|
|
Assessment of expression markers of HLA class II genes.
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ÚVOD: Molekuly HLA hrajú centrálnu úlohu v imunitnej odpovedi. HLA II. triedy sa zúčastňujú selekcie T bunkového repertoáru v týmuse a prezentácie antigénnych peptidov CD4-pozitívnym T lymfocytom. HLA II. triedy fungujú ako reštrikčné prvky v prezentácii antigénov T lymfocytom a ich expresia na povrchu buniek je nutná pre spustenie imunitných odpovedí. Regulácia transkripcie génov HLA II. triedy predstavuje komplexný systém zahŕňajúci "cis-acting" DNA sekvenciu a "trans-acting" proteínové faktory. Bol publikovaný alelový polymorfizmus regulačných oblastí génov HLA II. triedy, DQA1, DQB1 a DRB1. Väčšina polymorfizmov je uchovávaná súhlasne s haplotypom. Hierarchia sekvenčnej homológie, ktorá existuje medzi štrukturálnymi génmi, však nemá obdobu medzi ich promótorovými sekvenciami. Zaujalo nás, že najviac prekvapujúci rozpor bol nájdený pre alely viazané k DR4, DQB1*0301 a DQB1*0302, ktoré boli popísané ako časté rizikové faktory pre niektoré autoimunitné choroby. Štrukturálne gény týchto dvoch aliel sú najviac príbuzné, ale ich regulačné sekvencie sú najviac odlišné v porovnaní s ostatnými DQB1 alelami. Tieto sekvenčné rozdiely zodpovedajú funkčnej variabilite: promótorová sila DQB1*0301 alely je trikrát až štyrikrát väčšia než promótorová sila DQB1*0302 alely. Funkčná rozdielnosť medzi alelami HLA...
|
|
|
Význam prolaktinu jako periferního cytokinu u dysbalance imunitního systému
Janatová, Kateřina ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Interakce mezi neuroendokrinním a imunitním systémem hrají klíčovou roli v udržení homeostáze organismu. Tato komunikace je zprostředkována cytokiny, neurotransmitery a hormony a působí endokrinní, parakrinní a autokrinní cestou. Prolaktin (PRL), adenohypofyzární hormon, je produkován i řadou jiných tkání a také buňkami imunitního systému. Na periferii PRL působí jako cytokin. Sepse je zánětlivá odpověď organismu na těžkou infekci, zprostředkovaná Th1 imunitní odpovědí na jejíž aktivaci by se mohl podílet i PRL. Toll-like receptory (TLR) jsou klíčové pro rozpoznání bakteriálních komponent a zprostředkovávají systémovou odpověď (se sekrecí PRL) během infekce. Předpokládá se, že aktivace imunitního systému vede ke zvýšení genové exprese TLR2, TLR4 a PRL v monocytech. Zaměřili jsme se tedy na detekci hladin mRNA PRL, TLR2 a TLR4 v monocytech pacientů s celkovým zánětem. Sledovali jsme i vliv jednonukleotidového polymorfismu (SNP -1149 G/T)) v promotoru genu pro PRL, kde se v případě alely G předpokládá vliv na zvýšení exprese PRL. Materiál a Metody: Do pilotní studie bylo zahrnuto 30 pacientů s těžkou infekční epizodou. Pacientům byly krevní vzorky odebrány celkem třikrát, a to v určitých časových intervalech. V kontrolní skupině bylo 40 zdravých jedinců. Od nich bylo odebráno po jednom krevním...
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi leukémie
Kopřivová, Olga ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
(Abstrakt) Některé z proteinů tepelného šoku (Hsp), např. inducibilní forma Hsp70, jsou exprimovány na povrchu nádorových buněk. Vysoká exprese Hsp se odráží ve vlastnostech nádorových buněk, jako je schopnost progrese, metastazování a odolnost vůči apoptóze. Otázkou zůstává, zda genová exprese Hsp koreluje s expresí povrchovou. Cílem mé práce bylo porovnat povrchovou a genovou expresi Hsp70 a sledovat genovou expresi některých dalších Hsp proteinů (Hsp27, Hsp60, Hsp90 a HspBP1) u leukémie. Výzkum byl proveden na buněčných liniích získaných z leukemických blastů pacientů s akutní myeloidní leukémií: UoC-M1, HL-60, OCI/AML3, THP-1, HU-3 a TF-1, které byly kultivovány in vitro. Povrchová exprese Hsp70 byla zjišť ována pomocí průtokové cytometrie a genová exprese jednotlivých Hsp byla studována pomocí RT-PCR v reálném čase. Bylo zjištěno, že vysoká povrchová exprese Hsp70 nekoreluje s expresí genovou v důsledku negativní zpětné vazby, uplatňující se při regulaci exprese Hsp. Genová exprese Hsp27 byla zvýšena oproti hodnotám kontrolního souboru u všech nádorových linií, nejvíce pak u linie THP-1. Genová exprese Hsp60 byla zvýšena oproti hodnotám kontrolního souboru u všech nádorových linií, mezi jednotlivými liniemi nebyly výrazné rozdíly v expresi. Genová exprese Hsp90 byla nejméně zvýšená oproti...
|
|
|
Genetické, humorální a buněčné faktory rozvoje autoimunitních chorob
Růžičková, Šárka ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Autoimunitní choroby patří v současné době k nejzávažnějším medicínským tématům, zejména díky obecně se zvyšujícímu počtu pacientů s těmito chorobami. Na jejich patogenezi se podílejí pravděpodobně z velké části dědičné faktory a dále buněčné a humorální interakce ovlivněné faktory zevního prostředí, jejichž poznání je důležité jak z hlediska diagnosticko- terapeutického a tak s ohledem na bazální imunologii. Cílem práce bylo najít vztah genetických alterací a produkce autoprotilátek, klinické manifestace onemocnění; definovat kloubní autoantigeny, dále prokázat autoreaktivní původ leukemických buněk; roli B lymfocytů v patogenezi onemocnění a konečně vypracovat metodu detekce B lymfocytů rozeznávajících definovaný autoantigen. Genetickou analýzou byly identifikovány některé predipoziční polymorfismy, jejich asociace nebyla vždy spojena s klinickými formami onemocnění ani nebyly využitelné k predikci průběhu nemoci. Navíc frekvence alel IL-1RN*2 nebo PD1.3 vykazovaly etnicko-geografické rozdíly a GWA studie odhalily kritickou roli velikosti souborů při posuzování významnosti konkrétního polymorfismu. Jako klinicky nejpřesnější a nejcitlivější marker k predikci progrese erosivní formy RA byla vytipována kombinace stanovení anti-CCP a IgM RF. V synoviální tekutině a tkáni pacientů s RA byla...
|
|
|
Význam trombofilních mutací v klinické genetice.
Vavrušková, Klára ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Trombofilie znamená zvýšenou dispozici k tvorbě trombů. Zdravotní komplikace vzniklé v důsledku zvýšené srážlivosti krve mohou být velmi vážné. Pozitivní stanovení trombofilních mutací pak znamená pro pacienta nutnost prevence trombózy v rizikových situacích (např. těhotenství, operace) po celý život. Do studie klinického významu trombofilních mutací bylo zařazeno 300 lidí (206 žen a 94 mužů) s trombofilními mutacemi, kteří byli vyšetřeni v letech 2008 - 2010. Největší výtěžnost byla v oblasti mutací MTHFR (C677T i A1298C) - 266 pozitivních nálezů. Menší výtěžnost byla v oblasti sledování mutací FV Leiden a mutace FII protrombinu. U 99 pacientů byly zjištěny vícečetné trombofilní mutace. V souladu se zahraniční literaturou naše výsledky poukazují na klinické konsekvence trombofilních mutací jako jsou: opakované spontánní aborty, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, trombóza, flebotrombóza, plicní embolie, varixy, aseptická nekrose kyčelního kloubu, ateroskleróza a stenóza aorty. Mutace MTHFR C677T a MTHFR A1298C byly zachyceny především u pacientů s CMP, IM a ICHS. Mutace Leiden byla nejčastěji zachycena u pacientů s trombózou, flebotrombózou a plicní embolií. Ověřili jsme familiární výskyt trombofilních mutací. Všichni pacienti zdědili trombofilní mutace po jednom nebo obou rodičích....
|
|
| |
|
|
Imunitní systém u pacientů s cystickou fibrózou
Brázová, Jitka ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Vašáková, Martina (oponent)
pj-edkládaná disertační práce shrnuje výsledky komplexního klinicko-imunologickomolekulárně- genetického studia imunitního systému pacientó s cystickou fibró zou (CF). Tato diserta č ní práce je seřazena do šes ti na sebe navazujícícll odborn)/ch kapitol , které pojednávaj Í o následujících tématických okruzích: I. Shrnutí dosavadních poznatků o molekulárně genetické a klinické patogenezi CF. 2. Shrnutí dosavadních poznatků z oblasti studia imunitního systému u pacientli s cystickou fibró zou. 3. Zkoumání imunitního systému cr pacientů na vlastním souboru - pf'ehled. 4. Shrnutí dosavadních p07.natků o genetických modifikátorech klinického prúběhu CF. S. Shrnutí dosavadních poznatků z oblasti studia interakce imunitního systému a infekc e. 6. Klinická aplikace imunologických metod - stanovení titrli protilátek proti Psclldomonas aer1tglnosa. Práce si v úvodní přehledné kapitole neklade za cíl shrnout danou problematiku do detail!"!. Zam ě řuj e se spíše na zaj ímavosti vyplývající ze základní genetické poruchy genu pro cystickou fibrózu. Pro větší přehlednost a menší náročnost jsou informace předkládány formou tabulek, obrázkli a graflL Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Immunogenetic studies on autoimmune diabetes mellitus
Kološtová, Katarína ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Mateička, František (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
Imunogenetická studie u autoimunitního diabetes mellitus. Cíle: Cílem studie bylo charakterizovat genetické pozadí u pacientů s různými typy diabetes mellitus (T1D u dětí, u dospělých T1D, LADA, T2D, MODY). Asociace diabetes s HLA-DRB1 * 04 a NFKB1 a jejich vliv na průběh onemocnění byl prokázán v dalším funkčním testování exprese mRNA. Pacienti byli rozděleni do podskupin na základě HLA, NFKB1 a NFKBIA genotypů a na základě typu onemocnění (T1DM u dětí, u dospělých T1DM a LADA). Výsledky a závěry: Dle našich zjištění můžeme konstatovat, že průběh cukrovky u T1D dospělých, dětí a T1D LADA je silně ovlivňován různým imunogenetickým pozadím, kterým se mění etiopatogeneze diabetes ve výše popsaných skupinách. Naše výsledky nabízejí nové možnosti pro testování rizika v běžné populaci a mohou být tak v budoucnu použity pro lepší diagnostiku diabetu u dospělých.
|
|
| |
|
|
Vliv autismu na sourozence dětí s autismem
Schöffelová, Miroslava ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá rodinami dětí s poruchami autistického spektra, se zaměřením na jejich sourozence. V první části jsou nastíněna teoretická východiska této problematiky. Tato část se zaměřuje především na problematiku rodin dětí s autismem, ovlivnění jejich funkcí a potíže, které mohou vlivem přítomnosti dítěte s autismem v rodině nastat. Dalším zkoumaným tématem je přítomnost dalších dětí v rodině a vliv sourozence s autismem na ně, včetně možností profesionální i neprofesionální pomoci těmto dětem či předcházení možných potíží. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření. Za účelem splnění cílů předkládané diplomové práce použila autorka kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu - konkrétně rozhovory se sourozenci, dotazníkové šetření a pozorování. Rodiny, které se na výzkumu podílely, jsou nejdříve stručně představeny, poté jsou prezentovány názory rodičů na téma dalších dětí v rodině, sourozeneckých vztahů a obav a přání s tím souvisejících. Hlavní část je zaměřena na popis nejdůležitějších oblastí, ve kterých jsou sourozenci dětí s autismem ovlivněny. V poslední části jsou pak popsány současné možnosti profesionální pomoci sourozencům dětí s autismem v České republice.
|
host ::
RSS.