|
|
Koncept přičitatelnosti trestného činu právnické osobě
Němeček, Jakub ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí trestní odpovědnosti právnických osob, která je nejen oblastí nejvíce kontroverzní, ale zároveň představuje samotné jádro zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Cílem této práce je podrobné zkoumání pozitivní právní úpravy přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, se zaměřením na konfrontaci ustanovení dotýkajících se možnosti vyvinění, především § 8 odst. 5 ZTOPO, se základními zásadami trestního práva hmotného i procesního. Na úvod je vymezen pojem právnické osoby, dále jsou představeny argumenty pro a proti přijetí trestní odpovědnosti právnických osob, stejně tak modely trestní odpovědnosti právnických osob. Na závěr první kapitoly je pak rozebrána problematika rozsahu kriminalizace. Druhá kapitola je věnována pozitivní podmínce přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, v níž je přiblížena nejen samotná konstrukce přičitatelnosti, ale i jednotlivé osoby, jejichž jednání může být právnické osobě přičítáno. Kapitola následující je zaměřena na negativní podmínku přičitatelnosti, tedy na vyvinění, resp. nepřičtení trestného činu právnické osobě. Ustanovení upravující vyvinění je podrobeno důkladné kritice, stejně tak Metodika Nejvyššího státního zastupitelství, která se aplikací tohoto ustanovení zabývá. Na aplikaci je zaměřena i...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity
Macháčková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity Abstrakt Diplomová práce se zabývá jedním ze základních lidských práv osoby, proti níž se vede trestní řízení, a to právem na obhajobu a jeho limity v trestním řízení v České republice, neboť jedině uplatněním práva na obhajobu jako dílčího prvku práva na spravedlivý proces, je možno docílit spravedlivého a zákonného rozhodnutí ve věci. Práce se v první kapitole zabývá nejen vnitrostátní právní úpravou na zákonné a ústavní úrovni, ale také zakotvením práva na obhajobu v mezinárodních lidskoprávních dokumentech, konkrétně v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, a v právních předpisech Evropské Unie. V další části práce jsou rozebrány jednotlivé složky práva na obhajobu, mezi něž patří obhajoba materiální, obhajoba formální včetně institutu nutné obhajoby a povinnost orgánů činných v trestním řízení. Kapitola je dále doplněna o veškerá významná práva obviněného, která může uplatnit v rámci jednotlivých stádií trestního řízení, mezi která patří například právo obviněného vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, právo činit návrhy a podávat žádosti či opravné prostředky, právo nahlížet do spisu nebo právo mít obhájce a radit se s ním. Třetí kapitola zmiňuje taktiku...
|
|
|
Kontradiktornost trestního řízení
Michalčíková, Kristina ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kontradiktornost trestního řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá principem kontradiktornosti trestního řízení, jeho různými pojetími a charakteristikami, zejména pak jeho praktickými projevy v českém trestním řízení. Cílem práce je poskytnout náhled do možných pojetí této zásady, přehled jednotlivých kontradiktorních prvků v rámci trestního řízení a poté upozornit na ty prvky, které kontradiktornost spíše oslabují. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola práce se věnuje definici zásady kontradiktornosti. Nabízí několik možných pojetí této zásady prezentovaných převážně českými autory. Dále je obsahem kapitoly výběr z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která princip kontradiktornosti řadí k základům práva na spravedlivý proces. Tomu pak odpovídá i judikatura českého Ústavního soudu, který kontradiktornost definuje po vzoru soudu štrasburského. Nakonec se kapitola věnuje zakotvení zásady v současném trestním řádu, ale hlavně roli zásady kontradiktornosti při rekodifikačních pracích na trestním řádu novém. Kapitola druhá popisuje některé kontradiktorní prvky přípravného řízení, které jsou v neveřejném přípravném řízení spíše v menšině. Pozornost je věnována účasti obviněného a jeho obhájce na úkonech v přípravném řízení, stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlížení...
|
|
|
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces Abstrakt Tato disertační práce se věnuje základním zásadám trestního řízení z pohledu práva na spravedlivý proces. Základní zásady trestního řízení jsou určité právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení. Jsou projevem právně politického a právně filosofického přístupu k trestnímu řízení. V důsledku toho jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Vyjadřují mínění zákonodárce o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu. Význam základních zásad se koncentruje především v jejich funkcích. Text práce je rozdělen do tří velkých kapitol, přičemž tyto jsou dále děleny do obsahově ucelených subkapitol a oddílů. Po úvodu následuje kapitola druhá, která je věnována pojmovému vymezení jednak demokratického právního státu a jeho atributům, jednak právního principu, dále jsou zde nastíněny dva základní modely - systém kontinentální a systém adversární. Poté následuje kapitola, která podrobně pojednává o pojmu, významu, funkcích a systému základních zásad trestního řízení. Dále je zde pojednáno o výjimkách ze základních zásad, o klasifikaci, o charakteru výčtu těchto zásad a o otázce jejich výslovného zakotvení. V této kapitole je na mnoha místech zdůrazněn význam základních...
|
|
|
Trestněprávní ochrana zvířat před týráním a jiným nevhodným zacházením
Kolář, Ondřej ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestněprávní ochrana zvířat před týráním a jiným nevhodným zacházením Abstrakt Diplomová práce se zabývá ochranou zvířat v České republice z pohledu trestního práva jakožto prostředku právní ochrany ultima ratio. Primárním cílem této práce je analyzovat právní úpravu v zák. č. 40/2009 Sb. de lege lata a zhodnotit možnosti de lege ferenda. V rámci aktuální právní úpravy je pracováno s ust. § 302, § 302a a § 303 trestního zákoníku a současné znění těchto skutkových podstat je porovnáno se zněním předcházejícím. Zvláštní pozornost je věnována zákonu č. 114/2020 Sb., který do českého právního řádu zavedl zcela novou skutkovou podstatu trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách a rozšířil výčet trestů v ust. § 52 trestního zákoníku o trest zákazu držení a chovu zvířat. Jednotlivé novoty jsou v práci podrobně rozebrány a rovněž je reagováno na nejčastější argumenty pro i proti přijetí této nové právní úpravy. Sekundární cíl lze pak spatřovat v sociologických úvahách a komparativních studiích. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, které se dále podrobněji člení. První kapitola představuje klíčové pojmy z oblasti ochrany zvířat, především pak pojem zvíře. Základní pojmy jsou definovány jak ve vztahu k právu soukromému, tak k právu veřejnému. Druhá kapitola zmiňuje historický vývoj ochrany zvířat v...
|
|
|
Ukládání trestů při souběhu a recidivě
Havliš, Dominik ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice trestání mnohosti trestné činnosti se zaměřením na její dva hlavní typy, kterými jsou souběh trestných činů a recidiva. Hlavním cílem práce je analyzovat způsob trestání souběhu a recidivy podle stávající právní úpravy. Aby rozbor těchto institutů byl kompletní, je v práci kladen důraz na sumarizaci dosavadních poznatků trestněprávní teorie, které jsou vždy doplňovány relevantní judikaturou. Vybrané instituty jsou následně komparovány jednak s předchozí českou právní úpravou, jednak s trestním zákoníkem Spolkové republiky Německo s cílem poukázat na to, že souběh i recidivu je nutné vždy vnímat nikoliv izolovaně, nýbrž v kontextu celého systému tamějšího trestního práva, tedy zejména s ohledem na konkrétní systém trestů, způsob jejich ukládání a jejich účel. Práce také poukazuje na interpretační a aplikační problémy jednotlivých ustanovení týkajících se trestání souběhu či recidivy. Z tohoto důvodu je práce doplněna příklady, jejichž účelem je názorně demonstrovat na konkrétních případech můj předchozí výklad tak, aby tato práce mohla sloužit i k případnému praktickému použití. Dále se práce alespoň okrajově zaobírá aktuálními tématy, mezi které patří mimo jiné i vyhlášení nouzového stavu na území České republiky v souvislosti s šířením viru SARS-CoV-2,...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Soukup, Jan ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá kontroverzním institutem sjednávání dohody o vině a trestu, a to z důvodu jeho aktuálnosti, neboť nedávno byl novelizován. Tento institut byl poprvé zakotven do českého právního řádu v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Institut byl v loňském roce novelizován, a to poprvé od jeho existence, převážná část této práce se zabývá i samotnou novelizací. Rigorózní práce je rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na historický vývoj vzniku institutu dohody o vině a trestu. A to nejen v české právní úpravě, ale také stručným zahraničním vývojem, a to konkrétně od předpokládané první uzavřené dohody až do konce 20. století. Zahraniční vývoj je rozdělen pro kontinentální a angloamerickou právní kulturu, kde důraz je kladen zejména na historický vývoj ve Spojených státech americký, kde je tento institut také nejdéle zaveden a používán ve více než 90 % případech, jako jedno z řešení soudního sporu. Druhá kapitola se věnuje samotné argumentaci ve prospěch a neprospěch zavedení institutu dohody o vině a trestu. V těchto argumentech jsou zahrnuty především názory odborníků a odborné veřejnosti ze zahraničí i České republiky. Třetí kapitola je podrobným rozborem v současnosti platné právní úpravy institutu dohody o vině a...
|
|
|
Instituty in favorem defensionis
Kočka-Amort, Václav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá instituty in favorem defensionis coby součástí českého trestního procesu. Mezi tyto instituty tradičně patří na příklad zákaz reformationis in peius, beneficium cohaesionis, navrácení lhůty, právo obžalovaného na posledního slovo, pořadí závěrečných řečí a některé další. Toto téma není pro českou právnickou literaturu typické. Existují články, které se zabývají konkrétními instituty, avšak není žádná práce, která by se zabývala instituty in favorem defensionis celkově. Hlavním cílem práce je popsat, co jsou favores defensionis, jakou podobu mají v českém právu a jak by měly být upraveny v novém českém trestním procesu. Elementární otázkou této práce je, zda instituty in favorem defensionis potřebují rekodifikaci. Práce je členěna do sedmi kapitol. První čtyři kapitoly popisují úpravu de lege lata, zbývající tři kapitoly se zabývají úvahami de lege ferenda. První kapitola popisuje odraz institutů in favorem defensionis v české právnické literatuře a definuje pojem "favor defensionis". Druhá kapitola charakterizuje konkrétní instituty, které pod favores defensionis spadají. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah mezi instituty in favorem defensionis a některými základními zásadami českého trestního procesu. Ve čtvrté kapitole se zkoumá, které konkrétní instituty mají...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost ve sportu
Vítů, Jan Robin ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestněprávní odpovědnost ve sportu Abstrakt Předkládaná diplomová práce komplexně pojednává o otázkách trestněprávní odpovědnosti ve sportu s přihlédnutím k odborné literatuře, stávající právní úpravě a za užití aktuální trestní judikatury. Pozornost je věnována především problematice sportovních úrazů, okrajově též dopingu a korupci ve sportu. Práce je rozdělena do deseti částí (včetně úvodu a závěru). Druhá část práce je věnována nejvýznamnějším historickým přístupům k právní odpovědnosti sportovců. Třetí část práce krátce nastíní vývoj definičního pojetí sportu, na které navazuje vymezení sportu v české právní úpravě. V této části je pojednáno také o sportovním právu, které je zdrojem většiny doktrinálních přístupů k předmětné problematice. Ve čtvrté části práce je formulován základní vztah sportu a práva. V této části je nejprve pojednáno o základních teoriích působení práva na oblast sportu, na které navazují jednotlivé koncepce trestněprávní odpovědnosti ve sportu. V této souvislosti je rovněž naznačen způsob, jakým české trestní právo působí na oblast sportu. Pátá část práce je zaměřena na sportovní pravidla. Po vymezení pojmu a odlišení sportovních pravidel od právních norem je vysvětlen význam sportovních pravidel z pohledu trestního práva. S touto materií úzce souvisí otázka mnohosti...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Kajnová, Adéla ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce komplexně zpracovává problematiku trestního řízení proti právnickým osobám, a to za využití zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v kombinaci se zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, došlo od 1. ledna 2012 k zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu, avšak institut trestní odpovědnosti právnických osob se neustále vyvíjí tak, aby odpovídal potřebám společnosti. Práce je pojata z procesněprávního hlediska se současným uvedením hmotněprávních základů problematiky trestní odpovědnosti právnických osob. V práci jsou dále vysvětleny důležité pojmy a nastíněn vývoj problematiky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na jednotlivé fáze trestního řízení proti právnickým osobám se současným pozastavením se nad vybranými problematickými aspekty právní úpravy, které jsou v souladu s interpretací odborné veřejnosti a s rozvíjející se judikaturou tuzemských soudů autorkou zhodnoceny. Práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy první tři lze považovat za kapitoly obecného charakteru, zahrnující v sobě vysvětlované pojmy a hmotněprávní základ...
|
host ::
RSS.