|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
|
|
The influence of long-term changes of atmospheric circulation on observed trends of surface climatic elements in the Czech Republic and Europe
Cahynová, Monika ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Halenka, Tomáš (oponent)
(česky) RNDr. Monika Cahynová: Vliv dlouhodobých změn atmosférické cirkulace na pozorované trendy přízemních klimatických prvků v ČR a Evropě Cílem této práce je kvantifikovat vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy. K tomuto účelu používáme několik paralelních klasifikací cirkulačních typů, které byly shromážděny a vyvinuty v rámci projektu COST733 "Harmonizace a využití klasifikací typů počasí v evropských regionech". Pokud je nám známo, nebyl dosud takový srovnávací přístup uplatněn. Změny atmosférické cirkulace v Evropě byly studovány pomocí trendů sezónní četnosti a persistence (doby trvání) denních cirkulačních typů ve druhé polovině 20. století. Rozsáhlý soubor subjektivních a objektivních katalogů cirkulačních typů z projektu COST733 sloužil ke srovnání různých metod klasifikace, rozdílného počtu cirkulačních typů a prostorového rozsahu cirkulačních procesů. Nejvýraznější trend - zimní nárůst počtu dní se západní složkou proudění - je způsobován zesilováním Severoatlantické oscilace. V objektivních klasifikacích nebyla zjištěna žádná systematická změna v době trvání synoptických situací ve sledovaném období, zatímco v subjektivních katalozích (Brádkův český-československý, německý Hesse a Brezowského, maďarský Péczely) se projevují...
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Kalvová, Jaroslava (oponent) ; Kliegrová, Stanislava (oponent)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
|
| |
|
|
Normality Testing of some Elements of Climate
Jelínek, Petr ; Antoch, Jaromír (oponent) ; Huth, Radan (vedoucí práce)
Normality of daily temperature is often presumed in climatology. This study aims to verify the adequacy of such a model and possibly design a better one. A set of 20th century temperature data from all parts of Europe is examined. An effort is made to find out, whether regional differences in temperature distribution exist. Chapter 2 describes the preliminary trasformation of the data. In Chapter 3, several normality tests are conducted, based on both higher order statistical moments and EDF goodness-of-fit. Chapter 4 introduces finite normal mixtures, Engelman-Hartigan test and an iterative EM algorithm are applied. Chapter 5 summarizes the results.
|
|
|
Dlouhodobá proměnlivost vztahů mezi atmosférickou cirkulací a přízemními klimatickými prvky
Beranová, Romana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Důležitým předpokladem při konstrukci scénářů změny klimatu pomocí statistických metod je stabilita vztahů mezi atmosférickou cirkulací a přízemními klimatickými prvky v čase. Cílem práce je proto zjistit, zda a jak se mění vztahy mezi atmosférickou cirkulací (charakterizovanou geopotenciálními výškami hladiny 500hPa) a přízemními klimatickými prvky (zejména teplotou a srážkami) v oblasti Evropy a na území ČR. Pro dlouhé období 1901-99 byl analyzován vztah mezi NAO indexem a teplotami a srážkami na 29 respektive 27 stanicích v Evropě. Index NAO silně ovlivňuje klima v Evropě, ale tyto vztahy se v čase mění. Průběh 31 letých klouzavých korelací se v různých oblastech Evropy a v jednotlivých ročních obdobích liší. Pro období 1958-98 byly pomocí rotované analýzy hlavních složek zjištěny z geopotenciálních výšek hladiny 500hPa cirkulační mody. Klima v Evropě ovluňuje NAO, EA, EU1, EU2 a NA mod. Proměnlivost vztahů byla vyjádřena pomocí 15 letých klouzavých korelací na více než 100 stanicích v Evropě. Pomocí shlukové analýzy (metoda PAM ) byly identifikovány oblasti s podobným průběhem klouzavých korelací. I přes značnou proměnlivost vztahů se podařilo nalézt oblasti, kde byl vliv cirkulačního modu na klimatický prvek velký a zároveň se neměnil v čase. V České republice je kromě maximální teploty a srážek...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv dlouhotrvající vysoké sluneční/geomagnetické aktivity na tlaková pole zimní severní dolní atmosféry
Bochníček, Josef ; Davídkovová, Hana ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Byl analyzován vliv dlouhotrvající vysoké sluneční a dlouhotrvající vysoké geomagnetické aktivity na rozložení anomálií stratosférických a troposférických tlakových polí zimní severní hemisféry. Analýza zahrnovala 120-denní zimní období (1. prosinec – 30. březen) let 1952-2003. Sluneční aktivita byla charakterizována 30-ti denním průměrem Wolfova čísla R, geomagnetická aktivita 30-denním průměrem denní sumy indexu Kp. Rozložení anomálií stratosférických tlakových polí je popsáno 30-ti denními anomáliemi geopotenciálních výšek (GPH) na hladině 50 hPa, rozložení anomálií troposférických tlakových polí pak 30-denními anomáliemi GPH na hladině 500 hPa. Anomální hodnoty GPH byly získány tak, že od dlouhodobých 30-denních průměrů, vypočtených za období let 1970-2003, byly odečteny aktuální 30-ti denní průměry. Data týkající se GPH byla převzata z NCEP/NCAR reanalýzy.
|
host ::
RSS.