|
| |
|
|
Obnova poutní tradice v českém kontextu
Madro, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zapojení České Republiky do celoevropské sítě poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela. Navázání na tradici putování krajinou fyzickou i mentální. Forma cesty a její význam jako části celku, ale i jako samostatné trasy s počátkem i cílem. Prezentace jedinečné krajiny a lidských hodnot a jejich vzájemného prolínání a ovlivňování se v průběhu historie.
|
|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
|
Milešov – k vesnici blíž
Kuželová, Eva Marie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce si bere za téma vesnici Milešov v Českém středohoří. V obecnější rovině se zabývá problematikou vesnic v oblasti Sudet, vysídlených po II. světové válce. Pro obec Milešov předkládá konkrétní možnosti zásahů zaměřených na aktivaci vsi, podporu soběstačnosti a sebevědomí.
|
|
| |
|
|
Fenomén Špičák
Dvořáková, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustředí na aktivaci části jihozápadní části kraje Vysočina. Tato část není příliš navštěvována turisty. Ti touto částí pouze projíždějí, a to z krajského města Jihlavy, do Telče, historického města zařazeného na seznam UNESCO. Tyto dvě města patří mezi nejvíce navštěvovaná místa na Vysočině, přesto se v okolí turisté nezdrží delší dobu. Důvodem je nedostatek informací o možnostech v místě a zejména špatná vybavenost.
|
|
|
Městské lázně
Vrbka, Jan ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Mohou městské lázně, postavené za hotelem Voroněž, obstát v konkurenci s ostatním koupališti? Skutečným klíčem k trvalé udržitelnosti je specifická atmosféra. Lázně se zvedají od země, aby nabídly výhledy do okolí a na město. Dalším bodem strategie je přítomnost přidružených funkcí - narazíte na celou řadu aktivit, které byste při návštěvě lázní nečekali. Co ale především: aktivitám se můžete věnovat buď v intimním nebo společenském prostředí. Například čaj si můžete dát buďto v baru v šestém podlaží s výhledem na Červený kopec, nebo v malé nenápadné zatemněné čajovně, skryté uprostřed dispozice a provoněné vonným olejem. Rámec pro tyto zážitky tvoří struktura železobetonových krabic, umístěných různě nad sebou v prostoru.
|
|
|
Městské lázně
Firbas, David ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Architektonický výraz vychází z podmínek, které nabízí okolí. A to především orientace hmot budovy k cenným výhledům, které by zážitek obohatily (hrad Špilberk, katedrála sv. Petra a silueta Červeného kopce). Vstupní část je směřována do ulice Rybářské, s průhledem na hrad Špilberk.
|
|
|
Žabovřeské louky
Šárka, Jan ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se soustředím na některé problémy, jimž budeme čelit v tomto století. Kladu si otázky týkající se trvale udržitelného rozvoje, zvětšování počtu obyvatel planety a měst, zásobování měst jídlem, vztahu lidí k jídlu, změn klimatu, emisí CO2, ekologické stopy a biokapacity a zkoumám jestli nové typy krajiny, nové typologické druhy staveb (vertikální farma) a nové metody zemědělství (permakultura, hydroponické, aquaponické a aeroponické systémy, umělé maso a výzkum NASA) mohou být odpovědí na tyto otázky.
|
|
|
Žabovřeské louky
Markevičová, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Žabovřeské a Komínské louky jsou dle názvů rozděleny, ale v reálné krajině jde o jeden souvislý prostor rozšířeného říčního údolí. Prostor, jehož linie a charakter vytvářela po staletí řeka, a tak jsem se snažila nechat jej i nadále s řekou plynout. Veškerá důležitá členění prostoru se odehrávají souběžně s řekou, která sama člení louky na užší, intimnější, pravý břeh a prostornější, klidnější, levý břeh. Řeka určila liniový, průchozí charakter parku a zároveň vytyčila prostory – kruhy, v kterých se lidé zdrží. Plocha řešeného území je 140,1 ha.
|
host ::
RSS.