|
| |
|
|
Popovice: Stručná historie obce v letech 1884 - 1939
Rubešová, Adriana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historii obce Popovice, která se nachází v jižní části bývalého okresu Benešov. Zachyceno je období v rozmezí let 1884-1939. Hlavním tématem práce bude zdejší komunální politika, sociální a hospodářské složení obce v závislosti na přírodě a také spolkový život v Popovicích a sousedních vesnicích, které byly v těsném tržním a příbuzenském spojení s obyvateli Popovic. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část čerpá informace hlavně z farní kroniky a snaží se ukázat život a sociální poměry ve vesnici a jejích osadách před první světovou válku. Velká pozornost bude věnována události, jež výrazně ovlivnila život nejen obyvatel Popovic, a tou byla povodeň na Chotýšance v roce 1906. Druhá část se věnuje osudům místních obyvatel v období mezi dvěma světovými válkami. Cílem této práce je zachytit reakci obyvatelstva na významné místní a světodějné události a také zachytit každodenní obraz života na vsi se všemi jeho problémy a radostmi.
|
|
|
Nepodobní na stejné lodi. Srovnání českého a tyrolského federalistického hnutí
Vašík, Miroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky) Tato práce je zaměřena na tyrolské konzervativce a české národní hnutí, jež v průběhu 19. století spolupracovali, ačkoliv jejich východiska byla značně odlišná. Práce pojednává o jejich dlouhodobém vývoji v 1. pol. 19. stol. ve třech základních oblastech. Prvním je boj o míru centralizace říše. Druhým nacionalismus, resp. tyrolský zemský patriotismus a jeho vztah k politice a říši. A poslední je náboženská otázka, jež hrála především v Tyrolsku velkou roli. Následně je srovnáván postoj obou politických táborů k politickým událostem let 1867-1871, především táborové hnutí v Čechách a rakouský "kulturkampf" v Tyrolsku. Postoj je srovnáván na základě textů z dobového tisku, v případě české liberální politiky na základě Národních listů a v případě tyrolských konzervativců Tiroler Stimmen.
|
|
|
Jan Palacký (1830-1908): Vědec ve stínu slavného otce
Egrová, Miroslava ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Jan Palacký (1830-1908) byl prvním docentem geografie na pražské univerzitě a po jejím rozdělení také prvním profesorem geografie na české Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho vědecká činnost trvala více než padesát let. Byl známý i v zahraničí a vzorným způsobem tak reprezentoval České království. Jeho rodina byla jednou z nejvýznamnějších rodin české historie. Jan Palacký nebyl tolik úspěšným politikem - jako jeho otec František Palacký či švagr František Ladislav Rieger. Také nedokázal udržet rodinný majetek, o který přišel následkem neúspěšných chabrusových voleb roku 1872. Cílem předkládané práce je zmapovat život Jana Palackého v jeho životních rolích. Díky použití dosud nevyužívaných pramenů poukázat na Palackého osobní národnostní identitu. Těžištěm práce je analýza archivních pramenů vztahujících se k Janu Palackému. Práce je zaměřena na Palackého rodinný život, jeho vědecké působení a působení na univerzitě, osvětovou a dobročinnou činnost. Upozorňuje též na obsáhlou vědeckou korespondenci uloženou v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Klíčová slova 19. století, Království české, Jan Palacký, František Palacký, česko-německé vztahy, německo- české vztahy, vztahy osobní, geografie, dějiny Univerzity Karlovy, mecenášství, osvěta, korespondence
|
|
|
"Malým ten, kdo malý má jen cíl!" Několik tváří Eduarda Štorcha (1878-1956) a jeho vnímání současníky
Erbenová, Michaela ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Hlavní postavou diplomové práce je Eduard Štorch (1878-1956). Eduard Štorch patří mezi nejznámější české spisovatele, kteří psali knihy pro děti a mládež. Narodil se v Ostroměři ve východních Čechách. Za Rakousko-uherské monarchie studoval na učitelském ústavě v Hradci Králové. Jako učitel pracoval až do roku 1937, kdy odešel do penze. Učil ve východních Čechách, v severních Čechách a v Praze. Jeho největším pedagogickým počinem bylo založení Dětské farmy na Libeňském ostrově v Praze. Celý život byl zapáleným amatérským archeologem. S archeologií se seznámil na počátku 20. století na Mostecku. Aktivně se věnoval fotografování. Fotografoval archeologická naleziště, život na Dětské farmě i cesty do zahraničí. Je pochován po boku své ženy Boženy na hřbitově v Lobči, kde měli chatu. Tato práce využívá biografickou metodu a přibližuje Eduarda Štorcha na základě jeho šesti osobností či rolí. Mezi tyto role, krom spisovatele a učitele, patří také archeolog, fotograf, student a manžel. Klíčová slova: Eduard Štorch, amatérský archeolog, pedagog, spisovatel, fotograf, student, manžel, Ostroměř, Lobeč
|
|
|
Podoby a proměny vztahu muže a ženy ve 2. polovině 19. století
Křížová, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Bahenská, Marie (oponent)
Tématem disertační práce jsou partnerské vztahy mužů a žen středních městských vrstev české společnosti druhé poloviny 19. století. Pozornost je věnována všem etapám (před)manželského vztahu. V práci jsou reflektovány ideální modely partnerských protějšků, strategie nalézání a volby partnera, prožívání období namlouvání, změny zapříčiněné sňatkem a příchodem dětí. Zpracována je také diskuse o reformě manželství probíhající na počátku 20. století mezi představiteli katolické církve a jejich oponenty. Součástí práce je problematika rozvodu a manželské rozluky, prožívání vdovství a vdovectví. Kromě ego- dokumentů tvoří pramennou základnu zejména preskriptivní literatura, společenské katechismy, dobová odborná literatura a periodický tisk.
|
|
|
Sociálně-kulturní napětí na Loučeni v poslední třetině 19. století
Kršková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce se týká konfliktů vyplývajících ze založení Čtenářské besedy na Loučeni v roce 1874. Ve sporu místního faráře s představiteli čtenářské besedy se odrážejí různé problémy: dobový antisemitismus, rozkol v české politice, který během sedmdesátých let 19. století vyvrcholil osamostatněním Národní strany svobodomyslné nebo upadající autorita katolické církve. Pře vyvolaná banální událostí je nakonec vyšetřována před soudem, což z ní činí záležitost nevšední. Cílem práce je vysvětlit jednání aktérů sporu, v kontextu daného období a zachytit podněty, které jejich chování ovlivňovaly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cenzura v Čechách v kontextu předbřeznové habsburské monarchie
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cenzura v Čechách v kontextu předbřeznové habsburské monarchie Petr Píša Disertační práce analyzuje a interpretuje roli cenzury a dalších institucionálních i strukturálních mechanismů, jež se podílely na regulaci literární komunikace v kulturním prostoru historických českých zemí (Čech, Moravy a Slezska) v období 1810-1848. Pod pojmem cenzura chápe soubor procesů administrativní kontroly a regulace té literární komunikace, která se uskutečňuje prostřednictvím tištěných médií v okruhu mocenské dominance určité společenské autority. Naproti tomu užívá pojem strukturální regulace pro ty případy zablokování literární komunikace, které nelze považovat za důsledek zásahu institucionalizované moci. Práce používá koncept ideálních typů cenzury - paternalistického, liberálního a autoritativního. Pro účely výkladu předbřeznové cenzury je klíčový především typ paternalistické cenzury, jejíž rozhodování se řídí diferencovanou představou různých kategorií publika a snahou striktně kontrolovat četbu širokých, méně vzdělaných vrstev. Práce se věnuje představení a kritické revizi metodologických podnětů tzv. nové cenzury. Sleduje dále diskurzivní zdroje pro regulaci té četby, jež byla vnímána jako nežádoucí "dráždění smyslů". Čtvrtá kapitola je věnována synchronnímu pohledu na cenzuru rukopisů i zahraničních tisků stejně...
|
|
|
Josef Hlávka a Karel Mattuš. Vztah dvou významných mužů v zrcadle korespondence
Vraštilová, Nikol ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se zaměřila na analýzu vztahu mezi Josefem Hlávkou a Karlem Mattušem na základě jejich vzájemné korespondence. V počátečních kapitolách se zabývám životopisem obou mužů, kdy je především kladen důraz na životní osudy Karla Mattuše, které nejsou tolik známy jako Hlávkovy. Nejobsáhlejší část práce analyzuje vybrané dopisy přátel z období od června 1888 do února 1908, kde jsem se konkrétně zaměřila na touhu obou můžu ,,povznést" český národ zase o kousek výš. Pro tuto pasáž posloužlily prameny z fondu Josefa Hlávky a fondu Karla Mattuše, kteréžto jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.
|
host ::
RSS.