|
|
Revitalizace hotelového zařízení, Přehrada Brno
Švec, Martin ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Představuji návrh nového využití bývalého rekreačního střediska, které se nachází v krásném prostředí u Brněnské přehrady. Je již delší dobu nevyužívané a chátrá. Bylo postaveno v 70. letech 20. století pro potřeby Socialistického svazu mládeže. Byly zde pořádány politické konference a vzdělávací pobyty pro studenty středních a vysokých škol. Nové využití bude obdobné. Jen socialistické ideály nahradí ideály dnešní společnosti – zejména přátelství lidí k životnímu prostředí. Vznikne zde ekologické vzdělávací centrum s konferenčními prostory, společenským sálem a ubytováním. Univerzálně pojatý návrh umožňuje využití budovy také pro mezinárodní studentské worskhopy, školení, firemní akce apod. Ekologické vzdělávací centrum především samo jde příkladem. Díky samotnému konceptu původní budovy se přímo nabízí přestavba na pasivní dům využívající přírodní materiály a obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k velice špatnému technickému stavu a devastaci původní budovy budou využity pouze základy a nosná konstrukce. Toto řešení je ekonomičtější než demolice a následná novostavba. Nosnou podstatu budovy máme téměř zadarmo, pokud ovšem v ní provádíme minimální úpravy a co nejvíce zachováme původní tvar budovy. Na nosném ocelovém skeletu bude vybudován nový lehký dřevěný obvodový plášť s tepelnou izolací z konopných vláken. Většina povrchů střech bude pokrytá fotovoltaickými fóliemi a zdrojem tepla bude tepelné čerpadlo. Pozemek nabízí velice příjemné prostředí pro pobyt. Je trvale osluněn a z většiny jeho plochy je krásný výhled na přehradu. Hlavní budova a bungalovy výhledů dobře využívají. Celý rekreační areál již v původním stavu byl navržen, aby podporoval setkávání, poskytoval největší možnou svobodu pohybu a volby aktivit, přičemž pokoje a bungalovy dopřejí rekreantům naprosté soukromí. Exteriér a interiér budov se prolínají. Celý areál – uvnitř i venku – je živý. Oproti pokojům – ostrůvkům klidu. Tento koncept uplatněný již v návrhu ze 70. let je zachován. Původní budova hotelu se také vyznačuje kvalitní architekturou – rozhodně nadprůměrnou v době vzniku. Přispívá k tomu dynamicky vyvážená architektonická kompozice – inspirativní i dnes, a také zajímavé řešení interiéru společenských prostorů. Tento návrh se snaží na představené kvality navázat. Pozemek je doplněn o relaxační prostory a stezku zdraví, oproti původnímu stavu je celý veřejně přístupný a slouží jako park pro trávení volného času na přehradě.
|
|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
|
Muzeum textilního průmyslu v Brně
Lužný, Jiří ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce: Cílem diplomové práce je návrh Muzea textilního průmyslu v objektu bývalé Vlněny, Na přízové ul. V Brně. Textilní průmysl byl motorem rozvoje Brna v období industrializace. Brno je často nazýváno moravským Manchestrem. V tomto anglickém městě je možno nalézt jaká pozornost je věnována historii tohoto průmyslového dědictví a inspiraci pro návrh technického muzea. Diplomová práce naváže na práci v předcházejícím semestru zaměřenou na urbanisticko-architektonické řešení městského bloku s bývalou textilkou, v kontextu rozvojového území Jižního centra Brna.
|
|
|
Polyfunkční blok na území bývalé textilní továrny Vlněna v Brně
Šturm, Vladimír ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Projekt se zabývá analýzami stávajícího stavu továrního areálu Vlněna a jeho okolí, návrhem urbanistické studie a detailním řešením polyfunkčního bloku domů v tomto areálu. Urbanistická studie reaguje na aktuální záměry města Brna a vytváří přehlednou urbanistickou strukturu, která respektuje stávající dominanty v území. Řešený urbanistický blok kombinuje zachované objekty továrního areálu Vlněna s dostavbami nových objektů, které dotváří urbanistickou strukturu. Dvě původní správní budovy přejímají bytovou a hotelovou funkci. Hala oprav je upravena pro kulturní využití s návazností na vnitroblok. Původní budova vyšívárny spolu s dostavbou tvoří kreativní centrum s ateliéry, prezentačními místnostmi a výstavním prostorem v parteru. Blok je uzavřen novostavbami relaxačního centra s wellness a sportovními aktivitami a bytovým domem. Novostavby navazují na podzemní parkoviště.
|
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
|
|
Urbanistická studie konverze Tomioka Silk Mill, Japonsko
Havlík, Jan ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přádelna hedvábí ve městě Tomioka, výjimečné průmyslové dědictví v Prefektuře Gunma na ostrově Honšu, je čekatelem k zapsání na Seznam světového dědictví Unesco. Bývalá továrna, dokument transferu francouzské technologie a japonské architektury, byla realizována na principu klasického zónování továrny. Konverze továrny na celoměstské funkce se odráží v novém urbanistickém řešení areálu v městském kontextu. Projekt navrhuje a prověřuje řešení funkčních zón pro uživatele a prohlídkových tras pro turisty. Součástí je hodnocení potenciálu továrních objektů, přírodního rámce továrny i funkčních celoměstských vztahů.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
| |
host ::
RSS.