|
|
Nanočásticové formy cabozantinibu - příprava a charakterizace
Fürbacherová, Pavlína ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Nádorová onemocnění patří hned po kardiovaskulárních potížích k nejzávažnějším problémům moderní medicíny. V souvislosti s řešením tohoto problému došlo v uplynulých letech k rozvoji tzv. cílené terapie, která při léčbě využívá nanočástice, které mají za cíl zefektivnění léčby rakoviny. Jednou z testovaných nanočástic je protein apoferritin, přirozeně se vyskytující v těle jako transportní a zásobní protein. Apoferritin má ve své struktuře dutinu, do které je možné cytostatikum inkorporovat. Jeho struktura je navíc silně závislá na hodnotě pH, díky čemuž je možné jednoduše ovlivnit inkorporaci léčiva a jeho následné uvolnění v požadovaném místě. Tyto vlastnosti dělají z apoferritinu vhodný potenciální nanotransportér. Léčivem, sledovaným v této diplomové práci, je cytostatikum cabozantinib. Jedná se o tyrosinkinasový inhibitor, používaný při léčbě pokročilého metastazujícího medulárního karcinomu štítné žlázy, hepatocelulárního karcinomu a refrakterního renálního karcinomu. Byla optimalizována příprava komplexu cabozantinibu inkorporovaného v apoferritinu a následně bylo sledováno uvolňování léčiva z apoferritinu a metabolismus tohoto komplexu pomocí jaterních mikrosomů a cytochromů. Předkládané výsledky ukazují, že nejvhodnějším z testovaných způsobu přípravy komplexu cabozantinibu s apoferritinem...
|
|
|
Vliv potkaních enzymů na metabolismus tyrosinkinasových inhibitorů in vitro a in vivo
Škriabová, Simona ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Ptáčková, Renata (oponent)
Inhibitory tyrosinkinas jsou malé molekuly perorálně dostupných, dobře tolerovaných a celosvětově schválených léků pro léčbu několika typů nádorů. Mezi tyto léčiva patří vandetanib, cabozantinib a lenvatinib, které se využívají pro léčbu rakoviny štítné žlázy. Vandetanib a cabozantinib jsou léčiva schválená pro léčbu medulárního karcinomu štítné žlázy a lenvatinib je schválený pro léčbu diferencovaného karcinomu štítné žlázy. V předkládané diplomové práci byl studován in vitro a in vivo metabolismus vandetanibu, cabozantinibu a lenvatinibu. Pro studium in vitro metabolismu byly použité mikrosomy izolované z jater potkanů premedikovaných pregnenolonkarbonitrilem a pro studium in vivo metabolismu byly použity vzorky plasmy a moči potkanů premedikovaných jednotlivými tyrosinkinasovými inhibitory. Vzniklé metabolity byly analyzovány vysokoúčinní kapalinovou chromatografii a následně identifikovány pomocí metody hmotnostní spektrometrie. Při studiu in vitro metabolismu, kdy byly ke vzorkům přidané NADPH a kofaktory (kyselina glukuronová a glutathion) bylo zjištěno, že se u všech třech léčiv tvořilo nejvíce metabolitů při delší době inkubace a zároveň bylo zjištěno, že kyselina glukuronová a glutathion mohou ovlivňovat strukturu, vlastnosti a funkce enzymu CYP3A4. Během in vivo experimentu byly v této...
|
|
|
Příprava mitotických inhibitorů ve formě nanotrasportérů
Meskařová, Veronika ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rakovina patří k nejrozšířenějším onemocněním, se kterým se podle statistik setká každý třetí člověk. Jedná se o onemocnění vznikající náhlým růstem a rychlým dělením vlastních buněk. Navzdory pokroku v léčbě, není její účinnost dostatečná a rakovina tak představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Navíc je léčba spojena s řadou nežádoucích účinků. V současné době se pro léčbu rakoviny využívá mimo jiné i nanomedicína, která používá nanomateriál pro transport léčiv. Vazbou léčiva do vhodného nanotransportéru lze nejen dopravit léčivo do cílového místa, ale i snížit systémovou toxicitu léčiva. Tato diplomová práce pojednává o nalezení vhodného hmotnostního poměru protinádorových léčiv, kolchicinu a docetaxelu, a nanotransportéru apoferritinu. Cílem bylo nalézt příznivé podmínky pro vysokou míru enkapsulace daných léčiv do nanotransportéru. Enkapsulace léčiv probíhala při pasivních a aktivních podmínkách, kdy aktivní enkapsulace probíhala za otevření a uzavření nanotransportéru pomocí změn pH prostředí. Pro zlepšení vázanosti léčiva do nanotransportéru byla léčiva rozpuštěna v DMSO nebo ve vodě s přídavkem HCl za účelem nabití molekul léčiva a snadnější enkapsulaci do nanotransportéru. V rámci pasivní enkapsulace byla léčiva inkubována v prostředí močoviny či bivalentních iontů kovů. Celkově lze...
|
|
|
Metabolismus benzo[a]pyrenu plicními buňkami pacienta s cystickou fibrózou
Skořepová, Adéla ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Wilhelm, Marek (oponent)
Rakovina je nejčastějším onemocněním, na které zemře každý rok několik miliónů lidí po celém světě. Důvodů jejího vzniku je řada. Mezi nejčastější příčiny vzniku rakoviny patří užívání alkoholu a tabáku. V dnešní době je rovněž vyšší výskyt fyzikálních a chemických kancerogenů, které zasahují do životního prostředí. Vliv mají i špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu. V současné době, díky kvalitní lékařské péči, zlepšeným diagnostikám, a především již řad existujících vakcín, se dá vzniku rakoviny z části předejít. Do budoucnosti lze říct, že rakoviny bude přibývat. Podle agentury IARC bylo v roce 2020 celosvětově diagnostikováno přes 19,3 milionů nových případů. Odhaduje se, že do roku 2040 přibude dalších 10,9 milionů. Cystická fibróza je autozomální recesivně dědičné onemocnění, kterým trpí v populaci 1 z 2500 novorozenců. Hlavní příčinou je narušení funkce proteinu CFTR jako transmembránového regulátoru cystické fibrózy, která vede k poruše transportu tekutin a nepropustnosti chloridových iontů s kombinací nadměrné absorpce sodíku, což vede ke snížení obsahu vody v periciliární tekutině. Lidé trpící cystickou fibrózou jsou mnohem náchylnější ke vzniku rakoviny tlustého střeva, a to především ti, co podstoupili transplantaci plic. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení léčby...
|
|
|
Metabolismus mitotického inhibitoru BTB-1 enzymy první fáze biotransformace
Vančurová, Kateřina ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Martináková, Lenka (oponent)
Onemocnění rakovinou je stále jedno z nejčastějších úmrtí na světě, proto je třeba vyvíjet nová léčiva a tím zastavit či zpomalit tuto nemoc. V poslední době dochází k obrovskému rozmachu ve vývoji léčiv. Mezi cytostatika, která jsou stále hojně využívaná, patří také skupina mitotických inhibitorů, jejichž cílem je inhibovat mitózu. Zástupcem mitotického inhibitoru je malá nově objevená molekula BTB-1. Tato molekula zprostředkovává reverzibilní inhibici molekulárního motoru Kif18A, který hraje důležitou roli při buněčném dělení. V první části předkládané bakalářské práce byla vytvářena vhodná metoda pro stanovení BTB-1 pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a následně byla ověřována její citlivost. Dále bylo hledáno vhodné extrakční činidlo. Ve druhé části bakalářské práce byl studován metabolismus BTB-1 za použití mikrosomálního systému nepremedikovaných (kontrolních) potkanů a potkanů premedikovaných různými induktory cytochromu P450. Následně byla studována časová závislost přeměny BTB-1 pomocí mikrosomálního systému premedikovaných potkanů. Rovněž byl studován vliv různých koncentrací BTB-1 na jeho metabolismus za použití mikrosomálního systému premedikovaných potkanů. Dále byl metabolismus této nové molekuly studován za použití cytosolárních systémů vyizolovaných z jater, plic a ledvin...
|
|
|
Aktivita cytochromů P450 1A1, 1A2 a 3A4 exprimovaných v eukaryotních a prokaryotních systémech
Indra, Radek ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mizerovská, Jana (oponent)
Cytochromy P450 (CYP) tvoří superrodinu hemových proteinů, jenž je široce rozšířená v přírodě. Jsou důležité pro metabolismus širokého spektra substrátů a katalyzují řadu chemických reakcí. Hrají centrální roli v metabolismu chemoterapeutik (léčiv). Mají také schopnost aktivovat některé protinádorové činidla. Ellipticin, alkaloid nalezený v rostlinách čeledi Apocynaceae, je příkladem takového substrátu cytochromů P450. V práci byla testována efektivita lidských rekombinantních cytochromů P450 exprimovaných v eukaryotickém a prokaryotickém expresním systému, jmenovitě v SupersomechTM , což jsou mikrosomy izolované z hmyzích buněk transfekovaných baculovirem nesoucím cDNA lidských CYP1A1, 1A2 a 3A4 s NADPH:cytochrom P450 reduktasou nebo v Bactosomech, které jsou membránovou frakcí buněk E. coli transfekovaných cDNA stejných lidských cytochromů a NADPH:cytochrome P450 reduktasou, pro oxidaci jejich markerových substrátů a ellipticinu. Cytochrom b5, fakultativní složka systému oxidas se smíšenou funkcí, která metabolizuje xenobiotika, byl také exprimován v některých systémech. Výsledky získané v diplomové práci demonstrují, že lidské CYP1A1, 1A2 nebo 3A4 exprimované v prokaryotickém nebo eukaryotickém systému oxidují své markerové substráty (EROD pro CYP1A1/2, MROD pro CYP1A2 a 6β-hydroxylaci testosteronu pro...
|
|
| |
|
|
Mechanismus enzymové aktivace karcinogenů a léčiv systémem cytochromů P450
Indra, Radek ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Koblihová, Jitka (oponent)
12 Abstrakt Environmentální polutant benzo[a]pyren (BaP) je prokazatelným lidským karcinogenem, který se po aktivaci cytochromy P450 (CYP) kovalentně váže na DNA. V rámci dizertační práce byl studován vliv jednotlivých složek systému monooxygenas se smíšenou funkcí (MFO), systému lokalizovanému v membráně endoplasmatického retikula, na metabolismus benzo[a]pyrenu a na tvorbu aduktů BaP s DNA. Zaměřili jsme se především na porovnání vlivu cyt b5 na tento metabolismus a potenciál cyt b5 sloužit jako donor elektronů v rámci reakčního cyklu cytochromu P450 1A1. Tento vliv byl studován jednak z pohledu tvorby metabolitů BaP, a jednak z pohledu tvorby jeho aduktů s DNA. Byl také studován vliv dvou expresních systémů pro cytochrom P450 1A1 (prokaryotický a eukaryotický), na jeho účinnost v metabolismu BaP. Vliv cyt b5 na účinnost monooxygenasového systému byl studován i s další cizorodou látkou, rostlinným alkaloidem ellipticinem, jenž vykazuje protinádorové účinky. Jeho protinádorový efekt, stejně jako vedlejší účinky, závisí na jeho metabolické aktivaci cytochromy P450. Významný z tohoto hlediska je zejména CYP3A4. Ten byl proto použit i v našich experimentech. Dále byla v práci studována vhodnost laboratorního potkana sloužit jako model metabolického osudu BaP v lidském organismu. Při studiu...
|
|
|
Chemoenzymová synthesa antivirálních profarmak
Tupec, Michal ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Indra, Radek (oponent)
Lipasy našly široké uplatnění při výrobě potravin a v některých odvětvích průmyslu, později i v syntetické organické chemii, kde za velmi mírných podmínek katalyzují hydrolytické a esterifikační reakce v rámci chemie chránicích skupin či za účelem rozlišení enantiomerů. V této práci byla komerčně dostupná lipasa z bakterie Pseudomonas fluorescens imobilizována pomocí sol gelového procesu do organokřemičitých materiálů s propylovým, oktylovým nebo fenylovým substituentem. Nejvyšší hydrolytická aktivita byla zjištěna u enzymu na oktylovém nosiči. Imobilizované enzymy se mezi sebou lišily v hydrolytické aktivitě stanovené na různě dlouhých 4-nitrofenylesterech. Další experimenty ukázaly na poměrně dobrou pH stabilitu enzymů při inkubacích (pH 3 až 11) a dále také dobrou teplotní stabilitu v isooktanu (teploty až 100 řC). Většina organických rozpouštědel nemá výrazný vliv na aktivitu lipasy. Za použití modelové látky ze skupiny acyklických analogů nukleosidů - 9 (2',3' dihydroxypropyl)adeninu (DHPA) - byla provedena řada biokatalytických pokusů. Bylo např. zjištěno, že jako donory acylu jsou nejvhodnější vinylestery, že lipasa vykazuje preferenci k vinylesterům s delším acylem, že esterifikace DHPA nejrychleji probíhá v nepolárních rozpouštědlech a že je možná i v rozpouštědlech, v nichž je tato látka zcela...
|
|
|
Vliv pH na oxidaci vandetanibu
Fedák, Michal ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Otáhalová, Barbora (oponent)
Vandetanib je protinádorové léčivo využívající se zejména pro cílenou léčbu medulárního karcinomu štítné žlázy. Působí jako inhibitor tyrosinkinas a vyznačuje se selektivitou vůči receptorům vaskulárního endoteliálního růstového faktoru 2 (VEGFR-2), epidermálního růstového faktoru (EGFR) a inhibuje také tyrosinkinasovou aktivitu přesmyku během transfekce (RET). V organizmu lidí a také experimentálních zvířat je vandetanib metabolizován pomocí cytochromů P450 (CYP) a flavinmonooxygenas (FMO). Pomocí CYP je vandetanib oxidován za vzniku N-desmethylvandetanibu. Působením FMO se z vandetanibu tvoří vandetanib N-oxid. V této bakalářské práci byl studován vliv pH na oxidaci vandetanibu pomocí CYP a FMO obsažených v potkaních jaterních mikrosomech indukovaných různými činidly. Získaná data ukazují, že ve většině sérií jsou optimální hodnoty pH oxidace vandetanibu jak pomocí CYP, tak FMO dosti podobné. Největší množství N-desmethylvandetanibu bylo pozorováno hlavně při pH 8,5. Vandetanib N-oxid byl v největší míře tvořen také ve většině sérií při stejné hodnotě pH. Výsledky naznačují, že N-desmethylvandetanib je tvořen v největší míře při hodnotách pH, které nespadají do intervalu pH pro optimální aktivitu CYP. Vysvětlení pro toto zjištění poskytuje zřejmě fakt, že zastoupení vandetanibu v jeho neutrální...
|
host ::
RSS.