|
|
Foraminifery české křídy
Hašková, Barbora ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se v kompilační části zabývá systematickým zařazením, biologií, morfologií schránek, ekologií a paleoekologií foraminifer. Dále se zabývá historií výzkumu křídových foraminifer na našem území a geologií české křídové pánve se zaměřením na lokalitu Úpohlavy v severozápadní části pánve. Ve vlastní části je práce zaměřena na orientační mikropaleontologické vyhodnocení tří vzorků z lokality Úpohlavy, na které byla použita kvantitativní metoda poměr plankton / bentos. Ze vzorků byl podrobněji popsán rod Heterohelix a Planoheterohelix a dále taxonomicky studován. Klíčová slova: svrchní křída, česká křídová pánev, foraminifery, Heterohelix
|
|
|
Problematika hranice křídy a terciéru (K/T)
Pícha, Štěpán ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent)
Velká vymírání přitahují pozornost vědců již dlouhou dobu. Zvláště podrobně zkoumané je vymírání z hranice křída/terciér, které se odehrávalo před 65,9+-0,4 mil. let. Existuje nespočet teorií, které se snaží vysvětlit příčiny, které vedly k nejmladšímu z velké pětky vymírání v historii Země. Od roku 1980, kdy byla nalezena anomálie iridia ve vrstevním záznamu, se dostává do popředí teorie o mimozemské příčině vymírání, způsobené dopadem meteoritu nebo komety. Tuto teorii se podařilo částečně potvrdit nálezem dopadového kráteru v oblasti dnešního Mexického zálivu. Další zkoumání ovšem dokázalo, že tento kráter hranici dosti výrazně předchází. Pozornost se tedy upřela jiným směrem a snaze najít pozemskou příčinu vymírání. Hledání zavedlo vědce k dnešní Indii a k obrovským trapovým výlevům, které vytvořily Dekkanskou plošinu. Při zkoumání Dekkanských trapů se podařilo náhodou objevit další dopadový kráter, několikrát větší než je kráter v Mexickém zálivu. Tento objev odstartoval nanovo spor o hlavní příčinu vymírání z hranice křída/terciér. V mé práci jsou, na základě rozborů moderní literatury diskutovány tři hlavní teorie hromadného vymírání z hranice křída/terciér. Zaměřil jsem se na jejich příčiny, datování a odhad následků, které by měly na stav globálního ekosystému na Zemi. V práci bylo také...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos
Rajdlová, Hana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos Cílem navrhované diplomové práce bylo popsat druhové složení rozsivkových společenstev křemelinového štítu NPR Soos a porovnat tyto výsledky se staršími publikacemi. Dalším cílem bylo ze sedimentárního záznamu (profil 3,4 m) rekonstruovat historický vývoj pánve pomocí rozsivkové analýzy. V rámci práce bylo také testováno, zda rozsivková společenstva skutečně odpovídají jednotlivým typům křemeliny. Klíčová slova: subfosilní rozsivky, NPR Soos, paleolimnologie, pozdní glaciál, holocén
|
|
|
Mořský mikrosvět: komplexní projekt ve výuce geologie a biologie pro gymnázia
Minaříková, Veronika ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá začleněním mikrofosilií do výuky. Jejím cílem bylo vytvořit příručku pro středoškolské učitele, podle níž budou moci připravit žákům exkurzi. Práce se dělí na didaktickou a praktickou část, přičemž didaktická část práce se zabývá začleněním tématu do výuky, konkrétně do RVP ZV, RVP G a učebnicemi přínosnými pro danou problematiku. Praktická část již konkretizuje tvorbu příručky pro učitele. Práce je také doplněny o analýzu dotazníkového šetření, které mapuje postoj respondentů k přírodopisu, biologii a geologii. Klíčová slova: badatelské vyučování, baden, exkurze, miocén, neogén, karpatská předhlubeň, mikroorganismy, projektová výuka
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
| |
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Planktonní ekosystémy svrchní jury a křídy (vápnitý nanoplankton, kalpionely)
Svobodová, Andrea ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru čtyř publikací. Jednotícím tématem je studium planktonních společenstev svrchní jury a křídy, konkrétně vápnitého nanoplanktonu a kalpionel. V úvodní části disertační práce jsou popsány hlavní charakteristiky studovaných skupin s důrazem na morfologii, ekologii, evoluční vývoj a postavení v systému. V rámci kapitoly o vápnitém nanoplanktonu je zvláštní pozornost věnována biostratigraficky významnému rodu Nannoconus Kamptner 1931. Dále je popsána metodika laboratorního zpracování sedimentů a geologická stavba studovaných území. Práce je zaměřena na dvě oblasti. První z nich jsou vybrané lokality české křídové pánve, jmenovitě svrchního turonu a svrchního coniaku. Obecně je ve svrchnokřídových platformních sedimentech středoevropských pánví fosilní vápnitý nanoplankton hojně zastoupen a má významný potenciál v biostratigrafických i paleoekologických interpretacích. Druhou část představují karbonátové horniny svrchní jury a spodní křídy tethydní oblasti. Vápnitý nanoplankton a kalpionely zde tvoří esenciální součást moderní multidisciplinární formy výzkumu jursko-křídového (J/K) hraničního intervalu. Tato problematika je vysoce aktuální vzhledem k absenci hraničního stratotypu a v práci je diskutována s důrazem na nejaktuálnější studie....
|
host ::
RSS.