jak v otázce tvrdé, tak i měkké moci v středoasijském regionu a na základě této komparace následně zkoumat možné střety zájmů daných světových velmocí v regionu, vycházejíc hlavně z argumentů o rozpoutání Nové velké hry, jako i Huntingtove teorie Střetu civilizací a Brzezinskeho Velké šachovnice. V úplném závěru se práce věnuje i shodám jejich zájmů, které přinesou odpověď na negativní předpoklady a obavy z vývoje soutěživosti velmocí ve Střední Asii.
|
|
|
Faktory ovlivňující čínsko-japonské vztahy
Fingerová, Tereza ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce se snaží popsat současné základní faktory vzájemných vztahů mezi Čínou a Japonskem dále také jejich vývoj a závislost. Cílem diplomové práce je identifikovat základní faktor, který určuje vztahy mezi Čínou a Japonskem a ovlivňuje je v dlouhodobém horizontu. Má teze je, že takovým faktorem je historický faktor. Práce se zabývá změnou v povaze čínsko-japonských vztahů po studené válce. Dále obsáhleji mluví o vytváření národního mýtu, nacionalismu a současných problémech souvisejících se svatyní Yasukuni a kauzou učebnic dějepisu. Poslední část práce se zabývá především teritoriálním konfliktem o ostrovy Senkaku/Diaoyu.
|
host ::
RSS.