|
| |
|
|
Retence vody v krajině: vodní bilance modelového území
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Retence vody v krajině je poměrně široké téma a opatření, kterými lze dosáhnout zvýšené retence vody, je velké množství. Tato práce se zabývá vodními nádržemi a přírodě blízkými opatřeními ve formě revitalizovaných vodních toků. Cílem této práce je na základě zjednodušeného výpočtu vodní bilance stanovit, které z těchto opatření je vhodnější ve vybraném modelovém území a za jakých podmínek. Vodní bilance se opírá zejména o výpočet evapotranspirace pomocí FAO Penman - Monteithovy rovnice. První část práce obsahuje rešerši zabývající se vodní bilancí a faktory, které ji ovlivňují. Dále se zabývá jednotlivými retenčními opatřeními a jejich funkcemi v období sucha a při povodňových událostech. Druhá část práce se zabývá výpočtem evapotranspirace, stanovením vodní bilance a jejím hodnocením. Z prezentovaných výpočtů se z pohledu míry evaporace jeví nejvýhodněji hluboké vodní nádrže, u nichž se dá očekávat evaporace nižší než u dalších situací, které byly vyhodnocovány v podmínkách modelového území. Práce zároveň poukazuje na důležitost evapotranspirace jakožto prvku vodní bilance a doporučuje ji stanovovat pro prvotní přiblížení lokální situace v průběhu plánování retenčních opatření. Klíčová slova: retence vody, vodní nádrž, přírodě blízké opatření, evapotranspirace, vodní bilance
|
|
|
Integrace klimatické politiky do vybraných obchodních dohod Evropské unie
Sochor, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Černovská, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací klimatické politiky do obchodních dohod Evropské unie, konkrétně Komplexní hospodářské dohody s Kanadou (CETA) a Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA). Klimatická politika Evropské unie se v posledních letech stává stále ambicióznější. Přesto Evropská unie nemá příliš nástrojů, jak k podobné ambicióznosti zavázat i ostatní státy světa. Jedním z řešení by mohly být bilaterální obchodní dohody, prostřednictvím kterých by Unie mohla zavázat ostatní státy k boji se změnou klimatu. Předmětem zájmu této práce je výzkum integrace klimatické politiky, který se zaměřuje jak na vnitřní koherenci utváření obchodních dohod, tak na jejich výslednou podobu. Práce v teoretické části rozvádí akademickou debatu o koherenci politik, důraz je zároveň kladen na popsání klimatických aktérů uvnitř institucionálního rámce EU a na historii klimatické politiky. Výzkum operacionalizuje koncept climate policy integration (CPI) a pomocí analýzy oficiální dostupných dokumentů Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu představuje a porovnává postupný proces utváření obchodních dohod CETA a EPA, společně se zapojením vnějších i vnitřní klimatických aktérů do procesu tvorby obchodní politiky.
|
|
|
Limity europrizace: Případová studie volebních reforem v Gruzii
Jeziorská, Kristýna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce staví na fenoménu europeizace a jeho limitech ve třetích zemích (blíže na státy blízkého sousedství). Zaměřuje se na působení vlivu Evropské unie na přijímané volební reformy na území Gruzie. Zpracovaná je formou diachronní komparace. Díky ní bude v práci umožněno dosáhnout porozumění dynamiky změn a jejich vývoje. Podle analýzy dosavadního výzkumu limitů europeizace ve třetích zemích, byly identifikovány hlavní faktory stojící za těmito limity. Ty byly aplikovány na dvě předem vybrané volební reformy. Sledována byla skutečnost, zda jsou tyto faktory pro danou reformu platné, zda byly s odstupem času platné i pro druhou vybranou volební reformu a zda došlo v průběhu času ke změnám těchto faktorů podílejících se na neúspěchu europeizace v Gruzii.
|
|
|
Privatizace vězeňství v Anglii a Walesu
Borůvková, Tereza ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem privatizace vězeňských zařízení ve Velké Británii specificky v Anglii a Walesu s důrazem na spolupráci probíhající ve formě PFI, při níž se soukromý sektor uchází nejen o správu zařízení, ale i jeho návrh a výstavbu. Díky přenosu výkonu těchto služeb lze na vztah mezi státem a soukromým provozovatelem nahlížet skrze teorie principála a agenta. Tato teorie je ve své nejčistší podobě tvořena jedním principálem a právě jedním agentem, na kterého je převeden výkon služby, část rizik s ním spojená a i určitá rozhodovací pravomoc. Základním předpokladem vztahu mezi principálem a agentem je dle teorie nesoulad v cílech aktérů a agentova snaha jednat oportunisticky na úkor výkonu služby pro principála. V tomto duchu práce zkoumá rozhodnutí z roku 2018 dále nenavazovat nové PFI spolupráce. V tomto scénáři je Anglie a Wales principálem a provozovatelé vězeňských zařízení jejím agentem. Hypotézou práce je, že toto rozhodnutí dále PFI spolupráce neuzavírat souvisí s problematickými aspekty vztahu mezi principálem a agentem, tj. kontrola agentova jednání je pro principála příliš náročná. Práce tedy zkoumá, jakým způsobem se Anglii a Walesu podařilo vystavět kontrolní mechanismus, který znemožňuje oportunistické jednání jejího agenta ve výkonu správy vězeňských zařízení, a tím...
|
|
| |
|
|
Intergovernmentální spolupráce při řešení krize eurozóny
Nevola, Jan ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice eurokrize s cílem zjistit, jakými prostředky byla řešena. Zaměřuje se na období mezi lety 2010 až 2012, kdy byla přijímána řada zásadních opatření a zároveň vznikaly nové organizace, které zajišťovaly finanční asistenci členským státům eurozóny. Práce analyzuje tyto nové instituce a také povahu těchto rozhodnutí. Záměrem je zjistit, zda kroky vedoucí k záchraně eurozóny měly převážně intergovernmentální povahu nebo zda hlavním hybatelem procesů byly supranacionální instituce. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny příčiny krize, její institucionální rámec a představeny některé názory na způsob řešení krize na základě prací dalších autorů. Dále je popsán teoreticko-analytický rámec, který vychází z teorií intergovernmentalismu, resp. liberálního intergovernmentalismu a neofunkcionalismu. Analytická část práce nejprve popisuje zvolenou metodologii výzkumu, výsledky jsou poté prezentovány v diskuzi. V ní jsou zjištěné poznatky konfrontovány s výzkumy jiných autorů, kteří analyzovali tuto problematiku. Závěr shrnuje práci jako celek a na základě výsledků analýzy zodpovídá výzkumnou otázku stanovenou v úvodu práce.
|
|
| |
|
|
EU and Czech Countermeasures Against Disinformation
Fišer, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kadlecová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem vzniku opatření proti dezinformacím na úrovních Evropské unie a České republiky, přičemž za využití konceptu europeizace zkoumá vzájemné působení těchto dvou úrovní. Europeizace je předmětem akademického zájmu již přes dvacet let, a přestože stále neexistuje její univerzálně platná definice, je dnes je chápana především jako koncept vysvětlující proces vzájemného ovlivňování mezi EU a členskými státy. V debatě o europeizaci je rozlišováno mezi třemi mezi sebou propojenými směry, kterými europeizace probíhá - downloading (vliv EU na členské státy), uploading (vliv EU na členské státy) a cross- loading (vliv členských států mezi sebou navzájem). Většina výzkumu se však soustředí na analýzu přizpůsobování se členských států normám a institucím již existujícím na evropské úrovni, tedy na první ze jmenovaných směrů. Zvolený případ je tak pro výzkum europeizace spíše netypický, neboť zde dochází k vytváření zcela nové politiky na obou úrovních téměř simultánně. Tím se práce snaží dosavadní výzkum nejen doplnit, ale i problematizovat. Práce má podobu komparativní případové studie a soustředí se konkrétně na to, jak se problematika dezinformací dostala na českou a evropskou politickou agendu. Základem pro výzkum jsou především oficiální dokumenty, které v této oblasti na obou...
|
|
|
EU Foreign Policy Toward Venezuela, 2017-2018: A Study on the Potential Development of Human Rights in EU Foreign Policy
Luber, Jordan ; Mach, Zdzisław (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
European Union (EU) foreign policy generally has not been hailed as a great success for the integration project. On one hand, trade deals and other economic aspects of foreign policy have demonstrated EU external power and internal competence. Yet when it comes to political issues in international affairs, the EU is often unable to effectively influence situations or even vaguely behave like the major global actor which many, including EU policymakers themselves, hope and expect it to be. Outside of the wider European region and its neighbors, and on human rights issues, EU foreign policy is especially limited in both effect and effort. However, these patterns were broken when it comes to the EU's response to the Venezuela Crisis (2017-present), a severe and explosive human rights crisis. In early 2019, the EU almost immediately recognized the democratically-elected legislature's assumption of power as the democratic interim government against the executive's de facto and previously de jure authoritarian regime. For the EU, this action and the sum of its policy toward the Venezuela Crisis since January 2019 are unprecedentedly forceful and bold. How did the EU get to this point? To answer this question, this paper examines public EU foreign policy toward Venezuela in the first two years of the crisis-2017...
|
host ::
RSS.