|
|
Slovinství a slovanství v první třetině 20. století. S ohledem na jugoslávský jazykový unitarizmus
Valšík, Kamil ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Honzak-Jahić, Jasna (vedoucí práce)
Cílem naší diplomové práce Je popsat jazykovou situaci, převažující tendence v lingvistice a zhodnotit vliv předních jazykovědců na slovinskou lingvistiku v první třetině 20. století. Zvláštní ohled přitom bereme na vliv slovanské a jihoslovanské ideologie na slovinský jazyk a jazykovědu. Právě z tohoto důvodu se těžiště práce nalézá v o bdo bí 1918-41. V o bdo bí tzv. první Jugoslávie byl totiž tlak na politické, ale i kulturní a jazykové přibližování největší. V diplomové pracl se nebudeme věnovat Jenom nejvýznamnějším lingvistům a jejich dílům, ale i historickému a politickému pozadí a dalším důležitým počinům (články, knihy a přednášky) při vymezování slovinské svébytnosti vůči politice jugoslávského unitarizmu. Zvláště bychom rádi zjistili, jestli se politika skutečně podepsala, ať už negativně nebo pozitivně na jazyce a jazykovědě.
|
|
|
Krásná Vida: od lidové písně k dramatu toužení
Benhartová, Tereza ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce)
Krásnou Vidu lze považovat za jeden z ústředních symbolů slovinské literatury. S tím souvisí i její obsahová šíře. Od dob vzniku lidové písně, která ve formě balady zaznamenala konkrétní historickou událost, se tento motiv stal jedním z nejrozsáhlejších zdrojů literární inspirace. Svědčí o tom jeho mnohá zpracování autory 19. a 20. století.126 Postupně se rozšiřoval o psychologické a antropologické přístupy, čímž se otevíralo spektrum interpretací. Lidová píseň o Krásné Vidě nebyla v 19. století již pouhým "historickým obrazem", ale žila svým vlastním životem, coby básnický útvar. Jako taková se stala motivací pro romantického básníka France Prešerna, který ji zbavil lidové epičnosti a vystavěl ji podle pravidel romantické lyriky. Promítl do ní vnitřní rozpor mezi ideálem a skutečností, přičemž zdůraznil toužení po nedosažitelném. Krásná Vida, v díle Ivana Cankara a bezpochyby i ostatních spisovatelů, není již Vida z lidové písně, ale především Prešernova Krásná Vida. Krásná Vida se mění ve slovinské literatuře především pode toho, co jednotliví autoři považovali za příčinu Vidina toužení. Původní lidová píseň je v tomto případě nejméně konkrétní. Poskytuje nicméně několik společných motivů. Vidu vyžene do světa neuvážené manželství, nemoc dítěte, špatná materiální situace, ale především naděje, že dostane...
|
host ::
RSS.