|
|
Dynamika a ovlivňující faktory vývoje strží na Kokořínsku
Kašpar, Vít ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Přestože stržová eroze představuje významný proces půdní degradace, není dosud v Česku mnoho studií, které by se zabývaly kvantifikací její intenzity. Kvůli komplexnosti a nelinearitě dynamiky tohoto procesu, vyžaduje zhodnocení intenzity stržové eroze dlouhodobý a technicky náročný výzkum. Nicméně, nové přístupy v dendrogeomorfologii umožňují rekonstruovat vývoj stržové eroze a vyjádřit její intenzitu eroze. Pomocí geodetické stanice bylo provedeno detailní terénní mapování morfologie čtyř strží v Polomených horách. Následně byla na základě analýzy 73 odhalených kořenů listnatých stromů vyjádřena intenzita erozního procesu. První odhalení kořene bylo zjištěno v roce 1981, avšak většina odhalení nastala až v posledních 15 letech. Vývoj strží probíhal epizodicky o střední intenzitě eroze mezi 10,0 - 13,4 mm za rok. Přestože topografie a změny využití území ve sběrných povodí strží mohly mít vliv na akceleraci intenzity stržové eroze, většina epizod erozní aktivity byla pravděpodobně zapříčiněna extrémními srážkovými událostmi. Tato studie naznačuje, že stržová eroze může probíhat o relativně velké intenzitě i na lesních půdách. Přítomnost vegetačního krytu nezabraňuje působení stržové eroze, avšak může ovlivnit morfologii svahů strží. Klíčová slova: strž, intenzita eroze, odhalené kořeny,...
|
|
|
Hodnocení změn v územním plánu města Sušice v průběhu posledních 15 let
Havránková, Ivana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení změn zastavitelných ploch a ploch přestavby v územním plánu města Sušice, které probíhaly mez lety 1999 - 2014. V první části práce jsou tyto změny hodnoceny na základě kvantitativních dat z hlediska vývoje v čase, z hlediska funkčního vymezení a z hlediska naplněnosti územního plánu z pohledu zastavěnosti. V druhé části práce jsou změny hodnoceny na základě kvalitativních dat získaných ze strukturovaných rozhovorů se zástupci veřejné správy ve městě Sušice a se soukromými projektanty, kteří zpracovávali změny v územním plánu. Výsledky práce poukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Sušice vymezovány nadměrné kapacity zastavitelného území, které nemohly být využity. Z hlediska funkčního využití byly u nově vymezených ploch identifikovány funkce bydlení. A jako nejčastější příčiny vymezování nových zastavitelných ploch a ploch přestavby v průběhu sledovaného období byly zjištěny požadavky soukromých vlastníků pozemků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Změny rozlohy porostů borovice kleče v Krkonoších
Bernhäuserová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Ekosystémy nad horní hranicí lesa jsou citlivé ke změnám klimatických podmínek, a proto jsou vhodným modelem pro hodnocení klimatických změn. Borovice kleč (Pinus mugo) je keřem vyskytujícím se nad hranicí lesa v pohořích střední a východní Evropy včetně Krkonoš. V této práci bylo využito ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1958/1964 a 2012 pro porovnání změn rozlohy a okrajů porostů borovice kleče v souvislosti s klimatickou změnou. Snímky byly vektorizovány ve čtyřech územích. Dvě území se nachází v dolní hranici areálu výskytu borovice kleče a dvě území v horní hranici areálu výskytu. Tím pádem bylo možné porovnat reakci porostu kleče nejen mezi dvěma časovými horizonty, ale i v souvislosti s rozdílnou nadmořskou výškou. Předpokládaná negativní závislost mezi nadmořskou výškou a expanzí se však nepotvrdila, k většímu nárůstu rozlohy došlo oproti předpokladu v územích reprezentujících horní hranici výskytu areálu kleče. Z výsledků je však patrná závislost rychlosti expanze na délce okrajů porostů kleče v iniciálním období, kdy kleč expandovala více na lokalitách s relativně delšími hranicemi areálu v iniciálním období. Zdá se tedy, že pro expanzi kleče v Krkonoších je důležitějším faktorem délka okraje porostu než nadmořská výška. Klíčová slova: borovice kleč (Pinus mugo), expanze,...
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Recentní změny polohy horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule
Kolařík, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Jedním z často uváděných projevů globálních změn klimatu je postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, zejména v souvislosti se zvyšující se průměrnou teplotou. Problematika dynamiky horní hranice lesa je však složitější. Cílem této práce je popsat faktory, které ovlivňují polohu a pohyb horní hranice lesa a vytvořit přehled dynamiky horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule mimo Evropu. Dále pak vytvořit databázi postupu horní hranice lesa v této oblasti a následně ji analyzovat. Z 20 zkoumaných lokalit byl postup zaznamenán u 65 %, ústup jen u dvou lokalit, nejvyšší hodnoty postupu (až 1,59 m/rok) vykazovala oblast Skalnatých hor v Severní Americe, největší ústup (1,21 m/rok) byl zaznamenán v San Francisco Peaks taktéž v Severní Americe. Statistickou analýzou nebyla zjištěna významná korelace mezi teplotními trendy a postupem hranice lesa. Nejvyšší hodnoty postupu i ústupu horní hranice lesa vykazovaly lokality, kde došlo ke změnám v land use, což naznačuje, že antropogenní činnost je významným faktorem ovlivňujícím dynamiku horní hranice lesa.
|
|
|
Zastavitelné plochy v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014
Vacková, Marie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zastavitelné plochy města Klatovy, které v území zastupují hlavní směry potenciálního rozvoje městské zástavby. Prvním cílem práce je analyzovat vývoj zastavitelného území města Klatovy v letech 1994-2014. Druhým cílem je pak zjistit příčiny vymezování dalších zastavitelných ploch v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014. K naplnění cílů práce byla za prvé provedena analýza zastavitelných ploch, která hodnotila postup vymezování a postup zastavování zastavitelného území města. Za druhé byly realizovány řízené rozhovory se zástupci veřejné správy jako s klíčovými aktéry územního rozvoje. Výsledky práce ukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Klatovy vymezeny značně nadměrné kapacity zastavitelných ploch, které do značné míry nebyly vůbec využity. Hlavní příčiny vymezování nových zastavitelných ploch v průběhu sledovaného období souvisely s požadavky vlastníků pozemků a otevřeným přístupem města při jejich schvalování. Klíčová slova: územní plánování, územní plán, zastavitelná plocha, město
|
|
|
Dendroklimatologie arktických keřů
Lexa, Martin ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Práce se věnuje vlivu klimatických charakteristik na mikroskopickou stavbu dřeva jalovce. Dendrochronologie jako metoda naráží v arktických oblastech na své limity. Právě v těchto oblastech je však nedostatečná síť klimatických a meteorologických stanic s dostatečně dlouhými řadami klimatických parametrů. V současnosti proto stoupá zájem o studium arktických keříků, které se mohou vyskytovat i za severní hranicí lesa. V údolí Gangasdalen v oblasti fjordu Jarfjord v severovýchodním Norsku bylo v polovině srpna roku 2014 odebráno 33 disků z keřů jalovce, na kterých byly mikroskopicky měřeny šířky letokruhů. Z 26 jedinců, které se podařilo křížově datovat, byla vytvořena hlavní chronologie. Na vybraných osmi vzorcích byly ve spolehlivém období chronologie měřeny pomocí programu WinCell anatomické charakteristiky dřeva a to jak pro celý letokruh, tak zvlášť pro jeho jarní a letní část. Jednalo se o plochu lumen, šířku buněčných stěn, počet buněk v letokruhu a šířku letokruhu či jeho částí. Bylo zjištěno, že šířka letokruhu nemusí mít vždy nutně nejvyšší závislost na klimatu a tedy nemusí být nejlepší klimatické proxy. Nejvyšších závislostí dosahoval počet buněk v letokruhu na letních teplotách, naopak nejnižší závislost na klimatu vykazovaly plochy lumen.
|
|
|
Odezva erozních a akumulačních procesů na měnící se intenzitu lidských zásahů
Kašpar, Vít ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zatímco na kontinentální či globální úrovni a v dlouhých časových měřítcích jsou erozní a akumulační procesy podmíněny do značné míry tektonikou, tak na krajinné či lokální úrovni a v krátkých časových měřítcích hraje větší roli tvar reliéfu, klima a půdotvorný substrát. Od počátku zemědělství se však významným činitelem ovlivňujícím průběh erozně-akumulačních procesů stala lidská společnost. Následkem zemědělské činnosti, rozšiřování osídlení a změn využití ploch se akceleroval odnos svrchních půdních horizontů a dále inicioval rozvoj strží, svahových, říčních a jezerních sedimentů. Cílem této práce je popsat vývoj středoevropských erozně-akumulačních procesů jako odezvy na změny antropogenního tlaku v průběhu holocénu. Na základě 37 případových studií byl v práci popsán obecný dlouhodobý trend i regionální anomálie erozně-akumulačních procesů vázaných na lidské zásahy. Ze studií vyplývá, že první fáze antropogenně akcelerovaných erozně-akumulačních procesů nastala již v pozdním eneolitu. Svého vrcholného rozvoje však tyto procesy dosáhly až během středověké kolonizace krajiny. Druhá část práce se zaměřuje na datování dvou strží v oblasti Polomených hor. Vývoj strží byl analyzován pomocí exponovaných kořenů. V zájmovém území byl popsán průběh eroze půdy v posledních 40 letech, který inicioval...
|
|
| |
|
|
Vzestup horní hranice lesa jako důsledek růstu teplot a změn využití půdy
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek je pozorován u většiny evropských pohoří. Mnoho autorů přičítá postup horní hranice lesa hlavně rostoucím teplotám, jiní zase snižujícímu se antropogennímu vlivu. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, které ji ovlivňují a dále na základě databáze případových studií se zabývat otázkou, zda je vzestup horní hranice lesa řízen spíše růstem teploty nebo změnou využití půdy. Na základě zpracované databáze bylo zjištěno, že velikosti vzestupů hranice lesa v Evropě se pohybovaly od -0,2 do 1,6 m.rok-1 . Nejrychleji stoupala horní hranice lesa v Rakouských Centrálních Alpách, naopak v Ukrajinských Karpatech byl zaznamenán ústup. Dále bylo zjištěno, že vzestup horní hranice lesa se shoduje s rostoucími teplotami během zimního období. Vzestup horní hranice lesa je v polárních oblastech přičítán hlavně rostoucí teplotě a zvyšujícím se srážkám, zatímco v lokalitách ovlivněných člověkem je připisován rostoucí teplotě v kombinací se snižujícím se antropogenním vlivem.
|
host ::
RSS.